Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Sestry jak je neznáte: Kateřina Pavelková

jméno: Kateřina Pavelková
pracoviště: Interní klinika – Cévní vstupy
narozena: 1.5 1975
vystudovala: SZŠ – Benešov, ARIP, v současné době studuje II. LF UK – bakalářský obor všeobecná sestra.

 

představa o povolání: Své práce si vážím a mám ji skutečně ráda. Samozřejmě existuje mnoho věcí, které bych chtěla v systému našeho zdravotnictví změnit, ale to je téma, které vyžaduje delší diskuzi.
nejoblíbenější činnost: …na tuto otázku jistě odpověď znáte - samozřejmě ráda spím a tuto pro mě adrenalinovou činnost chápe celá má rodina, která mě v ní aktivně podporuje.
představa ideální dovolené: Slunce, sníh, hory, moře…ba néé…miluji dovolenou, kterou trávím se svojí rodinou a je mi jedno kde a kdy.
životní motto/krédo: Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a bojuj!

Co vás přivedlo k rozhodnutí stát se zdravotní sestrou?

Již jako malá holčička jsem si hrála na „pí. Doktorku“, jistě tuto odpověď znáte, ale bylo tomu trošku jinak. Má teta byla zdravotní sestrou a pracovala v Benešovské nemocnici jako porodní asistentka. Často jsem jí navštěvovala a byla jsem jako dítě fascinována vůní dezinfekce a vlastně i pro mě tajuplným prostředím nemocnice. Mimochodem, truhlářem jsem být rozhodně nechtěla.

Co vás na této práci nejvíce „baví“ – dá-li se to tak říct? A co byste nejraději přenechala kolegům?

Na mé práci mě baví především má práce…a mým kolegům?… těm bych přenechala vše, co by správný kolega měl dělat.

Pracujete na Interní klinice. Měnila byste za jiný obor?

Ve zdravotnictví pracuji již od svých 19 let a prošla jsem mnoha obory (interna, kardiochirurgie, metabolická jednotka). Nyní pracuji na motolském oddělení cévních vstupů. Toto oddělení je specifické. Svým způsobem udává směr všem dalším vznikajícím takovým oddělením, protože bylo první v České republice. Na což jsem samozřejmě náležitě hrdá.

Proč jste si vybrala právě vaše pracoviště?

Upřímně já jsem si toto pracoviště nevybrala, ale v podstatě jsem byla vybrána. Zaujala mě možnost rozšíření odborných kompetencí zdravotní sestry související se zaváděním PICC a MIDLINE katétrů, což v té době nebylo standardem a v řadě nemocnic stále tyto možnosti nejsou tak dostupné jako v naší nemocnici. Co více jsem hrdá na to, jak jsme za tu dobu pokročili a stali se pracovištěm, které je srovnatelné i s pracovišti v jiných zemích, od kterých jsme získávali první zkušenosti.

Jsou na vašem oddělení nějaká specifika?

Naše oddělení má za cíl poskytnout každému nemocnému optimální žilní vstup, ať již jde o nemocného přijatého na kliniku nebo oddělení či ambulantního pacienta. Zavádíme všechny typy cévních vstupů (tým lékařů a sester) a naše činnost je organizována tak, aby nemocný dostal svůj vstup co nejdříve. Významnou roli hrají vstupy jako je PICC a Midline katétr, které se právě na našem oddělení zavádějí. Tyto cévní vstupy u celé řady pacientů zlepšují komfort v průběhu jejich náročné léčby. Zdravotní sestra je neustále v kontaktu s lidmi. Vzpomenete si na nějakého pacienta, který vás nejvíce potěšil nebo pobavil? Znáte to, mnoho pacientů mě pobavilo, potěšilo a některý mě i pozvracel. Ne vážně. Práce zdravotní sestry je o práci s lidmi, kdy se setkáváte s mnoha osudy. Přes mou dlouholetou praxi ve zdravotnictví se mi však stále stává, že se s některým příběhem ztotožníte a přinesete si ho domů. V tomto případě je mi podporou můj manžel, který mě dokáže přes tyto situace přenést. Naše oddělení zajišťuje nejen zavádění katétrů, ale i následnou ošetřovatelskou péči o ně. Největší potěšení mi dávají právě tito pacienti, kteří k nám pravidelně dochází a kdy mi mnoho z nich poděkuje za profesionální přístup, milé a vlídné jednání.

Jak nejraději relaxujete? Co děláte nejraději ve volném čase?

Můj každodenní relax a totální antistres je moje čtyřnohá psí parťačka. Když se vrátím domů z práce, vezmu vodítko a jdeme na hodinovou venčící vycházku do parku. Jinak převážně svůj volný čas trávím se svou rodinou. Máme rádi výlety do přírody a víkendy, kdy jsme na chalupě na Vysočině. V zimě nesmím vynechat lyžování v italských Alpách a ráda si udělám chvilku na kamarádky, ať už na společné nákupy nebo kávičku.

Kdy jste se naposledy nad něčím rozčílila?

Co se týče pracovní stránky, se vždy najde něco, co vás rozčílí. Když zachováte chladnou hlavu a hlavně profesionalitu, tak to jsou většinou věci, které mají řešení, což je ve výsledku správně. V osobním a rodinném životě vás vykolejí spousta věcí. Hlavní je vždy se vrátit nohama na zem a reálně řešit daný problém. Mám syna, kterému začíná pubertální období, tak si dovedete představit, že rozčilování je na denním pořádku.

Kdy jste se naposledy ze srdce zasmála?

Miluju se smát. Například máme pacienta, který i přes svou nepříznivou diagnózu je pokaždé schopný vyprávět jeden vtip za druhým. A doma? Tam se mi o vtipné situace stále stará můj manžel a syn.

Kdo vás ve vašem životě nejvíce inspiroval? Kdo je vaším největším životním vzorem?

Nemám vzor ve známých nebo slavných osobnostech, připadá mi to hrozně povrchní, i když někteří asi svými činy hodně dokázali. Pro mě vždycky inspirací a vzorem byli ti nejbližší. Jako dítě mě bavila moje babička, rodiče, pak to byla i paní třídní učitelka na základní škole, již zmiňovaná teta, která byla zdravotní sestra, kamarádi, můj životní partner, pak přišli kolegové v práci, někteří moji nadřízení, staniční sestry, vrchní sestry, lékaři ale i pacienti. Dá se říci, že v každém člověku, kterého v životě potkáte, najdete určitou inspiraci a vzor a to jak po pozitivní i negativní stránce. Nikdy, ale nemůžete být někým jiným, důležité je zůstat vždy sám sebou.

text: Kateřina Pavelková
foto: David Černý

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY