Bc. Zdeňka Fojtíková
Kardiologická klinika 2. LF UK a FN Motol – Katetrizační sál
Narozena: 15. května 1974
Vystudovala: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n. o. v Příbrami, bakalářský obor Ošetřovatelství
Představa o povolání: Chci pomáhat nemocným.
Nejoblíbenější činnost: Ráda peču sladké.
Představa ideální dovolené: s rodinou v teplých krajích
Oblíbená kniha/film: historické romány Ludmily Vaňkové
Životní motto: S úsměvem jde všechno lépe.
Kdy jste se rozhodla, že se stanete sestrou a kdo nebo co Vás přivedlo na tento nápad?
Ve čtyřech letech jsem mamince řekla, že bych chtěla být sestřička, jako je ona. Byla mým velkým vzorem. Tenkrát jsem nevěděla, co všechno práce sestry obnáší a jak je náročná, ale jsem moc ráda, že mám stále chuť pomáhat a pracovat jako sestra. Díky tomu vidím rozvoj nejen v medicínském oboru, ale hlavně progresi v ošetřovatelství a v práci sester v oblasti resuscitační a intenzivní péči. Také se mi zdá, že po dlouhé vlně pandemie Covid-19 se společenská úroveň práce sester stále více oceňuje a stává se uznávanou profesí.
Vzpomínáte si na svůj první pracovní den ve FNM?
16. září 2008 na Koronární jednotce. Práce zde je náročná a vyžaduje spolupráci. Staniční sestře jsem říkala, že nevím, zda takovou dřinu dlouho zvládnu a byla jsem tam krásných osm let. Za tu dobu jsem získala mnoho zkušeností a dovedností, které sestrám dávají jistotu, aby mohly samostatně pracovat. Také jsem zde mohla při práci vystudovat obor bakalář v ošetřovatelství a prohloubit si vědomosti a zvýšit kvalifikaci.
Pracujete na Kardiologické klinice. Co Vás přivedlo právě k tomuto oboru?
Kardiologie je taková srdeční záležitost… Kdo jednou pomáhá lidem, které trápí srdeční potíže, ví, jak jsou vděční, pokud se jim uleví. Pomáhat u intervenčních výkonů s vědomím, že pacient bude moci nadále žít kvalitní život a být aktivní, je motivující. Hodně mě baví akutní medicína, která je podstatou pestré práce na katetrizačním sále.
Jaké vlastnosti a předpoklady by podle Vás měl mít člověk, který se rozhodne pro toto povolání?
Sestra by měla být empatická, obětavá, trpělivá, ochotná pomáhat, naslouchat, spolupracovat a improvizovat. Být připravená na celoživotní proces vzdělávání. Pro práci při akutních výkonech je nutné se soustředit, pohotově reagovat, umět se rychle rozhodnout a být kreativní. Úsměv a pozitivní přístup je krásný doplněk každé sestry.
Vzpomenete si na nějakého pacienta, který Vás nejvíce potěšil nebo pobavil?
Potěší každý, kdo řekne, že to u nás na sále bylo prima. Mám velkou radost, když dokážu pacienty před výkonem uklidnit a připravit je na výkon tak, abych pomohla jim i katetrizujícím.
Jak relaxujete, co je podle Vás ten nejlepší odpočinek?
Venku v přírodě na rodinných procházkách.
Jaký byl Váš největší dětský sen?
Mít sourozence, jsem totiž jedináček.
Máte nějaký zaručený recept na zvládání stresu?
Zaručený recept nemám. Je to pokaždé nějaká činnost, která mi umožní nemyslet na práci, abych se odreagovala. Třeba procházky, plavání, zahradničení, pečení. Jsem ráda, že po dlouhé odmlce kvůli pandemii koronaviru jsou otevřená divadla, znovu se pořádají kulturní, vzdělávací i sportovní akce. Být mezi lidmi a společně sdílet jakoukoliv příjemnou atmosféru, mi dává energii pro zvládání denní rutiny i náročných situací.
Kdy jste se naposledy ze srdce zasmála?
Humor je pro mě při zvládání náročné sesterské práce velký pomocník, ráda se ze srdce zasměji každý den…
Existuje někdo, kdo je pro Vás životní inspirací?
Anežka Česká je má velká inspirace pro svou nezištnost, dobročinnost, charitu, pro diplomatické schopnosti, nezávislost a ctižádost. Její aktivity měly vliv na otevření prvního špitálu a tím i na rozvoj práce sester. Myslím, že díky její vytrvalé práci se kromě jiného změnilo i postavení žen ve společnosti.
Text: Bc. Zdeňka Fojtíková
Foto: David Černý