Ambulance NM je lokalizována v komunikačním uzlu B, -2. patro. Zajišťuje ambulantní vyšetření pro Fakultní nemocnici v Motole a spádovou oblast, nabízí široké spektrum scintigrafických vyšetření (scintigrafie skeletu, nukleární nefrologie, kardiologie, nádorová diagnostika, pneumologie, vyšetření CNS, tyreoidální diagnostika) u pacientů všech věkových skupin, dále pak paliativní léčbu kostních metastáz a radionuklidovou synovectomii. Ambulance NM spolupracuje s chirurgickými pracovišti při radiačně navigovaných výkonech.

Všechna vyšetření se provádějí na základě doporučení ošetřujícího lékaře po předchozím objednání.

Provoz zajišťují lékaři (s atestací z NM), sestry pro NM, radiologičtí asistenti. Radiofarmaka jsou připravována v radiofarmaceutické laboratoři, která je součástí ambulance NM. Na zajištění diagnostických a léčebných postupů využívajících zdroje ionizujícího záření spolupracuje Oddělení radiologické fyziky KNME.

Primář KNME a vedoucí lékař ambulance nukleární medicíny KNME:

Lékaři:

Ordinační hodiny

Objednávání scintigrafických vyšetření na základě doporučení ošetřujícího lékaře telefonicky Po-Čt: 8:00 - 16:00, Pá 8:00-14:00 na telefonním čísle 224 434 626.

Přístrojové vybavení

Scintigrafická vyšetření jsou prováděna na následujících přístrojích:

Symbia Intevo Excel hybridní SPECT/CT kamera	SYMBIA S dvouhlavá gama kamera	SYMBIA T hybridní SPECT/CT kamera

Co je scintigrafie, SPECT?

Jsou to vyšetření, při kterých se obvykle nitrožilně podá malé množství radioaktivní látky k zobrazení některého orgánu Vašeho těla. Obrazy jsou tvořeny detekcí záření vycházejícího z Vašeho těla. Získané obrazy pomohou k přesnější diagnostice Vaší nemoci nebo k volbě správné léčby. Provádíme okolo 40 druhů vyšetření s různým postupem. SPECT je zkratka pro jednofotonovou emisní tomografii. Tato tomografická vyšetření umožňují prostorová zobrazení funkčních vlastností jednotlivých tkání a orgánů pomocí počítačů. 

Co je SPECT/CT?

Jedná se o vyšetření SPECT - jak bylo popsáno v předchozím odstavci - kombinované se současně prováděným CT vyšetřením. Při CT vyšetření je Vaše tělo vystaveno rentgenovým paprskům, které detailně vykreslí tvary a strukturu Vašich orgánů. Kombinované SPECT/CT vyšetření dovoluje přesně lokalizovat scintigraficky zobrazené změny.

Komu se vyšetření provádí?

Vyšetření se provádí pacientům pouze na doporučení lékaře s řádně vyplněnou průvodkou.

Jaká je příprava na vyšetření?

Většinou žádná. Můžete jíst i pít, užívat léky. Je vhodné zvýšit příjem tekutin.
Některá vyšetření mají speciální přípravy (při vyšetření zažívacího traktu a srdce je třeba přijít nalačno, u některých vyšetření se podávají tablety k ochraně štítné žlázy, u dalších vyšetření se doporučuje některé léky vysadit). S těmito speciálními přípravami Vás seznámí odesílající lékař.

Jaký je postup při příchodu na oddělení?

Při každém příchodu na oddělení je nutné se ohlásit v recepci, předložit průvodku k vyšetření a průkaz pojištěnce. Zde obdržíte písemné Poučení pro pacienta vyšetřeného na KNME pomocí radionuklidu, jehož přečtení stvrdíte podpisem. S vlastním postupem vyšetření budete seznámen vyšetřujícím personálem. Se všemi otázkami se obracejte na pracovníky našeho oddělení ještě před injekcí radiofarmaka. Po injekci kontaktujte personál již jen v nejnutnějším případě.

Jaký je postup vyšetření?

Radioaktivní látka je obvykle podána do žíly horní končetiny, méně často do žíly na hřbetu nohy nebo do kůže. Před některými vyšetřeními je zapotřebí radioaktivní látku vypít, sníst či vdechnout. Snímání obrazů trvá podle druhu vyšetření několik minut až 1,5 hodiny; někdy se provádí ihned, jindy v časovém odstupu po injekci. V některých případech se snímání dokonce provádí několikrát v časových odstupech (i druhý a třetí den). Během snímání budete nehybně ležet na lůžku a kolem Vás se budou v těsné blízkosti pohybovat scintigrafické detektory. Trpíte-li klaustrofobií, oznamte nám to prosím předem. Před vyšetřením je nutné odložit veškeré kovové předměty.

Jak dlouho mám čekat?

Doba čekání závisí na druhu vyšetření. U některých vyšetření je třeba po injekci čekat na snímání obrazů několik minut či hodin, méně často 24, eventuálně 36 hodin. U většiny vyšetření lze během čekání oddělení opustit, je však třeba se vrátit ve stanovenou dobu. Pacienti, kteří po injekci neodejdou, setrvají v čekárně. V žádném případě nelze čekat na chodbě. Každý den provádíme několik druhů vyšetření na různých přístrojích, které trvají rozdílnou dobu. Je tedy možné, že pacienti, kteří přišli po Vás, jsou odbaveni dříve. U pacientů, jejichž zdraví je vážně ohroženo a existuje nebezpeční z prodlení, je vyšetření upřednostněno.

Co je třeba dělat po vyšetření?

Radioaktivita se u většiny vyšetření rozpadne do druhého dne, část se v některých případech vymočí. Proto je lépe do večera více pít. Je vhodné do druhého dne udržovat větší vzdálenost (více než 2 m) od dětí a těhotných. Podaná látka nebude mít na Vás žádný vliv, můžete po ní řídit automobil. Bez obav se můžete vrátit do Vaší práce. Pokud však pracujete v jaderných zařízeních, plánujete cestu letadlem nebo do zahraničí, mohou záření vycházející z Vašeho těla zachytit velmi citlivé detektory, např. na letišti i několik dní po vyšetření. V tomto případě Vám vystavíme v recepci potvrzení o absolvovaném vyšetření s podáním radioaktivní látky.

Co se stane s výsledkem vyšetření?

Lékaři našeho oddělení vytvoří na základě Vašich snímků protokol a odešlou ho lékaři, který Vaše vyšetření doporučil.

Je vyšetření bolestivé?

Není, jedná se o drobný vpich při injekci, menší než při odběru krve. Někomu může činit obtíže nehybně ležet na tvrdém úzkém lůžku.

Jsou nějaké komplikace?

Komplikace spojené s podáním radioaktivní látky prakticky nepřicházejí v úvahu. U polyvalentních alergiků je třeba dbát větší opatrnosti, jednotlivé případy je nutné řešit individuálně.

Je radiace spojená s vyšetřením nebezpečná?

Ne víc než jízda autem. Dávka ionizujícího záření, kterou obdržíte, je malá a je podobná jako u rentgenového vyšetření. Látky, které podáváme, jsou netoxické, jsou připravované za přísně sterilních podmínek a všechny splňují náročná kritéria Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

A co těhotenství?

Přichází-li v úvahu, že jste těhotná, informujte nás laskavě ještě před injekcí. Je třeba předem prodiskutovat další postup. Pokud se stalo, že jste se o těhotenství dozvěděla až po vyšetření, obraťte se neprodleně na lékaře našeho oddělení, kteří Vám pomohou objasnit situaci a doporučí další postup. Provedené vyšetření není důvodem pro odklad těhotenství.

Je třeba přerušit kojení?

Některé radioaktivní látky se vylučují do mateřského mléka. Lékař našeho oddělení Vám sdělí, zda je třeba, popř. na jak dlouho, přerušit kojení.

Lze vyšetřovat děti?

Ano. Dětem podáváme menší množství radioaktivní látky podle jejich hmotnosti.

Mohu si přivést doprovod?

Samozřejmě ano, nikoliv však děti a těhotné. Váš doprovod se bude muset řídit pokyny personálu, které se budou týkat radiační ochrany.

Potřebuji další informace o svém zdravotním stavu…

Rádi Vám je sdělíme, neočekávejte však, že Vám sdělíme na základě jediného specializovaného vyšetření Vaši diagnózu a potřebnou léčbu. To přísluší jen Vašemu ošetřujícímu lékaři, který Vás na vyšetření objednal, má k dispozici výsledky dalších vyšetření a může posoudit vaši nemoc komplexně.

Potřebuji další informace o radiační ochraně...

 V případě dalších dotazů ohledně radiační ochrany Vám poradí radiologický fyzik, požádejte na recepci o jeho přivolání.

1. Scintigrafie skeletu    

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se vyšetřuje metabolická kostní aktivita a které může rozpoznat možné kostní problémy v souvislosti s Vaším onemocněním.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná, před vyšetřením můžete jíst a pít. Po podání radioaktivní látky více pijte (minimálně 0,5 l tekutiny) a často močte, toto opatření dodržujte i během dne po ukončení vyšetření.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí za 3-5 hodin po injekci a trvá přibližně 30-90 minut.

2. Cílená třífázová scintigrafie skeletu

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se vyšetřuje metabolická kostní aktivita a která může rozpoznat Vaše možné kostní problémy.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná, před vyšetřením můžete jíst a pít. Po podání radioaktivní látky více pijte (minimálně 0,5 l tekutiny) a často močte, toto opatření dodržujte i během dne po ukončení vyšetření.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci přímo pod kamerou. V této první fázi se sleduje prokrvení vyšetřované oblasti. Další část vyšetření se provádí  za 3-5 hodin po injekci a trvá 30-90 minut. 

3. Scintigrafie kostní dřeně

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zobrazuje kostní dřeň.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí za 1 -2 hodiny po injekci a trvá 30-90 minut.

1. Perfuzní scintigrafie plic

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje prokrvení plic.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí bezprostředně po injekci a trvá přibližně 15 – 30 minut.

2. Ventilační scintigrafie plic

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje vzdušnost plic.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná. U pacientů s chronickou obstrukční chorobou bronchopulmonální je vhodné podání bronchodilatancií půl hodiny před vyšetřením.

Provedení: Budete vdechovat  malé množství radioaktivní látky po dobu 10ti minut.  Inhalace a vyšetření probíhají buď současně nebo na sebe navazují. Samotné vyšetření pak trvá přibližně půl hodiny.

1. Dynamická scintigrafie ledvin

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje funkce ledvin a odtok moči dutým systémem ledvin.

Vyšetření je spojeno s minimální radiační zátěží. U správně fungujících ledvin 95% z podaného množství je vymočeno během 4 hodin po podání.

Příprava: Jíst a pít můžete, naopak je doporučeno být dobře zavodněn již při příchodu na vyšetření. Ráno v den vyšetření dostatečně pijte (alespoň dvě velké sklenice vody, džusu) a po příchodu na oddělení vypijete další 0,5 litr tekutiny.
U malých dětí je příjem tekutin úměrný jejich věku a váze (100ml tekutin/10 kg hmotnosti), děti jsou kojeny obvyklým způsobem a je vhodné dítě nakojit po příchodu na vyšetření.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci přímo na vyšetřovacím stole.  Samotné vyšetření trvá 20 minut, poté se provádí snímek po vymočení. Pokud je podezření na blokádu v odtoku moči, může Vám být podána látka urychlující odtok moči (diuretikum) a na injekci navazují další snímky v trvání 20ti minut.

2. Statická scintigrafie ledvin

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje funkce ledvin.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná. Můžete jíst a pít. Po podání radioaktivní látky více pijte (minimálně 0,5 l tekutin) a často močte, toto opatření dodržujte i během dne po ukončení vyšetření.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí s odstupem 2,5-4 hodin po injekci a trvá přibližně 30-90 minut. 

3. Glomerulární filtrace 99mTc DTPA

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se metodou odběru dvou krevních vzorků stanoví funkce ledvin.

Vyšetření je spojeno s minimální radiační zátěží. U správně fungujících ledvin 95% z podaného množství je vymočeno během 4 hodin po podání.

Příprava: Není nutná. Můžete jíst a pít.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Za 120 a 180 minut po podání se provádí krevní odběry.

4. Funkční scintigrafie transplantované ledviny 

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje prokrvení a funkce transplantované ledviny.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Jíst a pít můžete, naopak je doporučeno být dobře zavodněn již při příchodu na vyšetření. Ráno v den vyšetření dostatečně pijte (alespoň dvě velké sklenice vody, džusu) a po příchodu na oddělení vypijete další 0,5 litr tekutiny. Platí pro dospělé pacienty, pokud ošetřující lékař neomezil přísun tekutin.
U malých dětí je příjem tekutin úměrný jejich věku a váze (100ml tekutin/10 kg hmotnosti).

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci přímo na vyšetřovacím stole.  Samotné vyšetření trvá 20 minut, poté se provádí snímek po vymočení. 

5. Přímá radionuklidová cystografie

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sledují vývodné cesty močové (močový měchýř a močovody).

Vyšetření je spojeno s minimální radiační zátěží, která je nižší ve srovnání rentgenovým vyšetřením.

Příprava: Zavedení močového katétru na oddělení, které vyšetření objednává.

Provedení: Vleže na vyšetřovacím stole obdržíte malé množství radioaktivní látky cévkou zavedenou do močového měchýře. Po dostatečném naplnění měchýře se vsedě nebo vstoje snímá močení.

1. Perfuzní SPECT myokardu po zátěži

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje prokrvení srdečního svalu při zátěži ( ergometrické = šlapání na kole) a může poskytnout též informaci o funkci srdce.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: 2 hodiny před vyšetřením nejíst, nepít (pít pouze minerálku), nekouřit.
! Neplatí pro diabetiky, kteří dodrží svůj režim !
Dle pokynů svého lékaře vysadit:

• nitráty 24 hodin
• betablokátory alespoň 2 dny předem, u hypertoniků nahradit betablokátor jiným antihypertenzivem 

Chce-li lékař ověřit prokrvení myokardu při medikaci, pak betablokátory a nitráty nevysazujte.

Ostatní léky nevynechávat – v den vyšetření užít!                                        
Na vyšetření si přineste  pohodlnou sportovní obuv, svačinu včetně pití, léky

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci během ergometrické zátěže. Samotné vyšetření se provádí za 15-60 minut po ukončení fyzické zátěže a trvá přibližně 30 minut. Celková doba vyšetření 3-5 hodin. V některých případech je nutné doplnit klidové vyšetření, které se provádí jiný den, s minimálním odstupem dvou dnů od zátěže. 

2. Perfuzní SPECT myokardu po zátěži dipyridamolem

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje prokrvení srdečního svalu při zátěži ( farmakologické = podání látky, která působí zvýšené prokrvení srdečního svalu ) a může poskytnout též informaci o funkci srdce.
Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Je nutné vynechat některé léky a potraviny, které mohou ovlivnit vyšetření!

1 den nutno vynechat kávu, čaj, čokoládu, kakao, nápoje s obsahem kofeinu (coca-cola, energetické nápoje), banány. Vysazení léků ordinuje Váš ošetřující lékař.

• léky obsahující methylxantiny alespoň 2 dny (např. Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Teotard, Theoplus, Aminophyllin, Syntophyllin…), dipyridamol v perorální formě 24 hodin
• léky s kofeinem (analgetika např. Acifein, Alnagon, Ataralgin, Coldrex, Ibufein, Panadol extra..., Kinedryl)
• léky s pseudoefedrinem (např. Clarinase, Disophrol, Modafen, Nurofen stopgrip, Panadol plus grip, Paralen plus...)
• není třeba vysazovat preparáty s pentoxifylinem (např. Agapurin, Trental, Pentomer) a s clopidogrelem (Plavix)
• úprava kardiologické medikace – nitráty vysadit 24 hodin. Betablokátory není nutné vysazovat.
• nalačno minimálně 2 hodiny před zátěží, pít pouze minerálku
• děti poslední jídlo 2 hodiny před vyšetřením, mají pít

Sebou si přineste svačinu včetně pití.

Provedení: Vyšetření se zahajuje nitrožilním podáním dipyridamolu po dobu 4 minut. Za další 3-4 minuty obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí za 30-60 minut po ukončení farmakologické zátěže a trvá přibližně 30 minut. Celková doba vyšetření 3-5 hodin. V některých případech je nutné doplnit klidové vyšetření, které se provádí jiný den, s minimálním odstupem dvou dnů od zátěže.

3. Perfúzní SPECT myokardu po zátěži dobutaminem

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje prokrvení srdečního svalu při zátěži ( farmakologické = podání látky, která působí zvýšenou srdeční práci) a může poskytnout též informaci o funkci srdce.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: 2 hodiny před vyšetřením nejíst, nepít (pít pouze minerálku), nekouřit.
! Neplatí pro diabetiky, kteří dodrží svůj režim !
Je nutné vynechat některé léky, které mohou ovlivnit vyšetření. Vysazení léků provádí Váš ošetřující lékař.

• nitráty 24 hodin
• betablokátory alespoň 2 dny předem, u hypertoniků nahradit betablokátor jiným antihypertenzivem

Sebou přineste svačinu včetně pití a léky.

Provedení: Vyšetření se zahajuje nitrožilním podáním dobutaminu po dobu 6-12 minut. Před ukončením infuze obdržíte nitrožilně malé množství radioaktivní látky. Samotné vyšetření se provádí za 30-60 minut po ukončení farmakologické zátěže a trvá přibližně 30 minut. Celková doba vyšetření 3-5 hodin. V některých případech je nutné doplnit klidové vyšetření, které se provádí jiný den, s minimálním odstupem dvou dnů od zátěže. 

4. Perfuzní SPECT myokardu v klidu

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje prokrvení srdečního svalu za klidových podmínek a může poskytnout též informaci o funkci srdce.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: 2 hodiny před vyšetřením nejíst, nepít (pít pouze minerálku), nekouřit!
! Neplatí pro diabetiky, kteří dodrží svůj režim !
Léky se nevysazují. Sebou přineste malou svačinu, jogurt nebo mléko.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí za 60-90 minut a trvá přibližně 30 minut.

 5. Prvoprůtoková angiokardiografie (first pass)

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje první průtok radioaktivní látky srdcem a plícemi, slouží k posouzení funkce levé a pravé komory a k posouzení přítomnosti zkratových vad.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Blokáda štítné žlázy podáním Chlorigenu  (provádí se po příchodu na vyšetření).

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí bezprostředně po injekci a trvá 1 minutu.

6. Radionuklidová rovnovážná ventrikulografie

Váš lékař Vám objednal vyšetření, při kterém je možno posoudit funkci srdečních komor.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Blokáda štítné žlázy podáním Chlorigenu (provádí se po příchodu na vyšetření).

Provedení: Vaše červené krvinky označíme přímo ve vašem krevním oběhu podáním dvou nitrožilních injekcí v odstupu 30ti minut. Samotné vyšetření trvá přibližně 30 minut..

1. Lymfoscintigrafie sentinelové uzliny

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zobrazuje sentinelová (strážní) uzlina, která má přímý přítok lymfy z nádoru.
Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je výrazně nižší v porovnání s jinými rentgenovými vyšetřeními.

Příprava: Není nutná.

Provedení: Den před nebo v den operace Vám bude podáno do okolí nádoru malé množství radioaktivní látky, které se z místa podání šíří lymfatickými cévami do strážní uzliny. Dle typu nádoru se snímání zahajuje bezprostředně nebo až za 2 hodiny po podání, provede se snímek, který trvá 3 minuty a lékař označí uzlinu na kůži, někdy je nutné snímky opakovat až do zobrazení uzliny. Operující lékař speciální ruční sondou uzlinu při operaci vyhledá. Na základě histologického vyšetření může být stanoven další postup operace a léčby. 

2. Scintigrafie nádoru - 99mTc MIBI

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se podává látka zvaná MIBI, která má schopnost akumulace v některých nádorových tkáních.
Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci, která se podává obvykle do žíly na hřbetu nohy. Samotné vyšetření se provádí za 10 minut po injekci a trvá 30-90 minut.

3. Scintigrafie  nádoru -  123I MIBG

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se podává látka zvaná MIBG, která má schopnost akumulace v neuroendokrinních tumorech.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za rok svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Před příchodem můžete jíst a pít. Blokáda štítné žlázy: začíná se den před aplikací a trvá 3 dny. Pokud je pacient po totální tyreoidektomii, blokáda se neprovádí. Chlorigen nebo v lékárně připravený Perchlorát lze obdržet na ambulanci nukleární medicíny.

Chlorigen:   

Lugolův roztok: 1 kapka/3 kg váhy

Vysazení léků ovlivňujících vychytávání MIBG (provádí ošetřující lékař):
Pokud užíváte léky, zkontrolujte je s Vaším ošetřujícím lékařem alespoň 4 týdny před vyšetřením a vysaďte je podle jeho doporučení! Vysazená antihypertenziva lze nahradit alfablokátory (Cardura, Zoxon), diuretiky.

• Kombinované alfa/beta blokátory:  labetalol 72 hod, ostatní 24 hod
• Blokátory kalciových kanálů: 24-48 hod
• sympatomimetika: fenylpropanolamin, pseudoefedrin, fenilefrin, amfetamin, dopamin, Fenoterol (Berotec®), Salbutamol (Ventolin®), Terbutaline(Bricanyl®) nosní kapky a spreje s Xylometazoline (Otrivine drops®). 24 hod , pro léčbu glaukomu Brimonidine 48 hod
• antipsychotika (neuroleptika): Levomepromazine, Amisulpride 72 hod, Clozapine 7 dnů, Olanzapine 7-10 dnů, risperidone 5 dnů, depotní forma 1 měsíc,sertindole 15 dnů, zotepine 5 dnů, Haloperidol, Flupentixol, Fluphenazine 2 dny, depotní forma 1 měsíc, Chlorpromazine, prochlorperazine 24 hod
• tricyklická a jiná antidepresiva: amitriptylin a deriváty, imipramin a deriváty 24-48 hod, mirtazapine 8 dnů, maprotiline, mianserin, trazolone, venlaflaxine 48 hod
• opioidy:  tramadol 24 hod, CNS stimulanty: Atomexetine 5 dnů, Modafinil 72 hod, methylphenidine 48 hod

Po aplikaci je doporučený zvýšený příjem tekutin. Pokud netrpíte průjmy, večer po aplikaci užijte lék k vyprázdnění střev (glycerinový čípek, Guttalax).

Provedení: Vyšetření se provádí ve dvou dnech. První den obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí s odstupem 24 hodin a trvá podle počtu snímků 30 minut až 2 hodiny. 

4. Scintigrafie nádoru -111In OctreoScan

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se podává látka zvaná Octreoscan a která má schopnost akumulace v neuroendokrinních tumorech.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je vyšší v porovnání s jinými rentgenovými vyšetřeními a je přibližně sedminásobkem dávky, kterou obdržíte za rok svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Vynechání somatostatinových preparátů (Sandostatin 3 dny, Somatulin 6 týdnů) zajistí odesílající lékař. Před vyšetřením můžete jíst a pít. Po podání radioaktivní látky více pijte (minimálně 0,5 l tekutiny) a často močte, toto opatření dodržujte i během dne po ukončení vyšetření.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí ve 2-3 dnech, první snímky se provádí za 4-6 hodin po aplikaci, další za 24, někdy i 48 hodin a každé snímání trvá 1-2 hodiny. 

1. Perfuzní SPECT mozku

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření mozku, které posuzuje prokrvení a funkční stav šedé kory mozkové.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Před příchodem k vyšetření
24 hodin před vyšetřením vynechejte alkohol a kofeinové preparáty (káva, coca-cola, energetické nápoje).

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Injekce se podává za klidových podmínek, proto Vám zavedeme kanylu, uložíme Vás do zatemnělé místnosti, kde budete odpočívat a nebudete mluvit přibližně 10-15 minut před injekcí a po injekci. Samotné vyšetření začíná 45-60 minut po aplikaci a trvá přibližně 45 minut, po kterou budete ležet na lůžku, kamera se bude pohybovat kolem Vaší hlavy. Je důležité, abyste po dobu vyšetření vydržel(a) bez pohybu.

2. Perfuzní SPECT mozku po zátěži Diamoxem

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření mozku po podání Diamoxu. Tato látka zvyšuje prokrvení Vašeho mozku, v oblastech za zúžením tepen k zvýšení nedochází.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření.

Příprava:  Před příchodem k vyšetření 24 hodin před vyšetřením vynechejte alkohol a kofeinové preparáty (káva, coca-cola, energetické nápoje).

Provedení: Vyšetření se provádí ve 2 dnech, nejdříve klidové vyšetření, kdy obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Injekce se podává za klidových podmínek, proto Vám zavedeme kanylu, uložímeVás do zatemnělé místnosti, kde budete odpočívat a nebudete mluvit přibližně 10-15 minut před injekcí a po injekci. Samotné vyšetření začíná 45-60 minut po aplikaci a trvá 45 minut, po kterou budete ležet na lůžku, kamera se bude pohybovat kolem Vaší hlavy. Je důležité, abyste po dobu vyšetření vydržel(a) bez pohybu. V jiný den provedeme zátěžový test, kdy nejprve nitrožilně obdržíte Diamox, v průběhu podávání Vám budeme pravidelně kontrolovat krevní tlak a za 20 minut dostanete injekci s radioaktivní látkou, jak je popsáno výše. 

3. 123I – DaTSCAN

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se posuzuje biochemická a strukturální integrita presynaptického dopaminergního systému.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: před příchodem k vyšetření vynechat léky, které ovlivňují vazbu dopaminových transportérů (provádí ošetřující lékař):

• amfetamin, kokain
• benzotropin (Apo-benzotropine)
• bupropion (Wellbutrin, Zyban)
• mazindol
• methylphenidin (Ritalin)
• sertralin (Adjuvin, Apo-Sertral, Asentra, Sertralin, Serlift, Zoloft)

Před a po aplikaci RF:

• blokáda štítné žlázy: Chlorigen (Perchlrátem) 30 minut před (400mg) a 12-24 hodin po aplikaci radiofarmaka (400mg) – provádí se po příchodu na vyšetření

Po podání radioaktivní látky více pijte (minimálně 0,5 l tekutiny) a často močte, toto opatření dodržujte i během dne po ukončení vyšetření.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí za 3 až 6 hodin po aplikaci a trvá 45 minut.

Scintigrafie zánětu značenými leukocyty

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje, zda nemáte v těle ložisko zánětu, ve kterém se hromadí bílé krvinky (leukocyty).

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Nejíst 4-6 hodin před odběrem krve, můžete pít. Odesílající lékař zajistí vyšetření KO+ dif., výsledky (ne starší 10 dnů) přineste sebou.

Provedení: Podle metody označení bílých krvinek buď obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci a krvinky se označí přímo ve Vašem těle nebo Vám odebereme 45-60 ml krve, z ní se bílé krvinky oddělí, označí radioaktivní látkou. Označené krvinky Vám vrátíme zpět v nitrožilní injekci.

Samotné vyšetření se provádí ve dvou dnech, snímání se provádí opakovaně za 1, 5-8 a 24 hodin po injekci. Jednotlivé snímky mohou trvat od 10 minut do 2 hodin . U podezření na infekci endoprotézy se v některých případech doplní alespoň s  odstupem dalších dvou dnů scintigrafické vyšetření kostní dřeně.

1. Scintigrafie štítné žlázy 99mTc pertechnetát

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zobrazuje štítná žláza.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za čtyři roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Před příchodem k vyšetření je nezbytné vysadit tyreoidální medikaci (zajistí indikující lékař):

• Levotyroxin (Euthyrox, Letrox, Thyreotom) alespoň 10 dnů
• Trijodtyronin alespoň 3dny

Vyloučit podání jodu v potravě, lécích pro vnitřní či vnější použití minimálně 4 týdny před vyšetřením (terapie amiodaronem, betadinem, podání RTG kontrastní látky, aplikace jodových dezinfekčních látek na pokožku může ovlivnit akumulaci RF až po dobu  3 měsíců).
Jíst, pít můžete.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí za 10 minut po injekci a trvá 20 minut.

2. Scintigrafie štítné žlázy 123 I

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zobrazuje štítná žláza.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za čtyři roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Před příchodem k vyšetření je nezbytné vysadit tyroidální medikaci (zajistí indikující lékař):

• Tyroxin (Euthyrox, Letrox, Thyreotom) alespoň 4 týdny
• Trijodtyronin alespoň 17 dnů
• Propylthiouracil (Propycil), methimazol (Thyrozol, Favistan), Carbimazol alespoň 3 dny –     (vyšetření v 72h reboundu tyreostatik).

Vyloučit podání jodu v jakékoliv aplikační formě minimálně 4 týdny před vyšetřením.

Při vyšším množství jodu (terapie amiodaronem, betadinem, KI, Solutanem, podání RTG a CT jodové kontrastní látky, chronická aplikace jodových dezinfekčních látek na pokožku, Jox spray atd.) odklad aspoň 3 měsíce!

Lačnit 4 hodiny před podáním a 1 hodinu po aplikaci

Provedení: Polknete malé množství radioaktivní látky. Samotné vyšetření se provádí za 6 hodin a trvá 30-90 minut.

2. Scintigrafie příštítných tělísek

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje přítomnost zvětšeného příštítného tělíska.
Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí ve dvou krocích, první snímky za 10 minut po injekci, další za 1,5-2 hodiny. V mezidobí bude provede SPECT/CT.

1. Scintigrafické vyšetření přítomnosti Meckelova divertiklu 

Princip:

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zjišťuje, zda určitá oblast Vašeho střeva neobsahuje žaludeční sliznici.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Lačnění 4-6 hodin před vyšetřením. Podání Ranisanu 150 mg p.o. (u dětí s ohledem na hmotnost 2-4 mg/kg) večer a ráno před vyšetřením. Vhodný odstup scintigrafie od podání RTG kontrastu alespoň 48 hodin.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí bezprostředně po injekci a trvá 45-60 minut, po ukončení lze doplnit další snímky trvající 3 minuty.

2. Dynamická scintigrafie motility jícnu  

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje průchod tekutého sousta jícnem.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za čtyři roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Minimálně 4-6 hodin lačnění, před vyšetřením nekuřte.

Provedení: Polknete malé množství radioaktivní látky. Samotné vyšetření se zahajuje s polknutím látky a trvá přibližně 15 minut.

3. Scintigrafické stanovení gastroesofageálního refluxu¬   

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje možný průnik tekutiny ze žaludku do jícnu.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za čtyři roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Minimálně 4-6 hodin lačnění, před vyšetřením nekuřte. Větší děti a dospělí přinesou k vyšetření džus nebo čaj (0,5 litru) a obvyklou snídani. Maminky kojenců přinesou k vyšetření jednu láhev prázdnou, druhou s připraveným mlékem. Pokud kojí, jen jednu prázdnou láhev.

Provedení: Polknete malé množství radioaktivní látky. U kojenců se podává radioaktivní látka v malém množství mléka, které dítě dostatečně zapije mlékem či čajem. Větší děti a dospělí dostávají radiofarmakon v malém množství džusu nebo čaje, mohou je zajíst pevnou stravou. Samotné vyšetření se zahajuje po napití a najedení, trvá 30-60 minut. Další snímek je možný doplnit za 4 hodiny. 

4. Scintigrafie evakuace žaludku 

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se sleduje průběh a rychlost vyprázdnění žaludku po požití polotuhého jídla. Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za čtyři roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Minimálně 8 hodin lačnění.  Diabetici sebou přinesou inzulín. Větší děti a dospělí přinesou k vyšetření džus nebo čaj (0,5 litru) , kelímek mléčné rýže (200-250g)  a dva rohlíky nebo plátky chleba. Maminky kojenců přinesou k vyšetření jednu láhev prázdnou, druhou s připraveným mlékem. Pokud kojí, jen jednu prázdnou láhev.

Provedení: Polknete malé množství radioaktivní látky. U kojenců se podává radioaktivní látka v malém množství mléka, které dítě dostatečně zapije mlékem či čajem. Větší děti a dospělí dostávají radiofarmakon zamíchané v kelímku mléčné rýže, mohou je zajíst pevnou stravou. Samotné vyšetření se zahajuje po napití a najedení, trvá 90minut. Další snímek je možný doplnit za 1-4 hodiny. 

5. Scintigrafická diagnostika krvácení do GIT                                         

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření k průkazu krvácení do zažívacího traktu pomocí označených červených krvinek. Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Blokáda štítné žlázy podáním Chlorigenu (provádí se po příchodu na vyšetření).

Provedení: Podle metody označení červených krvinek buď obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci a krvinky se označí přímo ve Vašem těle nebo Vám odebereme 10ml krve, z ní se červené krvinky oddělí, označí radioaktivní látkou. Označené krvinky Vám vrátíme zpět v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se zahajuje s podání radioaktivní látky, trvá 90 minut, další snímky lze provést v průběhu dalších 24 hodin.

6. Dynamická scintigrafie jater a žlučových cest

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se hodnotí funkce jater a odtok žluči žlučovými cestami.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Lačnění 4-6 hodin před vyšetřením. Na vyšetření si přineste hořkou čokoládu. U kojenců se suspektní atrezií žlučových cest není hladovění nezbytné.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se provádí bezprostředně po injekci a trvá 60minut, po ukončení lze doplnit další snímky s odstupem 30ti minut v případě potřeby i déle (1-4 hodin).

7. Scintigrafie jater a sleziny

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření, při kterém se zobrazí játra a slezina.

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejí z přírodních radioaktivních zdrojů.

Příprava: Není nutná, jíst, pít můžete.

Provedení: Obdržíte malé množství radioaktivní látky v nitrožilní injekci. Samotné vyšetření se zahajuje 15-30 minut po injekci a trvá 1-2 hodiny.

8. Scintigrafie jater k průkazu hemangiomu

Váš lékař Vám objednal scintigrafické vyšetření k ověření přítomnosti hemangiomu v játrech (nezhoubný útvar vytvořený z cév).

Vyšetření je spojeno s radiační zátěží, která je srovnatelná s jinými rentgenovými vyšetřeními a kterou obdržíte za dva roky svého života z kosmického záření a záření pocházejícího z přírodních radioaktivních zdrojů.
Příprava: Jíst, pít můžete. Blokáda štítné žlázy podáním Chlorigenu (provádí se po příchodu na vyšetření).

Provedení: Vaše červené krvinky označíme přímo ve vašem krevním oběhu podáním dvou nitrožilních injekcí v odstupu 30ti minut. S podáním druhé injekce se zahajuje vlastní vyšetření. První snímky trvají přibližně 30 minut. Další se doplňují za 2 hodiny a snímání trvá 45 minut.

Provedení: Vaše červené krvinky označíme přímo ve vašem krevním oběhu podáním dvou nitrožilních injekcí v odstupu 30ti minut. Samotné vyšetření trvá přibližně 30 minut..

Paliativní terapie bolestivých kostních metastáz  153Sm 

Co je to Samarium ?

Samarium je injekční látka vyvinutá tak, aby ulevila bolestem v kostech při Vaší nemoci.
Samarium je chemicky podobné vápníku. Usazuje se všude tam, kde kosti přijímají nový vápník, tedy i v bolestivých místech. Zde Samarium setrvává po řadu týdnů a snižuje bolest.Po mnoho let používají lékaři některé typy ozáření ke snížení bolesti, kterým jsou vystaveny lidé jako Vy. Samarium je výsledkem nového vývoje v této léčbě. Injekce obsahuje malé množství speciálně vybrané formy radioaktivního Samaria volené tak, aby téměř veškeré záření bylo uvolněno v těch místech, kde se Samarium váže. To umožňuje přenést léčbu přesně do těch míst,kde je potřeba.

Proč mi bylo Samarium předepsáno?

Látka léčí kostní nález a mírní bolest. Pro mnoho lidí je aplikace Samaria mnohem přijatelnější než jiné způsoby léčby. Vám byl předepsán proto, že lékaři jsou přesvědčeni, že ve Vašem případě to bude léčba nejvýhodnější.

Jaký je postup po injekční aplikaci Samaria?

Pokud jste ambulantním pacientem, po podání budete propuštěn do domácího ošetřování. Jste-li hospitalizován, vrátíte se za určitou dobu po aplikaci zpět na příslušné oddělení.

Jaký efekt bude mít Samarium?

Během jednoho až tří dnů po podání látky se Vám mohou přechodně zvýšit bolesti. Toto je běžné a je možno po poradě s ošetřujícím lékařem zvýšit dávky tišících léků. Zhruba do jednoho týdne po aplikaci pocítíte zmírnění bolestí, které přetrvává až několik měsíců. Podle potřeby je možné podání Samaria opakovat.

Existují vedlejší účinky?

Po podání Samaria můžete jíst i pít normálně. U některých pacientů může dojít k poklesu počtu bílých krvinek a krevních destiček. Pokles bílých krvinek může způsobit infekci, pokles krevních destiček krvácení. Váš lékař si Vás proto bude zvát ke kontrolním odběrům krve po dobu 6 týdnů od podání, první s odstupem 1-2 týdnů.

Mám skončit užívání léků tlumících bolest?

Váš lékař Vám může doporučit, abyste pokračovali v užívání léků tlumících bolest do té doby, než začne polevovat. Poté Vám může doporučit postupně snižovat dávky. Dále můžete pokračovat ve snižování dávek a případně nebudete potřebovat tlumící léky vůbec.Budete-li mít nějaké pochybnosti,obraťte se na svého ošetřujícího lékaře.

Jaká je další léčba?

Váš lékař Vám poradí další léčbu, pokud ji budete potřebovat. Možná, že jste již dostali hormonální injekce nebo tablety a je možné, že Váš lékař bude v této léčbě pokračovat.

Jaké aktivity mohu provozovat?

Injekce Vám nebrání v čemkoliv, co jste provozovali dosud. Jakmile se začne projevovat efekt Samaria tím, že  poleví vaše bolesti, zjistíte, že se můžete pustit do takových činností, které byly dříve obtížné nebo namáhavé. Obvykle s tím nejsou problémy, ale buďte opatrní, abyste své síly nepřecenili. Máte-li nějaké pochybnosti, požádejte svého lékaře o radu. Samarium nemá žádný vliv na Vaši schopnost řídit automobil či používat stroje.

Komu to mám říci?

Měli byste říci všem, kdo Vám předepisují jakoukoliv léčbu, že jste dostali injekci Samaria.

Jaká opatření mám udělat?

Efekt Samaria uvnitř organismu je omezen na bolestivé oblasti, v nichž se koncentruje. Samarium, které není deponováno v bolestivých místech, se dostává do vaší krve a moče. Proto je třeba během 24 hodin po aplikaci důsledně dodržovat následující opatření:

• Tam, kde je k dispozici normální WC mísa, používejte ji přednostně před mušlí. Močte vsedě. Toaletu spláchněte vždy dvakrát. Vysušte jakákoliv místa potřísněná močí papírem a spláchněte jej. Používejte přitom gumové rukavice. Po každém použití toalety si vždy důkladně umyjte ruce.
• Dojde-li k potřísnění vašeho prádla močí, ihned je vyperte. Pracujte v gumových rukavicích. Perte prádlo odděleně od ostatního a dobře je vymáchejte.
• Použité gumové rukavice skladujte v igelitovém pytli po dobu 23 dnů na místě, kde se běžně nezdržují členové Vaší domácnosti, teprve poté vyhoďte do komunálního odpadu.
• V případě poranění dobře opláchněte veškerou krev.
• Nezdržujte se zbytečně v blízkosti ostatních osob, zejména dětí a těhotných žen po dobu jednoho týdne od podání. V případě hospitalizace bude poučen ošetřující personál.

Co se stane, vrátí-li se bolest?

Vrátí-li se bolest, měl(a) byste se obrátit na svého lékaře, který Vám může naordinovat další injekci Samaria.

Pacienti jsou hospitalizováni k léčbě otevřenými zářiči (¹³¹I - radiojód; ¹³¹I-mIBG) na základě doporučení ošetřujícího specialisty (spádový ošetřující endokrinolog), zaslání kompletní dokumentace (operační protokol, histologie, propouštěcí zpráva, ...) a indikačního mezioborového konzilia na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie FN Motol.

Lůžkové oddělení KNME disponuje celkem 34 lůžky. Je rozděleno na část diagnosticko-terapeutickou (1. lůžková stanice, umístěna v komunikačním uzlu B, -1. patro), kde jsou hospitalizováni pacienti převážně s nižší celotělovou aktivitou, a na část terapeutickou (2. lůžková stanice, umístěna v komunikačním uzlu B, -2. patro), kde jsou hospitalizováni pacienti s vyšší celotělovou aktivitou. Na diagnosticko-terapeutické části je 1 jednolůžkový pokoj,  8 dvoulůžkových pokojů, na terapeutické stanici je také 1 jednolůžkový pokoj a 8 dvoulůžkových pokojů. Dva sousední pokoje mají zpravidla společné sociální zařízení.

Jeden jednolůžkový pokoj a dva dvoulůžkové pokoje na 2. lůžkové stanici mají vlastní sociální zařízení a je vybaven audiovizuálním monitorovacím systémem umožňujícím personálu v případě potřeby intenzivně sledovat pacienta a jeho životní funkce bez přítomnosti u lůžka. Je-li v pokoji hospitalizován dětský pacient, může pomocí audiovizuálního systému komunikovat s rodičem přítomným v přilehlé místnosti.  

Na všech pokojích jsou telefony s možností jednosměrného volání na oddělení, televizory a radiopřijímače. Na diagnosticko-terapeutické stanici je společenská místnost a jídelna s televizorem. Pacientům je k dispozici malá knihovna umístěná na oddělení. Způsob práce na oddělení, kdy pacienti v závislosti na celotělové aktivitě přecházejí mezi lůžkovými stanicemi, neumožňuje zřídit pokoje s nadstandardní péčí. Na odděleních je k dispozici placené připojení na internet.

Aplikace radiojódové tablety (ve velmi malých situacích radiojódového roztoku)  probíhají v radiojódové laboratoři vybavené speciální stíněnou digestoří pro práci s otevřenými zářiči. Nitrožilní aplikace (¹³¹I-mIBG) probíhají na jednolůžkovém pokoji.

Aplikace jódu	Digestoř na přípravu jódu

Provoz zajišťují sestry a lékaři s atestacemi v endokrinologii, interní medicíně a nukleární medicíně pod vedením přednosty kliniky. Na zajištění diagnostických a léčebných postupů využívajících zdroje ionizujícího záření spolupracuje Oddělení radiologické fyziky KNME.

Vedoucí lékař lůžkového oddělení KNME:

Informace o zdravotním stavu pacienta podáváme příbuzným (oprávněným) osobám pouze se souhlasem pacienta a jedině při osobní návštěvě, nikoli telefonicky.

Diagnostická a posterapeutická scintigrafická vyšetření jsou prováděna na SPECT Siemens Symbia S na 2. lůžkové stanici. Je-li potřeba doplnit SPECT/CT, je pacient poslán na ambulanci NM na stejném patře.   Pro stanovení celotělové aktivity po diagnostické aplikaci využíváme měřiče dávkového příkonu, a to konkrétně scintilační sondu. Pro stanovení celotělové aktivity po terapeutické aplikaci využíváme měřiče dávkového příkonu, konkrétně ionizační komoru (SVLD sondu).

Symbia S	Symbia S

Informace pro pacienty a ošetřující endokrinology

Vzhledem k nárůstu počtu nových pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy byl sjednocen postup objednávání a vyšetřování nových pacientů:

K operaci štítné žlázy pacienta indikuje ošetřující spádový endokrinolog, který také pacienta kontroluje vždy po operaci s výsledkem histologie. V případě, že je u pacienta histologicky potvrzen karcinom štítné žlázy, ošetřující spádový endokrinolog zasílá dokumentaci (anamnéza, operační protokol, histologie, propouštěcí zpráva z chirurgie) na KNME FN Motol případně na jiné pracoviště, kde se léčba pomocí radiojódu (¹³¹I) a dispenzarizace pacientů provádí.
Toto pracoviště na základě indikačního mezioborového konzilia indikuje léčbu radiojódem nebo jiný postup.  

Přicházím na Kliniku nukleární medicíny a endokrinologie

Váš ošetřující lékař Vám doporučil přijetí na naši kliniku. Zde Vás podrobně vyšetříme a rozhodneme o nejvhodnějším a nejúčinnějším léčení Vašeho onemocnění štítné žlázy. 

Přesný termín hospitalizace Vám zašleme dopisem 6-8 týdnů před plánovaným nástupem. Případnou změnu Vám oznámíme telefonicky.
Sestavili jsme pro Vás stručné informace a pokyny týkající se pobytu na naší klinice. V porovnání s běžnými nemocničními odděleními je charakter pobytu u nás - kvůli používání radioaktivních preparátů - značně odlišný.

Délka hospitalizace

Délka pobytu na našem oddělení je individuální. Obvyklá délka pobytu je od cca 1 týdne do 2 týdnů (léčebný program), délka pobytu závisí na zdravotním stavu i vylučování radiojódu z těla. Ve výjimečných případech je po podání léčebné aktivity radiojódu potřeba z radiačně ochranných důvodů hospitalizaci prodloužit.

O předpokládané době propuštění budete informováni ve zvacím dopise.

Co si zařídit před přijetím?

Před přijetím na KNME je vhodné navštívit zubního lékaře a zařídit si ošetření chrupu, aby se zabránilo akutním problémům. Po dobu pobytu je přístup k jakýmkoli vyšetřením a ošetřením mimo kliniku omezen jen na nejzávažnější stavy. Pokud se léčíte na nějakém odborném zdravotnickém pracovišti, požádejte o zapůjčení lékařských nálezů, abychom k nim mohli přihlédnout a pokračovat v příslušné léčbě při pobytu u nás. Svému lékaři ohlaste, že čekáte na přijetí na naše oddělení a upozorněte ho, že před pobytem u nás nesmíte užívat žádné léky obsahující jód.

V období 3 měsíců před podáním radiojódu u Vás nesmí být provedeno rentgenové nebo CT vyšetření s podáním jódové kontrastní látky.

V období 4 týdnů před podáním radiojódu neužívejte žádné léky ani doplňky stravy s obsahem jódu, vitamin E; nepoužívejte jódovou tinkturou ani jiné dezinfekce s obsahem jódu; vyvarujte se konzumaci potravin a nápojů, které obsahují velké množství jódu (např. mořské ryby, mořské plody a řasy, Vincentka).

S Vaším praktickým lékařem a endokrinologem se dle Vašeho pracovního zařazení poraďte o vhodnosti nástupu pracovní neschopnosti dle rozvoje hypotyreózy.

Důležité upozornění pro pacientky:

V případě, že kojíte nebo jste ukončila kojení před méně než jedním měsícem, případně jste-li těhotná, volejte tel.: 224434660, kde Vám budou poskytnuty další informace. Laktace či gravidita jsou kontraindikací pro podání radiojódu a o případném podání radiojódu musí být rozhodnuto konziliárně.

Co si vzít do nemocnice?

• Průkaz totožnosti – občanský průkaz nebo cestovní pas
• Doklad o zdravotním pojištění (tj. kartička pojištěnce)
• Doklad o pracovní neschopnosti (pokud máte vystavený)
• Adresy Vašeho praktického lékaře a ošetřujícího endokrinologa (kvůli zaslání propouštěcí zprávy)
• Průkaz diabetika, alergika atd.
• Věci osobní potřeby:

  • pyžamo, župan, ručník (možnost jejich použití závisí na typu léčebného programu; po určitou dobu Vašeho pobytu bude nutné používat nemocniční prádlo; podrobně Vás informuje personál oddělení)  
  • domácí obuv (nejlépe gumová omyvatelná či jednorázová)
  • kapesníky - pouze papírové (vhodné jsou i vlhčené ubrousky)
  • toaletní potřeby ( zubní kartáčky neelektrické, jednorázové žiletky apod.)

• Trvale užívané léky (na klinice jsou dostupná běžná základní léčiva, speciální léky jiných odborností musíme objednat a případně nahradit odpovídajícími preparáty, což může vést k dočasnému přerušení léčby po dobu nezbytnou k jejich obstarání)
• Bonbóny (nejlépe kyselé) pro podporu slinění a tím i zmenšení radiační zátěže slinných žláz
• Mobilní telefon, notebook, apod. – při používání Vámi přinesených elektronických zařízení je třeba pečlivě dodržovat zvláštní opatření, která zabrání možné kontaminaci zařízení radiojodem (jedná se např. o použití igelitového sáčku, překrytí klávesnice folií, používání gumových rukavic a pod.,  podrobně budete s opatřeními seznámen(a) na oddělení)

Co si nebrat do nemocnice?

• Cenné předměty (šperky apod.)
• Větší množství rychle se kazících potravin (po lékařském vyšetření Vám bude předepsána dieta, která bude plně dostačovat)

Obecně není vhodné brát si s sebou neomyvatelné předměty (např. "chlupatá" domácí obuv, vlastní polštářek, deka, plyšové hračky pro děti apod.), které můžete lehce kontaminovat radiojódem obsaženým ve Vašem těle (sliny, pot, moč). V případě kontaminace by se mohlo stát, že daný předmět bude muset být zlikvidován nebo zůstane uložen na klinice až do doby poklesu kontaminace pod povolenou mez, což může být i několik týdnů.

Jaký je postup při nástupu na oddělení?

Každý pacient objednaný k hospitalizaci na lůžkové oddělení KNME obdrží v předstihu zvací dopis s termínem přijetí a podrobnými informacemi kdy a kam se má dostavit. 

Po příchodu budete nejprve přijat(a) administrativně, poté bude následovat příjmové vyšetření lékařem. Lékař Vás podrobně seznámí s průběhem Vašeho pobytu a s dalším postupem.

Jaký je denní režim oddělení?

Lůžkové oddělení KNME je z důvodu podávání radioaktivního jódu uzavřeným pracovištěm, na kterém je nutné provádět opatření k zajištění radiační ochrany jak nemocných tak personálu a okolí. Provoz na našem oddělení se proto značně liší od jiných běžných oddělení. Například:

• pacienti mají po dobu terapeutické hospitalizace setrvávat pouze na pokojích. Pacientům, kteří splňují radiohygienický limit je umožněn pobyt v denní místnosti na 1. lůžkové stanici.
• pacientům nejsou povoleny vycházky v areálu ani mimo areál nemocnice (personál je dle vytížení oddělení schopen po dohodě zajistit denní tisk a drobné nákupy);
• možnost návštěv je omezená (viz dále).

Prosíme Vás, abyste tato opatření nechápal(a) jako nepříjemné omezování Vaší osobní svobody. Jedná se o nezbytná opatření, jejichž dodržováním chráníte sebe, své blízké i své okolí.
S denním režimem na lůžkovém oddělení budete podrobně seznámen(a) po přijetí na kliniku.

Jak probíhá aplikace radiojódu?

Aplikace radiojódu probíhá perorálně. Aplikace ¹³¹I-mIBG probíhá formou nitrožilní infuze.

Proč musím po aplikaci trávit většinu času na pokoji?

Po aplikaci radiojódu se Vaše tělo a veškeré exkrementy (moč, stolice, pot, sliny, slzy) stávají radioaktivní a vysílají neviditelné ionizující záření. Toto záření, jehož část Vás pomáhá léčit, představuje pro ostatní osoby ve Vaší blízkosti jisté zdravotní riziko. Pro omezení tohoto rizika je vhodné, když po určitou dobu bude Váš kontakt s okolím omezen.

Proč nelze zkrátit hospitalizaci?

Jednou podmínkou pro propuštění z hospitalizace je pokles radioaktivity ve Vašem těle pod hodnotu doporučenou Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB), což zamezí nadměrnému ozáření osob ve Vašem okolí. Toto je podmínka nutná, nikoli však postačující. Jsou zde i další zdravotní důvody související např. s rozvojem hypotyreózy, kvůli kterým není vhodné hospitalizaci předčasně ukončit. Zároveň platí, že čím déle zůstanete v nemocnici, tím více poklesne radioaktivita ve Vašem těle a tím menšímu riziku vystavíte po návratu domů své blízké.

Jaká je možnost kontaktu s domovem?

Na všech pokojích jsou k dispozici telefony, které umožňují příjem hovorů. K volání z nemocnice prosíme využívejte vlastních mobilních telefonů.

Lůžkové oddělení KNME je z důvodu podávání radioaktivních látek uzavřeným pracovištěm s nutností monitorovat vstupy na pracoviště. Režim návštěv je proto odlišný od celonemocničního a řídí se Návštěvním řádem KNME.

Obvykle je návštěva možná před aplikací radiojódu a po diagnostické aplikaci. Po léčebné aplikaci radiojódu o možnosti a podmínkách návštěvy rozhodne přednosta kliniky na základě měření prováděného 4. den po léčebné aplikaci radiojódu (při mIBG terapii 6. den).
Prosíme Vás, abyste návštěvy omezili na nezbytně nutné minimum, ať už z důvodu radiační ochrany Vašich blízkých a přátel, tak i z důvodu kapacity prostor určených pro návštěvy. Délka návštěvy je stanovena na maximálně 15 min v době mezi 14-20 hodinou.

Návštěvy jsou zakázány osobám mladším 18ti let a těhotným a kojícím ženám!

Může se rodina informovat na můj zdravotní stav?

Informace o zdravotním stavu pacienta podáváme příbuzným (oprávněným) osobám pouze se souhlasem pacienta a jedině při osobní návštěvě, nikoli telefonicky.

Jak se chovat po propuštění z nemocnice?

Pacienti jsou propouštěni z hospitalizace jen tehdy, splňují-li radiačně ochranná kritéria SÚJB. V závislosti na aktuálním množství radiojódu v těle předává pověřená osoba (radiologický fyzik, radiologický technik případně propouštějící lékař) pacientům proti podpisu písemné doporučení, ohledně chování po návratu domů. U některých pacientů je však při propuštění z hospitalizace radiojód z těla již natolik vyloučen, že není třeba žádných významnějších následných opatření. Budete-li mít v tomto ohledu dotazy, obracejte se na pracovníky Oddělení radiologické fyziky.

Více odpovědí na otázky naleznete v Častých dotazech.

Celý kolektiv Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie se vynasnaží, aby Váš pobyt u nás proběhl hladce a prospěl Vašemu zdraví.

Kdy je možná ambulantní léčba a kdy je nutná hospitalizace?

Dle § 78 vyhlášky č. 422/2016 musí být léčebná aplikace radionuklidu prováděna v lůžkové části zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, které je speciálně upravené a vybavené pro tento účel.

Je lepší operace nebo radiojód?

Standardní postup v případě maligního nálezu ve štítné žláze zahrnuje obě dvě léčebné techniky, tedy pokud to rozsah onemocnění vyžaduje. U onkologických onemocnění stanovuje postup léčby ošetřující lékař.

Jaký je rozdíl mezi lékem Letrox a Euthyrox?

Mezi léky není zásadní rozdíl. Oba léky obsahují hormon tyroxin. Euthyrox navíc oproti Letroxu obsahuje laktózu, takže není vhodný u pacientů s alergií na tuto látku.

Papilární karcinom, který nevychytává radiojód, alternativní léčba?

Takovéto případy řeší ošetřující lékař a onkolog, kteří následně navrhují alternativní léčbu.

Před hospitalizací

Co to je K program?

Diagnostická hospitalizace: Jedná se o program přijetí pacientů zahrnujících kontrolní diagnostickou aplikaci a je-li indikována, tak i případnou terapeutickou aplikaci.

Co to je O program?

Terapeutická hospitalizace: Jedná se o program přijetí pacientů k terapeutické aplikaci. Je-li indikována, může zahrnovat i kontrolní diagnostickou scintigrafii. 

Existuje seznam léků obsahujících jód, které by měl pacient před terapií nahradit jinými léky?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Pokud užíváte některý z následujících léčivých přípravků, informujte se u svého ošetřujícího lékaře, případně lékárníka, jakým přípravkem je možné tyto preparáty dočasně nahradit:

Amiodaron, Amiohexal, Amiokordin, Cordarone, Rivodaron,  Sedacoron, Jox, Vincentka v různých podobách a jodová dezinfekce

Při vyšetření RTG nebo CT nesmí být 6 měsíců před hospitalizací aplikována jódová kontrastní látka.

Je opravdu nezbytná Jódová dieta?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Vyloučením pokrmů a preparátů obsahujících jód vede k zefektivnění pacientovy léčby. Proto by se měl pacient v době bezprostředně před terapií vyhnout příjmu pokrmů, které obsahují zvýšené množství  jódu (např. mořské ryby, plody a řasy, Vincentka apod.). Důležité je také omezit „příliš“ slané pečivo, brambůrky, solené arašídy  apod. Obecně vhodné omezit solení. Není potřeba si péci vlastní pečivo.

V případě potřeby kontaktujte Vašeho ošetřujícího lékaře.

Jak dlouho předem je potřeba vysadit hormony ŠŽ?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Pacient by se měl při vysazení hormonů štítné žlázy řídit pokyny k hospitalizaci, které jsou mu před hospitalizací zaslány. Vždy je v nich uveden termín vysazení.

Je normální nárůst váhy po vysazení hormonů?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Nárůst váhy u pacientů s vysazenými hormony je běžný, jelikož vede ke zpomalení metabolismu. To způsobuje zvýšenou únava, při níž má pacient nižší energetický výdej a zvýšené zadržování vody v těle. Pokud tedy pacient nesníží běžný energetický výdej, dojde v důsledku toho ke zvýšení jeho tělesné hmotnosti. Po opětovném nasazení hormonů se přebytečná voda z těla přirozeně vyloučí.

Na čem závisí vysazení hormonů versus aplikace Thyrogenu?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Podání Thyrogenu indikuje lékař KNME a je stanoveno individuálně na základě aktuálních výsledků.

Je nutné potvrzení od gynekologa (o těhotenství)?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: U všech žen ve fertilním věku je nezbytné toto potvrzení doložit při přijetí, jelikož těhotenství je kontraindikací pro podstoupení terapie.

Má radiojód vliv na funkci antikoncepce během terapie?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Z příbalové informace tohoto léčiva je vyloučen vliv radiojódu na funkci hormonální antikoncepce.

Je na lůžkovém oddělení kuřárna?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Na KNME panuje speciální režim, kdy pacienti nesmí po dobu hospitalizace opustit kliniku z radiohygienických důvodů. Nemohou tedy využít vyhrazených míst pro kuřáky v areálu nemocnice. Proto pacientům doporučujeme, aby se vybavili preparáty obsahujícími nikotin: žvýkačky, náplasti, elektronické cigarety atd.

Nevadí absolvování dovolené u moře před hospitalizací?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Pobyt v přímořské destinaci se u pacientů, kteří mají ve zvacím dopise pokyn k vysazení hormonů štítné žlázy, se po dobu jejich vysazení nedoporučuje (spíše však 2 měsíce před terapeutickou či diagnostickou aplikací), neboť jód se zde vyskytuje v celém potravním řetězci a není tedy možné při konzumaci lokálních potravin zcela dodržet bezjódovou dietu.

Používání kosmetických přípravků (lak na nehty, rtěnka,...) před a během terapie?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Ve zvacím dopise, který před nástupem na terapii obdrží každý pacient, je uvedeno, že by se pacient měl před terapií vyvarovat používání přípravků, v nichž je ve větší míře obsažen jód.

Během hospitalizace

Je nutná izolace?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Při diagnostické i terapeutické aplikaci je izolace nezbytná vzhledem k charakteru lékařského ozáření, aby bylo zabráněno šíření možné kontaminace a ozáření jiných osob.

Jak je to s používáním telefonu a jiných elektronických zařízení na pokoji?

Diagnostická hospitalizace: Při diagnostické aplikaci je možné používat běžnou elektroniku (mobil, tablet, notebook).

Terapeutická hospitalizace: Při terapeutické aplikaci je nezbytné/potřeba tato zařízení ochránit vhodným obalem (potravinová folie, sáček atp.) před přímým stykem s povrchem těla, aby nedošlo k jejich kontaminaci.

Jaké je věkové seskupení pacientů na pokoji?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Při umisťování pacientů na společný pokoj je vždy brán zřetel na věk pacientů. Snahou je k sobě přiřadit pacienty přibližně stejného věku. Ne vždy je to však z provozních důvodů možné dodržet.

Je možné mít vlastní zdravotní polštář?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Ano, je to možné, avšak během Vašeho pobytu, může dojít k jeho kontaminaci. Pokud tedy nebude dosaženo po jeho přeměření tzv. uvolňovací úrovně, bude muset být uložen na oddělení do doby poklesu kontaminace pod povolenou mez (i několik týdnů), případně být zlikvidován jako radioaktivní odpad. Obecně není vhodné brát si sebou předměty, které nejsou omyvatelné a mohou být kontaminovány.

Co vše pacient dostane za erární oblečení?

Diagnostická hospitalizace: Při této hospitalizaci můžete mít vlastní oblečení. Pokud si ho ovšem nedonesete, tak Vám můžeme zapůjčit erární pyžamo nebo noční košili a župan. V případě zapomenutí obuvi, je možné ve výjimečných případech zapůjčit i erární obuv. Obecně není vhodné brát si sebou předměty, které nejsou omyvatelné a mohou být kontaminovány.

Terapeutická hospitalizace: Každý pacient obdrží erární pyžamo nebo noční košili a župan. V případě zapomenutí obuvi, je možné ve výjimečných případech zapůjčit i erární obuv. Obecně není vhodné brát si sebou předměty, které nejsou omyvatelné a mohou být kontaminovány.

Jak urychlit vylučování radiojódu z těla?

Diagnostická hospitalizace: U diagnostické aplikace není potřeba.

Terapeutická hospitalizace: Obecně se pacientům doporučuje několik dní po terapeutické aplikaci pít více tekutin a častěji močit, aby došlo k naředění radioaktivní látky a snížení ozáření močového měchýře. Výrazné urychlení vylučování radiojódu z těla pacienta však není žádoucí, protože při výrazném navýšení pitného režimu resp. používání projímavých preparátů může dojít ke snížení efektivity léčby tím, že nedojde k dostatečnému ozáření nemocí postižené tkáně.

Vedlejší účinky radiojódové terapie: sucho v ústech, únava,…?

Terapeutická hospitalizace: Podobně jako u všech léků, mohou se po aplikaci ¹³¹I vyskytnout nežádoucí účinky, které se ale nemusí projevit u každého pacienta. U některých pacientů může být pozorován pocit těžkého žaludku. Několik pacientů také popisovalo „pseudonávaly“ nebo přechodné snížení tvorby slin. Proto je dobré po terapeutické aplikaci více pít a cucat kyselé bonbóny.

V  příbalovém letáku ¹³¹I:

Po aplikaci terapeutických dávek se u některých pacientů můžeme setkat se svěděním, tlakem a napětím ve štítné žláze, zarudnutím kůže nad štítnou žlázou, zažívacími potížemi, pálením, bolestí nebo pocitem sucha v ústech, částečné nechutenstvím;

Tyto účinky většinou ustoupí spontánně během několika dnů.

Kdy se propouští?

 Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Z provozních důvodů jsou hospitalizovaní pacienti  propouštěni po snídani (mezi 8:00 a 9:00). Po domluvě s ošetřujícím lékařem může být pacient propuštěn v jinou denní dobu.

Co se děje s kontaminovanými věcmi?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Věci, které pacient používal během svého pobytu na lůžkové stanici, se mu před jeho odchodem proměří. Aby bylo možné daný předmět vynést z oddělení, které patří do kontrolovaného pásma, je potřeba dosáhnout tzv. uvolňovací úrovně. Z tohoto důvodu je důležité provést očištění (dekontaminaci) věcí  a to omýváním, otíráním dokud není dosaženo uvolňovací úrovně.

 V případě že není možné provést dekontaminaci, je daný předmět zlikvidován jako radioaktivní odpad (např. neomyvatelné bačkory atp.), případně uložen na klinice do doby, než kontaminace nepoklesne pod povolenou mez.

Které věci budete určitě nechávat na lůžkovém oddělení:

Diagnostická hospitalizace: Zubní kartáček.

Terapeutická hospitalizace: Zubní kartáček, zubní pasta, zubní nit, tuhé mýdlo, koupelová houba, hlavice žiletky.

Menstruace během a po terapii. Co s tampóny a vložkami po propuštění?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Menstruace pacientky není překážkou v provedení aplikace radiojódu. Během hospitalizace pacientky hygienické potřeby vyhazují do koše v koupelně, do kterého se vyhazuje veškerý odpad z pokojů pacientů. Pacient je z nemocnice propouštěn v době, kdy již pro své okolí při dodržování pokynů radiační ochrany nepředstavuje významné riziko ozáření, resp. jím používané předměty také ne. Proto je možné s těmito hygienickými potřebami po opuštění lůžkového oddělení nakládat jako s běžným odpadem.

Možnost připojení k WiFi během hospitalizace?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: V celém areálu FN Motol je poskytováno zpoplatněné WiFi připojení (100 Kč za 25 hodin připojení). Síla signálu není na všech místech stejná. Na obou lůžkových stanicích KNME jsou umístěny WiFi routery. Pokrytí signálem však může být v jednotlivých pokojích rozdílné.

Transport z nemocnice – auto nebo je možné použít veřejnou dopravu? Není to nebezpečné pro spolucestující?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Pacient opouštějící lůžkové oddělení splňuje státem stanovené podmínky pro propuštění do domácí péče a je poučen o zásadách radiační ochrany. Mimo jiné se dozví, že by měl omezit cestování veřejnou dopravou. Při dodržování dostatečného odstupu od ostatních pasažérů (zejména malých dětí a těhotných žen) je však možné transportu veřejnou dopravou využít. Ozáření spolucestujících nepředstavuje významné riziko vzniku komplikací.

Cestování autem na vzdálenost kratší než několik hodin také nepředstavuje bezprostřední ohrožení spolucestujících. Doporučujeme však, aby spolu s pacientem ve voze necestovaly děti a těhotné ženy. Pacient svým transportem auto nijak nekontaminuje, takže je možná následná přepravy dalších osob.

Po hospitalizaci

Je možné těhotenství po hospitalizaci na KNME?

Diagnostická hospitalizace: Otěhotnět je možné po nasazení hormonů a po náběhu účinku hormonů v těle (přibližně 14 dní od nasazení hormonů). Diagnostická aplikace radiojódu nemá vliv na případný zárodek.

Terapeutická hospitalizace: Je doporučeno neotěhotnět během 12 měsíců po terapeutické aplikaci, z důvodů možného opakování této aplikace. Těhotenství a kojení je kontraindikací pro aplikaci ¹³¹I. Při náhodném otěhotnění během tohoto období je nutná individuální konzultace s ošetřujícím lékařem a radiologickým fyzikem.

Návaznost radiojódové terapie na operaci. Jaký je časový odstup mezi operací a terapií ¹³¹I?

Terapeutická hospitalizace: Doba mezi operací a terapií je individuální. U pacienta se zohledňují rizikové faktory a hodnotí se histologický nález. Obvykle jsou pacienti přijímáni po zhojení jizvy za 2-3 měsíce po operaci, nejpozději však do 6 měsíců.

Jaké jsou rozestupy mezi další terapií?

Terapeutická hospitalizace: Standardně jsou pacienti k opakované radiojódové terapii objednáni přibližně po roce od absolvování terapie předchozí. V některých případech (v závislosti na aktuálním zdravotním stavu pacienta) se může rozestup mezi terapiemi lišit od 4 do 24 měsíců.

Nárok na sanitku po terapii?

Diagnostická i terapeutická hospitalizace: Nárok na poskytnutí přepravy sanitkou mají osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Tento nárok určí ošetřující lékař na základě zdravotního stavu pacienta.

Může pacient po propuštění z nemocnice, kde se podrobil radiojódové aplikaci,  ohrozit lidi ve svém nejbližším okolí? Např. děti nebo těhotnou přítelkyni?

Diagnostická  a terapeutická hospitalizace: Pacient podstupující aplikaci otevřenými zářiči je vždy před opuštěním pracoviště, které aplikaci provádělo, ústně a písemně poučen o možných rizicích a o způsobech, jak omezit ozáření lidí v pacientově nejbližším okolí (rodina, partner, přátelé, kolegové, atd.). Při dodržení poskytnutých pokynů pacient nepředstavuje riziko pro své okolí.

Kdy může pacient po propuštění z nemocnice obnovit pohlavní styk?

Diagnostická  a terapeutická hospitalizace: Před opuštěním z lůžkového oddělení, je pacient ústně a písemně poučen o dodržování radiační ochrany. Toto poučení dostane písemně spolu s uvedeným datem, do kdy by je měl dodržovat. Toto datum je také mezním termínem, dokdy by se měl zdržet pohlavní styku.

• RRT - Indikační list pacienta (17,722 KB)

Endokrinologická ambulance je lokalizována v komunikačním uzlu A, 3. patro. Poskytuje konziliární služby pro jednotlivá oddělení FN Motol v celém rozsahu oboru, dispenzarizace pacientů ale dále probíhá v síti spádových ambulantních endokrinologů. Hlavní náplní pracoviště je zajištění dispenzarizace pacientů z České republiky s diferencovaným karcinomem štítné žlázy a středně závažnou a závažnou tyreoidální orbitopatií. Oddělení úzce spolupracuje s Interní klinikou a Oddělením klinické biochemie při léčbě pacientů s metabolickými poruchami a s Gynekologicko-porodnickou klinikou UK 2. LF při léčbě sterility. Poskytuje sonografickou tyreoidální diagnostiku včetně cílené aspirační biopsie tenkou jehlou (FNAB). Nemocní jsou po konziliárním vyšetření (s výjimkou nejzávažnějších případů) předáváni na spádová endokrinologická zařízení.

Vyšetření se provádějí na základě doporučení odborného lékaře FN Motol nebo atestovaného endokrinologa po předchozím telefonickém objednání.

Přednosta KNME:

Vedoucí lékař endokrinologické ambulance KNME:

Lékaři:

Ordinační hodiny

Objednávání vyšetření na telefonním čísle: 224 434 628

Změny termínů ambulantních kontrol či jiné Vaše požadavky zajišťujeme telefonicky - z provozních důvodů - pouze v pracovních dnech mezi 7.00 – 10.00 hod. Děkujeme za pochopení.

Přeobjednání termínů a e-recepty: lenka.andelova@fnmotol.cz, martina.verner@fnmotol.cz

Upozornění:

Poskytujeme endokrinologická konziliární vyšetření pouze v rámci FN Motol nebo po domluvě superkonziliární služby na písemnou žádost atestovaného endokrinologa v rámci ČR. Dispenzarizujeme objednané pacienty s diferencovaným i medulárním karcinomem štítné žlázy a závažné formy tyreoidální orbitopatie, jiná endokrinologická onemocnění nejsme z kapacitních důvodů schopni ošetřovat a do dispenzární péče tyto pacienty odkazujeme na standardní terénní endokrinologická pracoviště.

Ordinační hodiny pouze pro objednané pacienty (platné od ledna 2018):

Odběry krve:

pondělí až středa 7:00 – 14:00
čtvrtek 8:45 – 14:00
pátek 7:00 – 14:00

Endokrinologická ambulance je vybavena sonografy Toshiba Nemio SSA-550A/E a Toshiba SSA–250A

Toshiba Nemio SSA-550A/E 

 Toshiba SSA–250A

Radiologická fyzika a radiační ochrana

Problematiku radiologické fyziky a radiační ochrany zajišťují pro KNME zaměstnanci Samostatného oddělení lékařské fyziky - úsek nukleární medicíny. Jedná se o samostatné oddělení, které sídlí v prostorách kliniky v části „KNME - Vedení kliniky“ v komunikačním uzlu B, -2. patro. Na oddělení působí kliničtí radiologičtí fyzici, radiologičtí fyzici a radiologičtí technici.

Oddělení:

• zajišťuje pravidelné provádění kontrol kvality zobrazovacích systémů a měřící techniky
• zabezpečuje aplikaci a optimalizaci radiační ochrany při poskytování zdravotní péče, zejména radiační ochranu pacientů při lékařském ozáření, radiační ochranu pracovníků, pracovišť a jejich okolí
• zajišťuje soustavný dohled nad dodržováním požadavků radiační ochrany
• stanovuje radiační zátěž pacienta z vyšetření nebo léčby pomocí radionuklidu
• spolupracuje s lékaři při pořizování a vyhodnocování klinických dat
• spolupracuje při zavádění nových diagnostických i terapeutických metod v souladu s doporučeními European Association of Nuclear Medicine (EANM)
• zajišťuje soulad dokumentace a záznamů pracoviště s legislativními předpisy a doporučeními Státního úřadu pro jadernou bezpečnost týkajícími se nakládání se zdroji ionizujícího záření a radiační ochrany
• podílí se na řešení vědeckých grantů
• podílí se na výuce v rámci KNME

Klinický radiologický fyzik

Radiologický fyzik:

Radiologický technik:

Pojmy, veličiny, jednotky

Radioaktivita je vlastnost některých atomů (resp. jejich jader) samovolně se rozpadnout, přeměnit nebo změnit energetický stav při současném vzniku ionizujícího záření. Radioaktivní prvky se nazývají radionuklidy.

Záření je přenos energie prostorem na dálku prostřednictví fyzikálních polí nebo částic. Rozeznáváme několik druhů záření – mikrovlnné záření, infračervené světlo, viditelné světlo, ultrafialové světlo, rentgenové záření, které je speciální částí ionizujícího záření.

Ionizující záření je souhrnné označení pro záření (elektromagnetické nebo proud částic), které má energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává kladně nebo záporně nabitý iont.

Aktivita je veličinou označující „množství“ radioaktivní látky. Aktivita je dána počtem radioaktivních přeměn, ke kterým dochází v určité látce za určitý časový interval. Jednotkou aktivity je Bq (becquerel). Aktivita v řádech jednotek Bq až tisíců Bq (tj. kBq – kilobecquerel) je velice nízká. V těchto relacích se pohybuje množství radionuklidů obsažených v přírodě. Pro použití v diagnostické nukleární medicíně používáme řádově kBq až MBq (megabecquerel), při terapeutických aplikacích GBq (gigabecquerel) radioaktivních látek.

Dávka je veličinou popisující „množství“ záření absorbované v tkáni po podání radioaktivní látky. Jednotkou dávky je Gy (gray) nebo Sv (sievert, případně milisievert mSv) v závislosti na „druhu“ dávky (detailní popis této problematiky přesahuje prostor na tomto webu, podrobnosti např. na http://www.astronuklfyzika.cz/strana2.htm).
Při diagnostických vyšetřeních je snahou, aby dávka v těle pacienta byla co nejnižší, při terapeutickém podání je potřeba, aby dávka v léčeném orgánu byla co největší při současném co nejmenším ozáření zbytku těla.

Přírodní radioaktivita

Pojmy jako ionizující záření, radiace nebo radioaktivita vyvolávají ve většině lidí obavy. Zpravidla přitom netuší, že radioaktivita je nedílnou součástí našeho životního prostředí a největší podíl na ozáření obyvatelstva mají přírodní zdroje.
Na Zemi neustále dopadá proud vysokoenergetických částic z vesmíru - tzv. kosmické záření. Atmosféra částečně před kosmickým zářením chrání, proto u moře je záření nejmenší a na horách nebo při letu letadlem je záření silnější. Kosmické záření interaguje s vnějším obalem Země a vytváří tak izotopy uhlík ¹⁴C, tritium ³H, berilium ⁷Be. Další radioaktivní prvky jsou obsaženy v podloží a půdě od samého vzniku Země (zejména uran ²³⁸U a ²³⁵U, thorium ²³²Th, rubidium ⁸⁷Rb) a při jejich přeměně vznikají další radioaktivní prvky jako radium ²²⁶Ra, polonium ²¹⁰Po, radon ²²²Rn a ²²⁰Rn.
Přírodní radioaktivní zdroje způsobují průměrné ozáření osob žijících v ČR na úrovni 3 mSv (Německo 4,8 mSv, Itálie 5 mSv). Celosvětový průměr je 2,4 mSv za rok ale existují i místa, kde je koncentrace radioaktivity v podloží zvýšená, např. v oblasti kolem íránského města Ramsar, na plážích brazilského města Guarapari nebo na plážích jihoindického státu Kerala. Konkrétně v oblasti Ramsar byly naměřeny roční hodnoty ozáření na úrovni až 260 mSv za rok. Nebylo však prokázáno, že by tyto zvýšené hodnoty přírodního ozáření měly na místní obyvatele negativní vliv.
Významným radionuklidem z hlediska vnitřního ozáření je v téměř všech potravinách a dokonce i v lidském těle obsažený přírodní izotop draslíku ⁴⁰K. Jeho koncentrace je prakticky stejná u všech osob a to na úrovni okolo 55 Bq/kg (což odpovídá průměrné roční efektivní dávce 0,17 mSv). Pozornost je věnována ve velké míře také radonu, který z podloží může pronikat do budov a zvyšovat tak ozáření osob.
Přírodní radioaktivitu objevil v r. 1896 francouzský fyzik Henri Becquerel.

Umělá radioaktivita

Kromě přírodních radioaktivních zdrojů existují i zdroje umělé. Ty přišly spolu s objevem umělé radioaktivity v r. 1933, kdy ji poprvé pozorovali manželé Irène a Frédéric Joliot-Curie. V současné době umíme za použití různých metod vyrobit přes 1400 radioaktivních prvků – radionuklidů. Celkový počet známých prvků – přírodních i uměle vyrobených – je vyšší než 2000, ale jen 255 z nich je stabilních, tedy neradioaktivních.

Využití radioaktivity

Radioaktivita našla využití v mnoha oborech - ve vědě, výzkumu, medicíně, průmyslu; jaderné materiály v energetice.
Ionizující záření se používá při sterilizaci materiálů (jednorázové gumové rukavice, krev atd.), při hledání skrytých vad materiálů (defektoskopie), pro měření tloušťky materiálů (válcovny plechu, výroba plastů), ke zjišťování složení neznámého materiálu, při zkoumání stáří archeologických nálezů (radiouhlíkové datování). Známější je využití zdrojů záření v medicíně - rentgeny, CT, radioterapeutické ozařovače; trochu méně známé jsou metody nukleární medicíny.

Radiační zátěž populace

Největší podíl na průměrném ozáření osob žijících v ČR má radon (40 %), radionuklidy v zemské kůře (10 %), radionuklidy v těle a v potravinách (20 %), kosmické záření (10 %), Z umělých zdrojů je nejvýznamnější lékařské ozáření (20 %). Obávané jaderné elektrárny mají oproti tomu na svědomí asi jen 0,01 % z celkového ozáření osob.

Příklady:

Lékařské ozáření

Pokud pro diagnostiku nebo terapii nemocí využíváme ionizující záření, mluvíme o tzv. lékařském ozáření. Lékařské ozáření není svázáno nepřekročitelnými limity, uplatňují se však při něm principy radiační ochrany – zdůvodnění a optimalizace. Před provedením lékařského ozáření je potřeba dobře zvážit přínosy a rizika s vyšetřením/léčbou pomocí ionizujícího záření spojené. Záměrného ozařování lidí pro lékařské účely je použito, není-li žádnou jinou „konvenční“ metodou možno získat srovnatelný výsledek, a i pak je nutné použít optimálního množství záření, tedy „ani málo, ani moc“ a přínos plynoucí z vyšetření nebo léčby pomocí ionizujícího záření musí pro konkrétního pacienta převažovat nad riziky.

Riziko spojené s vyšetřením pomocí ionizujícího záření

Pokud chceme hodnotit zdravotní rizika spojená s vyšetřením využívajícím radioaktivní látky nebo rentgenové záření, je potřeba si uvědomit, jaký vliv by mělo neprovedení tohoto vyšetření na zdravotní stav pacienta (za podmínek, že neexistuje žádná „neradioaktivní“ alternativní metoda).
Nemalým problémem tohoto tématu je, že můžeme mluvit jen o pravděpodobnosti nežádoucích účinků a o riziku z ozáření plynoucího, což jsou obvykle hůře pochopitelné pojmy.
Biologické účinky záření dělíme na časné a pozdní. Z dostupných informací o ozáření lidí víme, že při dosažení určité prahové hodnoty (která je ale přibližně 1000x větší než hodnoty z běžných vyšetření) dochází po ozáření k časným (tzv. deterministickým) účinkům jako jsou erytémy (zarudnutí), popáleniny, ztráta ochlupení, poškození plodnosti, u těhotné poškození plodu. K těmto účinkům při diagnostických nukleárně medicínských aplikací v žádném případě nedochází.
Druhým typem jsou pozdní, tzv. stochastické účinky na organizmus. Ty se mohou projevit po měsících nebo až desítkách let od ozáření. Jedná se o nádorová onemocnění a genetické mutace. Nejrozšířenější teorie říká, že tyto pozdní účinky jsou bezprahové, že pravděpodobnost projevení účinku roste lineárně s dávkou (veličina popisující velikost ozáření) a závažnost projevu na dávce nezávisí. Riziko z ozáření se celoživotně sčítá. Celoživotní fatální riziko zhoubných nádorů při ozáření 1 mSv je 1:20 000. Tato hodnota platí bez ohledu na pohlaví a věk, uvažujeme-li i věk, pak malé děti jsou na záření až 10x citlivější než dospělí. Musíme ale zdůraznit, že se jedná o přídatné riziko k riziku úmrtí na spontánně se vyskytující zhoubné nádory, které je 1:4 (tj. na zhoubný nádor v ČR zemře 20-30 tis. lidí ročně, což je 20-25 % všech úmrtí). Není možné odlišit, radiačně indukované nádory a genetické změny. Mají stejné projevy jako ty, které v populaci vznikají spontánně.

Příklad:

10 000 lidí obdrží dávku 10 mSv (odpovídá NM dg vyšetření), každý čtvrtý nakonec zemře na nádorové onemocnění (tj. 2 500 = spontánní výskyt) a u 5 dalších lidí z této skupiny lze očekávat, že zemřou na nádor vyvolaný zářením (ale nevíme u kterých pěti).

Pro porovnání životních rizik přebíráme následující tabulku, ve které jsou shrnuta fatální (smrtelná) rizika některých činností člověka a nemocí (prof. Hušák):

V současné době neexistuje přímý důkaz, že nízká úroveň záření (do 400 mSv) je bezprostředně zdraví škodlivá. Přesto je celosvětovou snahou populaci ozařovat, co nejméně je to nutné.

Riziko spojené s terapeutickým podáním radionuklidu

Při hodnocení rizika pozdních účinků spojeného s léčbou využívající radioaktivní látky je potřeba si uvědomit, jaký vliv by mělo neprovedení této léčby na zdravotní stav pacienta za podmínek, že neexistuje žádná „neradioaktivní“ alternativní metoda.

Riziko pro okolí pacienta po diagnostické aplikaci radionuklidu

Po diagnostické aplikaci radionuklidu je pacient radioaktivní, dokud nedojde k vyloučení radionuklidu z jeho těla na základě fyziologických (např. močí) a fyzikálních (poločas přeměny) procesů. Po tuto dobu pacient neznamená pro své okolí výrazně zvýšené riziko. Při velice konzervativním přístupu je ale doporučováno zamezit blízkému kontaktu (méně než 2 metry) s malými dětmi a těhotnými ženami z důvodu co největší ochrany těchto na záření nejvíce citlivých osob.

Riziko pro okolí pacienta po terapeutické aplikaci radionuklidu

Pacienti po podání terapeutických aktivit radionuklidů jsou pro „zdravé“ osoby ve svém okolí potenciálně nebezpeční tím, že záření z pacienta vycházející může zvýšit riziko pozdních účinků u osob v pacientově okolí. Proto jsou pacienti hospitalizováni na uzavřených odděleních až do doby, než radioaktivita obsažená v jejich tělech poklesne na úroveň, která již závažně nezvyšuje ozáření veřejnosti (pokles aktivity je nutná, nikoli však postačující podmínka pro propuštění z hospitalizace). Při propuštění dostávají pacienti písemné poučení s doporučeními, jak se chovat po návratu domů. Předávání písemných pokynů po terapeutické aplikaci je vyžadováno legislativně. Pokyny mají doporučující charakter a jejich úkolem je co nejvíce omezit ozáření osob v těsném okolí pacienta.

Riziko pro okolí pacienta po rentgenovém vyšetření

Pacient po rentgenovém nebo CT vyšetření nepředstavuje pro své okolí žádné nebezpečí. Jeho tělo se průchodem rentgenových paprsků nestává radioaktivní!

Radioaktivní odpady související s aplikací radionuklidu

Po aplikaci radionuklidu se krev a exkrementy pacienta (zejména moč, ale i stolice, pot, slzy – záleží na typu aplikovaného radionuklidu) stávají radioaktivními. Při likvidaci materiálu, který s nimi přišel do kontaktu, je potřeba řídit se pokyny předávanými pacientům. Např. použité pleny a jiné jednorázové hygienické pomůcky není vhodné okamžitě likvidovat (kvůli možnosti kontaminace životního prostředí), ale podle předaného doporučení je po určitou dobu skladovat a likvidovat až po uplynutí této doby.

Pro čerpání dalších informací doporučujeme:

1) https://rpop.iaea.org/RPOP/RPoP/Content/InformationFor/Patients/index.htm (jen anglicky)

2) https://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/radiacni-ochrana/dokumenty/Radiation-InsidePart-Czech-Feb_2017-1.pdf (česky)

3) www.imagegently.org (jen anglicky)

4) www.sukupova.cz

5) http://astronuklfyzika.cz/RadOchrana.htm

• Projekty
• Publikace
• Grantové agentury
• Výuka

2016-2019

Nádory štítné žlázy u dětí a dospívajících a jejich molekulárně genetická podstata

2012-2015     

Studium genetických změn u nádorů štítné žlázy

2011-2014       

Chromogranin, metanefriny a thyreoidální faktory v difereciální diagnostice neuroendokrinních tumorů se zaměřením na medulární karcinom štítné žlázy a feochromocytom

2010-2014     

Dlouhodobé komplexní sledování nemocných s málo pokročilým karcinomem štítné žlázy,vypracování algoritmu optimálního léčebného postupu

2007-2009     

Hlavní genetické příčiny a modifikující faktory v patogenezi nádorů štítné žlázy

2007-2009     

Léčba závažné tyreoidální orbitopatie hemoreoferézou, význam změn vybraných patogenetických činitelů

2006-2007     

Inteligentní podpora rozhodování při diagnostice a terapii v nukleární medicíně bayesovským zpracováním neurčitých dat pravděpodobnostních směsí

2005-2007     

Proteomická analýza buněk feochromocytomu

2005             

Kvantitativní lymfoscintigrafie pro diagnostiku a terapii lymedému horních končetin

2001-2003     

Pozdní následky onkologické léčby dětí a adolescentů v dlouhodobé remisi Hodgkinovy choroby

2001-2003     

Detekce mutací RET proto-onkogenů u rodin s medulárním karcinomem štítné žlázy, syndromem MEN 2 - prediktivní molekulární diagnostika

1999-2001     

Tyreoidální onkologie

1998-2000     

Kvantitativní hodnocení vlivu biofyzikálních dat pacientů léčených pro karcinom štítné žlázy radiojodem ¹³¹I

1994-1996     

Objektivní vyhodnocování dat měřených pro diagnostické a terapeutické účely v nukleární medicíně

1994-1996     

Zajištění kvality dat měřených pro diagnostiku a terapii v nukleární medicíně

1993-1995     

Tyreoidální onkologie

1986-1990     

Diagnostika karcinomu štítné žlázy

Přehled publikací KNME je k dispozici na stránkách 2.  lékařské fakulty UK ZDE.

Seznam agentur:

• FRVŠ
• GAČR
• GAUK
• IGA MZ ČR

Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN v Motole zajišťuje:

• výuku nukleární medicíny pro studenty 4. ročníku magisterského studia 2. LF UK
• výuku vnitřního lékařství (endokrinologie) pro studenty 5. ročník magisterského studia 2. LF UK
• výuku nukleární medicíny pro studenty 2. a 3. ročníku bakalářského studia FBMI ČVUT
• výuku nukleární medicíny pro studenty radiologické techniky a fyziky FJFI ČVUT
• postgraduální specializační vzdělávání lékařů v oborech endokrinologie a nukleární medicína.

Výuka - nukleární medicína:

Výuka probíhá jeden týden v rámci blokové výuky předmětu "Zobrazovací metody+nukleární medicína" vždy od pondělí do pátku v knihovně KNME (budova pro dospělé, uzel B, -2. patro).

Rozvrh a další informace k výuce jsou k dispozici na webových stránkach 2. lékařské fakulty UK (zde).

Postgraduální vzdělávání:

Termín studijního pobytu nutno dojednat telefonicky v sekretariátu KNME, telefony: 224 434 601, 224 434 602. Bližší pokyny o náplni a průběhu studijního pobytu obdrží účastníci písemně. Podmínkou nástupu je smlouva o studijním pobytu podepsaná statutárním zástupcem FN v Motole i účastníkem ještě před termínem zahájení stáže. Je proto nezbytné zaslat včas vyplněné podklady (minimálně 4 týdny před termínem nástupu na stáž, včetně dokladu o úhradě). Upozorňujeme stážistky, že gravidita a laktace neumožňují přístup na lůžkové oddělení a postgraduální kurz nelze absolvovat!

Na sekretariát KNME nutno doručit:

O vznik pracoviště se zasloužil doc. MUDr. Karel Šilink, DrSc., žák zakladatele české endokrinologie, akademika prof. Josefa Charváta, DrSc. Pracoviště vzniklo jako detašovaná lůžková báze Šilinkem založeného Výzkumného ústavu endokrinologického (VÚE) a slavnostně bylo otevřeno 1. 7. 1959.

doc. MUDr. Karel Šilink, DrSc.  

Do té doby nebylo možno systematicky podávat léčebné dávky ¹³¹ I pacientům s tyreotoxikózou a karcinomem štítné žlázy (první experimentální terapie u nás byly podány v letech 1956-9 ve VÚE a hospitalizace probíhala na interně nemocnice ve Staré škole v Dušní ulici). Kapacita 20 lůžek byla využita pro diagnostiku a od ledna 1960 i pro terapii otevřenými zářiči, těžiště práce lůžkového oddělení spočívalo především v terapii tyreotoxikóz.  Po vybavení pracoviště scintigrafem Siemens (1962) bylo možno rozšířit služby o konziliární vyšetření pro Městskou nemocnici v Praze 5 Motole a pracoviště bylo částečně začleněno do struktur MěN v Motole jako spolupracující interní oddělení. Tvořilo je asi 30 pracovníků z VÚE a motolské nemocnice, oddělení vedl prim. MUDr. Jan Kubal.  V tehdejších ambulancích a na lůžkách bylo vyšetřeno kolem 400 pacientů ročně. Ve spolupráci s gynekologickým oddělením bylo do r. 1973 léčeno před érou cytostatik asi 200 pacientek intrakavitární aplikací koloidu radiozlata ¹⁹⁸Au. Těsná spolupráce s přednostou chirurgického oddělení prof. MUDr. B. Niederlem, DrSc. vynikajícím operatérem štítné žlázy, umožnila zavedení tzv. "horkých" operací nádorů štítné žlázy po aplikaci radiojódu.

Od roku 1965 vedl  Radioizotopové oddělení prim. MUDr. Jan Němec, CSc. a hlavní oblast zájmu byla přesunuta na léčbu diferencovaného folikulárního a papilárního karcinomu štítné žlázy, v této linii pracoviště pokračuje dosud.

prof. MUDr. Jan Němec, DrSc. 

K dalšímu rozvoji diagnostiky a terapie došlo v letech 1972-1974  instalací barevného scintigrafu Picker a rozšířením pracoviště o druhý pavilon, kam se přesunula diagnostická část radioizotopového oddělení, což umožnilo zvýšit kapacitu lůžkového fondu na 25 a po další rekonstrukci v r. 1980 na konečných 29 lůžek.

 V roce 1970 vznikla specializovaná poradna pro léčbu závažných forem endokrinní orbitopatie, vedená MUDr. Stanislavem Váňou, CSc., který položil základy pro vznik interdisciplinární spolupráce endokrinologa s oftalmologem v jedné ordinaci.

Kromě léčby a celorepublikové dispenzarizace pacientů s papilárním a folikulárním karcinomem štítné žlázy (terapeutický spád je v té době i pro větší část Slovenska) se na pracovišti od r. 1978, pod vedením MUDr. Marty Neradilové, CSc., začala soustřeďovat i celorepubliková péče o pacienty s medulárním karcinomem štítné žlázy.

V roce 1985 vzniklo v souvislosti se změnou statutu nemocnice na Fakultní nemocnici v Motole Oddělení nukleární medicíny v Motole. Toto oddělení spolu s lůžkovou částí  VÚE se stalo základem pro nově vzniklou Kliniku nukleární medicíny (1992), společného pracoviště 2. lékařské fakulty UK a  Fakultní nemocnice v Motole,  prvním přednostou  kliniky se téhož roku stává doc. MUDr. Jan Němec, DrSc.

Zásadní změny na klinice nastaly přestěhováním do nových prostor modrého pavilonu FN v Motole v březnu 1998. Klinika získala moderní přístrojové vybavení a prostory důstojné pro pracoviště celostátního významu. Byl tak umožněn další rozvoj zejména nukleární diagnostiky o řadu speciálních radionuklidových vyšetření a nových léčebných postupů i u netyreoidálních onemocnění. Radioimunoanalytická laboratoř KNM se od téhož roku stala součástí Ústavu klinické biochemie UK 2. LF a FN Motol.

V roce 1999 vystřídal ve vedení kliniky prof. Němce doc. MUDr. Petr Vlček, CSc. Pod jeho vedením se dále rozvíjejí základní diagnostické a léčebné programy, rozšiřuje se spolupráce s dalšími klinikami, pokračuje bohatá činnost vědecko-výzkumná i pedagogická.

Na klinice v současnosti pracuje kolem 60 zaměstnanců. Registr kliniky tvoří 45 000 pacientů, dispenzarizováno bylo koncem roku 2010 přes 11300 pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy (jde o jeden z největších souborů v celosvětovém měřítku). Na lůžkovém oddělení je ročně hospitalizováno  kolem 950 pacientů (z toho přes 95 % karcinomů). V endokrinologické ambulanci kliniky je vyšetřeno kolem 13 000 a v ambulanci nukleární medicíny kolem 6 000 pacientů ročně.

Výzkumná činnost kliniky je těsně provázaná s klinickou praxí. V 90. letech minulého století byla do standardního vyšetřovacího programu zavedena scintigrafická diagnostika pomocí ^99mTc-MIBI. Na klinice proběhly první terapie ¹³¹I-mIBG u pacientů s medulární tyreoidálním karcinomem (1994), ve spolupráci s Klinikou dětské onkologie UK 2. LF u dětí s maligním neuroblastomem (1997), karcinoidem (1999) a maligním feochromocytomem (2001).

V roce 2001 bylo rozhodnutím ředitele FN v Motole při klinice zřízeno Centrum pro tyreoidální onkologii a tyreoidální orbitopatii UK 2. LF a FN Motol, pod vedením doc. Vlčka, které poskytuje  odbornou konziliární péči pro území celé ČR. V roce 2002 rozhodnutím ministryně zdravotnictví ČR bylo pracoviště přejmenováno, v souladu s náplní léčebně-preventivní činnosti a zaměřením  pregraduální i postgraduální výuky, na Kliniku nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol (KNME).

Od roku 2008 je KNME schváleným centrem pro léčbu onkologických onemocnění pomocí radiofarmaka ¹³¹I-mIBG, diagnostiku a terapii po přípravě lidským rekombinantním tyreostimulačním hormonem (rhTSH) a pro léčbu závažné tyreoidální autoimunitní orbitopatie (TAO) analogy somatostatinu.

Příjem pacientů - ambulance

Výroba radiofarmak

Propusť z farmakologické laboratoře

Aplikační box

Příprava radiofarmaka danému pacientovi

Příprava radiofarmaka danému pacientovi

Aplikační křeslo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Aplikace

Scintilační kamera SPECT/CT Siemens Intevo...

Scintilační kamera SPECT/CT Siemens Intevo...

Scintilační kamera SPECT Siemens Symbia S

Ovladovna SPECT/CT

Ovladovna SPECT/CT

Vyhodnocení snímků

Lůžkové oddělení

Lůžkové oddělení

Lůžkové oddělení

Lůžkové oddělení

Scintilační kamera SPECT Siemens Symbia S -...

Scintilační kamera SPECT Siemens Symbia S -...

Kontakty

Přednosta

prof. MUDr. Petr Vlček, CSc., MHA
osobní webové stránky
tel.: 224 434 600
e-mail: petr.vlcek@fnmotol.cz

Sekretariát přednosty

Petra Luptáková
tel.: 224 434 601
email: nuklearni@fnmotol.cz

 Lenka Houserová
tel.: 224 434 602
fax: +420 224 434 620
email: nuklearni@fnmotol.cz

Zástupce přednosty pro léčebně-preventivní péči - primářka kliniky

 MUDr. Kateřina Táborská
tel.: 224 434 626
e-mail: katerina.taborska@fnmotol.cz

Zástupce přednosty pro pedagogickou činnost

 MUDr. Lucie Lančová
tel.: 224 434 667
e-mail: lucie.lancova@fnmotol.cz

Vrchní sestra

Ladislava Novotná
tel.: 224 434 605
e-mail: ladislava.novotna@fnmotol.cz

Ambulance endokrinologie

Recepce endokrinologické ambulance
tel.: 224 434 628

Vedoucí lékař endokrinologické ambulance
MUDr. Kateřina Personová
tel.: 224 434 628
e-mail: katerina.personova@fnmotol.cz

Ambulance nukleární medicíny

 Recepce ambulance nukleární medicíny
tel.: 224 434 626

Vedoucí lékař ambulance nukleární medicíny
MUDr. Kateřina Táborská
tel.: 224 434 626
e-mail: katerina.taborska@fnmotol.cz

Lůžkové oddělení

Vedoucí lékař lůžkového oddělení
MUDr. Kateřina Táborská
tel.: 224 434 626
e-mail: katerina.taborska@fnmotol.cz

Lůžkové oddělení
Sesterna 1. stanice, tel.: 224 434 631
Sesterna 2. stanice, tel.: 224 434 630
Laboratoř terapeutických radiofarmak, tel.: 224 434 627

Radiofarmaceutická laboratoř

Vedoucí radiofarmaceutické laboratoře
RNDr. Martin Vlk, Ph.D.
tel.: 224 434 665
e-mail: martin.vlk@fnmotol.cz

Samostatné oddělení lékařské fyziky – úsek nukleární medicíny

Vedoucí oddělení SOLF-NM
Ing. Dana Prchalová
tel: 224 434 611
e-mail: dana.prchalova@fnmotol.cz

Dohlížející osoba
MUDr. Kateřina Táborská
tel.: 224 434 626
e-mail: katerina.taborska@fnmotol.cz