Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

U virových infekcí je lepší vakcína než lék, říká profesorka Jiřina Bartůňková

Přinášíme další přepis rozhovoru s prof. Jiřinou Bartůňkovou pro časopis Reflex, který vyšel v tištěné podobě 18. 3. 2021.

Autor: TEXT TEREZA KOUDELOVÁ |  FOTO NGUYEN PHUONG THAO

O zázračných lécích,
nevyzkoušeném ivermektinu
a účinnosti vakcín jsme si povídali s přednostkou Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK, profesorkou Jiřinou Bartůňkovou.

Motolská nemocnice bude první, která bude mít k dispozici lék Regeneron. Co si od něj slibujete?

Podobně jako bamlanivimab od Elli Lilly má lék zabránit vazbě viru na cílovou lidskou buňku zejména v plicích, a tedy znemožní její infekci virem. Tím omezí další množení viru v těle, protože virus se umí množit jen uvnitř lidských buněk. Oba tyto preparáty fungují podobně a díky vysoké koncentraci dané protilátky jsou léky účinnější, ale také mnohem dražší.

Bude lék zabírat i proti mutacím?

Léčivý přípravek s názvem REGN-COV2 obsahuje konkrétně dvě monoklonální protilátky s názvem casirivimab a imdevimab, které jsou zamířené na dvě místa S proteinu koronaviru. Je málo pravděpodobné, že jeden kmen viru bude mít mutaci zrovna na obou těchto vybraných místech S proteinu, takže by na současné kmeny měla vždycky aspoň jedna z těch dvou protilátek být účinná. Lék je určen pro nemocné, u kterých je vysoké riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Lék se musí podat do jednotek dní po potvrzení pozitivity PCR. Z toho vyplývá, že pacient spadající do ohrožené skupiny musí sám kontaktovat lékaře a ten zase musí rychle posoudit, zda je jeho pacient opravdu rizikový, a poslat ho do nemocnice na aplikaci léku. Lék tedy nepůjde za pacientem, ale pacient za lékem.

Vzhledem k tomu, že se látka podává ambulantně, nezatíží to nemocnice?

Samotná aplikace léku je už jednoduchá. Nejprve se podá pacientovi infúze, což trvá asi hodinu, a druhou hodinu pak musí být sledován, zda nemá nějakou reakci. Pak už může jít domů. Na aplikaci vyčleňujeme v nemocnici denní stacionář podobný transfúzní stanici, s křesly, kde se pacient pohodlně usadí. Takže aplikace nemocnici nijak zvlášť nezatíží, i když nějaké kapacity samozřejmě ubere.

Vzhledem k tomu, v jak krátké době je nutné lék podat, je nějaká cesta, jak zabránit tomu, aby bylo „moc pozdě“?

To je právě dost problém. Nemáme jednoznačný ukazatel, který by jasně předpovídal těžký průběh onemocnění. Takže se řídíme zejména tím, co dnes už víme. Ale i u rizikových skupin je značně různorodý průběh – máme řadu onkologických nebo imunodeficitních pacientů, kteří prodělali covid-19 s minimálními příznaky.

Mohli by s tímto problémem pomoci praktičtí lékaři nebo například relativně levný oxymetr, což je zařízení, které každému rychle zjistí množství kyslíku v krvi?

Osvěta je důležitá, role praktických lékařů nebo ambulantních specialistů je zásadní. Ti své pacienty znají a mohou rychle posoudit, zda patří do ohrožených skupin. Pacienti z ohrožených skupin by proto své ošetřující lékaře měli co nejdříve kontaktovat, pokud se u nich prokáže pozitivita na covid nebo mají klinické příznaky. Domácí oxymetr je také velmi užitečná pomůcka, která pomůže při rozhodování o případné hospitalizaci.

Kdyby státy investovaly do vývoje léků dostatečné prostředky, mohlo by se nám podařit vyvinout opravdu účinný lék? Mělo by být hlavní prioritou zaměřit pozornost ne „na létání na Mars“, ale na vývoj virostatik?

Vlády velkých států celosvětově investovaly neskutečné prostředky do vývoje vakcín proti koronaviru a výsledek se dostavil. Ve velmi krátké době se podařilo vyvinout několik vakcín. U virových infekcí je skoro lepší mít účinnou preventivní vakcínu. Jistě, vývoj nových antivirotik je také zcela na místě. Je to ale mnohem složitější a prevence je lepší než léčba. A pak, není tu jen covid. Do čeho by se mělo víc investovat, je otázka – do ochrany životního prostředí, léků na cukrovku, na rakovinu, do preventivních programů? To je politická otázka.

Začátkem 80. let vynaložila americká administrativa obrovské prostředky na boj proti HIV, ale nikdy nenalezla lék. Máme šanci s vývojem léku proti covidu-19?

Není to tak úplně pravda, že není lék na HIV. Není lék, jenž by nemoc dokázal úplně vyléčit. Ale současný koktejl antivirotik na HIV, zasahující do několika bodů životního cyklu viru, dokáže držet nemoc pod kontrolou natolik, že člověk nakažený tímto virem má téměř normální šanci na dožití jako člověk neinfikovaný. U léku na koronavirus si nejsem jistá, kterou cestou to půjde. Naštěstí se podařilo vyvinout vakcínu, což se na HIV dosud nepodařilo, je to jiný druh viru. Pokud se vakcinací zastaví šíření koronaviru, nebude už třeba společenský ani ekonomický zájem vyvíjet další léky.

Myslíte, že možnou cestou může být nově vyvíjený český lék, nebo například ten, který vyvinuli v Izraeli? Český lék by měl být na bázi bazedoxifenu. Jak by nám tato látka mohla pomoci?

Nejde o nový vynález ani o český lék. Bazedoxifen je molekula stará asi 40 let, schválená pro léčbu osteoporózy, a pro její účinky by měla být tzv. repurposed (použita k jinému účelu). Protože působí mimo jiné na makrofágy a na produkci interleukinu 6, jenž je hlavním hráčem v cytokinové bouři („přehnané“ imunitní reakci organismu, která způsobuje selhání orgánů; pozn. red.). Je celkem správná hypotéza, že by mohl tento lék mít nějaké místo v léčbě těžkých průběhů covidu. V té formě, v jaké je nyní k dispozici, jde o pilulku. Možné použití léčiva Bazedoxifen pro jiné účely, než je léčba osteoporózy, je nyní předmětem vývoje, na němž se podílí několik partnerů (Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta UK, Biocev a soukromá společnost). A opět – není to lék na covid, tedy lék namířený na samotný virus. Byl by to symptomatický lék, zabraňující nadměrné aktivaci imunitního systému.

Izraelský lék EXO-CD24 funguje tak, že by měl zabraňovat právě cytokinové bouři. Jak častá je cytokinová bouře?

Je to velmi vzácná, ale závažná komplikace. Data z malé izraelské studie ukazují, že jejich lék ve spreji, obsahující exosomy s protizánětlivou molekulou, byl účinný u 29 z 30 pacientů se středním až těžkým průběhem. Všichni se uzdravili. Jsou to nadějná data, ale nedostatečná pro plošné užívání. Pokud by se Česko zapojilo do fáze II.–III. klinického zkoumání tohoto léku podle všech platných pravidel, bylo by to jistě správné. Ani v tomto případě nejde o lék přímo na virus. Péče o pacienty s těžkým průběhem covidu je komplexní a v různých fázích nemoci se uplatní různé léky a postupy.

Jaký je váš názor na aktuální zjištění britských vědců, že protein indikující cytokinovou bouři se nachází již časně v krvi pacientů, kteří pak končí na JIP?

Jde o molekulu GM-CSF, již produkují makrofágy, tedy ty buňky, které se nejvíce podílejí na cytokinové bouři. Produkce GM-CSF odráží jejich aktivaci. I na tuto složku byla zaměřena od začátku pandemie pozornost, jak jako na diagnostický ukazatel, tak jako na cíl léčby. Takže smysl to dává, jen jde o to, zda i u jednotlivých pacientů toto stanovení bude přínosné. Ono když analyzujete zpětně nějaké parametry, většinou vyjde alespoň jeden statisticky významný u jedné skupiny ve srovnání s druhou. Jenže rozptyl individuálních hodnot bývá tak velký, že pro jedince je těžké určit tu správnou hranici, která už signalizuje nějaký problém.

Je normální, že máme dřív vakcínu než „účinný lék“? Komplikuje vývoj léku i to, že jde o virové onemocnění, vzhledem k tomu, že například ani na chřipku nemáme univerzální léky?

Vývoj vakcíny na respirační viry je v zásadě jednodušší než vývoj léků. Na některé infekční choroby stále vakcíny nemáme (třeba na již zmíněný HIV, na malárii, EB virus…). Tím, že viry využívají hostitelskou buňku ke svému množení, je obtížné je zasáhnout nějak cíleně poté, co už se schovají do buňky. Proto jsou u virových infekcí způsobených respiračními viry účinnější vakcíny, jež mají za úkol zamezit viru, aby do buňky vlezl. Pak už je to složité. Prevence, tedy v tomto případě vakcinace, má u dosud neinfikovaných lidí za úkol vytvořit protilátky, které zabrání viru dostat se do buňky. To je v době epidemie to nejlepší, co se dá udělat. Očkovaní zůstanou zdraví, nebudou dál šířit virus a nezatíží zdravotní systém. Léčba je vždycky složitější než prevence. Jako i v jiných oblastech medicíny – je lepší dávat pozor, abyste si nezlomila nohu, než pak šest týdnů ležet se všemi důsledky…

Jaký je váš pohled na používání ivermektinu při léčbě?

Nejhorší je, když se do medicíny tahá politika. Jako u každého jiného léku je zapotřebí udělat klinickou studii, aby se vyhodnotil efekt. U léků schválených k použití v jiné indikaci je to jednodušší, protože mají za sebou bezpečnostní data. A není nic neetického v tomto případě podat polovině lidí lék za definovaných podmínek a polovině ne a vyhodnotit účinek. Jen tak se můžeme k efektivitě vyjádřit.

Fakultní nemocnice v Motole na Facebooku uvedla, že „žádné veterinární přípravky pacientům podávané nejsou a nebudou“, čímž poukazovala na ivermektin. Souhlasíte s tím?

Dokud nejsou data o účinnosti tohoto léku, podávala bych lék jen v rámci klinické studie.

 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY