Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Časté dotazy

Úhrada pojišťovnou vs. úhrada pacientkou?

1.    Do kolika let ženy je IVF hrazeno pojišťovnou? Kolik cyklů IVF pojišťovna hradí?

Zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s umělým oplodněním je hrazena
z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. Pojišťovna péči proplácí nejvíce třikrát za život, popř. čtyřikrát za život, bylo-li v prvních dvou cyklech transferováno pouze jedno embryo.

2.    Je inseminace hrazena pojišťovnou? Kolikrát se provádí (v případě, že spermiogram je v pořádku), než se přistoupí k dalším metodám asistované reprodukce?

Intrauterinní inseminace (IUI) se provádí při průchodných vejcovodech. UIU je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, má frekvenční omezení 6x za kalendářní rok. Na našem pracovišti po třech neúspěšných pokusech pacientku pozveme na pohovor
a zvážíme další léčebný postup, zda pokračovat v IUI, nebo zda pár zařadit do IVF programu.

3.    Jsou veškeré léky pro stimulaci při umělém oplodnění hrazeny pojišťovnou, nebo musím doplácet?

Na většinu léků je nyní dle vyhlášky větší či menší doplatek.

4.    Které výkony hradí pojišťovna a které pacientka?

Z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazena ultrazvuková a krevní vyšetření, odběr oocytů v celkové anestezii
a embryotransfer 3. den kultivace embryí. Na stimulační léky jsou doplatky v různé výši, nadstandardní laboratorní metody (ISCI, PICSI, prodloužená kultivace embryí, TESA, MESE, AH) nejsou hrazeny vůbec.

5.    Kdy hradí zmrazení spermatu/oocytů pojišťovna a kdy pacient(ka)?

Kryokonzervace reprodukčních buněk může být prováděna z lékařské indikace, pak je výkon účtován zdravotní pojišťovně pacienta, nebo na vlastní žádost, pak je hrazena pacientem dle aktuálně platného ceníku. Indikační kritéria:

  • před onkologickou nebo jinou léčbou pomocí léků, které interferují se spermiogenezí (kortikoidy, cimetidin),
  • před plánovanou léčbou pomocí metod IVF při jiném nálezu než normospermii,
  • před léčbou metodami AR, kdy nebude partner k dispozici,
  • před léčbou pomocí darovaných oocytů.

6.    Hradí vyšetření ovariální rezervy pacientkám pojišťovna?

Testování ovariální rezervy může mít několik forem. Vyšetření AFC (počtu antrálních folikulů) pomocí ultrazvuku pojišťovna hradí, stejně jako vyšetření bazální hladiny gonadotropinů a estrogenů. AMH z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazeno není.

7.    Jak budu platit léčbu? Kdy se dozvím konečnou částku?

Za výkony nehrazené z prostředků zdravotního pojištění se na našem pracovišti platí na recepci Oddělení péče o samoplátce. Konečnou částku k zaplacení se pár dozví na podkladě sečtení cen za všechny provedené nadstandardní výkony, před uskutečněním embryotransferu.

 


 

Která vyšetření se provádějí, než se přistoupí k léčbě?

8.    Musím mít doporučení od svého ošetřujícího gynekologa?

Ano. Zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s umělým oplodněním je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. Výkony asistované reprodukce jsou podle zákona č. 48/1997 Sb. hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě doporučení registrujícího ženského lékaře.

9.    Musím u svého gynekologa podstoupit předem nějaká vyšetření nebo mě gynekolog pošle rovnou do centra asistované reprodukce a všechna potřebná vyšetření budou provedena v nemocnici?

Pacientka musí přinést výsledek poslední onkologické cytologie.

10.  Která vyšetření se provádějí jako první?

Jako první se zjišťuje v rámci vstupního vyšetření anamnéza obou partnerů. Pak následují specifická gynekologická a genetická vyšetření. Při první návštěvě v ambulanci pro neplodné páry stanoví lékař gynekolog vhodný individuální vyšetřovací plán
a provede základní vstupní vyšetření (spermiogram u muže, u ženy gynekologické vyšetření, ultrazvuk malé pánve, náběr hormonálního profilu, ultrazvukovou folikulometrii, průchodnost vejcovodů a postkoitální test). Následovat mohou další vyšetření
– hysteroskopie, laparoskopie, vyšetření reprodukčním imunologem, klinickým psychologem, sexuologem a klinickým genetikem. V oblasti genetiky se zjišťuje osobní anamnéza, rodinná anamnéze – genealogie, cytogenetické vyšetření, molekulárně genetická vyšetření.

11.  Je možné si nechat vyšetřit spermie i preventivně? Jaká je cena?

Vyšetření spermií na vlastní žádost (provedení spermiogramu) je možné, stojí 210 Kč.

12.  Provádí se vyšetření na průchodnost vejcovodů vždy a zároveň s vyšetřením spermií, nebo až po spermiogramu?

Vzhledem k faktu, že se snažíme vyšetření neprodlužovat, indikujeme v rámci základního vstupního vyšetření obě vyšetření najednou před druhou konzultací, kde zhodnotíme nálezy a navrhneme další diagnosticko-terapeutický postup.

13.  Musí být žena vždy hormonálně stimulována?

Ne, záleží před jakým výkonem. Hormonální stimulaci vyžaduje zejména stav, kdy ženě nezrají vajíčka.

14.  Kdy se využívá nativní IVF cyklus a kdy je žena hormonálně stimulována?

Nativní IVF cyklus se využívá u žen, které se hormonální stimulace před IVF obávají, nebo u žen, které mají vyčerpány všechny cykly hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

15.  Kdy je vhodné provést vyšetření na AMH hormon?

U všech žen nad 35 let věku a u žen s nepravidelným menstruačním cyklem.

16.  Kdy se provádí genetické vyšetření?

Obecné indikace ke genetickému vyšetření:

a)    vyšetření dítěte s vrozenou vývojovou vadou nebo mentální retardací,

b)    dědičná onemocnění v rodině, vrozená vývojová vada v rodině, opakované potraty, sterilita partnerů, nádorová onemocnění v rodině.

Indikace ke genetickému vyšetření v těhotenství:

c)    věk těhotné vyšší než 35 let,

d)    pozitivní těhotenský screening,

e)    podezření na vrozenou vývojovou vadu u plodu,

f)     dědičné onemocnění v rodinné anamnéze,

g)    narození dítěte s vrozenou vývojovou vadou v předchozím těhotenství,

h)    přítomnost strukturální chromozomální vady u jednoho z rodičů,

i)      otěhotnění po IVF (umělém oplodnění),

j)      onkologické onemocnění u jednoho z rodičů před těhotenstvím,

k)    užívání léků v graviditě nebo vliv jiných teratogenů.

 


 

Kryokonzervace, nebo vitrifikace?

17.  Co je to kryokonzervace spermií, vajíček a testikulární tkáně

Postup je založen na zmrazení spermií či vajíček v přítomnosti kryoprotektivního média – uložení v tekutém dusíku. Použité médium brání vzniku krystalů a tím umožňuje zachovat vitalitu reprodukčních buněk. Účelem tohoto postupu je dlouhodobé uchování buněk pro použití metodami asistované reprodukce.

18.  Jaké jsou výhody rychlého zamrazení (vitrifikace)?

Existují dvě metody zmrazování, kryokonzervace: Pomalé zmrazování je starší metoda kryokonzervace embryí. V současné době se většinou používá metoda velmi rychlého zmrazování, tzv. vitrifikace, která dává významně lepší výsledky, pokud jde o přežití embryí po rozmražení.

19.  Jsou nějaká rizika při zmrazování/rozmrazování embryí?

K poškození embryí během kryokonzervace může dojít následkem tvorby krystalů ledu. Metoda vitrifikace však při správném provedení toto riziko minimalizuje. Nezbytnou podmínkou ale je vybírat ke kryokonzervaci jen kvalitní embrya.

20.  Jak dlouho mohou být vajíčka zmražena? Jak dlouho může být zmraženo sperma?

Teplota -136 °C je považována za moment, kdy se zastavují veškeré biologické procesy. Teplota tekutého dusíku, při které jsou reprodukční buňky skladovány, je ještě o 60 °C nižší (-197 °C) a měla by bezpečně zaručit skladování prakticky po neomezenou dobu. V praxi se ale reprodukční buňky skladují po dobu 10–20 let, na žádost pacientů je možné v opodstatněných případech tuto dobu prodloužit.

 


 

Možnost výběru dárkyně vajíček, možnost výběru dárce spermií

21.  Jaké údaje se evidují o dárkyni vajíček a dárci spermatu?

O dárcích reprodukčních buněk se evidují následující údaje: výsledky genetických vyšetření, výsledky vyšetření na sexuálně přenosné choroby, výsledky gynekologického vyšetření, rozbor rodokmenu, krevní skupina a fenotypové znaky.

22.  Jakým způsobem jsou přiřazovány párům dárci reprodukčních buněk?

Výběr je prováděn na základě dotazníku, který vyplní pár. Probíhá tak, aby byla shoda v krevní skupině, RH-faktoru a co největší shoda ve fenotypových znacích.

 


 

Průběh výkonů a které výkony se provádějí v anestezii

23.  Provádí se odběr oocytů v celkové anestezii? Je nutná hospitalizace?

Hospitalizace nutná není, jedná se o výkon v krátkodobé nitrožilní anestezii, kdy pacientka po 2 hodinách na dospávacím pokoji odchází v doprovodu domů.

24.  Kdy je dobré si nechat vajíčka zmrazit?

V době, kdy ženě „tikají biologické hodiny“ a není v dohledu potencionální otec dítěte. Pokud se jedná o pár, který racionálně plánuje rodinu až na pozdější období, je dobré si do 40 let věku ženy nechat zamrazit embrya, která tolerují kryokonzervaci lépe než vajíčka.

25.  Podle čeho se určuje délka kultivace embryí? Jaký vliv na uhnízdění embrya má délka kultivace?

Na konci třetího dne má embryo osm buněk a za fyziologických podmínek se stále nachází ve vejcovodu. Zavádění embryí se provádí do dělohy a je výhodnější kultivovat embrya ještě přinejmenším dalších 24 hodin tak, aby bylo možno přenášet je do dělohy v odpovídajícím vývojovém stadiu. Kromě toho dochází v průběhu osmibuněčného stadia k předání řízení z maternálního na embryonální genom a pomocí prodloužené kultivace lze eliminovat embrya, u kterých díky neaktivaci celé signální kaskády došlo
k zastavení vývoje. Jinými slovy, je-li k dispozici třetí den víc než jedno embryo, je prodloužená kultivace do čtvrtého nebo pátého dne velmi vhodným prostředkem, jak z nich  vybrat to nejživotaschopnější a vyhnout se embryotransferu embrya do místa, které ne zcela odpovídá jeho vývojovému stadiu.

26.  Budu již při odběru oocytů vědět termín, kdy dojde k přenosu embrya do dělohy?

Termín embryotransferu je upřesňován v průběhu kultivace podle toho, jak a kolik embryí se vyvíjí odpovídajícím způsobem. Obvykle se přenáší třetí nebo pátý den, případně se všechna embrya zmrazí a přenášejí se postupně v následujících cyklech.

27.  Jak probíhá transfer embryí? Musím být pak v klidu?

Transfer probíhá bez narkózy, jedná se o nebolestivý výkon – plastikovým katetrem je většinou 1 embryo přeneseno do dutiny děložní. Absolutní klidový režim není nutný, ale není vhodný pohyb na maximální aerobní kapacitu (spinning, heaty, aerobik).

28.  Kolik embryí se běžně transferuje?

V prvních dvou cyklech u mladších pacientek preferujeme SET – single embryo transfer, tj. transfer 1 embrya.

 


 

Další transfer, další IVF

29.  Za jak dlouho po neúspěšném pokusu je možné podstoupit další transfer zamrazených embryí?

Je vhodné využít již první menstruační cyklus po nezdařeném IVF cyklu.

30.  Za jak dlouho je možné provést další odběr vajíček?

Nejdříve za 3 měsíce.

 


 

Rizika

31.  Jaká jsou rizika IVF?

Je třeba, aby zátěž a zdravotní obtíže pacientky byly minimalizovány. Přesto může ojediněle dojít ke komplikacím
– jako u každého jiného zákroku. Vyloučit nelze možné komplikace související s každým těhotenstvím (potrat, předčasné porodní bolesti atd.). V tomto ohledu se těhotenství po IVF nijak neliší od „normálního“ těhotenství. Pochopitelně je zvýšená pravděpodobnost mnohočetného těhotenství. Při transferu dvou a více embryí dochází v dobrých 20 % případů k těhotenství
s dvojčaty, ve 2 % s trojčaty – v případě, že byla transferována tři embrya.

Čistě teoreticky existuje po transferu embrya nebezpečí těhotenství v dutině břišní, resp. ve vejcovodu. Za normálních okolností, dojde-li k těhotenství bez lékařské pomoci, činí výskyt těhotenství ve vejcovodu asi 2 %. Po transferu embrya, jsou-li zachovány části vejcovodu, stoupne toto riziko na zhruba 3 %. Typickou komplikací hormonální léčby je tzv. hyperstimulace nebo též OHSS. Vaječníky se zvětšují, tvoří se ovariální cysty, projevuje se tlak v podbřišku, řidčeji dochází k hromadění tělesné tekutiny v břišní dutině, někdy dokonce v plicích. V ojedinělých případech, zejména když došlo k otěhotnění, může proto vyvstat potřeba krátkodobé hospitalizace. Hyperstimulace spontánně ustoupí.

 


Obrázky nakreslily děti v terapeutické dílně pediatrické kliniky FN Motol.

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY