Na základě usnesení č. 149 Rady NVP ze dne 23.6.1970 vznikla sloučením DFN a Městské nemocnice v Motole od 1. ledna 1971 Fakultní nemocnice v Motole a tento komplex se stal jedním z největších v Evropě. V části nemocnice pro dospělé měla nemocnice v té době 2.750 lůžek v části pro děti 923 lůžek. Areál nemocnice zaujímá plochu 39 ha. Nejstarším zděným objektem je dnešní pavilon infekčních hepatitid, bývalá budova lupusního ústavu podle projektu Rudolfa Kvěcha z r. 1936.
Při svém vzniku v r. 1971 měla fakultní nemocnice v Motole tato pracoviště a přednosty:
Dětská část | |
---|---|
1. dětská klinika | prof. MUDr. Emil Poláček, DrSc. |
2. dětská klinika | prof. MUDr. Josef Houštěk, DrSc. |
Klinika dětské chirurgie | prof. MUDr. Václav Tošovský, DrSc. |
Dětské neurochirurgické oddělení | doc. MUDr. Vladimír Beneš, Csc. |
Dětská ORL klinika | doc. MUDr. Jan Klos, DrSc. |
Odd. kardiopulmonální diagnostiky | prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. |
Dětská stomatologická klinika | prof. MUDr. Jaroslav Komínek, DrSc. |
Dětské oční oddělení | prof. MUDr. Helena Lomíčková, DrSc. |
Odd. dětské neurologie | prof. MUDr. Ivan Lesný, DrSc. |
Dětská psychiatrická klinika | prof. MUDr. Jan Fischer, DrSc. |
Oddělení dětské onkologie | prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. |
Část pro dospělé | |
---|---|
Interní oddělení | MUDr. Ivan Beran |
II. Interní oddělení | prof. MUDr. Jaroslava Fišerová |
IV. chirurgická klinika | prof. MUDr. Bohuslav Niederle, DrSc. |
Oddělení TBC a resp. nemocní | MUDr. Antonín Platil |
Radioterapeutické odd. | MUDr. František Holík |
Gynekologicko – porodnické odd. | doc. MUDr. Václav Šebek |
ORL oddělení | MUDr. Antonín Lukeš |
Neurologické oddělení | MUDr. Karel Mathon |
Oddělení infekčních hepatitid | MUDr. Otakar Soušek |
Radioizotopové odd. | prof. MUDr. Jan Němec, DrSc. |
Společné vyšetřovací a léčebné složky | |
---|---|
Hematologické odd. | MUDr. Julie Sieglová |
Odd. klinické biochemie | prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. |
Odd. Mikrobiologie a bakteriologie | MUDr. Jaroslav Lexa |
Odd. rehabilitace | prof. MUDr. Miloš Máček, DrSc. |
Patologicko – anatomické odd. | prof. MUDr. Dagmar Benešová, DrSc. |
Ústřední radiodiagnostické oddělení | doc. MUDr. Eva Kolihová, Csc. |
Dislokovaná pracoviště | |
---|---|
LDN v Tuchoměřicích (III. interna) | MUDr. Bohuslav Sutnar |
Gyn. por. klinika v Londýnské ulici | prof. MUDr. Alfréd Kotásek, DrSc. |
Ortopedická Klinika Karlovo nám. 1 | prof. MUDr. Otakar Hněvkovský, DrSc. |
Ústav klinické fyziologie Ke Karlovu 4 | doc. MUDr. Václav Dejmal, Csc. |
Kojenecký ústav Krč | MUDr. Ladislav Zeman |
Dětský domov Lhotka | MUDr. Miluše Kuželová |
Dětský domov Kunratice | MUDr. Miluše Kuželová |
Dětský domov v Říčanské ul. | MUDr. Edita Jančíková |
Foniatrické oddělení Kaprova 13 | MUDr. Ivan Šupáček, CSc. |
Ústav pro nápravu vad zraku mládeže (Koperníkova ul.) |
MUDr. Bohumil Fafl |
Odd. lékařské genetiky Albertov | doc. MUDr. Milan Macek, CSc. |
19. ledna 1971 byla otevřena Dětská neurologická klinika s 50 lůžky. Jejím přednostou byl do 28. února 1981 prof. MUDr. Ivan Lesný, DrSc., poté prof. MUDr. Jaromír Svatý, DrSc. a od 1. září 1983 prof. MUDr. Miloš Lehovský, DrSc.
Od 1. ledna 1970 začalo sloužit dětským, ale později i dospělým pacientům samostatné rehabilitační oddělení, které bylo z iniciativy prof. Švejcara založeno v r. 1955 jako součást 1. dětské kliniky. Od počátku (1955) jej vedl tehdejší asistent a později profesor MUDr. Miloš Máček, DrSc. Oddělení se postupně rozrůstalo a rozšiřovalo svou péči – v současné době je klinikou rehabilitace s vlastní lůžkovou částí a s rozsáhlými výukovými a léčebnými povinnostmi. Od 1. dubna 1986 se stal přednostou doc. MUDr. Jan Javůrek, v současné době vede kliniku doc. PaeDr. Pavel Kolář, mediálně známý léčbou prezidenta V. Havla nebo Jaromíra Jágra a dalších sportovců.
Zahájení provozu v nové nemocnici komplikovaly (vedle dosud probíhající výstavby) především dvě závažné závady. Nejdříve se začaly na litých podlahách objevovat bubliny, takže část podlah musela být stržena a provedena znova. Ještě horší pak bylo, když začaly padat stropní omítky, často velmi velké kusy o síle 2 až 7, ale i 15 centimetrů. Jen obrovskou náhodou nebyl nikdo zraněn.
Nemalé problémy se vyskytovaly i v barákové části nemocnice pro dospělé, která dvojnásobně překonávala svou plánovanou životnost. I když nikdo nevěděl, jak dlouho budou pavilony ještě využívány, bylo nutno provést alespoň rekonstrukci všech střech, vodovodních a teplovodních rozvodů, zrušit starou kotelnu a postavit nové výměníky napojené na novou kotelnu. Postupně se opravovaly i některé pavilony.
V době příchodu DFN do Motola rostla Na Homolce ještě pšenice, ale začínalo zde růst i malé sídliště. Zde dostala nemocnice přiděleno 300 bytů pro své zaměstnance, z toho více než polovinu 2 a 3 pokojových. V ulici U hrušky získala i věžový dům se 144 garsoniérami, ve kterém byla zřízena ubytovna sester. Po roce 1991 bylo oněch 300 bytů převedeno do majetku Prahy 5 a nemocnice k nim ztratila užívací právo. Ubytovna slouží nemocnici dodnes.
Aby bylo vůbec možné přesvědčit stávající zaměstnance DFN, z nichž mnozí bydleli v blízkosti Karlova, k přechodu do Motola, bylo nutné zajistit i dopravu zaměstnanců do motolské nemocnice. Proto provozovala nemocnice vlastní autobusovou “linku” z náměstí Míru přes I.P.Pavlova až na nádvoří nemocnice. Paradoxem bylo, že pro zaměstnance nemocnice, která musela ustoupit rozvoji dopravy v Praze, nebylo město schopno zajistit ani důstojnou dopravu na jejich nové pracoviště. Od listopadu 1967 jezdila sice kolem nemocnice autobusová linka 120 z Jarova na Petřiny, ale pouze jako tzv. překryvná, mezi pravidelné linky byla zařazena až 9.5.1974. Ač byla velmi populární a více než vytížená, byla od května 1981 zkrácena na nám. Míru, od č.11.1984 jezdila pouze v pracovních špičkách a při otevření trasy B metra 1.5.1986 přestala na této trase jezdit úplně.
Vedení nemocnice se podařilo prosadit výstavbu nové komunikace na severní straně pozemku nemocnice (dnešní Kukulova), která spojovala Vypich s Plzeňskou ulicí. Po vybudování silničního mostu přes Plzeňskou ulici došlo k propojení JZ Města, dálnice D5 a Plzeňské s Karlovarskou silnicí, Břevnovem a Petřinami a tím i k podstatnému nárůstu dopravního zatížení v těsné blízkosti nemocnice. Z obslužné ulice pro nemocnice se stala okružní pražská komunikace kategorie B1, po které okolo nemocnice denně projede 27.300 vozidel, z toho 1.300 těžkých nákladních automobilů.
Postupně se tak mohla stěhovat další pracoviště. 19. května 1977 bylo slavnostně otevřeno dětské Kardiocentrum (tehdy se ještě jmenovalo Specializované pracoviště pediatrické kardiologie a kardiochirurgie – SPPKK) pod vedením doc. Milana Šamánka . 14. července 1978 zahájila činnost v Motole Klinika dětské chirurgie prof. Václava Tošovského. Pro představu jak náročné a přitom dokonale organizačně zvládnuté, bylo stěhování svědčí to, že poslední operační den na Karlově byl na Klinice dětské chirurgie 12. 7. a 18. července se již operovalo v Motole. Otevřeno bylo 25 lůžek neurochirurgického oddělení doc. V. Beneše a ORL oddělení vedené docentem Klosem. 1. listopadu 1978 bylo z Karlova přestěhováno a otevřeno oddělené dětské onkologie – první v ČSSR s 18 a později 25 lůžky. Primářem byl jmenován dosavadní ordinář Stanice dětské onkologie na Dětské chirurgické klinice MUDr. Josef Koutecký. V červnu 1983 se z oddělení stala Klinika dětské onkologie a počet lůžek se zvýšil na 60. Činnost zahájila i dětská část ortopedické kliniky.
9. října 1978 zahájila provoz Dětská poliklinika pod vedením MUDr. Jany Zelingerové. Podařilo se zde sjednotit ambulance jednotlivých dětských klinik i různé specializované poradny na kvalitativně vyšší úrovni, sjednotila se veškerá ambulantní dokumentace, urychlila a zlepšila se diagnostika. Poliklinika se stala organizačně samostatným celkem s vlastním kolektivem vysoce kvalifikovaných (atestace II.st.) lékařů a zdravotnických pracovníků. Zůstala přitom zachovány úzká odborná návaznost na kliniky. Tento systém však byl začátkem 90. let zrušen a téměř všechny ambulance přešly pod správu jednotlivých klinik.
17. září 1979 byla založena Dětská oční klinika,jako jediné pracoviště tohoto duhu v republice. Měla 25 lůžek, vlastní operační sál, ortoptické oddělení a specializovanou dětskou ambulanci. Vedením kliniky byla pověřena prof. MUDr. Helena Lomíčková, DrSc. Od 1. 7. 1986 se stala přednostkou doc. MUDr. Blanka Brůnová, CSc, která vedla kliniku do r. 1998.