Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Sestry jak je neznáte: Bc. Jan Karafiát

jméno: Bc. Jan Karafiát
pracoviště: Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol – Jednotka intenzivní péče
narozen: 6. 2. 1994
vystudoval: Střední zdravotnická škola Ruská – Zdravotnické lyceum, 2. lékařská fakulta UK – Všeobecná sestra, momentálně studuji 1. lékařskou fakultu UK obor – Intenzivní péče

představa o povolání: Pomáhat lidem, pracovat ve fakultní nemocnici na klinice v intenzivní péči
nejoblíbenější činnost: Vytrvalostní běh, čtení, filmy, toulky Prahou, jízda na kole, posezení s přáteli, také si rád zahraji na kytaru
představa ideální dovolené: V létě na čundru v Kokořínském dole s batohem na zádech, přáteli a dobrou náladou. Není nad noc strávenou někde pod převisem v jeskyni anebo jen tak na louce pod širou oblohou. Hlavně žádné lenošení.
oblíbená kniha/film: Můj oblíbený film je Apokalypsa (1979), z knížek mám asi nejoblíbenější Tři kamarády od E. M. Remarqua, tuto knihu jsem četl už nesčetněkrát.
životní motto/krédo: „Takže až zblbnu, koupíme si pastelky a nikdo nic nepozná…“

Kdy jste se rozhodl, že se stanete zdravotní sestrou a kdo nebo co Vás přivedlo na tento nápad?

Už na základní škole jsem věděl, že chci v budoucnu dělat ve zdravotnictví, proto jsem i nastoupil na zdravotnickou školu. Na začátku druhého ročníku, jsem byl hospitalizovaný na Pediatrické klinice FN Bulovka, kde se o mě staral tým úžasných sestřiček (a lékařů). Během hospitalizace jsem byl doslova nadšený, jak z jejich přístupu k pacientům, tak k profesi samotné. Na základě této mile/nemilé zkušenosti jsem si zvolil práci sestřičky. Musím říci, že tohoto rozhodnutí dodnes nelituji.

Vzpomínáte si na svůj první pracovní den ve FNM?

Ano pamatuji, vzhledem k tomu, že jsem již ve FN Motol studoval, tak pracoviště pro mne bylo známé. Nicméně na první pracovní den se dle mého nezapomíná. Už zkrátka nejste „student“, ale naopak jste součástí pracovního kolektivu. Moc rád vzpomínám na svoji senzační školící sestřičku Evičku, která se pro mne stala velkou inspirací.

Pracujete na Urologické klinice. Co Vás přivedlo právě k tomuto oboru?

Urologickou kliniku (JIP) jsem si vybral hlavně pro kolektiv sestřiček a lékařů, speciálně bych rád zmínil dojem, který na mě profesně udělala tehdy staniční sestra Mgr. Sandra Dvořáková. Byl jsem na praxi během studia, která mě velice bavila. Všichni se zde snažili pacientům poskytnout tu nejlepší péči a vždy s úsměvem na rtech. Moc jsem se těšil, na každý den, kdy se zde zase něco nového naučím. Svým současným kolegyním za to velice děkuji!

Jaké vlastnosti a předpoklady by podle Vás měl mít člověk, který se rozhodne pro toto povolání?

Já si osobně myslím, že člověk, který si vybere práci sestry / záchranáře / lékaře apod. se pro to musí narodit a mít to v sobě. Měl by se umět vcítit do potřeb druhých a ke každému pacientovi přistupovat vždy individuálně. Dalším důležitým předpokladem je umět se rychle a správně rozhodovat ve vypjatých situacích, kterých je v naší profesi nespočet.

Vzpomenete si na nějakého pacienta, který Vás nejvíce potěšil nebo pobavil?

Takových pacientů bylo opravdu hodně, ať už během praxe ve škole, tak teď na jednotce intenzivní péče. Vzpomínám si na pacienta z covidové jednotky, který ač jeho stav nebyl moc dobrý, tak nám popřál klidnou službu.

Jak relaxujete, co je podle Vás ten nejlepší odpočinek?

Moc rád sportuji. U toho vypnu a oddechnu si po náročných službách, kterých bohužel nebývá zrovna málo. Nejradši ze všeho mám běh na 5, 10, 15 km a někdy i více. Bydlím kousek od Divoké Šárky, kde se v každém počasí běhá opravdu moc hezky a dobijí mi to baterky do dalších dní v práci. Rád se také odreaguji při sledování nějakého pěkného filmu.

Jaký byl Váš největší dětský sen?

Pamatuji si, že mým velkým dětským snem bylo pracovat v nemocnici, nebo v jiné profesi, kde mohu pomáhat lidem (hasič, voják, lékař...). Tento sen se mi vyplnil.

Máte nějaký zaručený recept na zvládání stresu?

Běh a zase běh. Musím říci, že sport je skvělý anti-stress! Běhám, jak to jen jde a kde to jen jde. Mým hnacím motorem je zlepšovat se v uběhnutých kilometrech za co nejlepší čas, což je skvělá motivace. A k běhání se snažím přivádět i svoje kamarády a kolegy. Dále také dobrá nálada, dobré jídlo, pití a smích.

Kdy jste se naposledy ze srdce zasmál?

Směju se pořád, rád a dokážu se zasmát i sám sobě. Mám úžasné kolegyně a kolegy, takže se zasměju i v práci. Dobrá nálada nás neopouští téměř nikdy. Musím říci, že se do práce skoro vždy těším i právě proto, jak skvělá přátelská atmosféra tu panuje.

Existuje někdo, kdo je pro Vás životní inspirací?

Během života jsem poznal spoustu skvělých lidí, kteří mě velice inspirovali, doufám, že se jim jednou profesně vyrovnám. Do budoucna bych rád svoje znalosti a dovednosti předával dalším sestřičkám a „sestřákům“. Věřím, že do budoucna nebude práce sestry pouze ženskou profesí. 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY