Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Příměstský tábor 2021

Motolský příměstský tábor aneb cesta kolem světa za 5 dní

Přestože nás v průběhu roku potrápila řada koronavirových omezení a zábavných akcí pro děti bylo jen poskrovnu, nedaly se naše statečné kolegyně odradit a i toto léto se jim podařilo připravit pro děti zaměstnanců příměstský tábor se vší parádou, která k němu patří. V letošním již 5. ročníku bylo připraveno sedm týdenních turnusů pro celkem 175 dětí. A jak takový týden na táboře probíhá? O tom nám pověděla jedna z neohrožených táborových vedoucích Eliška Křížová…

Ráda bych poděkovala týmu, který se společně se mnou podílel na vytvoření programu pro tento turnus – Karolíně Sakhové, Dis., Davidovi Zedníkovi a Ondřejovi Toncarovi. Velké díky patří i všem dalším kolegyním a kolegům, kteří se na celém letním programu podíleli.

První den jsme zahájili volnou zábavou pro táborníky, abychom se my vedoucí rychle poprali s nutnou administrativou. Netrvalo dlouho a mohli jsme se vrhnout na klasické tvoření táborových znaků, jak je již na táborech tradicí. Vždyť hlavně kšiltovky k tomu neodmyslitelně patří. Za hodinku bylo doděláno a ozdobeno, takže hurá ven na několik seznamovacích her – kolik útržků toaletního papíru si utrhneš, tolik o sobě musíš říct věcí. Letošní rekord máme 32:-) Následovala zahřívací hra totem, kdy se blíže seznamujeme a my jako vedoucí zjišťujeme, že naše skupinka je parádně soutěživá. Dále děti učíme různé povely, které je budou doprovázet na pozadí celého týdne jako třeba BOMBA, TUČŇÁK, MOLEKULY, V ZEMI LÁVA, NÁLETY a hlavně CUKR, KÁVA, LIMONÁDA… To už nás ale čekal výborný oběd a polední klid v podobě pohádky a stolních her.

Druhý den již není důvod zůstávat v Motole, takže všichni hurá na vodní hřiště Gutovka. Nikdo nezůstane suchý! Když jsme se vyřádili ve vodě, tak byl čas na přesun do sucha a další řádění na kolotoči a jiných atrakcích. Kdo měl chuť, dal si po obědě zmrzku a pak hurá zpátky za rodiči.

Třetí den jsme vyrazili na výlet, pražská MHD nás přiblížila k Divoké Šárce, táborníci se posilnili svačinou, ale co se mezitím nestalo. Naše vedoucí Kája byla unesena figurkami z „Člověče, nezlob se“. Takže z celodenního výletu se rázem stala záchranná výprava. Děti se rozdělily do tří týmů a cestou plnily náročné úkoly prověřující jejich odhodlání k záchraně Káji, soutěživost, a hlavně jejich vytrvalost, protože některé úkoly je vracely zpět na začátek. Po lehce strastiplné cestě, kdy se nám povedlo sejít z trasy a vydat se úplně jiným směrem, potrhat několikery kalhoty a projít se blátem, jsme se dostali k úspěšnému cíli a Kája byla zachráněna. Všichni zúčastnění dostali sladkou odměnu a hurá zpět, protože rodiče už na nás netrpělivě čekali.

Čtvrtý den pro byl nás odpočinkový, začali jsme procházkou po lesoparku Hvězda, kde naši táborníci úspěšně zvládli vyluštit šifru. Dále jsme hráli vybíjenou, „Honzo vstávej!“ a „Hutututu“. Pak naše děti přišly o kšiltovky, ale při hře proti vedoucím se jim je podařilo získat zpět a zase hurá na oběd. Odpoledne jsme rozdali odměny za skvělé působení táborníků a zápal pro hry.

Pátý den jsme vyrazili do Srbska, na Hlavním nádraží jsme si prohlédli krásný model z Lega a pokračovali dále, cestou byla svačinka a táborníky, které zůstavili přes noc, čekalo ubytování. A hurá do Berounky. Abychom mohli opéct buřty, děti vyrazily do blízkého lesa na dřevo, a že ho byla hromada. Mezitím jsme se my vedoucí pokoušeli rozdělat oheň, ale vůbec se nám nedařilo. O pár hodin později a s vedoucími řádně vyuzenými se dílo podařilo a konečně jsme mohli opékat. Po obědě jsme se šli opět svlažit do řeky. Když už nebylo tolik vedro, dali jsme ještě několik her a děti si vyzkoušely lukostřelbu. Po setmění jsme si řekli nějaké strašidelné historky a poté začala noční bojovka pro odvážné. Zúčastnila se zhruba polovina tábora a všichni úspěšně bojovku dokončili, i když bylo i nějaké to odřené koleno. Poté již jen do týpí a spacáků, vedoucí spali pod širákem a hlídali oheň. Ráno jsme již jen uklidili tábořiště, dali si vydatnou snídani a hurá vlakem zpět do Prahy. Tam jsme se rozloučili se slibem, že se zase příští rok sejdeme v co nejhojnějším počtu.

text: Eliška Křížová | foto: Bc. Dana Černá

fotogalerie: 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY