Podpora zdraví na pracovišti

FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE Abstrakt/úvod Desetileté členství Fakultní nemocnice v Motole v národní a mezinárodní síti programu WHO/Health Promoting Hospitals & Health Services (HPH&HS) bylo v letech 2012 – 2014 doplněno účastí v pilotním mezinárodním projektu Recognition Process. Do projektu byla za nemocnici zapojena Pneumologická klinika. Na základě vyhodnocení dat z dotazníku pro zaměstnance v rámci projektu jsme se rozhodli pro vlastní interní doplňující průzkumné šetření, které mělo za cíl zmapovat aktuální situaci v začleňování programu podpory zdraví na klinice a u zdravotnického personálu zmapovat následující témata: I. Aktuální představy sester a lékařů týkající se termínu „podpora zdraví“, smyslu a významu programu podpory zdraví v péči o pacienty II. Podmínky a předpoklady aktivního přístupu personálu k programu podpory zdraví

Metodika sběru a zpracování dat

Průzkum proběhl na Pneumologické klinice v období listopad až prosinec 2013. Vyhodnocení průzkumu a zpracování výstupů bylo provedeno v roce 2014. Po sérii konzultací se zástupcem vedením FN Motol a vedením kliniky týkajících se provozních a časových dispozic všech skupin zdravotnického personálu byly pro průzkum zvoleny tři různé formy:

1. Forma skupinových interaktivních workshopů

Tato forma byla zvolena pro práci se středním zdravotnickým personálem. Proběhly tři workshopy, kterých se zúčastnilo celkem 33 pracovníků z lůžkového oddělení, JIP a ambulantního provozu. Workshopu se účastnily i vrchní sestra a staniční sestry.

2. Forma dotazníkového šetření

Tento způsob byl vybrán jako nejvhodnější pro získání informací od lékařů. Celkem bylo rozdáno 16 dotazníků, vyplněno a vráceno bylo 9 dotazníků.

3. Forma strukturovaného rozhovoru

Forma strukturovaného rozhovoru byla nakonec zvolena pro získání informací od primáře kliniky a od vedoucí lékařky Centra pro léčbu závislosti na tabáku (CLZT). Tato lékařka zároveň vyplnila i dotazník.

Struktura workshopů se středním zdravotnickým personálem zahrnovala stejná témata a v zásadě stejné nebo velmi podobné typy otázek jako dotazníky pro lékaře, aby bylo možné porovnat odpovědi na stejné otázky v daných tématech od obou respondentských skupin.

Tři tematické okruhy zahrnovaly celkem 9 otázek:

  1. Aktuální představy zdravotníků (lékařů a sester) týkající se termínu „podpora zdraví“, smyslu a významu programu podpory zdraví v péči o pacienty – pro obě skupiny 3 otázky
  2. Informovanost o programu WHO/HPH&HS a aktivitách podpory zdraví – sestry 2 otázky, lékaři 4 otázky
  3. Podmínky a předpoklady aktivního přístupu personálu k programu podpory zdraví – sestry 4 otázky, lékaři 2 otázky

Výsledky průzkumu a jejich interpretace

Tematický okruh I: Aktuální představy týkající se pojmu „podpora zdraví“, významu a smyslu programu podpory zdraví v péči o pacienty

Úspěšnost a dlouhodobá udržitelnost programů podpory zdraví se odvíjí od jejich

odpovědí na otázky k prvnímu tématu je zřejmé , že představa o tom, co znamená a obsahuje pojem „podpora zdraví“, je u obou skupin respondentů v zásadě shodná. Střední zdravotní personál má oproti lékařům představu širší a konkrétnější, pro lékaře jsou aktivity podpory zdraví více na okraji jejich pozornosti.

Názory sester jsou velmi konkrétní a vycházejí z praktických zkušeností.

Otázka prospěšnosti aktivit podpory zdraví realizovaných přímo v nemocnici má jednoznačnou podporu u obou skupin zdravotníků.

Tematický okruh II: Podmínky a předpoklady aktivního přístupu personálu k programu podpory zdraví

Otázky v tomto tematickém bloku se týkaly pohledu zdravotníků na to, co je důležité pro pacienta a co ovlivňuje jeho spokojenost s léčebnou péčí. Obě skupiny, sestry i lékaři, se vyjádřily, že za nejpodstatnější faktor spokojenosti pacientů považují přístup personálu k pacientům.

Z hlediska tohoto zjištění se jeví jako velmi podstatná druhá část tohoto tematického bloku, zahrnující odpovědi na otázky týkající se motivačních a demotivačních faktorů ovlivňujících spokojenost personálu (je součástí 4.standardu podpory zdraví). Obě skupiny zdravotníků se shodly na pozitivním motivačním vlivu dobrého kolektivu, vzájemných mezilidských i profesních vztahů. Druhým pozitivním motivačním faktorem jsou pro lékaře finance, pro sestry pak pracovní prostředí. Za výrazně demotivační byl označen takový systém práce, který se jeví jako nesmyslný a zbytečný a nedostatečné personální obsazení, které při stávajícím náporu práce výrazně zvyšuje úroveň stresu a zároveň omezuje časovou kapacitu, kterou by personál mohl a měl věnovat kvalitnějšímu přístupu k pacientům.

Průzkum tak ukázal, že práce na plnění 4. standardu podpory zdraví (Zdravé pracovní prostředí) může být jedním z klíčových témat, které ovlivňuje kvalitu poskytované péče (i když je jinak dobře medicínsky nastavená a provedená) a mohou se projevovat ve výsledcích dotazníků spokojenosti pacientů.

Závěry

Průzkum realizovaný formou diskuzí se sestrami na interaktivních workshopech přinesl nejen řadu informací, ale zároveň inspiroval přítomné k formulaci nápadů a námětů pro oblasti, které v otázkách nebyly přímo zahrnuté. Stejně tak i některé odpovědi lékařů v dotaznících ukazují, kde respondenti vidí potenciál ke změně. Proto byly odpovědi zpracovány ještě do samostatného přehledu týkajícího se možností a rezerv.

Základním palivem procesu změny je motivace. Předpokladem pro optimální přípravu změnového procesu je znalost motivačních faktorů – tzn. toho, co je pro daného jedince natolik důležité, že mu stojí za to něco pro to udělat a do procesu změny vstoupit. V programech podpory zdraví v nemocnicích se na změně vždy podílí víc skupin a faktorů najednou, proto je důležité najít co nejvíce společných faktorů/témat.

Aktivity v rámci programu podpory zdraví v nemocnici jsou z pohledu zdravotníků, sester i lékařů prospěšné a smysluplné.

Smysluplnost a prospěšnost jsou základními předpoklady a motivačními faktory, které zvyšují šanci, aby implementace nových prvků do systému zdravotní péče v nemocnici byla úspěšná a dlouhodobě udržitelná. Podpora zdraví a její jednotlivé prvky není ze strany zdravotníků vnímána jako nadstandard, ale jako součást zdravotní péče.

Z průzkumu vyplynulo, že se sestry i lékaři shodují v pohledu a názorech na tyto oblasti:

  • Na základní představě o tom, co je podpora zdraví
  • Na významu psychické pohody a podpory jak v léčbě pacientů, tak u personálu
  • Na důležitosti přístupu zdravotníků k pacientům, na významně podpůrný význam mezilidských vztahů a vzájemné komunikace na pracovišti

PROMOTING A HEALTHY WORKPLACE MOTOL UNIVERSITY HOSPITAL (PDF)