Fakultní nemocnice v Motole Fakultní nemocnice v Motole

přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice podporující zdraví

Program Nemocnice podporující zdraví (HPH&HS) vznikl jako jeden z programů Evropské regionální kanceláře WHO. Fakultní nemocnice v Motole se připojila mezi prvními v roce 2003. Ten inicioval vytvoření Mezinárodní sítě nemocnic podporující zdraví, která v současné době člensky sdružuje více než 850 jednotlivých zdravotnických zařízení z celého světa. Rekrutují se především ze zemí s vyšší kvalitou poskytované péče (např. evropské severské státy), v posledních letech významně přibývá aktivních členů z vyspělejších zemí asijského kontinentu. Podpora zdraví v nemocnicích je od roku 1997 deklarována jako „potenciál, kterým zdravotnická zařízení disponují, ale zatím ho ne zcela využívají“. Uplatňování osvěty a podpory zdraví je nástrojem pro ovlivnění narůstajícího počtu chronických neinfekčních onemocnění, která jsou příčinou většiny hospitalizací pacientů v lůžkových zařízeních.

Cíle a principy programu WHO/HPH&HS podněcují zdravotnická zařízení:

K integraci základních strategií podpory zdraví do činnosti a kultury zdravotnických zařízení a tím ke zvyšování kvality poskytované péče. K cílené orientaci na pacienty a jejich příbuzné, na zdravotnický personál a na vztahy v rámci prostředí, ve kterém zdravotnická zařízení fungují. K využívání prostředí a situací, kdy jsou pacienti vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vnímavější vůči radám a informacím vedoucím ke změně rizikového chování. K edukaci zdravotnického personálu, k rozvíjení lidských zdrojů a kapacit a tím nepřímo k možnosti ovlivňovat i spokojenost a kvalitu práce zdravotníků. 

Hlavní důvody a cíle, se kterými zdravotnická zařízení vstupují do programu WHO/HPH&HS je možno shrnout do následujících třech oblastí:

1. Zkvalitnění péče - zkrácení hospitalizace, snížení počtu komplikací, eliminace infekcí, snížení mortality, snížení nákladů. Detekce pěti celosvětově nejvýznamnějších rizikových faktorů a následné intervence a edukace v daných oblastech (intervenční programy na odvykání kouření, alkoholovou závislost, redukci nadváhy a obezity, řešení malnutrice, zvyšování fyzické aktivity) aktivizují a zlepšují připravenost pacienta, snižují rizika výkonů a prostřednictvím imunitní odpovědi posilují schopnost uzdravení organismu. Detekce dalších potřeb pacientů a rodinných příslušníků umožňují poskytnutí adekvátního typu podpůrné péče (psychosociální a psychoterapeutická intervence, spirituální péče). Systematická práce zdravotnického personálu ve výše uvedených aktivitách pak může mít dopad na lepší výsledek, průběh a tím i na zlepšení ekonomických parametrů léčby.

2. Argumentace založená na důkazech je pro zavádění opatření na podporu zdraví ve zdravotnických zařízeních klíčová - studie dokazují např. ovlivnění úspěšnosti chirurgických výkonů, redukci pooperačních komplikací a zkrácení délky hojení rány u nekuřáka v porovnání s kuřákem.

3. Společná zodpovědnost lékaře a pacienta za výsledky léčby je zároveň nástrojem k zajištění většího bezpečí pacienta. Posilování schopnosti pacientů ovlivňovat svůj zdravotní stav a stávat se více aktivním subjektem než pasivním objektem léčby, předpokládá větší podíl a srozumitelnější úroveň komunikace mezi zdravotníky a pacienty. Zvyšování kompetencí a podpora zdravého pracovního prostředí pro zdravotnické pracovníky je dalším logickým článkem tohoto řetězu.

Mezinárodní projekt Recognition Process

Klinická podpora zdraví je na pacienta orientovaný přístup ke zdravotnickým službám, charakterizovaný integrací podpory zdraví do klinické praxe. Přínosy klinické podpory zdraví zahrnují lepší výsledky léčby, nižší náklady a zvýšenou bezpečnost pacientů. Podpora zdraví v nemocnicích a zdravotnických zařízeních také zahrnuje podporu zdravých klinických pracovišť. Celkovým cílem je zlepšení zdraví u pacientů, zaměstnanců.

Zprávy o přínosech podpory zdraví  přicházejí z dlouhodobých hodnocení (Vox and Flaxman et al. 2012, Groene and Garcia-Barbero 2005, Li et al. 2008). Kromě snížení zatížení nemocí se také ukazuje velmi výrazný klinický účinek z krátkodobého hlediska, například zlepšení výsledků u pacientů s diabetes pomocí celkových programů podpory zdraví a rehabilitačních programů (Gade et al. 2008), redukce pooperačních komplikací pomocí zavádění intenzivních zásahů v rámci podpory zdraví před operací (Nielsen et al. 2010, Møller et al. 2002, Tønnesen et al. 2009, Nasell et al. 2010) a zlepšení mentálního zdraví pomocí intervencí v oblasti odvykání kouření v psychiatrické praxi a na dalších pracovištích (Taylor et al. 2014).

Proto se systematická implementace efektivních programů podpory zdraví stala klíčovou složkou kvality, poskytované v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, společně s klinickou účinností a bezpečností pacientů (WHO 2004, WHO 2013a, WHO 2013b). Podle kritérií, stanovených Mezinárodní společností pro kvalitu ve zdravotní péči (Society for Quality in Health Care, www.isqua.org and Groeneand Jorgensen et al. 2005), Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní síť nemocnic a zdravotnických zařízení podporujících zdraví (HPH) vytvořily, ověřily a publikovaly 5 všeobecných standardů podpory zdraví v nemocnicích (WHO 2006). Běžný management kvality v nemocnicích zahrnuje plánování, implementaci, hodnocení a neustálé zlepšování veškerých klinických i neklinických aktivit. Standardy WHO-HPH přímo spadají pod snahu zlepšovat kvalitu tím, že pomáhají vedoucím pracovníkům a zaměstnancům nemocnic zhodnotit a zlepšovat aktivity, týkající se podpory zdraví a s nimi souvisejících výkonů.

Byly vytvořeny a mezinárodně ověřeny příslušné nástroje pro sebehodnocení, které mají podpořit implementaci a následné kroky pro zlepšení managementu zdravotní péče v každodenní klinické praxi.

V roce 2011 byla zveřejněna otevřená výzva MZ na zapojení do nemocnic podporujících zdraví do projektu WHO HPH Recognition Project.

Na  výzvu MZ reagovalo osm klinických oddělení z 8 nemocnic v ČR, které jsou členy programu HPH. Oddělení byla do studie zařazena poté, co byl získán informovaný souhlas oddělení a vedení nemocnice. Tři oddělení se zabývají léčbou plicních chorob, a zbylá oddělení byla interní, chirurgické, oddělení ortopedické chirurgie, neurologie a kardiologie. Jednotlivá oddělení se nachází v různých typech nemocnic. V souladu s českou legislativou ohledně poskytování zdravotní péče byly všechny nemocnice externě hodnoceny českými úřady a/nebo v rámci soukromých akreditačních programů.

Zapojení Fakultní nemocnice v Motole do projektu

Desetileté členství Fakultní nemocnice v Motole v národní a mezinárodní síti programu WHO/Health Promoting Hospitals & Health Services (HPH&HS) bylo v letech 2012 – 2014 doplněno účastí v pilotním mezinárodním projektu Recognition Process, kterého se účastní 40 zdravotnických zařízení z 8 zemí světa - http://www.hphnet.org/tools-projects/who-hph-recognition-project. Jeho realizace se dotýká i těch aspektů poskytování zdravotní péče, které jsou důležité z hlediska celostního přístupu ke zdraví a nemoci, promítají se do hodnocení kvality péče i do ekonomiky léčby, ale v běžném provozu často zůstávají na okraji pozornosti. Výsledkem projektu by mělo být ověření procesu implementace podpory zdraví do běžné klinické praxe - od detekce rizikových faktorů u pacienta a jeho potřeb z hlediska podpory zdraví, až po nastavení konkrétních podpůrných a edukačních aktivit, včetně začlenění všech kroků do řízené zdravotnické dokumentace.

V roce 2011 podala nemocnice přihlášku a následně byla zařazena do kontrolní skupiny. Pro interní řešitele projektu to znamenalo, že se zapojíme  aktivně  v roce 2012. Za nemocnici byla vybrána Pneumologická   klinika 2.LF UK a FN Motol.

Obdrželi jsme informační manuál, technickou podporu a on-line formulář pro sběr dat.  Stanovili jsme si časový plán. Následoval interní audit, který zahrnoval  sebehodnocení na základě jednotlivých standardů (Zásady managementu, Posuzování pacientů, Informace pro pacienty a intervence, Podpora zdravého prostředí, Kontinuita a spolupráce) , ze kterého vyplynuly podklady pro stanovení akčního plánu Pneumologické kliniky (akční plán koreloval s akčním plánem celé nemocnice). Průzkum mezi pacienty (hospitalizovanými nebo ambulantními) a zaměstnanci kliniky. Kromě toho bylo nutné provést audit 50 zdravotnických dokumentací hospitalizovaných pacientů.

Data byla v srpnu 2013 odeslána prostřednictvím MZ nebo on-line (průzkumy pacientů a zaměstnanců) řešitelům mezinárodního projektu.

Následovalo plněné akčního plánu a v roce 2014 jsme celý výše popsaný proces opakovali. Data byla odeslána stejným způsobem v červenci 2014.

Zakončení celého projektu se uskutečnilo v září 2014, kdy proběhl externí  audit,  přímo na Pneumologické klinice, vedený profesorkou Hanne Tonnesen MD PhD, Direktor of WHO-CC.

Audit byl zakončen velkým úspěchem -  Pneumologická klinika získala mezinárodní „Zlatý certifikát“ , který osobně předala paní profesorka zástupcům vedení nemocnice a kliniky.

Celému týmu, který se na úspěchu podílel děkujeme.

V současné době pracujeme na podpoře zdraví v naší nemocnici jednak podle akčního plánu a jednak na základě získaných zkušeností z externího auditu. Nejvíce se zaměřujeme na informovanost a edukaci pacientů, na výživu a na kontinuitu péče o pacienta. 

Partneři

© Fakultní nemocnice v Motole 2012. Všechna práva vyhrazena.

Odebírejte novinky (RSS)

Mapa webu

developed by MEDIA FACTORY