Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Archiv novinek

Ve středu 20.2.2013 jsme pořádali již třetí neformální snídani s novináři.

Tématem byl tentokrát novorozenecký screening sluchun a cizí tělesa v těle. • Co je důležitější - sluch nebo zrak? • Kdy začínáme slyšet? Jak zjisit, že miminko slyší? • Nebezpečný malý svět pro děti, prevence spolknutí, vdechnutí cizích těles. • Co dokáže baterka v dětském jícnu?

Screening sluchu

 Sluch vytváří základní komunikační systém člověka. Vývoj sluchových struktur je ukončen již embryonálně a je prokázáno, že plod je schopen reagovat na sluchové podněty již v osmém měsíci těhotenství. Ne všechny dětí se však narodí slyšící. Podle statistik se na každých 1000 novorozených dětí narodí 1 – 2 děti s poruchou sluchu, z toho přibližně polovina s velmi těžkým defektem sluchu. Zjištění velikosti poruchy není snadné a i při současném systému vyšetřování pomocí reakcí dítěte na zvukové podněty dochází k významnému zpoždění stanovení správné diagnózy. Za optimálního stavu by dítě s poruchou sluchu mělo být již v půl roce věku rehabilitováno pomocí sluchadel a tam, kde nedojde k rozvoji řečových schopností a rodiče si přejí vychovávat dítě mluvenou řečí, by měla být zvážena možnost aplikace kochleárního implantátu, nejlépe do konce druhého roku života.

Základem včasné pomoci je možnost průkazného záchytu sluchové vady, určení její velikosti a způsobu rehabilitace.

 Vyšetřit každé novorozené dítě na přítomnost otoakustických emisí není složité. Primární vyšetření provádí zaškolená neonatologická sestra. Pokud přístroj vyhodnotí odpověď jako správnou a dítě je jinak zdravé, je možné téměř s jistotou tvrdit, že je sluch v pořádku. Nedojde-li  k vyvolání emisí, a to se podle zkušeností z provádění screeningu sluchu ve vyspělých státech očekává u sedmi procenty dětí, je vhodné vyšetření opakovat po čtrnácti dnech, případně po měsíci.  Jednoduchost testu neznamná potřebu dlouhdobého zapracování a velkou zkušenost vyšetřujících.

 Při porodnosti 100 000 dětí ročně a existenci jednoho sta neonatologických center to znamená zajistit finančně sto sad vybavení a organizačně vyšetření vyškolenou sestrou, záznam do dokumentace a předání k rescreeningu. Ke specializovanému vyšetření by se podle zahraničních zkušeností dostavovalo přibližně 3 tisíce kojenců. Při úvahách o zajištění celého systému je třeba zvažovat nejen finanční stránku věci, ale i náležitý čas odborníků a potřebu vytvořit fungující systém předávání do odborných center.V současnosti se postupně ke   specializovaným vyšetřením dostává nejen méně než třetina dětí z odhadovaného počtu, ale při absenci adekvátního screeningu podstatně později. Každý měsíc, kdy dítě nemůže vnímat zvukové podněty, se na jeho vývoji negativně podepisuje. Tam, kde mozek nemá možnost zpracovávat určité vjemy, specializovanou  oblast mozkové tkáně začíná zabírat jiná činnost. Předpokládá se, že pokud primární sluchové centrum není dostatečně stimulováno, zaměří se tato část mozku na jemnou motoriku, zvláště pohybů ruky. Tento proces časem postupuje a přibližně kolem šesti let věku se primární sluchové centrum začíná uzavírat a zjednodušeně lze říci, že ztrácí výkonnost pro rozumění řeči. 

V České republice zatím vznikají při velkých ORL a foniatrických pracovištích centra, které se v provádění screeningu lokálně angažují. Jejich statistiky potvrzují výskyt těžké sluchové vady v počtu 1 – 2 na 1000 novorozenců.

 Zpracoval Doc. MUDr. Zdeněk Kabelka

ORL klinika UK, 2: LF a FN v Motole,

V úvalu 84, Praha 5, 150 06

Zdenek.Kabelka@lfmotol.cuni.cz

 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY