MUDr. Monika Švorcová
Téma: Monitorace plazmatické hladiny Torque Teno Viru a její vztah k imunosupresi u pacientů po transplantaci plic
Školitel: prof. MUDr. Robert Lischke, PhD., MUDr. Jan Havlín, PhD.
Anotace: Pacienti po transplantaci plic užívají doživotně udržovací kombinovanou imunosupresivní léčbu, jejímž cílem je zabránit rejekci plicního štěpu. V současné klinické praxi je dávkování imunosupresiv založeno na monitoraci jejich koncentrace v krvi, což při dodržení terapeutického rozmezí minimalizuje nežádoucí účinky imunosupresiv, ale nezaručí jejich optimální efekt, který závisí na stupni aktivace imunitního systému, na imunologické shodě mezi dárcem a příjemcem, ale také na farmakokinetice a farmakodynamice konkrétního pacienta. Nedostatečná imunosuprese vede k odhojení plicního štěpu, nadměrná k infekčním komplikacím a rozvoji maligního onemocnění. Všeobecnou snahou je proto najít vhodný neinvazivní biomarker, který přispěje k individualizaci imunosupresivní léčby (1).
Torque Teno Virus (TTV) je malý neobalený jednořetězcový DNA virus
patřící do rodu Anelloviridae. Vyskytuje se u 90-95 % lidské populace, není
patogenní a není senzitivní
ke známým antivirotikům (2). U pacientů po transplantaci solidních orgánů je
prokázán vztah mezi jeho replikací a imunokompetencí (3). Dle některých studií
je nižší hladina TTV v periferní krvi asociována s vyšším rizikem rozvoje
rejekce, vyšší hladina s infekčními komplikacemi (4,5).
Z těchto důvodu se zdá být vhodným indikátorem účinnosti imunosupresivní
terapie u pacientů po transplantaci.
Cílem doktorského studia je prospektivní měření hladiny TTV v
periferní krvi u pacientů po transplantaci plic ve FN Motol a následné vyhodnocení její dynamiky ve
vztahu k rejekčním a infekčním komplikacím a jejich predikci v průběhu prvního roku po
transplantaci. Do studie bude zařazeno celkem 60 nově transplantovaných
pacientů, čehož lze vzhledem k současné transplantační aktivitě dosáhnout během
dvou let. TTV virémie bude měřena kvantitativní real-time PCR reakcí
jednorázově před transplantací a následně v pravidelných intervalech po transplantaci. Během prvního roku lze očekávat cca 20 měření u jednoho
pacienta. Současně s náloží TTV standardně monitorovány dávky a hladiny
udržovací imunosuprese a v pravidelných intervalech stanoveny základní
lymfocytární subpopulace. Pokud bychom potvrdili predikční potenciál TTV
virémie na rozvoj rejekčních či infekčních komplikací, bylo by možné na základě
její dynamiky imunosupresivní léčbu individualizovat a jako nový biomarker
implementovat
do běžné klinické praxe.
Klíčová slova: Torque Teno virus, transplantace plic, rejekce, infekce, imunosuprese
Odkazy:
1. Béland K, Dore-Nguyen M, Gagné MJ, Patey N et al. Torque teno virus load as biomarker of immunosupression? New hopes nad insights. J Infect Dis. 2014 Aug 15;210(4):668-70
2. Okamoto H. History of disocveries and pathogenicity of TT viruses. Curr Top Microbiolol Immunolo.2009;331:1-20
3. Rezahosseini O, Drabe CH, Sørensen SS, Rasmussen A, Perch M, Ostrowski SR, Nielsen SD. Torque-Teno virus viral load as a potential endogenous marker of immune function in solid organ transplantation. Transplant Rev (Orlando). 2019 Apr 4. pii: S0955-470X(19)30005-9.
4. Jaksch P, Kundi M, Görzer I, Muraközy G, Lambers C, Benazzo A, Hoetzenecker K, Klepetko W, Puchhammer-Stöckl E. Torque Teno Virus as a Novel Biomarker Targeting the Efficacy of Immunosuppression After Lung Transplantation. J Infect Dis. 2018 Nov 5;218(12):1922-1928.
5. Görzer I, Jaksch P, Strassl R, Klepetko W, Puchhammer-Stöckl E. Association between plasma Torque teno viurs leven and chronic lung allograf dysfunction after lung transplantation. J Heart Lung Transplant. 2017 Mar;36(3):366-368