Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Rozhovor: Bezpečí v nemocnici

Rozlehlé areály, spousta oddělení, neustálý příliv a odliv návštěvníků. Na téma bezpečí v nemocnici jsme si dnes popovídali s vedoucím Odboru pro vnitřní bezpečnost a krizové řízení Mgr. Michalem Kotalíkem.

Dnes je to velmi diskutované téma – nemocnice musí chránit svoje pacienty, zároveň však musí být otevřena všem. Fakultní nemocnice v Motole je jednou z největších evropských nemocnic, dá se vůbec říct, kolik lidí tam denně projde?

Tisíce. Ano, v naší nemocnici a v celém rozsáhlém areálu se pohybují během dne, ale i v noci tisíce osob. Nejsou to jenom pacienti, kteří se dostaví k hospitalizaci nebo na ambulantní vyšetření. Jsou to doprovody dětí, návštěvy na lůžkových odděleních, lidé ze zásobování, pracovní návštěvy, zaměstnanci firem provádějící opravy, revize, rekonstrukce a bohužel také nepřizpůsobiví občané bez domova, pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek, kteří hledají v areálu nemocnice „azyl“. Ale nejenom před takovými osobami je potřeba pacienty, zaměstnance a návštěvníky, chránit. Nezřídka se stává, že větší nebezpečí hrozí od frustrovaných osob, které delší dobu čekají na vyšetření, popř. rodičů (doprovodů) dětí. Verbální napadení zdravotnického personálu, ale i fyzická inzultace nejsou výjimkou. Jednoznačně, všechny ochránit nelze. Určitě by bylo, pro pocit bezpečí, příjemné, kdyby se po nemocnici pohybovali, minimálně ve dvojicích, mladí, vysportovaní, hezky vypadající, zkušenostmi nabití, lehce ozbrojení chlapi a jen svou přítomností signalizovali potencionálním agresorům, že tady tedy ne! A protože je toto nereálné, je potřeba být (byť v nemocničním prostředí) stále obezřetný, rozhlížet se kolem sebe, vnímat chování ostatních. V případě, že nastane situace, která by mohla vyústit ve vážnější problém, je třeba zavolat ostrahu nemocnice. Toto vyvolá u nejednoho čtenáře úsměv s ironickým podtextem, ale následující čísla ukazují, že to tak úsměvné není a má to své opodstatnění. Od ledna do května tohoto roku provedla ostraha 141 bezpečnostních zásahů na základě vyžádání zdravotnického personálu, 76 zjištění, zajištění a vyvedení bezdomovce či osoby pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, 24 asistencí při ošetření agresivního či podnapilého pacienta na Oddělení urgentního příjmu, 65 prověření nahlášeného narušení bezpečnostní situace v areálu na linkách velitele směny ostrahy nebo vyhlášeného poplachu EZS, 2 x pátrání po ztraceném pacientovi v areálu nemocnice.

V poslední době se několikrát v nemocnicích střílelo, konkrétně střelba v ostravské fakultní nemocnici měla velmi tragické následky, je vůbec možné takovýmto situacím předejít?

Není. Tragédii, která se stala v ostravské nemocnici za současných legislativních podmínek, není možné zcela předejít. Je třeba věřit, že se nic takového nebude opakovat. Zákon nám neumožňuje kontrolovat osoby, popř. jejich zavazadla při vstupu do areálu nemocnice nebo při přijetí k hospitalizaci. Pokud je osoba držitelem zbrojního průkazu, tak ví, že by zbraň do veřejných institucí nosit neměla a pokud osoba vlastní nelegální zbraň, tak je ten problém už na začátku, kdy si zbraň pořizuje. Myslím, že základ je v psychice a myšlení člověka. Pokud se někdo na základě něčeho rozhodne střílet, pak to udělá. Následek takového činu je potom závislý na mnoha aspektech, počínaje zkušenostmi s manipulací se zbraní, typu zbraně, prostředí, množství osob v bezprostředním okolí apod.

Disponuje Fakultní nemocnice v Motole kamerovým systémem a na jakých místech v nemocnici smí nebo naopak nesmí být kamery využity?

Kamerovým systémem nemocnice disponuje. Trochu odborné definice: „Systém využívá stávající datovou infrastrukturu zahrnující síť LAN FN v Motole a je provozována na technologii TCP/IP ethernetu. Je tvořen 3 hlavními částmi - serverovou částí, vlastními kamerami a klientskou částí.“ A obecně: „Kamery jsou umístěné zejména ve veřejně přístupných prostorách se zvýšeným pohybem osob, v prostorách důležitých pro provoz nemocnice a dalších zájmových oblastech z hlediska kontroly bezpečnosti a vzdáleného dohledu ostrahy především na režimových vstupech s omezeným přístupem, dispečincích, recepcích a čekárnách vybraných oddělení např. urgentní příjmy, automatizovaný dopravní systém ADS apod. Servery ke správě celého systému, k řízení přístupu klientů, k ovládání kamer a ukládání obrazových záznamů jsou umístěné v datových centrech, která spravuje Odbor informačních systémů a zpracování dat.“ V minulém roce proběhla monitorace zpracování a ochrany osobních údajů v kamerovém systému FN Motol. V několika případech přispěly kamery k vyřešení krádeží nebo fyzického napadení a v roce 2014 pomohl kamerový systém ve FN Motol při dopadení pachatele únosu dítěte. A kdyby jenom v tomto případě kamerový systém pomohl, má z mého pohledu opodstatnění.

Jaká opatření má aktuálně nemocnice k dispozici a zaznamenal jste v této oblasti nějaký vývoj vzhledem k té nešťastné události v Ostravě? Má například nemocnice nějaké nové vybavení atp.?

Přirovnání - když spadne letadlo nebo se neotevře výsadkáři padák při seskoku, s okamžitou platností je provoz toho typu letadla nebo toho typu padáku zastaven, dokud se nevyřeší a neodstraní závada nebo příčina problému. Když se střílelo v nemocnici v Ostravě a pachatel z nemocnice utekl, s okamžitou platností vyrazili do všech nemocnic plně ozbrojení policisté a přijímala se bezpečnostní opatření. Vzhledem k rychlému dopadení pachatele byly jednotky policie z nemocnic odvolány a provoz se vrátil do běžných kolejí. Problém byl vyřešen, ale věřím, že pokud by pachatel stále běhal na svobodě, byly by nemocnice plné ozbrojených policistů dodnes. Jak už jsem uvedl, nejsme schopni takovému incidentu zcela předejít a i z toho důvodu nemá nemocnice na základě ostravské tragédie žádné speciální vybavení, které by eliminovalo potencionálního střelce.

Jaké pravomoci mají pracovníci ostrahy v areálu nemocnice? Jaké situace řeší?

Pravomoci žádné. Přestože chceme po ostraze, aby udržovala klid, pořádek, aby zabezpečovala plynulost provozu motorových vozidel v areálu nemocnice a hlídala naše bezpečí a majetek, nemá žádné pravomoci řešit porušování jakýchkoliv pravidel zákonnými prostředky. V praxi to znamená, že pouze dobré slovo upozorňující hříšníka na přestupek, ať už se jedná o parkování na místech, která nejsou k tomu účelu určená, nevhodné chování vůči zaměstnancům nebo návštěvníkům nemocnice, kuřákům, kteří nerespektují žádná pravidla, lidem bez domova, kteří si pletou nemocnici s ubytovnou, je jedinou povolenou represí. A věřte mi, že to ve většině případů nepomáhá.  Myslí si někdo, že člověk, který porušuje pravidla slušného chování, dopravní předpisy nebo dělá cokoliv, co není obvyklé a je upozorněn členem ostrahy na to, že nejedná správně, ať od tohoto jednání upustí, je tím situace vyřešena?  Samozřejmě, že ne. Naopak, pak ten problém teprve začne. Jediné co je v tom případě správné, je zavolat městskou nebo státní policii. Jenže jak přesvědčit hříšníka, aby chvíli počkal, že policie je na cestě, když ho nemůžete zadržet, nasadit mu pouta, zavřít ho v nějaké místnosti a na tu policii čekat.  Nelze hříšníka legitimovat, nelze mu zadržet průkaz totožnosti. Přesto všechno si myslím, že je naše nemocnice stále ještě místem, kde se můžeme cítit bezpečně. A pokud někde nějaký problém vznikne, dokážeme si s ním v rámci možností poradit.

Je podle Vás možné nově příchozí návštěvníky nějakým způsobem podrobit jakési rutinní kontrole? Ve světě se v některých nemocnicích můžeme setkat s bezpečnostními rámy u vstupu, bylo by to řešení?

Zatím ne. Jak už jsem uvedl, nemáme v rukách nic, co by nás opravňovalo kontrolovat osoby nebo jejich zavazadla při příchodu do areálu nemocnice. Téma instalace bezpečnostních rámů v naší nemocnici není na stole. Chápu to u instituce, která má jeden hlavní vchod, kde navíc stojí minimálně dva příslušníci bezpečnostní agentury (když ne policie nebo armáda), instruují Vás, co musíte udělat než projdete bezpečnostním rámem, za kterým stojí další člen ostrahy, který Vás pošle k recepci, kde předložíte průkaz totožnosti, oznámíte za kým jdete, vše se ověří a poté si pro Vás dotyčná osoba přijde. Chápete, že to v nemocnici prostě nejde. A pokud bychom měli bezpečnostní rám, kterým se pouze prochází a skenuje co máte pod oděvem nebo v zavazadle a objevila by se tam zbraň, co dál?  Zastavit člověka? Zeptat se jestli má u sebe zbraň? Zda na ní má oprávnění? Je držitelem zbrojního průkazu? Má ho předložit ke kontrole? Pokud nemá, tak ať zbraň odevzdá? Komu? Kam ji uschovat? Nebo hned volat policii? Zadržet tu osobu? Je to velké množství otazníků a já, omlouvám se, neznám odpovědi. A to mluvím o jednom vchodu. Víte kolik jich je v naší nemocnici? Jenom na dospělé a dětské části, kudy může přijít kdokoliv, dvanáct!

 

 

 

 

 

 

Slovní a často i fyzická agresivity pacientů a jejich doprovodů vůči zdravotníkům v posledních letech značně narůstá. Je možné na tyto situace zaměstnance nějak připravit?

Ano a děláme to. V roce 2019 vznikl na MZ dotační program na zvýšení ochrany měkkých cílů (prostředí nebo prostor, kde se kumuluje velké množství osob – školy, nemocnice, koncertní haly, stadiony apod.). Přihlásili jsme se, zaslali žádost, finanční prostředky jsme dostali a veřejnou soutěží získali firmu, která nám pomohla projekt realizovat. Cílem celého programu, který by měl trvat 3 roky (každý rok se žádá o přidělení finančních prostředků zvlášť) bylo provést tzv. bezpečnostní audit, zpracovat analýzu hrozeb a rizik, vyhodnotit ohroženost měkkého cíle, připravit plán implementace výsledků analýz, zapracovat do nové bezpečnostní dokumentace, ale především připravit a realizovat semináře a cvičení pro zdravotnický personál zaměřené na řešení krizových situací, do kterých se nejenom zdravotníci během své pracovní činnosti mohou dostat. Semináře a závěrečné cvičení (za přítomnosti policejní zásahové jednotky) absolvovalo v minulém roce 250 zaměstnanců nemocnice. Odezva byla velmi pozitivní a tak se nám podařilo i pro tento rok získat prostředky z dotačního programu a budeme v této činnosti pokračovat. Věřím, že postupně absolvuje tyto semináře maximální možný počet zaměstnanců a nasbírané zkušenosti budou schopni (pokud by k takové situaci došlo a přejme si, aby ne) uplatnit.

text: Mgr. Michal Kotalík
foto: David Černý

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY