Oddělení radioterapie

Oddělení radioterapie (ozařovny) se nachází v Národním onkologickém centru (NOC) v 2. patře (2. NP).

NOC mapa s trasouHlavní vstup do NOC  je z ulice Weberova. Po příchodu se přihlásíte na recepci v 2. NP

  • Autem: možnost parkování pro pacienty v  podzemním parkovišti NOC, vjezd z ulice Weberova.
    Doporučujeme vyhradit si dostatečnou časovou rezervu na parkování.
  • Autobusem: bus 167 do zastávky Sídliště Homolka
  • Metrem: linka A – stanice Nemocnice Motol, poté přestup na bus 167 do zastávky Sídliště Homolka

 

 

Objednání k vyšetření

Nový pacient:

e-mail:radioterapie@fnmh.cz


Pacienti v léčbě:

tel. ambulance ozařoven: 224 434 764

Tým

Co je radioterapie

Radioterapie (ozařování) je léčba vysoce energetickým ionizujícím zářením, jejímž cílem je zničit nádorové buňky a zastavit jejich další růst. Samotné ozařování je nebolestivé, záření není vidět ani cítit. Po skončení terapie nevyzařujete žádné záření a neohrožujete své okolí.

Cíle a strategie radioterapie:

  • úplné zničení nádoru (kurativní záměr)
  • zmenšení nádoru před operací (neoadjuvantní záměr)
  • snížení rizika návratu onemocnění po operaci (adjuvantní záměr)
  • zmírnění obtíží, které nádor způsobuje – např. bolest či krvácení (paliativní záměr)

Radioterapie se často kombinuje s jinými metodami, jako je chirurgie nebo chemoterapie, a patří mezi základní pilíře moderní onkologické léčby. Až polovina pacientů s onkologickým onemocněním absolvuje v průběhu své léčby ozáření. Naše moderní přístroje umožňují velmi přesné zacílení na nádor a tím šetří okolní zdravé tkáně.

Technické vybavení pracoviště

Disponujeme třemi lineárními urychlovači Truebeam (Varian) umožňující provádět ozařovací techniky s modulovanou intenzitou svazku – IMRT (Intensity Modulated Radiotherapy) a VMAT

(Volumetric Modulated Arc Therapy). Pro kontrolu polohy pacientů jsou urychlovače vybaveny přídavnými zobrazovacími systémy – megavoltážním (MV) zobrazovacím systémem a kilovoltážním (kV) zobrazovacím systémem, umožňujícím provádět vyšetření CT s kuželovým svazkem (CBCT – Cone Beam Computed Tomography). Urychlovače jsou vybaveny systémem pro radioterapii řízenou dechovými pohyby pacienta.

Dva urychlovače Truebeam disponují fotonovými svazky 6MV a 18MV, fotonovými svazky bez homogenizačního filtru (FFF – Flattening Filter Free) 6MV a 10 MV a elektronovými svazky o energiích 6 až 20 MeV. Jsou vybaveny mnoholamelovým kolimátorem (MLC – Multileaf Collimator) Millenium 120. Oba urychlovače byly uvedeny do provozu v roce 2019.

Třetí urychlovač Truebeam produkuje fotonové svazky 6MV a je vybaven mnoholamelovým kolimátorem HD MLC – High Definition Multileaf Collimator s menší šířkou lamel.

Dále disponujeme přístrojem pro ozáření na krátkou vzdálenost (tzv. brachyterapie): Ozařovač s automatickým afterloadingem pro brachyterapii s vysokým dávkovým příkonem (HDR) s uzavřeným radionuklidovým zářičem iridium 192 (Ir-192) GammamedPlus iX + široký sortiment aplikátorů.

Jak radioterapie probíhá

Vstupní konzultace

Při úvodním pohovoru s vámi lékař probere vaše onemocnění, předchozí léčbu a celkový zdravotní stav. Vysvětlí podstatu radioterapie, možné nežádoucí účinky a zodpoví vaše dotazy. Po vašem souhlasu naplánuje další postup a bude vám sdělen termín plánovacího CT vyšetření.

Plánovací CT vyšetření

Absolvujete speciální CT sloužící k přesnému zaměření oblasti, která má být ozářena. Je důležité ležet v pevně stanovené poloze, která se fixuje pomocí různých pomůcek (podložky, matrace). V případě ozařování v oblasti hlavy vám bude individuálně vyrobena fixační maska. Přes masku je vidět, můžete volně dýchat a používá se po celou dobu ozařování. Na kůži budou vyznačeny drobné značky tuží/fixem pro přesné nastavení při každém ozáření (tyto značky prosíme nesmývat). Pro toto vyšetření si vyhraďte dostatečnou časovou rezervu, někdy je totiž nutné vyšetření opakovat např. kvůli nedostatečnému vyprázdnění konečníku atd.

Při ozařování v oblasti hrudníku někdy probíhá nácvik dechu – využívá se technika v hlubokém nádechu, kdy pacient sleduje svůj dech na tabletu a na pokyn personálu krátce zadrží nádech. Tím se např. v případě ozařování prsu srdce a plíce oddálí od ozářené oblasti a lépe se chrání zdravé tkáně.

Vlastní ozařování

Celá léčba je rozdělena do frakcí – jednotlivých dílčích ozáření, která trvají obvykle 5–15 minut.  Vyhraďte si ale, prosím, delší časovou rezervu (někdy je nutné pro lepší zaměření nastavení opakovat např. s plnějším močovým měchýřem, či prázdným konečníkem). Ozařuje se v pracovní dny, zpravidla 1× denně, ideálně ve stejný čas. Celkový počet frakcí závisí na typu onemocnění – může jít o jediné ozáření až po přibližně 30 ozáření (tj. 1–5 týdnů léčby). Podrobnosti týkající se vaší léčby vám vždy vysvětlí ošetřující lékař při vstupní konzultaci.

Po příchodu vyčkejte v čekárně před svým lineárním urychlovačem (č. 1–3). Radiologický asistent vás vyzve. Budete vyzváni ke vstupu do kabinky, kde si odložíte pouze příslušnou část oděvu a všechny kovové předměty.

Samotné ozáření probíhá v poloze vleže na ozařovacím stole pod přístrojem zvaným lineární urychlovač. Před každým dílčím ozářením vás radiologičtí asistenti přesně nastaví na základě kontroly pomocí kontrolního CBCT (cone-beam CT, „malé CT“). Během výkonu jste v místnosti sám, ale personál vás sleduje kamerou a komunikuje s vámi přes mikrofon. Samotné záření nebolí, není vidět ani cítit.

Kontroly během léčby

Po celou dobu radioterapie budete pravidelně sledován ošetřujícím lékařem (kontroly většinou 1x týdně). Podle potřeby se doplňují krevní odběry.

Jakékoli potíže či zhoršení vedlejších nežádoucích účinků záření během doby mezi kontrolami, je vhodné neprodleně oznámit radiologickému asistentovi nebo lékaři.

Příprava na ozáření

Co s sebou:

  • Přijďte včas na stanovený čas, vezměte si identifikační kartičku a ideálně ručník jako podložku pod tělo. Vyčkejte v čekárně před svým lineárním urychlovačem (č. 1–3) – radiologický asistent vás vyzve.

Pokožka:

  • Do ozářené oblasti nenanášejte krémy, tělová mléka ani deodoranty, a to minimálně 3 hodiny před ozařováním.

Ozařování v oblasti pánve:

  • Je nutné mít plný močový měchýř a prázdný konečník – přibližně 30 minut před ozářením vypijte 0,5 litru neperlivé vody a před výkonem si dojděte na toaletu. Podrobnosti najdete v informačním letáku.

Je důležité dodržet čas ozáření! Přerušení či předčasné ukončení může ohrozit výsledky léčby. Svoji případnou nepřítomnost dopředu oznamte lékaři.

Možné vedlejší účinky

Většina nežádoucích účinků je dočasná a relativně dobře zvládnutelná. Náš tým vám vždy poradí, jak jim předcházet a jak je zmírnit.

Reakce na ozařování je individuální – u každého pacienta se mohou objevit v různé míře. Nejčastěji jde o místní změny, například zarudnutí a podráždění kůže podobné spálení sluncem, nebo potíže na sliznicích, jako je sucho v ústech, afty či bolest při polykání. Při ozařování břicha a pánve se může objevit nevolnost, častější stolice, průjem nebo potíže s močením. Celkově se pak může projevit únava, či nechutenství, při ozáření větších objemů i pokles krevních buněk.

Rozlišujeme akutní účinky, které vznikají během léčby a většinou do 2–4 týdnů po jejím ukončení odezní, a pozdní účinky, které se mohou objevit až po měsících či letech a bývají spíše trvalé.

Je velmi důležité důsledně dodržovat preventivní a režimová opatření doporučená ošetřujícím lékařem, protože tím lze výskyt i intenzitu nežádoucích účinků výrazně snížit. Lékař vás bude v průběhu terapie pravidelně kontrolovat a včas řešit případné potíže.

Brachyterapie

Ozáření na krátkou vzdálenost / vnitřní ozáření

Co je brachyterapie a kdy se používá

Brachyterapie je metoda radioterapie, při které se zdroj záření zavádí přímo do nádoru nebo jeho blízkosti. Umožňuje podat vysokou dávku přímo do nádoru a zároveň šetřit okolní tkáně. Používá se hlavně u nádorů děložního čípku, těla děložního, pochvy a penisu, ale i nádorů kůže, průdušek, aj. Často doplňuje zevní ozařování, někdy se využívá i samostatně např. po operačním výkonu.

Průběh brachyterapie

Podle typu nádoru se brachyterapie provádí ambulantně (např. u nádorů kůže) nebo během krátké hospitalizace na našem lůžkovém oddělení, pokud je nutná celková anestezie (např. u nádorů děložního čípku).

Výkon je nebolestivý, někdy může být nepříjemné zavedení aplikátoru. V takovém případě se podávají léky proti bolesti nebo výkon probíhá v celkové anestezii.

Po výkonu můžete pociťovat mírné bolesti, pálení při močení, častější stolici nebo lokální podráždě, které obvykle brzy odezní.

Do těla se zavedou speciální aplikátory, které jsou umístěny přímo v oblasti nádoru. Do těchto aplikátorů je poté na několik minut zaveden radioaktivní zdroj záření (iridium-192), řízený automatickým přístrojem. Samotné ozáření trvá jen několik minut, celý výkon včetně přípravy 1–3 hodiny. Po skončení je zdroj vyjmut – v těle nic nezůstává a pacient není radioaktivní.

Uterovaginální aplikace (UVAG) – léčba nádorů děložního hrdla

Vlastní aplikace probíhá v krátké celkové anestezii na malém aplikačním sálku, který je zároveň ozařovnou. V celkové anestezii lékař zavede do děložní dutiny centrální sondu – vodič, do poševních kleneb tzv. ovoidy a v případě potřeby také duté plastové jehly, které zajistí lepší prozáření nádoru. Správná poloha aplikátorů se zajišťuje tzv. tamponádou (utěsněním aplikátoru tampóny v pochvě). Z důvodu přesného plánování je do močového měchýře zaveden také močový katétr (cévka). Následně se provádí plánovací vyšetření magnetickou rezonancí, podle kterého lékař a fyzik vytvoří individuální ozařovací plán. Samotné ozáření trvá většinou 10–20 minut, celý výkon 2–3 hodiny. Opakuje se zpravidla 4× během 1–2 týdnů a pacient je na 1-2 dny krátce hospitalizován na našem lůžkovém oddělení.

Možnými nežádoucími účinky jsou krvácení, bolest v podbřišku, průjem nebo infekce močových cest. Tyto potíže jsou většinou přechodné a během několika dnů ustupují.

Naše pracoviště

Provádíme veškeré techniky intrakavitární, intersticiální, intraluminální a povrchové brachyterapie. Značnou část tvoří aplikace intrakavitární brachyterapie u gynekologických nádorů, kde brachyterapie tvoří podstatnou část ozařovacích léčebných protokolů. Aplikační techniky vyžadující endoskopii provádíme v úzké spolupráci s příslušnými specialisty. Objednací doba se řídí pouze návazností na zevní radioterapii nebo dobou hojení u pooperačního ozařování. Kromě pacientů z naší spádové oblasti ozařujeme brachyterapií i pacienty ze vzdálenějších oblastí, kde speciální techniky brachyterapie nejsou dostupné.

Informační materiály ke stažení

Často kladené otázky (FAQ)

Je ozařování bolestivé a vyzařuji po něm záření?

Samotné ozařování nebolí – záření není vidět ani nijak cítit. Po terapii nevyzařujete žádné záření, nejste radioaktivní a neohrožujete tak své okolí.

Jak dlouho trvá samotné ozáření

Celá léčba zářením je rozdělena do frakcí – jednotlivých dílčích ozáření, která trvají obvykle 5–15 minut  1x denně v pracovní dny. Vyhraďte si ale, prosím, určitě delší časovou rezervu (někdy je nutné pro lepší zacílení nastavení opakovat např. s plnějším močovým měchýřem, či prázdným konečníkem).

Mohu chodit do práce během radioterapie?

Ve většině případů ano (např. při ozařování prsu, prostaty). Radioterapie sama o sobě zpravidla neomezuje schopnost pracovat, ale vše záleží na vašem celkovém zdravotním stavu, typu onemocnění a na případných nežádoucích účincích (např. únava, podráždění kůže, potíže při polykání). Někteří pacienti zvládají chodit do práce po celou dobu léčby, jiní potřebují pracovní zátěž omezit nebo si vzít pracovní neschopnost. O vhodnosti práce během léčby je vždy nejlepší se poradit se svým ošetřujícím lékařem, který zná vaši situaci nejlépe.

Je však důležité mít na paměti, že radioterapie je náročná léčba, která vyžaduje dostatek odpočinku. Doporučujeme proto naplánovat si během léčby spíše volnější, méně stresující režim a myslet na čas pro regeneraci.

Mohu cvičit nebo sportovat během radioterapie?

Lehká fyzická aktivita je během radioterapie obvykle vhodná a může pomoci zmírnit únavu i zlepšit psychickou pohodu. Doporučují se hlavně nenáročné aktivity, jako je chůze, lehké protahování nebo cvičení podle vašich možností.

Je ale důležité naslouchat svému tělu – pokud se objeví výrazná únava, bolest nebo jiné potíže, cvičení vynechejte.

Jaká by měla být strava a režim během radioterapie?

Během léčby je důležité dodržovat několik základních doporučení:

Alkohol a kouření:  výrazně se nedoporučují – kouření i alkohol zhoršují hojení a mohou zvýšit nežádoucí účinky léčby.

Pitný režim: pijte dostatek tekutin, neperlivou vodu, čaje

Strava při ozařování břicha a pánve: vhodná je nenadýmavá a lehce stravitelná strava. Vyhýbejte se zejména:

  • luštěninám (fazole, čočka, hrách, cizrna),
  • zelí, kapustě, květáku, brokolici, cibuli, česneku,
  • syceným nápojům,
  • velmi tučným a smaženým jídlům

Výživové doplňky: V průběhu ozařování omezte preparáty s obsahem vitaminu C. O užívání výživových doplňků se poraďte se svým ošetřujícím lékařem

Jak poznám, že léčba účinkuje?

Lékař vás během léčby pravidelně vyšetřuje. Změny lze často hodnotit podle útlumu symptomů (např. snížení bolesti), laboratorních výsledků, nebo obrazově v kontrolních vyšetřeních, které se provádějí s odstupem po ukončení ozařování (nejč. cca 3 měsíce od ukončení).

Kolik sezení mě čeká a jak dlouho ozařování trvá?

Počty sezení (frakcí) závisí na typu onemocnění – obvykle 1–30 sezení celkem (tj. např. 1 až 5 týdnů léčby). Každé sezení obvykle trvá cca 5 – 15 minut, ozařuje se pondělí do pátku, respektive v pracovní dny.

Jaká jsou nejčastější nežádoucí účinky a kdy se projevují?

Místní reakce jako zarudnutí kůže, podráždění sliznic, sucho, někdy i potíže při močení či se zažíváním (podle ozařované oblasti), a celkově únava či nechutenství.

Účinky se dělí na:

  • Akutní: během léčby, obvykle mizí do 2–4 týdnů po ukončení
  • Pozdní: mohou se objevit měsíce až roky po léčbě a bývají dlouhodobé

Mohu přijít s doprovodem?

Ano, na ozařování vás může doprovodit rodinný příslušník či blízká osoba. Během samotného ozáření jste v ozařovně sám, ale po celou dobu vás sleduje radiologický asistent pomocí kamery. V případě potřeby můžete kdykoliv komunikovat prostřednictvím mikrofonu – personál vás slyší a je připraven okamžitě zasáhnout.

Mohu po ozáření řídit?

Samotné ozařování zpravidla nenarušuje schopnost řídit. To, co ji může ovlivnit, je především základní diagnóza (např. nádory mozku) nebo jiná probíhající léčba (např. opiátové náplasti na tlumení bolesti). Pokud se však objeví výrazná únava, závratě nebo jiné potíže, doporučuje se cestu autem odložit nebo zajistit doprovod. Vždy je vhodné se poradit se svým ošetřujícím lékařem, zda je pro vás řízení bezpečné.