Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Implantace kardiostimulátoru

Implantace trvalého kardiostimulátoru je malý operační zákrok, která se provádí v místním znecitlivění na kardiostimulačním sálku pod rentgenovou kontrolou. Během výkonu je kontinuálně snímáno EKG s možností okamžitého zásahu v případě vzniku jakékoliv komplikace. Nemocný je po celou dobu výkonu při vědomí, může komunikovat s operujícím lékařem. Při bolestech jsou pacientovi podány léky tlumící bolest. Před výkonem nesmíte 6 hodin jíst, pít, kouřit. Pokud máte zubní protézu, vyndejte si ji. Sestra na oddělení Vám zavede do žíly kanylu a podle zvyklostí oddělení připraví operační pole ( oholení). Na kardiostimulačním sále budete sterilně zarouškován, po místním znecitlivění kůže a podkoží provede lékař punkci nebo preparaci cévy cefalické nebo podklíčkové a žilní cestou zavede elektrodu do srdce. Po fixaci elektrody ve svalovině srdce vytvoří pod klíční kostí operačně krátkým řezem podkožní kapsu, do které je voperován kardiostimulátor. Po výkonu Vám bude doporučen 24hodinový klid vleže na zádech na lůžku, aby se elektrody eventuálně neuvolnily.
Kardiostimulátor je malý elektronický přístroj s vlastním zdrojem energie (baterie), který se implantuje pod kůži pod klíční kost vlevo nebo vpravo. Skládá se z kovové jednotky (baterie a prvků s programem stimulátoru), ke které jsou připojeny dle druhu stimulátoru 1 až 2 sondy (elektrody), které spojují zdroj s pravostrannými srdečními oddíly. Elektroda vede elektrické impulzy ze zdroje k srdci a též zpětně snímá elektrickou aktivitu srdce, čímž umožňuje správnou koordinaci srdeční akce. Rozlišují se různé typy stimulátorů podle toho, ve kterém srdečním oddíle je elektroda umístěna. Síňové kardiostimulátory s elektrodou v síni, komorové s elektrodou v pravé komoře, dvoudutinové se elektrodami v síni a pravé komoře a kardiostimulátory biventrikulární s elektrodami v síni, pravé komoře a srdeční žíle v oblasti levé komory. Typ stimulátoru, který Vám bude implantován, závisí na typu poruchy srdečního rytmu. Biventrikulární stimulace se užívá v léčbě některých pacientů s chronickým srdečním selháním.

Rizika

I když se jedná o rutinní výkon, ve velmi malém procentu může dojít ke komplikacím. Nejčastější z nich jsou:
Poruchy rytmu, které mohou vzniknout při dráždění svaloviny elektrodou – dají se zvládnout léky, ojediněle si mohou vyžádat okamžitý elektrický výboj (defibrilaci), který tuto arytmii zruší. Krvácení při poranění cévy (se vznikem modřiny, která po několika dnech vymizí), poranění srdečních struktur (chlopní nebo stěny srdce) při zavádění elektrody, poškození nervů, zřídka může dojít ke tvorbě krevní sraženiny s možným uvolněním a vznikem plicní embolie. Infekce operační rány s nutností terapie antibiotiky. Ve zcela ojedinělých případech mohou elektrické impulzy (kromě stimulace srdce) dráždit i bránici, což se projeví škytavkou. Tento stav se buď spontánně upraví, nebo je nutné přemístění elektrody nebo přeprogramování stimulátoru. Při punkci podklíčkové žíly může dojít k poranění plíce (pneumotoraxu = proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, který musí být odsáván ve spolupráci s chirurgem). Vzácnou komplikací je poranění tepny nebo mízního systému s průnikem krve nebo lymfy do pohrudniční dutiny. Alergická reakce na lokální anestetikum s vyrážkou, svěděním, ojediněle s poklesem tlaku s nutností léčebného zásahu.

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY