Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Sestry jak je neznáte: Iva Hindráková

jméno: Ivana Hindráková   
pracoviště: Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol - Jednotka intenzivní péče 
narozena: 7. 9. 1987, v Hořicích
vystudovala: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná zdravotnická škola Mladá Boleslav
představa o povolání: Pracovat s lidmi, mít kolem sebe prima kolegy (jako mám nyní)


nejoblíbenější činnost:
hlídaní synovců Albertíčka a Arnoštka
představa ideální dovolené: Cestovat s batohem na zádech po celém světě, přespávat u místních lidí doma a tím alespoň trochu nahlédnout do jejich způsobu života a kultury. A samozřejmě přiučit se něčemu z místní gastronomie.
oblíbená kniha / film: Mám ráda filmy a knížky se zdravotnickou tématikou a samozřejmě pohádky.
životní motto/krédo: Nikdy nelituji žádného rozhodnutí, které udělám. S úsměvem není překážka, která by nešla překonat.

Kdy jste se rozhodla, že se stanete sestrou a kdo nebo co Vás přivedlo na tento nápad?

Ač je to asi častá odpověď na tuto otázku, přijde mi, že jsem to věděla odjakživa. A když jsem na základní škole začala chodit do zdravotnického kroužku, tak jsem se v tom jen utvrdila. Měli jsme skvělou paní učitelku Kůtovou, která s námi jezdila po soutěžích mladého zdravotníka a pomohla mi s přípravou na přijímací testy na SZŠ.

Vzpomínáte si na svůj první pracovní den ve FNM?

Samozřejmě. Byla jsem nervózní, jak kdybych šla znova k maturitě :-D Nastoupila jsem na dětské anesteziologicko-resuscitační oddělení. První den mě měla na starosti kolegyně Jiřinka, která svým přístupem odbourala během chvilky moji nervozitu. Po celém dni jsem odcházela domů s pocitem, že jsem přesně na tom pravém místě a s těmi správnými lidmi.

Pracujete na jednotce intenzivní péče Pediatrické kliniky. Co Vás přivedlo právě k tomuto oboru?

Začalo to jako výzva. Po nějaké době, co jsem pracovala na jednotce intenzivní péče u dospělých pacientů, jsem měla potřebu se dále rozvíjet. S dětskými pacienty jsem se poprvé setkala, když jsem pracovala na ostrově Lombok v Indonésii. Nástup do Fakultní nemocnice v Motole je jedno z mých nejlepších rozhodnutí, které jsem doposud udělala. A na naší JIPku mě přivedly dvě moje kolegyně a velmi dobré kamarádky, které také pracují v dětské části nemocnice.

Jaké vlastnosti a předpoklady by podle Vás měl mít člověk, který se rozhodne pro toto povolání?

To je otázka, kterou si poslední dobou kladu velmi často. Měl by to být člověk, který dokáže každému pacientovi nabídnout kousek sebe (obrazně řečeno), je empatický, pravdomluvný, upřímný a pokorný. V neposlední řadě by se měl stále rád vzdělávat a být týmový hráč.

Vzpomenete si na nějakého malého pacienta, který Vás nejvíce potěšil nebo pobavil?

Potěší mě každý pacient, který se přijde na JIPku podívat po propuštění z nemocnice, pošle pohlednici nebo třeba přinese obrázek. Jak relaxujete, co je podle Vás ten nejlepší odpočinek? Běhání! To je ten nejlepší odpočinek. A to mi připomnělo, že jsem už pěkně dlouho nebyla běhat:-)

Jaký byl Váš největší dětský sen?

Přiznám se, že na největší dětský sen si teď zrovna nevzpomenu, ale průběžně se snažím si svá přání a sny plnit. Momentálně jich mám ještě asi 86:-) Jedno takové dlouholeté přání, které jsem si ještě nestihla splnit je pracovat pro MSF (Lékaři bez hranic).

Máte nějaký zaručený recept na zvládání stresu?

Sladké:-) Ale zaručený recept to asi úplně není. Snažím se se do stresu nedostat nebo se mu spíše nepoddávat. Samozřejmě jsou i chvíle a situace, ve kterých se necítím komfortně. Ale občas je dobré vystoupit ze své komfortní zóny.

Kdy jste se naposledy ze srdce zasmála?

Když jsem se svými synovci hrála pantomimu a snažila se napodobit některá zvířátka…naštěstí mají kluci velkou představivost. Dneska jsme se od srdce zasmáli, když nás přišel navštívit náš chronický pacient a na otázku:„Co bys chtěl od Ježíška?“, jsme dostali odpověď, ať nejsme zvědavé. Upřímná, bezprostřední odpověď:-D 

Existuje někdo, kdo je pro Vás životní inspirací?

Existuje. Je to můj velmi dobrý přítel, bez kterého bych dnes nebyla tam, kde jsem. Poznala jsem několik lidí, o kterých můžu říct, že byli a stále jsou pro mě inspirací, i když s některými se už nepotkám.

text: Ivana Hindráková
foto: David Černý

 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

This site is protected by recaptcha and the Google privacy policy and terms of service apply.

developed by MEDIA FACTORY