Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Medicína: Vývoj zraku u dětí a jeho vady

Oko je klíčový smyslový orgán, který nám zprostředkovává většinu informací z okolního světa. Proto nepřekvapuje, že úroveň a kvalita zrakových funkcí výrazně ovlivňuje i psychomotorický vývoj dítěte a to od jeho narození. Postižení zrakového vnímání okolního světa má negativní dopad na prostorovou a vizuální orientaci, na vnímání hloubky pozorovaných předmětů, ale také na odlišení barev, svoji roli hraje kontrastní citlivost a psychická představivost.

Časový faktor porušení zraku

Vidění po porodu dítěte není zcela vyvinuté, jako například u zvířat, ale teprve dozrává a to až do šestého roku věku, kdy dosahuje hodnot dospělého člověka. Vidění respektive zrakové funkce chápeme v širším kontextu. Řadíme do nich centrální zrakovou ostrost (vlastní vidění), prostorové, periferní, ale také barevné vidění. Pokud dojde k jejich narušení je důležité, ve kterém věkovém období se to stane a také o jak vážnou vadu či nemoc se jedná. Zda jde o vrozenou vadu postihující důležité struktury oka (anomálie sítnice, nervů, glaukom apod.) anebo například „jen“ o dioptrickou vadu. Děti zrakově postižené od narození si hůře uvědomují okolní svět, ale neporovnávají svůj handikep s dobře vidícími. Mají také velký potenciál adaptačních mechanismů na své okolí. Jiná situace je u dětí, které oční onemocnění postihne v pozdějším věku například předškolním nebo školním. Ale opět záleží na tom o jak vážnou nemoc, vadu či úraz se jedná.

Jak dítě vidí aneb vývoj zrakových funkcí

V různém věkovém období dítěte je zraková ostrost různá. „Normálních“ hodnot dosáhne až k věku 5 - 6 let.

  • 6. týden - dítě fixuje světelný zdroj a sleduje jej
  • 3 měsíce - dítě sleduje malou značku, zafixuje pohledem a má již konvergentní souhyb očí (oči fyziologicky stočeny směrem dovnitř na pozorovaný předmět)
  • 6 měsíců - dítě bezpečně dosáhne a přesně chytí nabízenou hračku
  • 1 rok - sleduje pozorně obrázky v knize
  • 3 roky - určí obrázky nebo jednotlivé znaky na diagnostických očních tabulích tzv. optotypy určené pro zjišťování zrakové ostrosti, periferní vidění je již velmi dobré
  • 5 let - vyšší stupeň užívání centrálního zraku, dítě pojmenuje řádkové znaky na optotypech, má již dobré prostorové, periferní a barevné vidění.

Problémy zrakového vývoje u malých dětí

Jsou oční příznaky, které mohou svědčit pro anomální vývoj zrakových funkcí. Pak se musí pátrat, jaká je příčina. Nejčastější příčinou těžkého zrakového postižení u malých dětí ve vyspělých zemích jsou vrozené oční abnormality a jejich komplikace (například šedý zákal, zelený zákal, anomálie sítnice, onemocnění sítnice u nedonošených dětí apod.) Tyto projevy nebo příznaky jsou varovné:

  • bloudivé nebo kroutivé pohyby očí
  • dítě si vtláčí prstíky do očí
  • trvalé a výrazné stočení jednoho nebo obou očí (zevně, dovnitř, nahoru nebo dolů)
  • dítě se výrazně brání zakrytí jednoho oka
  • dítě nereaguje na nabízené předměty ani na světelné podněty (nezafixuje, resp. nepodívá se upřeně na hračku)

Problémy psychomotorického vývoje dítěte

Narušené zrakové funkce ovlivňují celkový vývoj dítěte. Absence kvalitního zrakového vnímání naruší normální psychomotorický vývoj dítěte a jeho kognitivní schopnosti - poznávací schopnosti, později také narušení sociálních a interpersonálních vazeb i chování jedince. Spolupráce oftalmologa, pediatra a neurologa je pak často nezbytná. Těchto příznaků u dítěte si lze všimnout:

  • nereaguje na vizuální a sluchové podněty
  • nereaguje na sociální stimuly a mluvu
  • neotáčí se za hračkami
  • negestikuluje
  • nespojuje slova
  • nemluví

Zrakové problémy předškolních a školních dětí, aneb když nastupují dioptrie

Dioptrické vady neohrožují zrakovou ostrost dítěte. Svými projevy, pokud se nevyšetří a nekorigují, mohou ale snižovat kvalitu života. Mohou mít negativní dopad i na chování dítěte, na jeho školní prospěch, na jeho schopnost sportovat atd. V období předškolním a školním jsou již víceméně ukončeny hlavní vývojové milníky oka. Ale u mnohých dětí se v tomto věku začnou objevovat dioptrické neboli refrakční vady.

Nejčastější v populaci jsou tyto vady: Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.

Podkladem těchto vad jsou poruchy lomivosti oka nebo předozadní délky oka respektive jejich nepoměru. Tyto vady jsou do značné míry dány geneticky. Někdy jsou familiární, někdy výrazně vázané na etnikum (např. četnost krátkozrakosti v Asii je mimořádně vysoká). Práce s mobily, tablety, počítači nebo sledování televize jsou někdy problematické, ale nemají zásadní vliv na vznik a průběh těchto vad. Nicméně každé desáté dítě ve školním věku má nějakou dioptrickou vadu, která si zasluhuje řešení. Na druhé straně nutno říci, že málokteré dítě nemá vůbec žádnou dioptrii, ale mnoho z těchto dětí nepotřebují nějakou zásadní korekci.

Krátkozrakost v první linii - pozor na chování dítěte

Krátkozraké dítě vidí špatně na dálku. Je to nejčastější vada ve školním i předškolním věku (až 20 % dětí v naší populaci má krátkozrakost) a někdy jak dítě roste tak se vada zhoršuje. První oční příznaky se mohou projevit mhouřením očí, překrvením spojivek, bolestmi hlavy. I malá krátkozrakost může činit potíže. Velké hodnoty dioptrií nebo jejich neustálý růst spojený i se změnami na sítnici jsou vzácnější. Odrazem nekorigované nebo nepoznané krátkozrakosti může být negativní „přidaná hodnota“. Špatné vidění se může odrazit v nezvyklém chování dítěte ve škole - např. postupně se zhoršující prospěch ve škole (dítě vidí hůře na tabuli, je unavené, nekoncentruje se na učivo, vyrušuje) a později i problematické chování. Vzácně mohou být přítomny i znaky sociální izolovanosti, určitého až autismu nebo jsou popsány i epileptické záchvaty. Přitom „první pomoc“ je relativně jednoduchá. Oční vyšetření - dítě by měl vidět oftalmolog - a nasazení správné brýlové korekce je optimálním řešením. Dítě si na brýle rychle zvykne, je spokojené a mělo by je nosit co nejvíce. Z hlediska stabilizace této vady se doporučuje trávit co nejvíce času ve venkovním prostředí (tzv. outdoor aktivity). Ostatní metody řešení této refrakční vady nejsou u dětí indikovány (např. laser), s výjimkou kontaktních čoček (např. pro sportovní činnost).

Dalekozrakost – pozor na tupozrakost

Dalekozraké dítě vidí pro svoji schopnost akomodace dobře do dálky i do blízka, ale za cenu úsilí při zaostřování a u některých dětí se může tato vada pojit se šilháním. Pokud je diagnostikováno zřetelné šilhání jsou u dalekozrakosti indikovány brýle vždy a je třeba pátrat po tupozrakosti, která se vyskytuje u šilhajícího oka. Pak je namístě tzv. plná korekce a výcvik oka se sníženou zrakovou ostrostí (čím dříve se začne tím ale lépe). V ostatních případech u dalekozrakosti není vždy nutné, aby dalekozraké dítě nosilo brýle.

Astigmatismus

Astigmatismus je způsoben nestejnoměrným zakřivením rohovky (oko má tvar „šišatého“ míče) a je často příčinou potíží této v řadě poslední dioptrické vady. Dítě vidí rozmazaně kontury předmětů respektive něco ostře a něco hůře. Někdy má až dvojité vidění. Řešením jsou opět brýle korigující zakřivení oka. Podobně jako u dalekozrakosti nejsou ale vždy nutné.

Závěr

Vývoj zraku a psychomotorický vývoj jsou spojené nádoby a to již od narození. Obojí je třeba sledovat a včas terapeuticky zasáhnout. Včasná detekce a načasování léčby dokáží u malých dětí většinu problémů dobře řešit. Totéž platí pro pozdější zrakové problémy větších dětí.

text: MUDr. Milan Odehnal, MBA 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

Cookies

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY