Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Archiv zpráv za rok 2013

90. výročí objevu inzulínu - cesta k záchraně lidských životů

Před 90 lety byl objeven hormon inzulín. Dva kanadští lékaři, Banting a Best, ho v roce 1922 v Torontu poprvé použili k léčbě dítěte, které umíralo na do té doby nevyléčitelnou nemoc – diabetes mellitus (cukrovku). Diagnóza „diabetes mellitus“ představovala ještě na počátku 20. století jistý ortel smrti.

Objev inzulínu se stal přelomem ve vývoji medicíny. Poprvé v dějinách lidstva bylo možné úspěšně léčit smrtelnou nemoc. Teprve o řadu let později následovaly objevy antibiotik, zavedení resuscitační péče, objevy léků k léčbě rakoviny a leukémie, zcela nedávno i k léčbě AIDS.

V roce 1922 byl také poprvé použit princip, který dnes nazýváme „evidence-based medicine“ – „medicína založená na důkazech“ a který je základním pilířem moderní medicíny. V průběhu roku 1922 totiž proběhly klinické studie na vybraných univerzitách v Kanadě a v USA, při kterých se hledal způsob, jak nejlépe léčit inzulínem.

Od roku 1922 se také zásadně změnila úloha farmaceutických firem. Do té doby vyráběly masti, kapky na kašel, projímadla… Něco jako lepší drogisté. Po objevu inzulínu se ukázalo, že akademické pracoviště není schopno zajistit výrobu dostatečného množství život zachraňujícího léku. Rodinná firma Eli Lilly z Indianapolis v USA zajistila výkup hovězích a vepřových břišních slinivek – základní suroviny k výrobě inzulínu - ze všech jatek na středozápadě USA a během několika týdnů zahájila průmyslovou výrobu hovězího a vepřového inzulínu pro stovky, později tisíce diabetických pacientů. V roce 1923 ji následovaly evropské firmy - v Německu Hoechst (dnes Sanofi), v Dánsku firmy Novo a Nordisk (dnes Novo Nordisk).

O objevu inzulínu promluví na slavnostním semináři zakladatel moderní české dětské diabetologie doc. MUDr. Alois Kopecký, který se letos v plné duševní svěžesti dožil 92 let. Je tedy o dva roky starší než inzulín.

V Praze byl inzulín poprvé použit již v roce 1923. O prvním použití inzulínu u nás pohovoří prof. MUDr. Jan Škrha z 1. lékařské fakulty UK.

Prof. MUDr. Michal Anděl z 3. lékařské fakulty UK promluví o objevech, které změnily léčbu cukrovky od éry objevu inzulínu.

Prof. MUDr. Terezie Pelikánová z IKEM, předsedkyně České diabetologické společnosti, pohovoří o současných možnostech inzulínové léčby a MUDr. Denisa Janíčková-Žďárská z Interní kliniky FN Motol o současné léčbě inzulínovými pumpami.

Představitelé tří farmaceutických firem (Eli Lilly, Sanofi a Novo Nordisk) promluví o počátcích průmyslové výroby inzulínu v letech 1922-1923.   

Odpolední část semináře bude věnována současným trendům ve výzkumu diabetu na Pediatrické klinice FN Motol.

Doc. MUDr. Ondřej Cinek se věnuje vlivu virů na vznik diabetu 1. typu. Jeho výzkumy ukazují, že diabetes jistě není klasická infekční nemoc. Paradoxně se zdá, že příčinou diabetu není kontakt s viry, ale naopak nedostatek kontaktu s viry. Dětského diabetu přibývá souběžně se zlepšováním hygienické úroveň našeho života. Dochází možná k něčemu podobnému, jako před 60 lety při epidemii dětské obrny: Náhlé zlepšení hygienických standardů vedlo k tomu, že děti se s virem dětské obrny poprvé setkaly v pozdějším věku a  pozdní infekce měla závažné důsledky. Pokud diabetes způsobuje virus, pak právě pozdní setkání s ním může zahájit ničení buněk produkujících inzulín.

Doc. MUDr. Štěpánka Průhová bude hovořit o genetice diabetu a o cestě k individualizaci léčby podle genetického nálezu. Již před objevem inzulínu bylo známo, že pacienti, jejichž příbuzní mají také cukrovku, dokáží přežít i bez léčby déle než ti, kteří příbuzného s cukrovkou neměli. Později byly odlišeny jednotlivé typy diabetu a vedle diabetu mellitu 1. a 2. typu postupně vznikla kategorie diabetu, způsobeného dědičnou genetickou poruchou beta buněk (MODY diabetes a některé formy novorozeneckého diabetu). Dnes dokážeme takové pacienty geneticky jednoznačně rozpoznat a podle typu poruchy jim doporučíme léčbu „šitou na míru“. Ne každý potřebuje dostávat inzulín, někteří dokonce nepotřebují žádnou léčbu. Rutinní diagnostika i komplexní výzkum dědičných forem cukrovky probíhá v Laboratoři molekulární genetiky Pediatrické kliniky FN Motol.

Doc. MUDr. Zdeněk Šumník ve svém vystoupení porovná léčbu dětského diabetu u nás a v Evropě. Cílem léčby všech typů diabetu je dlouhodobé udržení hladiny krevního cukru v optimálním rozmezí. Máme k dispozici spolehlivé parametry, kterými lze posoudit správnost a účinnost léčby. Světové studie prokázaly, že tyto parametry kompenzace diabetu se mezi jednotlivými dětskými diabetologickými centry velmi liší. To vedlo k zavedení systémů hodnocení kvality péče na národní i evropské úrovni.

Na evropské úrovni spolupracujeme v projektu SWEET, jehož cílem bylo vytvoření Center excelence pro léčbu dětského diabetu v zemích EU. Tento titul nám byl udělen v minulém roce. Analýzy ukázaly, že výsledky léčby v našem centru jsou zcela srovnatelné s podobnými centry např. ve Francii či ve Velké Británii. Zatím neznáme přesná data o kvalitě léčby dětí v dalších českých diabetologických centrech. Proto jsme v letošním roce zahájili provoz České národní dětské diabetické databáze (ČENDA) s cílem zmapovat kvalitu léčby dětského diabetu v celé ČR a přispět tak ke kvalitní léčbě všech českých diabetických dětí. 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY