Hemolyticko-uremický syndrom u dětí: lékaři upozorňují na vzácnou komplikaci střevních infekcí

Lékaři z Fakultní nemocnice Motol a Homolka aktuálně pečují o čtyřletou pacientku s hemolyticko-uremickým syndromem (HUS), což je vzácné onemocnění, které vzniká v návaznosti na střevní infekce způsobené bakteriemi produkujícími Shiga toxin. Onemocnění je spojeno se vznikem akutního selhání ledvin a vyžaduje intenzivní léčbu.

Hemolyticko-uremický syndrom je charakterizován kombinací akutního poškození ledvin, chudokrevnosti a tvorby mikroskopických krevních sraženin v drobných cévách. Nejčastěji vzniká jako komplikace infekce bakteriemi Escherichia coli produkujícími Shiga toxin (tzv. STEC).

„Onemocnění obvykle začíná průjmem, který může být i krvavý. U malé části pacientů následně dochází k poškození ledvin a dalším komplikacím. V některých případech je nutné zahájit dočasnou dialyzační léčbu,“ vysvětluje doc. MUDr. Jakub Zieg, Ph.D., vedoucí lékař nefrologického týmu Pediatrické kliniky 2. LF UK a FNMH.

Typickými příznaky mohou být výrazná únava, bledost, snížené močení, zvýšený krevní tlak nebo otoky. U části pacientů se mohou objevit i neurologické komplikace.

Jednou z aktuálně léčených pacientek je dosud zdravá čtyřletá dívka, která byla na pracoviště v Motole přeložena z dětského oddělení v Karlových Varech. Koncem února se vrátila s rodiči z dovolené v zahraničí. Několik dní po návratu se u ní objevily silné průjmy a zvracení a byla hospitalizována pro dehydrataci. Laboratorní vyšetření následně potvrdila rozvoj hemolyticko-uremického syndromu a pacientka byla přeložena do specializované péče Pediatrické kliniky 2. LF UK a FNMH. Během hospitalizace lékaři zahájili kontinuální hemodialýzu z důvodu selhávání ledvin a převodnění organismu. Pacientka je nyní léčena na jednotce intenzivní péče Pediatrické kliniky.

Hemolyticko-uremický syndrom se přenáší tzv. fekálně-orální cestou, nejčastěji prostřednictvím kontaminovaných potravin nebo vody. Rizikovými zdroji mohou být například nedostatečně tepelně upravené hovězí maso, nepasterizované mléčné výrobky nebo kontaminovaná zelenina.

„V posledním roce jsme zaznamenali zvýšený počet dětských pacientů s hemolyticko-uremickým syndromem po návratu z dovolené v zahraničí. Připomínáme proto rodičům význam důsledné hygieny rukou a zvýšené opatrnosti při konzumaci jídla a vody během cestování,“ doplňuje docent Zieg.

Dlouhodobá prognóza onemocnění je u většiny pacientů příznivá, avšak vzácně může být průběh velmi závažný, zejména pokud se objeví neurologické komplikace. Část dětí má také dlouhodobé následky v podobě chronického onemocnění ledvin, například vyššího krevního tlaku nebo snížené funkce ledvin. Proto je důležité pacienty po prodělaném onemocnění dále sledovat.