Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

MUDr. Martina Fialová

Téma:  Analýza  cirkulujících epiteliálních buněk u maligních a benigních  onemocnění štítné žlázy

Školitel: MUDr. Kubinyi Jozef, PhD., FEBNM

Konzultant: Prof. MUDr. Bobek Vladimír, PhD.

 

Anotace: Onemocnění  štítné žlázy (šž) patří po diabetu melitu k 2. nejčastější  endokrinopatii. Zahrnují širokou škálu patologických nálezů od prosté difusní strumy, přes autoimunitní thyreoiditidu, G-B  toxickou strumu až po uzlové strumy benigní  či maligní. Jejich diagnostika je plně v gesci endokrinologů, kteří  využívají  širokou  paletu vyšetřovacích metod : anamnézu, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření ( TSH, fT3, fT4, TRAK, anti TPO, Tg), dnes již nezbytné ultrazvukové vyšetření krku, scintigrafii štítné žlázy (99mTc, Na 99mTc, NA 123I, Na133I), CT,PET a MRI /1/.

Ve středu našeho zájmu je zejména poslední jmenovaná skupina- uzlová struma zahrnující jak benigní uzly: adenom, cysty, involuční uzel, adenom parathyreoidey, zánětlivá ložiska: absces, granulom, ložisková thyreoiditida, ale hlavně maligní nádory: papilární , folikulární, medulární,  anaplastický karcinom, lymfom, sarkom, metastázy jiných nádorů.  Karcinomy štítné žlázy jsou nejčastější  endokrinní  tumory a tvoří 90% všech endokrinních neoplazií. Diferencované karcinomy štítné žlázy patří obvykle k pomalu rostoucím tumorům, ale mohou mít i agresivní biologickou povahu./1/. Incidence karcinomů štítné žlázy v ČR je 36-60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5 – 1%. Přesto patří u mladších lidí (ve věku do 45 let) mezi 5 nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá.  /4/

Diferenciální diagnostika uzlové strumy se mnohdy dnes již neobejde bez histologické verifikace pomocí procedury FNAB ( fine needle aspiration biopsy –aspirační biopsie tenkou jehlou), která, pokud je dobře odebraná a vyhodnocená zkušeným cytologem, vede k rozlišení benigních uzlů od maligních  a je  škálována systémem Bethesda  ( 6-ti stupňová standardizovaná mezinárodní klasifikace) a  významnou mírou spolurozhoduje o indikaci k operačnímu výkonu na štítné žláze  a jeho rozsahu /2/. Její zavedení v r. 2010 bylo velmi prospěšné a usnadnilo endokrinologům rozhodovací proces, nicméně má i svá slabá místa, nejproblematičtější se jeví kategorie zahrnující nálezy: Atypie nejistého významu/ Folikulární léze nejistého významu (Bethesda III). Jedná se o značně heterogenní skupinu, která je v rutinní praxi nadměrně využívána, ačkoliv neumožňuje jednoznačný klinický postup. Jsou diskutovány možnosti dalšího zpřesnění této i ostatních kategorií Bethesda klasifikace. Slibné se jeví zejména použití nových diagnostických, prognostických a prediktivních markerů, které nejsou v Bethesda systému zatím zahrnuty.

Cílem dizertační práce je detekovat přítomnost cirkulujících epiteliálních buněk (CEC-circulating epithelial cells) u  pacientů  s nodulem šž,  zaměřit se na skupinu klasifikovanou  jako Bethesda III a porovnat nálezy s benigními a maligními onemocněními šž . Součástí procesu detekce CEC  je i molekulární analýza  CTC ( circulating tumor cells) zaměřená na geny asociované s tumorem, s cílem zpřesnění prognozy onemocnění. Molekulární charakter CEC bude dále korelován s klinickým a histologickým nálezem. V případě detekce CEC s nádorovým charakterem, čili CTC, se předpokládá jejich využití  jako predikčního biomarkeru při indikaci chemoterapeutické a radioizotopové léčby.

 

Metodika: Pacienti: Do testované skupiny budou zařazeni pacienti s onemocněním šž klasifikovaným jako Bethesda III, dále pacienti s benigním nálezem po FNAB a pacienti s generalizovaným a lokálním nádorovým onemocněním šž.

 Izolace CEC/CTC: Odběr 2 vzorků periferní krve (  2x10 ml EDTA) ideálně před plánovaným chirurgickým výkonem a před plánovanou léčbou. Pro separaci buněk bude použita metoda založena na velikosti buněk (tzv. size-based exclusion test, MetaCell /3/). Krev je filtrována přes separační membránu, frakce buněk obohacena na základě velikosti je  3 dny kultivována ve standartním růstovém médiu (FBS-fetální bovinní sérum +ATB) při  T 37 °C, Dochází k eliminaci bílých krvinek, na membráně pozorujeme buňky epiteliálního původu velikosti nad 8 µm. Buňky jsou zobrazovány pomocí vitálního fluorescenčního barvení ( NucBlue,Celltracker). Barvené buňky jsou hodnoceny pod fluorescenčním mikroskopem na základě cytomorfologických charakteristik.

Výstupem hodnocení je popis digitálních snímků a v případě pozitivního nálezu jsou buňky lyzovány a uskladněny pro analýzu genové exprese a mutační analýzu.

Do souboru budou zahrnuti pacienti operovaní pro onemocnění šž na  3. chirurgické klinice  1.LF UK a FN Motol  a léčení na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol,  jejich histologické nálezy  budou vyšetřeny v Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol ,  vyšetření cirkulujících epiteliálních buňek  a genové exprese  bude  prováděno v Centru aplikované bioimplantologie FNKV.

Cíl práce:

 1. Zjistit, zda dokážeme tímto způsobem izolovat ze vzorků periferní krve viabilní cirkulující epiteliální buňky thyreoidálního původu a v jaké míře

2. Analyzovat tyto buňky a na základě jejich genových charakteristik stanovit jejich potenciální riziko  (malignity)pro nositele

3. Vytipovat panel genů typických (specifických) pro jednotlivé druhy karcinomů štítné žlázy a zodpovědných za jejich agresivní chování

4. Nalezení  těch nejcitlivějších diagnostických, prognostických a prediktivních markerů pomocí tekuté biopsie

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

Cookies

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY