Centrum reprodukční medicíny a reprodukční genetiky

Předem si vyžádejte doporučení od svého gynekologa a tento dokument přineste s sebou.

Při návštěvě předložte:

• občanský průkaz či jiný doklad nutný k identifikaci,
• průkaz pojišťovny,
• dokumentaci o předchozích relevantních vyšetřeních a léčbě (vhodné je, aby pacientka měla výsledek cytologického vyšetření ne starší než 1 rok).

Velmi vhodná a vítaná je přítomnost obou partnerů.

Spermiogram

• Pondělí – pátek: 7:00 – 13:00 hod.

Ambulance genetika

• Pondělí – pátek: 8:00 – 15:00 hod.

Embryologie

• Pondělí – pátek: 8:00 – 15:00 hod.

tel: 224 433 578
v pracovní dny od 8:00 do 14:30 hod.

Odkládáte mateřství?

Otestujte si AMH (Anti-Müllerian hormon)

Přejete si mít dítě, ale ne dřív než tak za tři roky? Chcete nejprve dostudovat a nastartovat svou kariéru? Bohužel čas někdy běží rychleji, než bychom si přáli, a tak se může stát, že až budete dítě opravdu chtít, nebude to snadné. Dobrá zpráva je, že obavy z možných rizik pozdního otěhotnění lze dnes do jisté míry eliminovat. Díky testu AMH můžete celkem snadno zjistit, kolik času Vám ještě na otěhotnění zbývá.

Proč je třeba psychologické podpory při léčbě neplodnosti?

Diagnóza sterility znamená pro většinu partnerů permanentní psychický tlak, zvláště když oba už předem vědí, že pro neplodnost nebo jiné vážné onemocnění některého z nich nebudou moci mít v budoucnu společné potomky. Ovšem v případech, kdy partneři s narozením vlastních dětí přirozeně počítali, ale k naplánovanému otěhotnění delší dobu nedochází, a jejich přání mít vlastní dítě tedy není vyplněno, problém nezřídka vystoupí dramaticky do popředí a vznikne stresová situace, která se často následně rozvine v krizi. Proto je psychologická podpora partnerského páru dnes považována za významnou součást léčby neplodnosti.

Na rozdíl od mnoha center, v nichž je péče stále ještě z velké části zaměřena zejména do oblasti fyzického zdraví, naše moderní centrum potřebu specializované péče i v tomto směru považuje za aktuální, a proto do svých léčebných postupů zahrnulo i poradenské a psychoterapeutické intervence. Bohužel přestože stejně jako více než polovina specializovaných lékařů reprodukčních center pokládáme psychologickou péči o páry plánující rodičovství s pomocí reprodukční medicíny za vynikající podporu společného cíle, v praxi narážíme na problém, že podporu psychologa si sama přeje jen asi třetina dotázaných párů. Proč? Stydí se snad partneři stát před psychologem jako lidé, se kterými není něco v pořádku? Obávají se, že psychologická péče v páru ještě zvýší jejich duševní zátěž? – Ujišťujeme Vás, že to všechno jsou mýty. Každý, kdo to zkusil, Vám potvrdí, že specifické odborné postupy dovedou podstatně snížit stresové napětí páru a zejména ženy.

Jak pracujeme s klienty?

Způsob naší práce v této oblasti vychází z aktuálních světových trendů a je založen na aktivním zájmu o psychosociální a zejména emoční potřeby našich klientů. Hlavním smyslem takové činnosti je naše klienty informovat o možnostech psychologické podpory během léčebné péče a následně speciální poradenství integrovat podle potřeby přímo do probíhající léčby den po dni. Našim cílem je podpora a pomoc v průběhu léčby, které ve svém důsledku ovlivňují nejen psychický, ale i celkový zdravotní stav klientů, a to ve smyslu zlepšení jak osobního, tak i partnerského životního uspokojení. Chceme tedy zejména omezit negativní psychosociální reakce a také pomoci pacientům lépe porozumět aktuální situaci při léčbě neplodnosti a řešit ji.

Vezměte své přání mít dítě do vlastních rukou. S pomocí psychologa můžete podstatně zvýšit šance na jeho splnění. Zeptejte se na to svého lékaře z Centra reprodukční medicíny a reprodukční genetiky ve Fakultní nemocnice v Motole.

Obrázky nakreslily děti v terapeutické dílně pediatrické kliniky FN Motol.

Ne každý má to štěstí, že mu bylo dáno zplodit potomka zcela přirozenou cestou. Čím dál větší část populace dnes trpí neplodností. Program dárcovství vajíček a spermií je určen všem neplodným párům, které touží po dítěti a hledají vhodné řešení svého problému.

Výhody přináší dárcovský program i těm, kteří se rozhodnou stát se dárkyní či dárcem – získají podrobné informace o svém zdravotním stavu a reprodukčním zdraví, podstoupí testy na pohlavně přenosná onemocnění a budou seznámeni s výsledky genetického vyšetření, např. se dozvědí, zda nejsou nositeli závažné genetické vady.

Darování vajíček i spermií je v České republice legální, dobrovolné, bezpečné a je založeno na principu anonymního vztahu mezi dárcem (dárkyní) a příjemci darovaných pohlavních buněk a mezi dárcem (dárkyní) a dítětem narozeným z darovaných pohlavních buněk.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, uvádí, že pro umělé oplodnění ženy lze použít zárodečné buňky darované anonymním dárcem – anonymní dárkyní. Anonymní dárkyní může být pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila věk 35 let. Anonymní dárkyní nesmí být osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům.

Poskytovatel, který je oprávněn provádět metody a postupy asistované reprodukce, je povinen zajistit zachování vzájemné anonymity dárkyně a neplodného páru a anonymity dárkyně a dítěte narozeného z asistované reprodukce. Poskytovatel, který provedl posouzení zdravotní způsobilosti anonymní dárkyně / anonymního dárce, je povinen údaje o zdravotním stavu dárkyně/dárce uchovat po dobu 30 let od provedeného umělého oplodnění a na základě písemné žádosti předat neplodnému páru nebo zletilé osobě narozené z asistované reprodukce informaci o zdravotním stavu anonymní dárkyně / anonymního dárce.

Za odběr reprodukčních buněk nevzniká dárkyni či dárci nárok na finanční ani jinou úhradu. Poskytovatel hradí anonymním dárkyním či dárcům pouze účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním zárodečných buněk.

Situací, které dovedou ženu k přijetí darovaných oocytů (vajíček), je celá řada. Příčinou ženské neplodnosti bývá například vrozená vývojová vada, genetická vada, úraz, chronické onemocnění nebo zásah lékařů z důvodu onkologického onemocnění. Více informací o tom, co musí žena, která nemá vaječníky schopné produkovat reprodukční buňky, podstoupit, aby mohla mít dítě, a jak může žena jiné ženě darovat svá vajíčka, Vám v následujícím rozhovoru přináší MUDr. Jelena Černíková z Centra reprodukční medicíny a reprodukční genetiky.

Jaká jsou kritéria pro status dárkyně?

Vyšetření dárkyň reprodukčních buněk je povinné ze zákona. Zákon č. 296/2008 Sb., o tkáních a buňkách, stanovuje, že dárkyní může být zdravá žena od osmnácti do třiceti pěti let s normálními výsledky genetického a sérologického vyšetření. Vyšetřují se protilátky proti HBV, HCV, HIV1 a HIV2 a syfilidě. Negativní testy na sexuálně přenosné nemoci musí potencionální dárkyně vykázat opakovaně. Dárkyně musí být pojištěna v ČR, její vzhled a inteligence by neměly v negativním směru vybočovat z populační normy a není vhodná ani výrazná nadváha – doporučuje se BMI do 29. Na našem pracovišti preferujeme ženy od jednadvaceti do třiceti tří let a jsme rádi, když mají alespoň jedno zdravé dítě, ale není to podmínkou. Darovat vajíčka je možné opakovaně, u dárkyň, které darovaly oocyty na jiném pracovišti, akceptujeme darování celkem šestkrát, na našem pracovišti celkem čtyřikrát.

Co darování vajíček obnáší pro dárkyni?

Každá žena, která se rozhodne darovat vajíčka, musí podstoupit genetické vyšetření k vyloučení přenosu genetických onemocnění. Dále absolvuje gynekologické vyšetření, vyšetření krve na pohlavně přenosné infekce a vyšetření moči. V případě, že všechna vyšetření dopadnou negativně, je zájemkyně o darování schválena jako vhodná dárkyně a podstupuje hormonální stimulaci k podpoře růstu vajíček. Hormonální stimulaci řídí gynekolog a účinnost je kontrolována pomocí ultrazvuku. Injekční aplikace hormonů trvá asi 10 až 12 dní a dárkyně si je může podkožně aplikovat sama. V současné době se začínají pro stimulaci používat přípravky tzv. depotní, které se aplikují jednorázově, tudíž odpadá pro někoho nepříjemná každodenní injekční aplikace.

Odběr vajíček probíhá v krátkodobé celkové narkóze. Vajíčka se odebírají pod ultrazvukovou kontrolou punkcí přes poševní stěnu. Asi za dvě hodiny po ambulantním zákroku jde dárkyně domů. Rizika sice existují, ale naštěstí nejsou velká. Je to zejména hyperstimulační syndrom, kdy tělo reaguje na předchozí hormonální stimulaci, která má za cíl nadměrnou produkci vajíček. K dalším (spíš teoretickým) rizikům patří poranění při odběru vajíček nebo následný zánět. Dárkyně jsou v průběhu darování i po něm pečlivě kontrolovány lékařem. Existuje samozřejmě i riziko nechtěného otěhotnění, proto je dárkyním doporučena v průběhu cyklu sexuální abstinence .

Mají dárkyně strach z hormonů?

Mnoho žen uvažujících o darování vajíček má obavy z negativních účinků hormonální stimulace, obává se přírůstku hmotnosti, vzniku rakoviny prsu, dělohy nebo jiných nežádoucích vedlejších efektů. Uvedené potíže mohou souviset se zvýšenou hladinou estrogenů, s jejich výrazně zvýšenou hladinou během dlouhého období. K tomu ale v rámci stimulace vaječníků nedochází. Hormonální stimulace je zajišťována injekcemi s folikulostimulačním hormonem (FSH), který působí přímo na tkáň vaječníku a pod jehož vlivem dochází k růstu vajíček. Stejným způsobem působí tento hypofyzární hormon i v rámci normálního menstruačního cyklu. Při stimulaci je tedy hlavním rozdílem vyšší hladina FSH, která umožní dozrání více vajíček. Vyšší počet odebraných vajíček zvyšuje pravděpodobnost vzniku kvalitního embrya, což je základní předpoklad pro vznik těhotenství a narození zdravého plodu.

Estrogeny, konkrétně hormon estradiol, jsou produkovány v rostoucích folikulech (váčcích obklopujících zrající vajíčko). Pokud dozrává větší množství vajíček, zvětšuje se úměrně tomu i produkce estrogenů. Významnější vzestup se ale objevuje až v závěru stimulace. Po odsátí vajíček folikuly kolabují a produkce estrogenů velmi prudce klesá. Zvýšená hladina estrogenů tak při darování vajíček obvykle přetrvává jen asi po 7 dnů. V porovnání s graviditou, kdy jsou výrazně zvýšené hodnoty estrogenů detekovatelné ještě po uplynutí více než 6 měsíců těhotenství, je množství celkově vyprodukovaného estradiolu v rámci stimulace prakticky zanedbatelné. Takto krátké zvýšení hladin estrogenů tedy ani nevede k přírůstku váhy, ani nezpůsobuje zvýšené riziko rakoviny prsu či dělohy. Z rozsáhlých a dlouhodobých studií vyplývá, že zvýšenému riziku jsou vystaveny jen ženy, které užívají estrogeny ve formě hormonální substituce v období klimakteria, a to v případě, že délka užívání přesahuje 5 let.

Dárkyni náleží tzv. finanční náhrada. Co to znamená?

Dárcovství reprodukčních buněk je v ČR dobrovolné, anonymní a bezplatné. Všem dárkyním náleží dle zákona finanční kompenzace jako náhrada ušlého zisku a účelně vynaložených nákladů. Na našem pracovišti činí poskytovaná náhrada 35 000 Kč.

Dárcovství vajíček je přísně anonymní. Které informace se mohou páru přesto sdělit?

Výběr dárkyně pro konkrétní pár provádíme na základě dotazníku vyplněného párem. Snažíme se o shodu v krevní skupině a Rh faktoru a o co nejvyšší shodu ve fenotypických parametrech (barva očí, barva vlasů, výška, váha). Další informace, které pár obdrží, je věk, vzdělání, povaha a zájmy dárkyně.

Jak dlouho trvá celý proces dárcovství vajíček od první konzultace v Centru reprodukční medicíny a reprodukční genetiky až po samotný odběr oocytů?

V ideálním případě 4 až 6 měsíců. Pokud již žena darovala vajíčka u nás nebo na jiném pracovišti, a tudíž má hotové genetické testy, celý proces se zrychlí a k darování může dojít do 3 měsíců od první návštěvy.

Co byste vzkázala těm ženám, které se rozhodují, zda své reprodukční buňky darují, a mají strach?

Darování vajíček je náročnější než darování spermií, proto je dárkyň vajíček poměrně málo. Jejich spolupráce si velmi vážíme, dárkyně pečlivě vyšetřujeme, abychom minimalizovali možná rizika. Žena, která se rozhodne darovat svá vajíčka, přinese naději párům, které se řadu let snaží stát se rodiči. Získá tím nejenom dobrý pocit, ale navíc i informace o své plodnosti, výsledky testů na sexuálně přenosné infekce a výsledky genetických vyšetření. Všem ženám, které se rozhodnou darovat svá vajíčka pro léčbu neplodnosti velice děkujeme.

Častou příčinou neplodnosti mnoha dnešních párů bývá špatná kvalita spermií partnera, Krajní problém představují případy, kdy partner nemá žádné spermie schopné oplodnit vajíčko. Takový neplodný pár je pak odkázán na použití spermií od anonymního dárce. Jak lze takové spermie získat? Možná právě Vy je můžete darovat. Zapojte se do našeho programu a staňte se anonymním dárcem spermií. Pomůžete tím druhým a zároveň zjistíte něco i o svém zdravotním stavu.  

Splnění kritérií pro status dárce – podmínka zařazení do programu

Dárce musí splňovat věk 18 až 40 let (preferujeme do 39 let) a mít dosažené minimálně středoškolské vzdělání a být v dobrém zdravotním stavu. Zájemce o darování spermií musí podstoupit v prvé řadě vyšetření na spermiogramu (objednat se můžete u nás na tel. č. 224 433 578). V případě, že hodnoty spermiogramu vyhoví požadavkům kladeným na dárce, podstoupí budoucí dárce genetickou konzultaci, při které s ním lékař podrobně probere osobní a rodinnou anamnézu a sestaví rodokmen. Následují vyšetření na urologickém oddělení a specifická genetická vyšetření, stanovená zákonem. Jakmile jsou všechna vyšetření provedena a vyhodnocena, určí se termín darování spermií.

Frekvence odběrů a zákonná kompenzace dárce

Při každé kryokonzervaci spermií se vyšetřuje moč a krev na pohlavně přenosné choroby (HIV, syfilis, žloutenku, chlamydie trachomatis). Počet kryokonzervací závisí na kvalitě dávky, většinou stačí 2–3 návštěvy. Po 180 dnech od poslední kryokonzervace spermií proběhne závěrečné vyšetření sexuálně přenosných infekcí. Darování je oboustranně anonymní, dobrovolné a bezplatné. Finanční kompenzace pro dárce spermií je na našem pracovišti 10 000 Kč a je splatná ode dne uvolnění darovaných kryokonzervovaných spermií (jde o tzv. propuštění balení reprodukčních buněk k použití na léčbu neplodného páru).

Centrum reprodukční medicíny a reprodukční genetiky, které nabízí komplexní program darování vajíček (oocytů), disponuje rozsáhlou databází dárkyň, jež umožňuje vybrat vhodnou dárkyni. Specializovaný tým lékařů a embryologů má dlouholeté zkušenosti v programu darování oocytů a dosahuje vysoké úspěšnosti, pokud jde o otěhotnění na jeden léčebný cyklus. Vyšetření a výběr dárkyně probíhá v souladu se zákonem č. 296/2008, o lidských tkáních a buňkách, s prováděcí vyhláškou č. 422/ 2008 Sb., jakost a bezpečnost lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, v platném znění a s přísnými kritérii Americké asociace pro reprodukční medicínu – ASRM.

Darování vajíček i spermií je v České republice legální, dobrovolné, bezpečné a je založeno na principu anonymního vztahu mezi dárcem (dárkyní) a příjemci darovaných pohlavních buněk a mezi dárcem (dárkyní) a dítětem narozeným z darovaných pohlavních buněk.

Využití darovaných vajíček patří mezi velmi úspěšné metody léčby neplodnosti. Vajíčka získaná od anonymní zdravé dárkyně jsou v laboratoři oplozena spermiemi partnera příjemkyně (budoucí matky) a vzniklá embrya následně přenesena do její dělohy. Léčba neplodnosti touto metodou je sice pro léčené páry velmi psychicky náročná (představuje velkou emoční zátěž), dává však reálnou šanci mít děti i těm párům, které by jinak žádnou žádnou naději neměly. Ve srovnání s adopcí metoda přináší kromě jasného (50%) genetického příspěvku otce i výhody pro matku, zejména možnost ovlivňovat výživu a spokojenost plodu již před narozením. Rovněž zkušenost s vlastním těhotenstvím od samého počátku, porod a bezprostřední možnost kojení je pro dítě, matku a celou rodinu jednoznačným přínosem.

Rizika

Stejně jako u těhotenství vzniklých pohlavním stykem nebo metodou IVF končí i při metodě využití darovaných vajíček 12 až 15 % případů potratem. Okolo 20 % takto vzniklých těhotenství v České republice je vícečetných, v závislosti na počtu transferovaných embryí. V našem Centru reprodukční medicíny a reprodukční genetiky však transferujeme převážně jen jedno embyo.

Výběr dárkyně

Darování vajíček je v České republice anonymní, dobrovolné a bezplatné. Naše dárkyně jsou mladé ženy do 34 let, které splňují požadavky stanovené legislativou České republiky a evropskou tkáňovou direktivou a přísná kritéria pro vyhledávání dárkyň vajíček stanovená odborníky (Guidelines for oocyte donation of The American Society of Reproductive Medicine, publikováno v časopise Fertility and Sterility, Vol. 77, No. 6, Suppl. 5, June 2002).

U všech dárkyň je předem provedeno gynekologické, endokrinologické a genetické vyšetření a všechny jsou opakovaně testovány na pohlavně přenosná onemocnění (HIV, syfilis, žloutenky, chlamydie). Do programu darování jsou zařazeny pouze dárkyně, které všechna tato vyšetření absolvují s negativními výsledky.

Léčebný cyklus

Indikace k darování oocytů:

• absence ovarií (vaječníků) jako vrozená vada či v důsledku operace,
• předčasné selhání činnosti vaječníků (z neznámých příčin, tj. idiopatické, nebo po chemoterapii či radioterapii zhoubných onemocnění apod.),
• ovariární faktor (opakovaně velmi nízký počet získaných oocytů, nízká kvalita oocytů, opakované selhání fertilizace, rýhování, implantace při použití vlastních oocytů),
• těžké formy ovariální endometriózy,
• genetická indikace zatím neřešitelná pomocí preimplantační genetické diagnostiky.

Vzhledem k faktu, že většina žen, které vyžadují zařazení do donorského programu, má vyhaslou ovariální funkci, je nutné po předchozí synchronizací s dárkyní zahájit stimulaci růstu sliznice v dutině děložní estrogeny v tabletkách či náplastech, kdy sledujeme dynamiku růstu endometria ultrazvukem. V den odběru oocytů u dárkyně přidáme k estrogenům ještě gestageny a přibližně pátý den transferujeme jedno embryo. Zbylá kvalitní embrya je možno zmrazit v programu kryokonzervace.

Pokud příjemkyně ovuluje, provedeme embryotrasfer v naturálním cyklu jen s mírnou luteální suplementací. Po přenosu embryí pokračuje příjemkyně v užívání estrogenů a gestagenů po dobu 10 až 14 dní, kdy provedeme těhotenský test z krve (hCG). Při jeho pozitivitě pokračuje příjemkyně v užívání hormonů přibližně do 10. až 12. týdne gravidity. Při negativitě těhotenského testu přestane pacientka užívat léky a o dalším postupu se poradí s lékařem.

Proces rozhodování

Příjemkyně darovaných vajíček obvykle čelí mnoha obavám a trápí je mnoho otázek, na které by chtěly znát odpověď. Neváhejte požádat o pomoc – pouze tak dostanete takovou podporu, kterou si přejete a kterou potřebujete. Velkou pomocí by pro Vás mohla být konzultace s odborníkem, který programu dárcovství vajíček rozumí a mohl by Vás při rozhodování podpořit. Máte-li zájem o léčbu neplodnosti darovanými vajíčky, kontaktujte nás telefonicky.

Úhrada pojišťovnou vs. úhrada pacientkou?

1.    Do kolika let ženy je IVF hrazeno pojišťovnou? Kolik cyklů IVF pojišťovna hradí?

Zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s umělým oplodněním je hrazena
z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 40 let, ostatním ženám ve věku od 22 do 40 let. Pojišťovna péči proplácí nejvíce třikrát za život, popř. čtyřikrát za život, bylo-li v prvních dvou cyklech transferováno pouze jedno embryo.

2.    Je inseminace hrazena pojišťovnou? Kolikrát se provádí (v případě, že spermiogram je v pořádku), než se přistoupí k dalším metodám asistované reprodukce?

Intrauterinní inseminace (IUI) se provádí při průchodných vejcovodech. IUI je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, má frekvenční omezení 6x za život pacientky. Na našem pracovišti po třech neúspěšných pokusech pacientku pozveme na pohovor a zvážíme další léčebný postup, zda pokračovat v IUI, nebo zda pár zařadit do IVF programu.

3.    Jsou veškeré léky pro stimulaci při umělém oplodnění hrazeny pojišťovnou, nebo musím doplácet?

Na většinu léků je nyní dle vyhlášky větší či menší doplatek.

4.    Které výkony hradí pojišťovna a které pacientka?

Z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazena ultrazvuková a krevní vyšetření, odběr oocytů v celkové anestezii a embryotransfer po dvoudenní kultivaci embrya. Na stimulační léky jsou doplatky v různé výši, nadstandardní laboratorní metody (ISCI, PICSI, prodloužená kultivace embryí, TESA, MESE, AH) nejsou hrazeny vůbec.

5.    Kdy hradí zmrazení spermatu/oocytů pojišťovna a kdy pacient(ka)?

Kryokonzervace reprodukčních buněk může být prováděna z lékařské indikace, pak je výkon účtován zdravotní pojišťovně pacienta, nebo na vlastní žádost, pak je hrazena pacientem dle aktuálně platného ceníku. Indikační kritéria:

• před onkologickou nebo jinou léčbou pomocí léků, které interferují se spermiogenezí (kortikoidy, cimetidin),
• před plánovanou léčbou pomocí metod IVF při jiném nálezu než normospermii,
• před léčbou metodami AR, kdy nebude partner k dispozici,
• před léčbou pomocí darovaných oocytů.

6.    Hradí vyšetření ovariální rezervy pacientkám pojišťovna?

Testování ovariální rezervy může mít několik forem. Vyšetření AFC (počtu antrálních folikulů) pomocí ultrazvuku pojišťovna hradí, stejně jako vyšetření bazální hladiny gonadotropinů, estrogenů i AMH (antimulleriánský hormon)

7.    Jak budu platit léčbu? Kdy se dozvím konečnou částku?

Za výkony nehrazené z prostředků zdravotního pojištění se na našem pracovišti platí na recepci Oddělení péče o samoplátce. Konečnou částku k zaplacení se pár dozví na podkladě sečtení cen za všechny provedené nadstandardní výkony.

Která vyšetření se provádějí, než se přistoupí k léčbě?

8.    Musím mít doporučení od svého ošetřujícího gynekologa?

Ano. Zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s umělým oplodněním je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. Výkony asistované reprodukce jsou podle zákona č. 48/1997 Sb. hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě doporučení registrujícího ženského lékaře.

9.    Musím u svého gynekologa podstoupit předem nějaká vyšetření nebo mě gynekolog pošle rovnou do centra asistované reprodukce a všechna potřebná vyšetření budou provedena v nemocnici?

Pacientka musí přinést výsledek poslední onkologické cytologie.

10.  Která vyšetření se provádějí jako první?

Jako první se zjišťuje v rámci vstupního vyšetření anamnéza obou partnerů. Pak následují specifická gynekologická a genetická vyšetření. Při první návštěvě v ambulanci pro neplodné páry stanoví lékař gynekolog vhodný individuální vyšetřovací plán a provede základní vstupní vyšetření (spermiogram u muže, u ženy gynekologické vyšetření, ultrazvuk malé pánve, náběr hormonálního profilu, ultrazvukovou folikulometrii, průchodnost vejcovodů). Následovat mohou další vyšetření – hysteroskopie, laparoskopie, vyšetření reprodukčním imunologem, klinickým psychologem, sexuologem a klinickým genetikem. V oblasti genetiky se zjišťuje osobní anamnéza, rodinná anamnéze – genealogie, cytogenetické vyšetření, molekulárně genetická vyšetření.

11.  Je možné si nechat vyšetřit spermie i preventivně? Jaká je cena?

Vyšetření spermií na vlastní žádost (provedení spermiogramu) je možné, úhrada je dle aktuálního ceníku.

12.  Provádí se vyšetření na průchodnost vejcovodů vždy a zároveň s vyšetřením spermií, nebo až po spermiogramu?

Vzhledem k faktu, že se snažíme vyšetření neprodlužovat, indikujeme v rámci základního vstupního vyšetření obvykle obě vyšetření najednou před druhou konzultací, kde zhodnotíme nálezy a navrhneme další diagnosticko-terapeutický postup.

13.  Musí být žena vždy hormonálně stimulována?

Ne, záleží před jakým výkonem. Hormonální stimulaci vyžaduje zejména stav, kdy ženě nezrají vajíčka.

14.  Kdy se využívá nativní IVF cyklus a kdy je žena hormonálně stimulována?

Nativní IVF cyklus se využívá u žen, které se hormonální stimulace před IVF obávají, nebo u žen, které mají vyčerpány všechny cykly hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

15.  Kdy je vhodné provést vyšetření na AMH hormon?

U všech žen nad 35 let věku a u žen s nepravidelným menstruačním cyklem.

16.  Kdy se provádí genetické vyšetření?

Obecné indikace ke genetickému vyšetření:

a)    vyšetření dítěte s vrozenou vývojovou vadou nebo mentální retardací,

b)    dědičná onemocnění v rodině, vrozená vývojová vada v rodině, opakované potraty, sterilita partnerů, nádorová onemocnění v rodině.

Indikace ke genetickému vyšetření v těhotenství:

c)    věk těhotné vyšší než 35 let,

d)    pozitivní těhotenský screening,

e)    podezření na vrozenou vývojovou vadu u plodu,

f)     dědičné onemocnění v rodinné anamnéze,

g)    narození dítěte s vrozenou vývojovou vadou v předchozím těhotenství,

h)    přítomnost strukturální chromozomální vady u jednoho z rodičů,

i)      otěhotnění po IVF (umělém oplodnění),

j)      onkologické onemocnění u jednoho z rodičů před těhotenstvím,

k)    užívání léků v graviditě nebo vliv jiných teratogenů.

Kryokonzervace, nebo vitrifikace?

17.  Co je to kryokonzervace spermií, vajíček a testikulární tkáně

Postup je založen na zmrazení spermií či vajíček v přítomnosti kryoprotektivního média – uložení v tekutém dusíku. Použité médium brání vzniku krystalů a tím umožňuje zachovat vitalitu reprodukčních buněk. Účelem tohoto postupu je dlouhodobé uchování buněk pro použití metodami asistované reprodukce.

18.  Jaké jsou výhody rychlého zamrazení (vitrifikace)?

Existují dvě metody zmrazování, kryokonzervace: Pomalé zmrazování je starší metoda kryokonzervace embryí. V současné době se používá metoda velmi rychlého zmrazování, tzv. vitrifikace, která dává významně lepší výsledky, pokud jde o přežití embryí po rozmražení.

19.  Jsou nějaká rizika při zmrazování/rozmrazování embryí?

K poškození embryí během kryokonzervace může dojít následkem tvorby krystalů ledu. Metoda vitrifikace však při správném provedení toto riziko minimalizuje. Nezbytnou podmínkou, ale je vybírat ke kryokonzervaci jen kvalitní embrya.

20.  Jak dlouho mohou být vajíčka zmražena? Jak dlouho může být zmraženo sperma?

Teplota -136 °C je považována za moment, kdy se zastavují veškeré biologické procesy. Teplota tekutého dusíku, při které jsou reprodukční buňky skladovány, je ještě o 60 °C nižší (-197 °C) a měla by bezpečně zaručit skladování prakticky po neomezenou dobu. V praxi se ale reprodukční buňky skladují po dobu 10–20 let, na žádost pacientů je možné v opodstatněných případech tuto dobu prodloužit.

Možnost výběru dárkyně vajíček, možnost výběru dárce spermií

21.  Jaké údaje se evidují o dárkyni vajíček a dárci spermatu?

O dárcích reprodukčních buněk se evidují následující údaje: výsledky genetických vyšetření, výsledky vyšetření na sexuálně přenosné choroby, výsledky gynekologického vyšetření, rozbor rodokmenu, krevní skupina a fenotypové znaky.

22.  Jakým způsobem jsou přiřazovány párům dárci reprodukčních buněk?

Výběr je prováděn na základě dotazníku, který vyplní pár. Probíhá tak, aby byla shoda v krevní skupině, RH-faktoru a co největší shoda ve fenotypových znacích.

Průběh výkonů a které výkony se provádějí v anestezii

23.  Provádí se odběr oocytů v celkové anestezii? Je nutná hospitalizace?

Hospitalizace nutná není, jedná se o výkon v krátkodobé nitrožilní anestezii, kdy pacientka po 2 hodinách na dospávacím pokoji odchází v doprovodu domů.

24.  Kdy je dobré si nechat vajíčka zmrazit?

V době, kdy ženě „tikají biologické hodiny“ a není v dohledu potencionální otec dítěte. Pokud se jedná o pár, který racionálně plánuje rodinu až na pozdější období, je dobré si do 40 let věku ženy nechat zamrazit embrya, která tolerují kryokonzervaci lépe než vajíčka.

25.  Podle čeho se určuje délka kultivace embryí? Jaký vliv na uhnízdění embrya má délka kultivace?

Na konci třetího dne má embryo osm buněk a za fyziologických podmínek se stále nachází ve vejcovodu. Zavádění embryí se provádí do dělohy a je výhodnější kultivovat embrya ještě přinejmenším dalších 48 hodin tak, aby bylo možno přenášet je do dělohy v odpovídajícím vývojovém stadiu. Kromě toho dochází v průběhu osmibuněčného stadia k předání řízení z maternálního na embryonální genom a pomocí prodloužené kultivace lze eliminovat embrya, u kterých díky neaktivaci celé signální kaskády došlo
k zastavení vývoje. Jinými slovy, je-li k dispozici třetí den víc než jedno embryo, je prodloužená kultivace do pátého dne velmi vhodným prostředkem, jak z nich  vybrat to nejživotaschopnější a vyhnout se embryotransferu embrya do místa, které ne zcela odpovídá jeho vývojovému stadiu.

26.  Budu již při odběru oocytů vědět termín, kdy dojde k přenosu embrya do dělohy?

Termín embryotransferu je upřesňován v průběhu kultivace podle toho, jak a kolik embryí se vyvíjí odpovídajícím způsobem. Obvykle se přenáší třetí nebo pátý den, případně se všechna embrya zmrazí a přenášejí se postupně v následujících cyklech.

27.  Jak probíhá transfer embryí? Musím být pak v klidu?

Transfer probíhá bez narkózy, jedná se o nebolestivý výkon – plastikovým katetrem je většinou 1 embryo přeneseno do dutiny děložní. Absolutní klidový režim není nutný, ale není vhodný pohyb na maximální aerobní kapacitu (spinning, heaty, aerobik).

28.  Kolik embryí se běžně transferuje?

V prvních dvou cyklech u mladších pacientek preferujeme SET – single embryo transfer, tj. transfer 1 embrya.

Další transfer, další IVF

29.  Za jak dlouho po neúspěšném pokusu je možné podstoupit další transfer zamrazených embryí?

Je vhodné využít již první menstruační cyklus po nezdařeném IVF cyklu.

30.  Za jak dlouho je možné provést další odběr vajíček?

Nejdříve za 3 měsíce.

Rizika

31.  Jaká jsou rizika IVF?

Je třeba, aby zátěž a zdravotní obtíže pacientky byly minimalizovány. Přesto může ojediněle dojít ke komplikacím
– jako u každého jiného zákroku. Vyloučit nelze možné komplikace související s každým těhotenstvím (potrat, předčasné porodní bolesti atd.). V tomto ohledu se těhotenství po IVF nijak neliší od „normálního“ těhotenství. Pochopitelně je zvýšená pravděpodobnost mnohočetného těhotenství. Při transferu dvou a více embryí dochází v dobrých 20 % případů k těhotenství
s dvojčaty.

Čistě teoreticky existuje po transferu embrya nebezpečí těhotenství v dutině břišní, resp. ve vejcovodu. Za normálních okolností, dojde-li k těhotenství bez lékařské pomoci, činí výskyt těhotenství ve vejcovodu asi 2 %. Po transferu embrya, jsou-li zachovány části vejcovodu, stoupne toto riziko na zhruba 3 %. Typickou komplikací hormonální léčby je tzv. hyperstimulace nebo též OHSS. Vaječníky se zvětšují, tvoří se ovariální cysty, projevuje se tlak v podbřišku, řidčeji dochází k hromadění tělesné tekutiny v břišní dutině, někdy dokonce v plicích. V ojedinělých případech, zejména když došlo k otěhotnění, může proto vyvstat potřeba krátkodobé hospitalizace. Hyperstimulace spontánně ustoupí.

Obrázky nakreslily děti v terapeutické dílně pediatrické kliniky FN Motol.

AFC    antral follicle count – zhodnocení počtu malých folikulů v klidové fázi v rámci testování rezervy vaječníků

AH    asistovaný hatching, mechanické narušení obalu embrya pro snadnější uhnízdění embrya do děložní sliznice

AMH   Anti-Müllerian hormon – hormon produkovaný nejmenšími míšky ve vaječníku. Stanovení jeho sérové hladiny je velmi dobrou predikcí biologického stárnutí vaječníků. Hladina AMH souvisí s počtem vajíček, která jsou ve vaječníku přítomna a jejichž počet celý život ženy jen klesá. U žen je tento hormon produkován buňkami, které obklopují vajíčko (tzv. buňky granulózy) a reguluje jejich dozrávání. Jeho hladina se s věkem snižuje a je úměrná zásobě vajíček. Ženy s nízkou hodnotou AMH mají malou ovariální rezervu, která se projevuje poruchami ovulace a potížemi s otěhotněním. U žen s vysokou hodnotou tohoto hormonu je vyšší riziko bouřlivé reakce na stimulaci vaječníku a vzniku hyperstimulačního syndromu. Výkon není hrazen ze zdravotního pojištění.

ASISTOVANÁ REPRODUKCE    metody zahrnující manipulaci s lidskými zárodečnými buňkami

ASTENOSPERMIE    nízká pohyblivost spermií (spermie tak nejsou schopny dostat se k vajíčku a oplodnit ho)

BLASTOCYSTA    vývojové stadium embrya, 4. -5. den vývoje

ČASOVÁNÍ KONCEPČNÍHO OPTIMA    stanovení nejvhodnější doby pro početí za pomoci ultrazvukové folikulometrie

EMBRYO    zárodek, vzniká dělením zygoty

ET    embryotransfer – přenos embrya 3. – 5. den plastikovým katetrem do dutiny děložní bez nutnosti anestezie

FERTILIZACE    oplození – splynutí spermie a vajíčka

FOLIKULOMETRIE    měření růstu vajíček pomocí ultrazvuku

GAMETY    pohlavní buňky, ženská gameta – vajíčko, mužská gameta – spermie

HORMONÁLNÍ PROFIL    odběr krve na začátku a ke konci menstruačního cyklu k posouzení aktuálních hladin ženských pohlavních hormonů a hladin hormonů štítné žlázy

HYSTEROSKOPIE    pohled do dutiny děložní v krátké celkové anestezii za pomocí tenké optiky 

ICSI    mikroskopická injekce spermie do oocytu pomocí pipet mikromanipulačního zařízení, z angl. Intra Cytoplasmic Sperm Injection

INDUKCE OVULACE    vyvolání ovulace pomocí tablet či injekcí obsahujících hormony u žen bez spontánně zrajících vajíček

IUI     intrauterinní inseminace – vpravení promytých spermií do dutiny děložní u ženy s průchodnými vejcovody – zkrácení cesty, kterou musí spermie překonat do vejcovodu k vajíčku

IVF    in vitro fertilizace je proces, při kterém se vajíčko oplodňuje spermiemi mimo tělo: in vitro. Je to jedna z metod asistované reprodukce, která se používá při léčbě neplodnosti, metoda vyvinutá původně pro ženy, které nemají průchodné vejcovody. Po hormonální stimulaci jsou v krátké celkové anestezii pod UZ kontrolou odsáta vajíčka, která jsou předána do laboratoře buď ke klasickému IVF – přidání spermií do mističky k vajíčku nebo k ICSI ‑ kdy je pomocí mikrojehly spermie do vajíčka injikována.

KET     transfer rozmraženého embrya (kryoembryotransfer)

KONCENTRACE SPERMIÍ    počet spermií v 1 ml ejakulátu. Za normální se považuje koncentrace spermií 15 mil/ 1 ml ejakulátu a více

KONTINUÁLNÍ MONITORING EMBRYÍ   nepřetržité sledování vývoje embryí na monitoru bez nutnosti přenášet embrya mimo kultivační prostor pod mikroskop. Umožňuje sledovat průběh dělení buněk embrya, vybrat nejvhodnější embryo k přenosu do dělohy a tak zvýšit šanci na úspěšné těhotenství.

KRYONOKONZERVACE    zmražení a následné uchovávání reprodukčních buněk pro pozdější použití – kryoprezervace

LAPAROSKOPIE    operace ze skupiny minimálně invazivní chirurgie – v celkové anestezii proniknutí třemi vpichy do dutiny břišní a zhodnocení stavu nitrobřišních orgánů a orgánů v malé pánvi s možností operačních výkonů

MOTILITA SPERMIÍ   pohyblivost spermií

NATURÁLNÍ CYKLUS    je přirozený cyklus ženy, kdy se odebere většinou jedno vajíčko, které dozrálo bez vlivu hormonů

NATURÁLNÍ CYKLUS  S ET     je cyklus, kdy žena není hormonálně stimulovaná nebo podstoupí jen minimální hormonální přípravu, bez celkové anestezie se odeberou vajíčka a po kultivaci v embryologické laboratoři jsou přenesena zpět do dutiny děložní

NATURÁLNÍ CYKLUS BEZ  ET    je cyklus, kdy nezískáme žádné vajíčko (folikul byl prázdný), nebo že se vajíčko spermií neoplodní, nebo embryo dále neroste, tudíž není co do dutiny děložní transferovat.

OLIGOSPERMIE    nízký počet spermií v ejakulátu (snížená tvorba spermií)

OPU     odběr vajíček z vaječníků (OPU – ovum pick-up) probíhá v krátké celkové anestezii (narkóze). V laboratoři dojde k oplození vajíček spermiemi (tzv. oplození „ve zkumavce“). Z oplozeného vajíčka se vyvine embryo, které je pak přeneseno do dělohy. Název „ve zkumavce“ je zavádějící, protože oplodnění in vitro většinou probíhá v Petriho misce.

SPERMIE    mužská pohlavní buňka, gameta

SPERMIOGRAM    zhodnocení počtu a kvality spermií po třídenní pohlavní abstinenci muže, které vypovídá o plodnosti

TESE     (Testicular Sperm Extraction), extrakce spermií přímo z testikulární tkáně

MESA     Microsurgical Epididymal Sperm Aspiration – mikrochirurgická aspirace obsahu epididymis

OOCYT     ženská gameta – pohlavní buňka, vajíčko, ovum, vaječná buňka

PICSI     Preselected IntraCytoplasmic Sperm Injection) – intracytoplasmatická injekce předvybrané spermie, při kterém se k oplodnění používají pouze zralé spermie, u kterých byl prokázán nižší výskyt chromozomálních anomálií.

POSTKOITÁLNÍ TEST     orientační imunologické vyšetření, zda se partneři k sobě biologicky „hodí“ spočívá ve vyšetření hlenu z hrdla děložního ženy několik hodin po pohlavním styku

PRODLOUŽENÁ KULTIVACE     prodloužená kultivace embryí v laboratorních podmínkách

RTG HSC     rentgenová hysterosalpingografie – neinvazivní ambulantní vyšetření průchodnosti vejcovodů pod rentgenovou kontrolou bez nutnosti narkózy 

ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ MALÉ PÁNVE     neinvazivní vyšetření vaginální sondou 

VAJÍČKO    ženská gameta – pohlavní buňka, vajíčko, ovum, vaječná buňka, oocyt

VSTUPNÍ POHOVOR    rozhovor klienta s lékařem – zahrnuje anamnézu obou partnerů

ZYGOTA   oplozené vajíčko

• Informovaný souhlas – IVF 
• Rodokmenový dotazník 
• Poučení před odběrem spermatu
• Odběr ejakulátu mimo CRG – prohlášení
• Informovaný souhlas – komplexní vyšetření spermatu
• Informovaný souhlas – Kryokonzervace mužských reprodukčních buněk

Ceny se rozumějí v Kč bez DPH (jedná-li se o zákrok s léčebným cílem, je výkon osvobozen od účtování DPH).

Aktuální ceník je platný pro všechny výkony provedené od 9. 6. 2025

• Výroční zpráva 2009
• Výroční zpráva 2010
• Výroční zpráva 2011
• Výroční zpráva 2012
• Výroční zpráva 2013
• Výroční zpráva 2014
• Výroční zpráva 2015
• Výroční zpráva 2016
• Výroční zpráva 2017
• Výroční zpráva 2018
• Výroční zpráva 2019
• Výroční zpráva 2020
• Výroční zpráva 2021
• Výroční zpráva 2022
• Výroční zpráva 2023
• Výroční zpráva 2024

Čtyřmístnou linku za jménem zadávejte za telefonní číslo (+420) 22443 ****

Lékaři týmu reprodukční medicíny

• MUDr. Miloš Čekal – vedoucí lékař reprodukční medicíny, linka 4274
• MUDr. Vladimír Černý
• doc. MUDr. Tomáš Fait Ph.D – ordinuje v pátek
• MUDr. Karel Hynek, linka 4274 – ordinuje ve čtvrtek
• MUDr. Eva Uhrová, linka 4274
• MUDr. Jan Šulc

Sestry

• Marie Keilová, linka 4215
• Bc. Lenka Uhlíková, linka 4215

Lékaři týmu reprodukční genetiky

• MUDr. Bc. Jelena Černíková – lékař reprodukční genetiky, genetik, linka 3578
• MUDr. Marína Zámečníková – lékař reprodukční genetiky, genetik, linka 3578

Sestra

• Ivana Vnoučková, linka 3578
• Hana Mendlová, linka 3578

Laboratorní tým

• RNDr. Petra Paulasová, Ph.D. – vedoucí Centra reprodukční genetiky, androlog, genetik, embryolog
• Ing. Monika Adamečková – embryolog
• Mgr. Monika Vlčková – embryolog
• Ing. Jakub Beránek – androlog
• Kateřina Indrová – laborant

kontakt: ivfmotol@fnmotol.cz