Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Osvěta: Alzheimerova nemoc dnes a zítra

Alzheimerova nemoc je závažné neurodegenerativní onemocnění, které vede ke ztrátě soběstačnosti a syndromu demence. První projevy se typicky objevují ve formě nevinné zapomnětlivosti běžně spojované s přirozeným stárnutím. V případě Alzheimerovy nemoci se však zapomnětlivost v čase pozvolna zhoršuje spolu s tím, jak dochází k úbytku nervových buněk v mozku. K poruchám paměti se pozvolna připojují obtíže další, až se člověk z důvodu prohlubující se kognitivní poruchy stane závislý na péči okolí. V tuto chvíli dochází k rozvoji syndromu demence. Ruku v ruce s kognitivními příznaky přichází změny v chování a prožívání.

Vývoj vědeckého poznání

Od počátku 20. století bylo věnováno mnoho lidského úsilí i finančních zdrojů ve snaze nalézt lék, který Alzheimerovu nemoc vyléčí. Nutnou podmínkou k tomu je poznat onemocnění do hloubky, teprve tehdy je možné farmakoterapii cílit správným směrem. Dnes víme, že Alzheimerova nemoc je téměř celoživotní onemocnění, jehož typické projevy může člověk sám zaznamenat až přibližně po 65. roce života. První patologické změny na úrovni samotných molekul se však odehrávají již asi 20-25 let před tím. Díky rozvoji moderních technologií jsme schopni tyto změny v mozku nemocného velmi brzy identifikovat. Jenže co s tím? Existuje možnost, jak nemoc v tak brzké fázi zastavit? V současné době stále bohužel ne. Pokrok v oblasti diagnostiky mílovými kroky předčil oblast vývoje léků. To je i důvodem, proč tyto moderní – invazivní a finančně nákladné – technologie prozatím nejsou součástí standardního diagnostického procesu. K čemu tedy časné poznání nemoci může být dobré? Mnoho nadějných léků selhalo. Ale i selhání přinesla ponaučení. Jedním z nich bylo, že možná nebyla chyba v samotném léku, ale v tom, komu byl podáván. Zpětné hodnocení některých klinických studií přineslo zjištění, že až polovina pacientů zařazených do studie Alzheimerovou nemocí vůbec netrpěla. A možná proto lék selhal. A možná proto máme nyní více naděje, že díky novým technologiím, které umožňují velice časně rozpoznat ty „správné“ osoby, nějaký lék konečně uspěje.

Současné možnosti diagnostiky a terapie

Jaké jsou možnosti současné diagnostiky a léčby? Lék, který by nemoc zcela zastavil (tzv. kauzální léčba) neexistuje. V současnosti existuje tzv. symptomatická léčba, jejímž cílem je postup onemocnění zpomalit a oddálit tak konečné stádium demence. Léčba ovlivňuje konkrétní projevy onemocnění, tedy zhoršující se paměť, změny v náladě a v chování, a mírní dopad nemoci na kvalitu života nemocných i jejich blízkých. Proto je vhodné nasadit pacientovi léky včas, tedy v momentu, kdy mozková tkáň není ještě nemocí příliš poškozena, ale jsou již přítomny klinické obtíže (například právě s pamětí). Vyhledat lékaře se vyplatí právě ve chvíli, kdy u sebe člověk první obtíže pozoruje, o to spíše, pokud si jich všímá i blízké okolí a v čase se zhoršují. Cílem diagnostického procesu je odlišit obtíže, které jsou součástí přirozeného stárnutí od těch, které se rozvíjejí v důsledku nemoci.

Vzhledem k tomu, že mozek je velmi komplexní orgán a nemůžeme ho vyšetřit přímo a invazivně, je potřeba více specializovaných a nepřímých postupů, které se zaměřují na jeho funkci, strukturu i metabolismus. Součástí diagnostického procesu v Kognitivním centru FN Motol je proto důkladné neurologické vyšetření, neuropsychologické vyšetření a zobrazení mozku. V případě potřeby se indikují další specializovaná vyšetření.

Výhledy diagnostických možností v budoucnu

Vedle tohoto rutinního vyšetřovacího postupu v rámci Kognitivního centra probíhá longitudinální Česká studie stárnutí mozku (@CzechAging), která se zaměřuje na studium časných biologických i neuropsychologických markerů Alzheimerovy nemoci. Jedním ze směrů je výzkum markerů z krve pacienta, kdy je cílem identifikovat specifické znaky onemocnění z krevních vzorků, které by dokázaly predikovat nástup onemocnění mnoho let před prvními klinickými obtížemi. Dalším směrem je výzkum nových paměťových paradigmat, které jsou zásadní pro vývoj nových paměťových testů a specifických postupů jejich analýzy. Hlavním cílem zde je najít způsoby, jak spolehlivě zachytit velmi mírné paměťové změny, díky kterým dokážeme identifikovat pacienty v riziku blízkého rozvoje klinických projevů a rychlejšího postupu onemocnění. Aplikace těchto poznatků do běžné klinické praxe bude užitečná ve chvíli, kdy bude možné Alzheimerovu nemoc léčit kauzálně a tyto postupy budou potenciálně využitelné v rámci preventivního screeningu.

Potřeba vyrovnávat se s realitou Alzheimerovy nemoci již dnes

Potřeba nalézt kauzální lék rezonuje současným světem. Počet pacientů a zasažených rodin je alarmující a v příštích letech se bude jistojistě zvyšovat. Alzheimerova nemoc představuje realitu jejich dne již nyní a právě pro ně byly současné poznatky o tomto onemocnění sepsány do populárně-naučené knihy "V bludišti jménem Alzheimer". Multioborový tým v čele se třemi motolskými vědkyněmi se v ní snaží zasaženým rodinám pomoci zorientovat v bludišti složitého tématu. Podtitul knihy zní “na co v ordinaci nezbývá čas”. Nejedná se kolikrát ani tak o časovou tíseň jako spíše o množství nových informací, které lékař předává a se kterými se pacient a jeho rodina setkávají poprvé. Sdělení závažné diagnózy často provází mnoho stresu, jehož vlivem mohou být informace vytěsněny, pacient může mít pocit, že se od lékaře nedozvěděl téměř nic. Mnoho otázek jej napadne teprve později, když se mu vše rozleží v hlavě. Kniha se snaží odpovědět na otázky, které pacientům a jejich rodinám přirozeně vyvstávají. Shrnuje, jak se Alzheimerova nemoc projevuje, jaké jsou její biologické kořeny, jak se dnes léčí, ale také praktické informace z oblasti psychologické, sociální, ošetřovatelské či právní. Kniha byla sepsána s podporou Alzheimer nadačního fondu, který dlouhodobě podporuje vzdělávání mladých vědců a lékařů zabývajících se výzkumem Alzheimerovy nemoci. Část výtěžku z knihy proto putuje na podporu aktivit tohoto nadačního fondu.

text: Mgr. et Mgr. Kateřina Čechová, Ph.D., Mgr. Adéla Fendrych Mazancová, Mgr. Hana Marková, Ph.D.
foto: David Černý

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY