Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Medicína: Vyšetření plic u kojenců a batolat

Vyšetření funkce plic patří mezi základní nástroje používané pro vyšetření dýchacího traktu. Pomáhá jak při stanovení diagnózy, tak i v rámci dlouhodobého sledování pacientu (kontrola vývoje onemocnění, efektu léčby atd.). Pro dospělé pacienty a starší děti máme k dispozici celou radu metod, které jsou jednoduché na provedení, široce dostupné a pro pacienta nezatěžující. U dětí pod 2 roky života je situace podstatně složitější a využít musíme specializovaná vyšetření určená pro tento věk.

V dospělém věku se ve funkční laboratoři můžeme nejčastěji setkat s tzv. spirometrií, během které je třeba provést maximální nádech poté prudký výdech veškerého vzduchu, který lze vydechnout. Toto vyšetření patří do první linie vyšetřovacího procesu a poskytne základní informace o průchodnosti průdušek a velikosti plic (vitální kapacita).

U kojenců a batolat spirometrii provést nelze, jelikož tyto děti nejsou schopny zadržet dech, hluboce se nadýchnout či prudce vydýchnout. To je dáno objektivně – jednak našim pokynům ještě plně nerozumí a za druhé nemají schopnost dechové svaly tak cíleně ovládat. Z tohoto důvodu si při vyšetření funkce plic kojenců a batolat (tedy nespolupracujících dětí) musíme vystačit pouze s klidovým dýcháním.

Na přelomu tisíciletí se do klinické praxe dostalo několik metod využívajících klidového dýchání nespolupracujících dětí během spánku, které umožnily objektivizovat některé aspekty funkce plic – např. jejich velikost, průchodnost průdušek a dokonce i posoudit pružné vlastnosti dýchacího traktu.

Dětské kardiocentrum FN Motol a Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol byly prvními pracovišti v ČR, kde se tyto metody začaly využívat. MUDr. Jan Šulc, CSc., FCCP navázal na tradici světově proslulé funkční laboratoře prof. A. Zapletala a v roce 1989 publikoval pilotní práci o změnách plicní poddajnosti u dětí časně po kardiochirurgických operacích (pomocí vlastního vyšetřovacího přístroje!). Na půdě Pediatrické kliniky poté v roce 2005 založil laboratoř pro vyšetření funkce plic nespolupracujících dětí. Spolu s MUDr. Janem Zikánem, Jarmilou Věcovskou a za podpory prof. MUDr. Petra Pohunka, CSc. vybudovali špičkově vybavenou laboratoř, ve které bylo možno vyšetřovat již nejmenší kojence. Věnovali se zde dětem s různými vrozenými vadami – jak plic (např. vrozená brániční kýla), tak i srdce, dále i dětem s opakovanými obstrukčními stavy (riziko rozvoje průduškového astmatu) a dětem předčasně narozeným. V roce 2013 dorazila do ČR další metoda funkčního vyšetření plic – test vícedechového vyplavování inertního plynu z plic – nejprve ve své dusíkové variantě, poté i ve variantě s hexafluoridem síry. Tuto metodu jsme též začlenili do portfolia naší laboratoře a zároveň rozšířili spektrum vyšetřovaných pacientů např. o pacienty s cystickou fibrózou (pro které bylo toto nové vyšetření primárně určeno), primární ciliární dyskinezí a intersticiálním onemocněním plic. Jelikož s využitím této metody u kojenců nebylo ani na zahraničních pracovištích dostatek zkušeností, museli jsme v první fázi ověřit bezpečnost, proveditelnost a spolehlivost této metody. To se nám zdařilo a své prvotní zkušenosti jsme publikovali v prestižních mezinárodních časopisech tak, aby je mohli využít i kolegové ze zahraničí. Navíc se nám podařilo tyto metody do určité míry zdokonalit a zvýšit tak informační hodnotu, kterou tímto vyšetřením získáme. Řada našich projektů byla vyznamenána různými oceněními (Cena Wernera von Siemense, Cena Purkyňova nadačního fondu, Cena České pediatrické společnosti atd.).

V současné době představuje naše laboratoř jediné pracoviště v ČR, které je schopno poskytnout vyšetření funkce plic nespolupracujících dětí v plném rozsahu. Ročně vyšetří cca 40 malých pacientů s různými plicními i mimoplicními onemocněními, resp. podezřením na ně. Nejčastěji se jedná o pacienty s cystickou fibrózou a rizikem rozvoje asthma bronchiale. Dále se jedná o děti s intersticiálním plicním procesem, vrozenou vývojovou vadou plic či dalšími vzácnými onemocněními. Je nutno podotknout, že vzhledem k náročnosti tohoto vyšetření se nejedná o vyšetření první linie (na rozdíl od funkčního vyšetření straších dětí, které se provádí naprosto běžně). K tomuto vyšetření jsou odesílány až děti, jejichž obtíže nebyly vysvětleny jednoduššími a šířeji dostupnými metodami.

A jak se vlastně funkční vyšetření plic u kojenců a batolat provádí? Základem je dostatečně hluboký a klidný spánek. Ten je nutný proto, aby dítě tolerovalo obličejovou masku a klidně dýchalo (nesnažilo si masku sundat). S výhodou tedy využíváme čas přirozeného spánku dítěte v průběhu dne spolu se sedací. Ta obnáší podání malého množství sedativa v roztoku do konečníku (event. i v několika dávkách). Tato část vyšetření je nejnáročnější a nejzdlouhavější, jelikož se některé děti spánku v cizím prostředí brání. Mohou sirup z konečníku vytlačovat, vztekat se apod. Doba do usnutí může být i přes půl hodiny. Přesto je tato metoda považována pro dítě za nejšetrnější – nejedná se o klasickou anestézii, je možné ji provádět i ambulantně a nejméně ovlivňuje přirozené dýchání. V situaci, kdy dítě již klidně spí, nastává samotné vyšetření funkce plic. Během něho dítě leží ve speciální postýlce, má na obličeji masku obepínající nos a ústa utěsněnou speciální inertní silikonovou pastou, která zabraňuje úniku vzduchu. Střídavě dýchá vzduch, 100% kyslík či speciální směs vzácného plynu. Na krátkou dobu (0,1s) dochází též k přerušení proudu vzduchu v dýchacích cestách či nafouknutí vestičky obepínající hrudníček a bříško dítěte tak, aby mu pomohla „usilovně“ vydýchnout. Následně jsou spočteny různé parametry poskytující informaci o velikosti plic, průchodnosti průdušek, pružných vlastnostech plic atd. V průběhu celého vyšetření a po něm je dítě pečlivě monitorováno s cílem zajistit jeho bezpečnost.

Samotnému vyšetření mohou být ve většině případů přítomni rodiče. Ti mohou přispět ke zdárnému průběhu vyšetření už jen svojí přítomností, kdy je dítě klidnější. Dále je též vhodné v rámci přípravy na vyšetření dítě nenechat usnout před vyšetřením (např. během cesty do nemocnice) tak, aby bylo unavené a následně lépe zabralo. Je možné též večer před vyšetřením podat glycerinový čípek (volně dostupný v lékárně), aby se vyprázdnil konečník a dítě lépe tolerovalo podaný sirup. Dítě by též nemělo alespoň 1 hodinu před vyšetřením jíst ani pít. Po vyšetření je třeba počítat s odeznívající sedací, kdy může mít dítě oslabené svaly (tzv. hypotonie), být mrzuté atd. Tyto příznaky zpravidla do večera odezní. Jíst a pít může dítě po plném probuzení.

text: MUDr. Václav Koucký, Ph.D. | foto: David Černý

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY