Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Naše nemocnice: Klinická logopedie

Klinická logopedie je obor zabývající se narušenou komunikační schopností v dětském a dospělém věku. Kliničtí logopedi - tj. logopedi pracující ve zdravotnictví, působí buď ambulantně, nebo v různých lůžkových zařízeních. Laická veřejnost se často domnívá, že klinický logoped je terapeut, který se snaží napravovat artikulační nevyzrálost dětí (např. patlavost). Náplň práce klinického logopeda ve FN Motol je však od této představy diametrálně odlišná a zaměřuje se na závažnější diagnózy (např. neurodegenerativní onemocnění, kraniotraumata, tumory, CMP atd.) v celém spektru věkových skupin, které ve velké míře ovlivňují kvalitu života pacienta. V případě poruch polykání (dysfagie) mohou ohrozit i jeho aktuální zdravotní stav.

Kliničtí logopedi působí převážně v rámci klinik a zajišťují péči především o pacienty s neurogenní poruchou komunikace, s poruchami hlasu a s obtížným perorálním příjmem. Kromě skupiny logopedů v rámci lůžkové péče je tu dále i samostatná logopedická jednotka při Foniatrické ambulanci a centru kochleárních implantátů, která se specializuje na děti s vadami sluchu a provádí dlouhodobou rehabilitaci uživatelů kochleárního implantátu. Za dětskými pacienty docházejí kliničtí logopedi především na Kliniku rehabilitace, Pediatrickou kliniku, Neurologickou kliniku, Neurochirurgickou kliniku, na Kliniku dětské hematologie a onkologie a dále na Novorozenecké oddělení. Jedná se o pacienty s širokou škálou potíží, ať už vývojových či získaných, prolínajících se od narození dítěte až po starší školní věk. Zásadou k úspěšnosti je multidisciplinární odborný tým, aby poskytovaná péče byla co nejefektivnější pro pacienta. Po propuštění mají pacienti možnost dále docházet do logopedické ambulance v rámci naší nemocnice.

U dospělých pacientů je lůžková logopedická péče poskytována zejména na Klinice rehabilitace, Neurologické klinice, Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku a také v rámci Centra následné péče. V rámci konziliárního vyšetření je však logopedickou intervenci možné poskytnout na jakékoliv klinice, kde se vyskytnou pacienti s narušenou komunikační schopností či poruchou polykání (orofaryngeální dysfagií). Tuto možnost aktuálně využívají zejména Interní klinika, III. chirurgická klinika, Neurochirurgická klinika dětí a dospělých, Spinální jednotka a také Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Velmi častými pacienty klinických logopedů jsou osoby, které trpí poruchou porozumění a mají obtíže s vyjadřováním následkem získaného poškození centrální nervové soustavy (např. cévní mozková příhoda, kraniotrauma, nádorové onemocnění). Jedná se o tzv. afázii. Pacienti nemohou vybavit konkrétní slova, zaměňují je či komolí, mohou mít obtíže v sestavení věty a slova řadí za sebe bez ohledu na gramatická pravidla, dále mohou mít potíže se čtením a psaním (nedokáží se podepsat, nerozumí čtenému textu…). Pacienti tak naráží na každodenní obtíže při komunikaci s okolím, nerozumí pokynům lékaře, mají obtíže při čtení sms zpráv od svých blízkých či místo o čaj poprosí např. o „čejnici“. Všechny tyto skutečnosti výrazně snižují kvalitu života jedince a limitují možnost vyjádřit jeho potřeby, přání a obavy. Ve velmi závažných případech může dojít až k úplné ztrátě řeči, či se může objevit pouhé monotónní opakování stejné slabiky, slova či fráze. Neschopnost komunikovat či řeči porozumět však neznamená snížení mentálních schopností, pacient si mnohdy své potíže velmi dobře uvědomuje, což zvyšuje jeho frustraci. Spolu s afázií se mohou vyskytovat i poruchy řízení naučených cílených pohybů mluvidel či končetin (apraxie) či agnozie (poruchy rozpoznávání zvuků, objektů, tváří).

Ze stejných příčin, z jakých vzniká afázie, může dojít rovněž k narušení motorické realizace řeči – dysartrii. Tato diagnóza se také často týká osob s neurodegenerativním či autoimunitním onemocněním (roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza, Parkinsonova nemoc atd.). Tyto osoby nemají obtíže s porozuměním nebo vybavováním slov, ale v důsledku poškození centrálního nervového systému, svalového přenosu či svalu samotného, nejsou schopni adekvátně ovládat orofaciální oblast. Řeč může být pomalá, hůře srozumitelná, dyskoordinovaná, namáhavá. Narušené jsou i další modality, které se na realizaci řeči podílí – dýchání a tvorba hlasu.

Další velmi častou diagnózou, se kterou se kliničtí logopedi ve FN Motol aktuálně setkávají je porucha polykání (dysfagie). Ta se může projevit u celé škály onemocnění (všechny výše zmiňované příčiny) a spočívá v poruše polykání slin, tekutiny, tuhé stravy různé konzistenci či léků. Dysfagie zahrnuje narušení transportu bolu (potravy) z úst přes hltan do jícnu. Klinický logoped provede diagnostiku, na základě které může doporučit objektivní vyšetření (videofluroskopii, flexibilní endoskopické vyšetření FEES) a následně nastaví vhodné kompenzační techniky (polykací manévry), režimová opatření, úpravu stravy, v těžších případech pak doporučí zvážení neorálního způsobu výživy. Opomíjená dysfagie může vést ke zhoršení primární diagnózy, k prodloužení doby hospitalizace a dále ke třem potenciálně závažným důsledkům – aspiraci a následnému riziku pneumonie, dále k malnutrici a dehydrataci a v závažných případech může skončit pro pacienta fatálně. Kromě klinického logopeda je součástí dysfagiologického týmu ve FN Motol také odborný rehabilitační lékař, ORL lékař a lékař radiolog. Nedílnou součástí týmu je u každého pacienta také zdravotní sestra a ostatní ošetřující personál.

text: Logopedický tým FN Motol foto: iStock 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY