Lymfomová skupina
Neformální počátky Lymfomové skupiny na patologii FN Motol se datují do druhé poloviny devadesátých let 20. století, kdy se začali scházet patologové z pražských fakultních ústavů, kteří se zabývali diagnostikou lymfomů. U mikroskopu se probíraly složité, nebo zajímavé a vzácné případy. Patologická diagnostika lymfomů se poněkud vymyká z ostatních subspecializací v patologii, neboť na absolutní počet případů relativně úzká skupina nádorů se sestává z velkého počtu často vzácných jednotek. Navíc je diagnostika lymfomů nemyslitelná bez široké palety speciálních vyšetření. Diskuse pomáhala při diferenciálně diagnostických rozvahách, pomáhala zvýšit diagnostickou jistotu v jednotlivých případech, napomáhala i k rozvoji diagnostických metod zejména molekulárních. Typická byla přátelská a pracovní atmosféra těchto setkání.
Zhruba ve stejné době byla z podnětu prof. Klenera a doc. Trněného z 1. interní kliniky VFN založena i Kooperativní lymfomová skupina (KLS, resp. Czech Lymphoma Study Group, CLSG). Spoluúčast patologů v KLS chápali naši poučení kliničtí kolegové jako naprosto samozřejmou a integrální součást péče o nemocné s lymfomy, což je vyjádřeno i zaručeným místem dvou zástupců patologické obce ve výboru KLS.
Po přestupu dr. Campra z albertovské patologie do Motola se činnost Lymfomové skupiny stala pravidelnější. Patologie v Motole se mezitím zásluhou prof. Kodeta stala prvním a na dlouhou dobu jediným pracovištěm v České republice, které zachytilo světový trend ke komplexnímu přístupu k diagnostice lymfomů. Nadále pokračuje spolupráce s KLS. Patologové z Motola se účastní na jednotlivých výzkumných programech, dr. Campr je už ve třetím volebním období členem výkonného výboru KLS. Na jaře 2008 se po létech snah podařilo poprvé zorganizovat setkání "lymfomaniaků" z celé České republiky nejprve v prostorách motolské patologie a od října 2008 již jedná panel patologů oficiálně ve formě samostatné sekce odborného programu v rámci plenárního zasedání KLS.
Lidé v Lymfomové skupině
Diagnostikou lymfomů se nyní zabývá prof. Kodet, as. Soukup, dr. Campr a z mladších kolegů dr. Kamarádová a dr. Veselá. Při diagnostice dětských a kožních lymfomů spolupracuje i prim. Kodetová.
Svou práci si neumíme představit bez imunohistologického vyšetření, které zajišťují zejména paní Vlasta Forejtová, paní Eliška Axmannová a slečna Simona Pospíšilová. Vzhledem k objemu nutných vyšetření (ač je to neuvěřitelné, imunohistologicky se nevyšetřují jen lymfomy...) je často nutná výpomoc i paní Marie Neradové, pana Adriana Cibuly, RNDr. Marie Růžičkové a dalších.
Laboratoř průtokové cytometrie vede RNDr. Petra Manďáková, Ph.D., po dobu nepřítomnosti ji zastupuje Mgr. Eliška Stránská, spolupracují s ní paní Jana Palajová a paní Romana Skalická.
Laboratoř in situ hybridizace vede RNDr. Marcela Mrhalová, Ph.D. a spolupracuje s ní paní Marie Neradová.
V indikovaných případech se diagnóza neobejde bez molekulárního vyšetření, které provádí LaMPa - Laboratoř molekulární patologie - založená as. Soukupem a dr. Dahbiovou před patnácti lety. Dnes laboratoř vede RNDr. Markéta Kalinová, Ph.D. a spolupracují s ní RNDr. Lenka Krsková, Ph.D., Mgr. Alena Augustiňáková, Mgr. Helena Břízová a další.
Vysloveně nespravedlivé by bylo aspoň rámcově nevzpomenout všechny ostatní pracovníky bioptické stanice, bez nichž bychom neměli zmrazené řezy ani definitivně zpracovaný parafinový materiál, pracovníky z histochemické laboratoře, kteří obhospodařují zmrazený materiál a provádějí pro nás některá vyšetření, a v neposlední řadě dámy ze zapisovny a sekretariátu, na nichž visí nezbytná, ale nepopulární kancelářská práce s přepisováním, tiskem a rozesíláním nálezů, vykazování pojišťovenských kódů, vedení registru nádorů (a že dohledat se po našem diagnostickém vzepětí všech preparátů a bloků je někdy nadlidský úkol!) a v případě konzultačních vyšetření i odesílání zapůjčeného materiálu.
