Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Bicyklová ergometrie

Cílem tohoto vyšetření je diagnostika onemocnění věnčitých tepen (ICHS) na základě EKG změn a typických klinických obtíží vznikajících při fyzické zátěži. Snížení výkonnosti srdečního svalu vede k abnormální srdeční frekvenci , poruchám srdečního rytmu, EKG známkám nedostatečného prokrvení srdečního svalu.
Při vyšetření se hodnotí srdeční odpověď při zvýšených nárocích na dodávku kyslíku.
Provádí se buď na bicyklovém ergometru (nebo zátěž na běhátku, rumpálu,..).
Při vyšetření se zvyšuje postupně zátěž , což vede ke zvýšení srdeční námahy.
Během vyšetření se průběžně monitoruje EKG, srdeční frekvence a krevní tlak.
Vyšetření se provádí jako pomocná metoda v diagnostice příčiny bolestí na hrudi, jejichž příčinou může být omezení průtoku krve v tepnách zásobujících svalovinu srdce (tzv. ischémie myokardu). Ta může být vyvolaná přítomností významných zúžení věnčitých tepen.

Indikace k vyšetření:

  • Diagnostika tzv. ischemické choroby srdeční (ICHS)¨
  • Zjištění účinnosti předepsaných léků.
  • Diagnostika nepravidelnosti srdečního rytmu, které se mohou objevit při zátěži.
  • Návrh rehabilitace pro pacienty po infarktu myokardu, pro pacienty léčící se s chronickým srdečním selháváním.

Postup vyšetření

Zátěžový test se provádí v kardiologické vyšetřovně.
Během vyšetření je přítomen lékař.
Před začátkem vlastního vyšetření se pacientovi na hrudník připevní a zajistí elektrody.
Před vyšetřením se natočí klidový elektrokardiogram.
Vyšetření je zahájeno tak, že pacient začne zvolna šlapat na vyšetřovacím kole.
Po několika minutách se v periodických intervalech začne se zvyšováním zátěže (odpor, vůči kterému pacient šlape).
Se zvyšující se intenzitou zátěže se současně začínají zvyšovat nároky srdce na kyslík.
Během vyšetření se v pravidelných intervalech měří krevní tlak (měřící manžeta je umístěna na paži), kontinuálně se monitoruje EKG křivka.
Pacient je vybídnut, aby hlásil jakékoliv příznaky, které se mohou v průběhu vyšetření objevit (bolest na hrudi, dušnost, točení hlavy, pocit na omdlení…).
V případě bolesti na hrudi, dušnosti, celkového vyčerpání… se vyšetření ukončí.
Délka vyšetření je obvykle přibližně 15 min.
Po skončení testu lékař vyhodnotí průběh vyšetření.

Příprava k vyšetření

Doporučuje se alespoň 3 hodiny před vyšetřením nejíst a nepít ve větším množství, nekouřit.
Alespoň 12 hodin před vyšetřením nevykonávat neobvyklou fyzickou námahu.
Vzít si pohodlnou sportovní obuv.
Vysadit nitráty (Cardiket, Isomer, Iso-Mack, Mycor, Nitro-Mack, Mono Mack, Olicard, Sorbimon, Corvaton, Molsihexal…) 24 hodin před vyšetřením u nemocných s lehkou formou anginy pectoris (diagnostické testy) – tyto léky tlumí klinickou reakci na zátěž, mohou zvyšovat toleranci zátěže.
Vysadit beta-blokátory (např. Vasocardin, Betaloc, Egiloc, Tenormin, Concor, Lokren, Sectral…) 2-3 dny před vyšetřením (v případě diagnostického testu), s event. náhradou lékem z jiné skupiny antihypertenzní medikace pro dobrou kompenzaci TK před vyšetřením.

Výsledky

Zátěžový test umožňuje vyhodnotit funkci srdce při reakci na tělesnou zátěž, kdy dochází ke stoupajícím nárokům na kyslík.
Zátěžový test může vést k záchytu EKG známek nedostatečného prokrvení srdečního svalu, abnormalit srdečního rytmu vznikajících jen při fyzické námaze.
V případě pozitivity testu – výskyt typických bolestí na hrudi (svíravá bolest na hrudi vyvolaná zátěží a ustupující po přerušení zátěže či po podání nitroglycerinu) nebo vznik specifických změn na EKG křivce - je vysoká pravděpodobnost přítomnosti ischemické choroby srdeční a lékař Vám může doporučit provedení jiného zátěžového vyšetření, event. angiografického vyšetření srdce. Při rozhodování o dalším diagnostickém a léčebném postupu se bere v úvahu přítomnost rizikových faktorů, věk, pohlaví, charakter bolesti, rodinná, osobní anamnéza.

Rizika a komplikace vyšetření

Mezi nejzávažnější srdeční komplikace patří vznik akutního infarktu myokardu (0,05%) nebo maligní arytmie, které jsou okamžitě rozpoznány a náležitě ošetřeny.
Riziko je vyšší u nemocných s prokázanou ischemickou chorobou srdeční, zvláště v časné fázi infarktu myokardu.
Riziko náhlé smrti je cca 0,01%
Další komplikace nesrdeční – svalové či kloubní postižení, neurologické příznaky, závratě, slabost, přetrvávající únava apod.

 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY