Oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče (OCHRIP)
Primář: Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc., tel.: 224 436 750
Zástupce primáře: MUDr. Jiří Procházka, tel.: 224 436 750
Vrchní sestra: Blanka Eliášová, tel.: 224 436 755
Sekretariát: Eva Pečenková, tel.: 224 436 751
E-mail: ochrip@fnmotol.cz
Specializace
OCHRIP je jediné pracoviště v ČR, které pečuje soustředěně o pacienty v dlouhodobé resuscitační a intenzivní péči, zavádí nové způsoby komplexní péče, komunikace a spolupráce s rodinou.
Má statut Centra, zřízeného MZČR pro specifické vzdělávání středního zdravotnického personálu v této problematice. Požádalo o grant MZČR pro rok 2001 na tuto tématiku.
Pokračuje v dlouholeté komplexní péči o myasteniky společně s dalšími pracovišti v rámci Centra pro myasthenia gravis 1. LF UK, zřízeného MZČR.
V problematice dlouhodobé resuscitační a intenzivní péče a budoucí domácí ventiloterapie působí i jako konzultant pro MZČR, v rozvíjení této tématiky, která nabývá významu i v ČR.
Na OCHRIP jsou léčeni dlouhodobí pacienti, závislé na resuscitační či intenzivní péči, na dýchacích přístrojích, pacienti vyžadující specializovanou rehabilitaci mozku a resucializaci. Těchto pacientů nyní přibývá. Jejich diagnózy jsou stavy po polytraumatech, po mozkolebečních poraněních, po cévních mozkových příhodách, pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), s myasthenia gravis, s neurologickými degenerativními onemocněními typu amyotrofické laterální sklerózy, s nízkou výkonností levé komory atd.
OCHRIP se specializuje na obtížně léčitelné pacienty s myasthenia gravis, na časnou rehabilitaci mozkových postižení u pacientů, vyžadujících resuscitační či intenzivní péči, na pacienty s dlouhodobými problémy průchodnosti dýchacích cest. Ročně přijme asi 100 pacientů.
Ambulantní složka je především poradenská a kontrolní.
OCHRIP má zájem angažovat se ve spolupráci s MZČR do projektu domácí ventiloterapie u vybraných diagnóz a pacientů, který MZČR plánuje. Může pracovat jako jeho pilotní zařízení.
Dále má zájem rozpracovat verbální i neverbální možnosti komunikace s pacienty s chronickými tracheostomickými kanylami, na dýchacích přístrojích, a významně se angažuje v časné rehabilitaci poškozeného mozku.
