Chemoterapie

Chemoterapie je jedna ze standardních metod protinádorové léčby. Chemoterapii rozepisuje ošetřující lékař podle příslušného léčebného plánu a podává ji sestřička u nás na oddělení.

Účinek?

Účinek chemoterapie je dán schopností léku s protinádorovým účinkem (tzv. cytostatika) ovlivňovat růst a množení nádorové buňky. Mechanismus účinku se u jednotlivých cytostatik liší, zpravidla cytostatika zasahují do určité fáze buněčného cyklu a zablokují růst buňky.

Způsob podání?

Cytostatika, se aplikují obvykle nitrožilně formou kapací infúze. Nitrožilní podání umožňuje zavedený centrální žilní katetr.

• Více o žilních katetrech se dočtete zde.

U některých diagnóz je nutné cytostatika podávat také cestou mozkomíšního moku při výkonu zvaném lumbální punkce.

• Více o lumbální punkce se dozvíte zde.

Existují i cytostatika v tabletové formě.

Schéma podávání?

Chemoterapie se obvykle podává v určitých intervalech, které nazýváme cykly, série nebo bloky. Trvají vždy několik dní. Během jednoho cyklu je dítě často hospitalizované v nemocnici a prakticky 24 hodin denně je napojeno na kapací infúzi.

Význam?

Chemoterapie proniká do krve a její účinky působí na celý organismus. Jedná se o léčbu celkovou, na rozdíl od ozařování nebo operačního výkonu, které ovlivní pouze oblast s výskytem nádoru.

Nežádoucí účinky?

Cytostatika blokují růst rychle se množících buněk, mezi které patří i buňky nádorové. Účinek chemoterapie však není specifický, takže chemoterapie poškozuje i buňky zdravých tkání, které mají schopnost rychlého růstu. Jedná se především o buňky vlasových váčků (chemoterapie vede k vypadání vlasů, chlupů, řas a obočí, sloupávání nehtů), sliznice trávicího ústrojí (afty a zánětlivá ložiska v ústech, průjmy, neschopnost dostatečně vstřebávat živiny ze stravy), zárodečné buňky pohlavních orgánů (snížení plodnosti) a buňky kostní dřeně (útlum krvetvorby).

• Více o nežádoucích účincích a komplikacích chemoterapie se dočtete zde.

Randomizace?

Randomizace je postup, při kterém se v určité fázi léčebného protokolu srovnává léčba standardní se známými výsledky a léčba nová. Pacient je náhodně („random“ z anglického slova „náhoda“) vybrán pro jeden ze dvou způsobů léčby. Rozdělení pacientů do jednotlivých léčebných postupů neboli tzv. léčebných větví generuje počítač. Randomizované klinické studie jsou základem pokroku v terapii nádorů – léčebné výsledky jakož i nežádoucí účinky nových preparátů ozřejmí výstupy analýzy dat po skončení takové studie. Cílem randomizovaných klinických studií je nastavení nejlepšího (optimálního) léčebného postupu – docílit maximální šance na vyléčení při co nejmenší léčebné zátěži dítěte. Nová léčba nemusí znamenat zařazení nového léku, častěji obsahuje standardní léky v novém dávkování nebo schématu podání. Zařazení do studie nemusí vždy vést ke zlepšení prognózy ve srovnání se standardní léčbou. Vždy je však randomizovaná studie přínosem v onkologické léčbě budoucích pacientů, neboť její výsledky napomáhají optimalizaci protinádorové léčby.