Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Fibrilace síní - doporučení pro pacienty

Úvod

Pokud vám některé vaše dotazy nebyly tímto textem zodpovězeny, rádi je s vámi probereme osobně při našem příštím setkání, případně se s námi můžete poradit na telefonním čísle 224434964.

 

Souhrn

Fibrilace síní je onemocnění, při kterém srdce bije nepravidelně a často i velmi rychle. Jde tedy o poruchu srdečního rytmu - arytmii. Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu, její výskyt stoupá s věkem, trpí jí až 10% jedinců starších 70 let. Toto onemocnění někdy nemá žádné příznaky, může se ale projevovat pocity nepravidelného a nepříjemného bušení srdce, dušností, celkovou únavou a slabostí. Fibrilace síní se diagnostikuje z EKG. Rizika vyplývající z arytmie jsou v zásadě dvě. Za prvé se srdce může rychlou aktivitou vyčerpat a selhat. Za druhé je v rámci tohoto onemocnění riziko, že se v srdci vytvoří krevní sraženina, která může způsobit mrtvici. Existuje několik způsobů, kterými se snažíme navrátit a zachovat normální srdeční rytmus. K dispozici máme léky, elektrickou kardioverzi a katetrizační výkony. Velmi důležitou a nedílnou součástí léčby jsou i léky na snížení srážlivosti (“ředění”) krve.

 

Co je to fibrilace síní?

Srdce se skládá ze čtyř oddílů, dvou síní a dvou komor. Při normálním, takzvaném sinusovém rytmu se nejdříve současně stáhnou obě síně a tím vypudí krev do komor, poté se současně stáhnou obě komory a vypudí krev do celého těla. Tato koordinovaná srdeční aktivita je řízena elektrickými impulsy šířícími se z pravé síně. Fibrilace síní je porucha srdečního rytmu - arytmie - způsobená abnormální elektrickou aktivitou svalových buněk síní, při kterém se síně a následně i srdeční komory stahují chaoticky. Vzniká tak nepravidelný srdeční rytmus, při kterém srdce také může tlouct velice rychle.

 

Fibrilace síní může mít různé formy. První je takzvaná záchvatovitá - paroxyzmální forma. Při té se objevují epizody arytmie v délce do sedmi dnů. Další formou je perzistentní arytmie, která buď trvá déle než týden nebo dokonce sama od sebe neustane a musí být ukončena léčebným zákrokem. Nastanou také situace, kdy je arytmie ponechána jako trvalá (např. pokud pacientovi nepůsobí žádné obtíže), pak ji nazýváme permanentní.  

 

V rámci přirozeného průběhu onemocnění má arytmie tendenci postupně přecházet z paroxyzmální do perzistentní a poté do permanentní formy.

 

Co je to flutter síní?

Flutter síní je arytmie podobná fibrilaci síní. Aktivita síní je o něco méně chaotická, elektrické impulsy při něm krouží po určitých drahách. Někdy mezi sebou flutter síní a fibrilace síní volně přechází. Rizikové faktory rozvoje flutteru síní, příznaky i léčba jsou velice podobné jako u fibrilace síní. Následující text je tedy platný pro obě arytmie.

 

Co arytmii způsobuje?

Někdy má fibrilace síní jasnou přechodnou příčinu (nedostatek nebo přebytek minerálů v krvi, akutní zánět, zvýšenou funkci štítné žlázy, stav po srdeční operaci atd.), ve většině případů však takovou příčinu identifikovat nelze. Arytmie je nejčastěji způsobená projizvením stěny srdečních síní přicházejícím s věkem - je srovnatelné s vráskami na kůži. Proces je urychlen u pacientů se srdečním selháním (pacienti po infarktu myokardu, s vadami srdečních chlopní) dále u jedinců s vysokým krevním tlakem, chronickým onemocněním ledvin, cukrovkou. Fibrilace síní se také častěji rozvine u lidí s nadváhou/obézních, nadměrně pijících alkohol a u jedinců se syndromem spánkové apnoe. 

 

Jak poznám, že mám arytmii?

Příznaky fibrilace síní mohou být různé. Někteří jedinci si ji neuvědomují (arytmie je pak zjištěna náhodou, například při preventivní prohlídce nebo při vyšetření EKG z jiných důvodů). Jiní mají příznaky, mezi které patří: rychlé, nepravidelné bušení či přeskakování srdce, dušnost, celková slabost a únavnost, opocení, případně i bolest na hrudi, pocity na omdlení a ztráta vědomí. 

 

Fibrilace síní se diagnostikuje z EKG. Může být zachycena na EKG natočeném při lékařské prohlídce, případně na záznamu z 24hodinového Holter EKG vyšetření nebo nositelnou elektronikou. Nepravidelnost srdečního tepu se dá zjistit i pohmatem tepny na zápěstí, může se ale také jednat o jinou arytmii. Pokud si nahmatáte nepravidelný tep, požádejte vašeho lékaře o natočení EKG.

 

Jaké může mít arytmie následky?

Rizika vyplývající z arytmie jsou v zásadě dvě. Srdce se může rychlou aktivitou vyčerpat a může se rozvinout srdeční selhání. Proto se snažíme snížit množství a zkrátit trvání epizod arytmie, a vždy také léky kontrolovat, aby srdce netlouklo příliš rychle.

 

Dalším rizikem je rozvoj mrtvice. Srdeční síně se při arytmii stahují nepravidelně a neúplně. Tok krve, která je při normálním rytmu ze zdravé síně vypuzena, se zpomaluje. Toto může vést ke vzniku krevní sraženiny, která hrozí vycestováním do krevního oběhu. Krevní sraženina se s krví může dostat do tepen zásobujících různé orgány. Ucpání tepny způsobí poruchu prokrvení daného orgánu s možnými závažnými následky. Mezi nejžávažnější patří  ucpání cévy v mozku způsobující mozkovou mrtvici (cévní mozkovou příhodu) a tím mnohdy nevratné poškození ve smyslu poruchy hybnosti, řeči a podobně, někdy i ohrožení života. Z tohoto důvodu je součástí léčby fibrilace síní i antikoagulační terapie. Jedná se o léky “ředící krev”, které zabraňují vzniku krevní sraženiny a tím snižují riziko mozkové mrtvice.

 

Jak se arytmie léčí?

Léčba fibrilace síní je velice individuální a měla by se doslova šít na míru každému pacientovi. Je proto velice zásadní spolupráce lékaře a pacienta. Ne u všech pacientů se snažíme o odstranění arytmie. U části z nich jsou obtíže plynoucí z přítomnosti arytmie minimální a soustředíme se zejména na korekci srdečního tepu (tzv. kontrola frekvence), prevenci komplikací a léčbu přidružených onemocnění. U jiných pacientů je naopak každý záchvat arytmie nepříjemně vnímaný a léčba je cílena zejména na snížení četnosti a délky trvání epizod arytmie (tzv. kontrola rytmu). V řadě případů se v léčbě postupuje krok za krokem. Důležité je zmínit, že arytmie sama bezprostředně neohrožuje na životě a kontrola rytmu život neprodlužuje. Pro kontrolu rytmu se tedy rozhodujeme na základě přítomnosti příznaků plynoucích z přítomnosti arytmie. 

 

Základem kontroly frekvence jsou léky zpomalující srdeční tep (kolikrát se srdce stáhne za minutu) při arytmii, zejména betablokátory, případně digoxin a blokátory kalciových kanálů. V některých případech i jejich kombinace. Cílem je klidová srdeční frekvence v rozmezí přibližně 70 až 110/min.

 

V rámci kontroly rytmu máme k dispozici několik postupů. 

Prvním jsou léky, které stabilizují elektrickou aktivitu srdce, takzvaná antiarytmika (amiodaron, propafenon). Pokud má srdce jinak dobrou funkci, je nejvhodnější použít lék propafenon. V případě, že epizody fibrilace síní nejsou časté, lze ho užívat jen po dobu běžící arytmie. Této metodě se říká “pill in the pocket” - pilulka v kapse. Pokud se epizody opakují často, snažíme se tomu zabránit každodenní preventivní medikací. Amiodaron lze užít i v případě oslabené funkce srdce, tedy srdečním selhání. Tento lék je jednoznačně nejúčinnější, může však mít při dlouhodobém užívání řadu nežádoucích účinků. Amiodaron se vždy užívá pravidelně, jedenkrát denně, nelze jej používat v režimu “pilulka v kapse”.

V případě že se nedaří arytmii ukončit léky přistupujeme k elektrické kardioverzi. Jedná se o výkon, který probíhá v krátké, několikaminutové narkóze. Během té je do oblasti hrudníku pomocí dvou elektrod aplikován elektrický výboj, který zpravidla nastolí normální srdeční rytmus. Pokud je epizoda arytmie již delší než 48 hodin, nebo je délka jejího trvání nejasná, nemůžeme ji ukončit ihned. Je to proto, že delší trvání arytmie dává dostatek času k vytvoření krevní sraženiny v srdeční síni. Hrozí tak, že při aktivním ukončování arytmie (elektrické nebo medikamentózní kardioverzi) se sraženina uvolní do oběhu a způsobí mrtvici. Je nutné tedy pokus o ukončení arytmie alespoň o 3 týdny odložit. Po dobu těchto tří týdnů pacient užívá léky na ředění krve, které případnou sraženinu rozpustí. Poté může být kardioverze provedena. Pokud stav pacienta nedovoluje čekat tři týdny, můžeme přítomnost sraženiny v srdci vyloučit jícnovou echokardiografií. To je  specifické echokardiografické vyšetření, kdy je sonda - hadička o průměru cca 1cm zavedena přes ústa do jícnu odkud se dá pomocí ultrazvuku podrobně prohlédnout srdce uvnitř hrudníku a vyloučit tak přítomnost sraženiny v levé srdeční síni. Pokud tam sraženina není, může být kardioverze provedena. 

V některých případech, např. pokud se arytmie vrací po elektrické kardioverzi nebo ji nejsme schopni kontrolovat léky, je možné provést za krátké hospitalizace proceduru, která zabraňuje vzniku nových epizod. Jedná se o takzvanou izolaci plicních žil. Při té se vpichem z třísla zavedou katetry (speciální hadičky) do srdce. Tam se pomocí radiofrekvenční energie (zahřátím konce katetru) nebo mrazícím balónkem vytvoří jizvy, které oddělí, tedy izolují, oblasti vyústění plicních žil do levé srdeční síně. Tyto oblasti jsou totiž místem nejčastějšího vzniku fibrilace síní. Výkon trvá obvykle 2-4 hodiny a probíhá v lokálním znecitlivění. Podobný výkon lze provést také u většiny pacientů s flutterem síní. Katetrizační léčba je v porovnání s léčbou léky přibližně stejně bezpečná, avšak je podstatně účinnější.

 

Další důležitou částí terapie je antikoagulace (snížení krevní srážlivosti). Krevní sraženina uvolněná z chaoticky se stahující síně může způsobit mrtvici. Tomu se snažíme předcházet preventivním “ředěním” krve - antikoagulační terapií. Riziko vzniku krevní sraženiny není u každého pacienta stejné, stoupá s věkem, je vyšší u pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, u pacientů, kteří již mozkovou příhodu prodělali, dále u pacientů po srdečním infarktu nebo se srdečním selháním. U určité skupiny pacientů s malým rizikem mrtvice není antikoagulační terapie nutná. Rozhodnutí o nutnosti antikoagulační léčby vám sdělí váš lékař. 

 

Obecnou vlastností všech antikoagulancií je že zvyšují riziko krvácení. Jedná se většinou o snadnější tvorbu modřin, pomalejší zástavu krvácení například při oděrkách nebo krvácení z nosu. Výjimečně může dojít i k závažnějším krvácením. Nutné je myslet na přechodné vysazení antikoagulační terapie před plánovaným chirurgickým výkonem, včetně například trhání zubů. Vždy toto konzultujte s operatérem i  se svým kardiologem.

 

Lékem, který je v současné době plně hrazen ze zdravotního pojištění pro všechny pacienty s fibrilací síní indikované k antikoagulační terapii je Warfarin. Jeho účinnost je třeba hlídat pomocí pravidelných odběrů krve. Ze začátku jsou odběry častější, když je dávka dobře nastavena, stačí odběry jednou za 4 až 6 týdnů. Míru “naředění” sledujeme pomocí INR (international normalized ratio), tento test se také nazývá Quickův, lidově quick, „kvik“. Hodnota INR by se měla pohybovat v rozmezí 2 až 3. Pokud je hodnota menší než 2, krev není ředěna dostatečně, pokud je naopak hodnota vyšší než 3, je pacient ve zvýšeném riziku krvácení. 

Některá zelenina (ta s vysokým obsahem vitamínu K) může utlumit účinek Warfarinu. Dříve se proto doporučovalo pacientům užívajícím Warfarin snížit množství zeleniny v dietě. Dnes již toto neplatí, důležité ale je, aby zastoupení zeleniny ve vašem jídelníčku bylo dlouhodobě vyrovnané. Pokud Warfarin užíváte, požádejte nás o více informací stran potravin, kterých se to týká. Rádi Vám poradíme.

 

Existují ještě další léky, které se u pacientů s fibrilací síní užívají k ředění krve - jedná se o skupinu označovanou jako NOACs - nová orální antikoagulancia (Pradaxa®, Eliquis®, Lixiana®, Xarelto®). Chrání před vznikem mrtvice stejně účinně jako Warfarin, navíc jejich efekt není třeba sledovat pomocí odběrů krve. Jejich užívání není možné u pacientů s mechanickou chlopenní náhradou. 

 

Můžu nějak zmírnit následky arytmie, případně snížit pravděpodobnost, že se bude vracet?

Ano! Zdravý životní styl dokáže výrazně snížit pravděpodobnost, že se bude arytmie vracet. Navíc je dobrou prevencí před rozvojem jiných onemocnění.

  • Jezte zdravě. Hodně ovoce a zeleniny, nepřisolujte. Vybírejte si radši drůbeží masa a ryby, hovězí a vepřové jen 2-3x měsíčně. Vyhýbejte se mastným a smaženým jídlům, preferujte pečení a dušení před fritováním. Nepijte sladké nápoje, vybírejte si celozrnné pečivo.

  • Pravidelně sportujte. Doporučujeme 30 minut aktivity alespoň 5 dnů v týdnu. Vybírejte si kondiční (aerobní) cvičení odpovídající vašim fyzickým možnostem - rychlejší chůze či běh v mírném tempu, jízda na kole nebo plavání. Každý pohyb se počítá, upřednostněte schody před výtahem, chůzi před jízdou autem apod.

  • Zanechte kouření. Pokud jste se o zanechání kouření již pokoušeli a nepodařilo se, nechte si poradit v centru léčby závislosti na tabáku. Bývají přidružené k plicním klinikám, v naší fakultní nemocnici se lze objednat na tel. 224436646.

  • Pokud máte nadváhu, zhubněte. Nadváha, stejně tak i zvýšený cholesterol a cukrovka, výrazně zvyšují riziko vzniku a udržení fibrilace síní.

  • Omezte příjem alkoholu. Alkoholové excesy nebo pravidelné pití většího množství alkoholu zvyšuje riziko vzniku fibrilace síní. .

  • Nechte si laboratorně zkontrolovat funkci štítné žlázy.

  • Pokud v noci chrápete, či u vás někdo pozoruje při vašem spánku lapání po dechu, dechové pauzy, nebo jste přes den nadměrně ospalí, a zejména pokud spolu s těmito příznaky máte nadváhu, požádejte praktického lékaře o zajištění vyšetření k vyloučení spánkové apnoe.

  • Mějte svůj krevní tlak pod kontrolou. Pokud se s vysokým tlakem už léčíte, je vhodné, aby jste doma měli tlakoměr, pravidelně ho používali a včas tak zaznamenali, že vaše léčba krevního tlaku není optimální. Dlouhodobě hodnoty krevního tlaku nad 135/85 mmHg v domácím měření znamenají nedostatečné zaléčení krevního tlaku a zvyšují riziko vzniku nejen fibrilace síní, ale i jiných kardiovaskulárních onemocnění jako jsou infarkt myokardu, mrtvice či srdečního selhání.

  • Najděte si svého kardiologa. Každý pacient s fibrilací síní by měl pravidelně chodit na kontroly ke specialistovi na onemocnění srdce a to z toho důvodu, že díky fibrilací síní je ve zvýšeném riziku i ostatních onemocnění srdce. 

  • Pravidelně užívejte doporučenou léčbu. Obzvláště důležitá je léčba na ředění krve. 

  • Pokud užíváte Warfarin, pravidelně docházejte na kontroly INR. Jinak může nastat situace, kdy vaše krev nebude dostatečně naředěná i navzdory tomu, že lék pravidelně užíváte. To znamená, že nejste chráněni proti riziku vzniku mrtvice. Druhým extrémem je předávkování Warfarinem, při kterém jste ve velkém riziku život ohrožujícího krvácení.

MUDr. Hnátová Hana, 25.11.2020

 

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY