- Základní informace
- Ambulance
- Lůžkové oddělení
- Vedení a personál
- Aktuality pro pacienty
- Informace pro cestovatele
- Cestovní lékárnička
- Prevence poštípání komáry
- Horečka během pobytu a po návratu z tropů
- Cestovatelský průjem
- Poranění zvířetem a rizika ve volné přírodě
- Pásmová nemoc
- Úpal a úžeh
- Vysokohorská nemoc
- Cestovní pojištění a systém DROZD
- Co dělat v případě zdravotních obtížích po návratu z cest?
- Očkovací centrum a Centrum cestovní medicíny
- Otevírací doba
- Očkování covid-19
- Očkování klíšťová meningoencefalitida
- Očkování pacientů na imunosupresivní a biologické terapii
- Ceník
- Příspěvky zdravotních pojišťoven na očkování
- Typy vakcín
- Nemoci, proti kterým lze očkovat a jednotlivé vakcíny
- Použité a další zdroje informací
- Centrum pro léčbu virových hepatitid
- Centrum pro léčbu infekcí u narkomanů
- Infekční nemoci a infekční lékařství
- Historie kliniky
- Výuka
- Věda a klinický výzkum
- Kontakt
Motto: Cílem našeho pracoviště je propojit aplikovaný klinický výzkum, inovativní výuku spolu s poskytováním kvalitní zdravotní péče založené na použití nejmodernějších poznatků lékařské vědy a dobře sladěné týmové práce spokojených zaměstnanců.
Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol poskytuje komplexní léčebnou i preventivní péči v infekčním lékařství a cestovní medicíně od 15 let. Odborné zaměření pracoviště a poskytovaná péče vychází z moderní koncepce oboru a je inspirována pozicí infekčního lékařství v zahraničí s důrazem na ambulantní péči a konziliární služby pro ostatní kliniky a oddělení v rámci FN Motol. Klinika zajišťuje akutní a specializovanou ambulantní péči v celém rozsahu infekčního lékařství (mimo infekce HIV) a disponuje lůžkovou kapacitou pro hospitalizaci dospělých pacientů, jejichž zdravotní stav to vyžaduje.
Mezi nejčastější diagnózy, které na naší klinice konzultujeme a léčíme, patří horečnaté a zánětlivé stavy, průjmová onemocnění, infekce dýchacích a močových cest, exantémové infekce (infekce, které se projevují výsevem vyrážky), neuroinfekce, infekce jater či infekce kůže a měkkých tkání. Klinika se specializuje na diagnostiku a léčbu horečnatých stavů nejasné etiologie, importovaných tropických infekcí, oportunních infekcí u imunodeficientních pacientů, infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a infekcí u rizikových skupin pacientů (senioři, pacienti se závažným chronickým onemocněním apod.).
Na klinice je zřízeno Očkovací centrum, zajišťující i očkování proti covid-19, a Centrum cestovní medicíny. Centrum cestovní medicíny poskytuje komplexní předvýjezdové poradenství i diagnostiku a léčbu zdravotních obtíží u cestovatelů po návratu z rizikové oblasti. V rámci pražských nemocnic je zcela unikátní Centrum pro léčbu infekcí u intravenózních uživatelů drog, které poskytuje ambulantní i lůžkovou péči pro drogově závislé pacienty. Hospitalizovaným nemocným zajišťuje psychiatrickou i psychologickou péči, pomáhá se zařizováním léčby u motivovaných nemocných, poskytuje substituční léčbu během hospitalizace a zajišťuje interní vyšetření před zahájením substituční léčby metadonem. Péče o pacienty s chronickou hepatitidou B či C je zajištěna v Centru pro léčbu virových hepatitid.
Klinika se podílí na výuce studentů bakalářských i magisterských studijních programů na 2. LF UK a slouží jako výukové pracoviště Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví. Vědecko-výzkumná činnost kliniky je založena na spolupráci s příbuznými laboratorními a klinickými obory ve FN Motol. Hlavní výzkumná témata zahrnují antibiotickou terapii a preskripci, cestovní medicínu, infekce u rizikových skupin pacientů a epidemiologii infekčních onemocnění.
Akutní a pohotovostní ambulance (nepřetržitý provoz):
Ambulance ošetřuje pacienty s akutními a nově vzniklými zdravotními obtížemi, kteří jsou odesláni z Oddělení urgentního příjmu či s doporučením od praktického či jiného ošetřujícího lékaře. Tito pacienti jsou vyšetřeni bez objednání. Provoz ambulance je nepřetržitý, avšak od 15:30 do 7:45 hod. a v nepracovní dny pacienty vyšetřuje a k hospitalizaci přijímá lékař sloužící na lůžkovém oddělení, proto je pohotovostní služba určena pouze pro urgentní stavy, jejichž ošetření nesnese odkladu.
Kontakt na akutní ambulanci: 22443 6945 (7:00-19:00), 22443 7777 (kontakt na lékaře ve službě od 19:00 – 7:00)
Pokud praktický lékař odesílá pacienta k hospitalizaci, doporučujeme z důvodu omezené lůžkové kapacity nejprve kontaktovat lékaře oddělení (22443 7777), případně pacienta odeslat cestou Oddělení urgentního příjmu dospělých. V případě neurgentních stavů (např. konzultace výsledků sérologických vyšetření, protrahované či dlouhodobé obtíže apod.) doporučujeme objednání do specializované poradny (viz níže).
Specializované ambulance:
Klinika zajišťuje specializovanou ambulantní péči v celém rozsahu infekčního lékařství (mimo HIV). Na klinice je mimo jiné poskytována péče pacientům s lymeskou borreliózou, chlamydiovými infekcemi, únavovým syndromem, virovými hepatitidami, herpetickými infekcemi, zoonózami, uzlinovým syndromem, horečnatými či zánětlivými stavy nejasné etiologie či parazitárními infekcemi. Součástí kliniky je Očkovací centrum či Centrum cestovní medicíny poskytující předvýjezdové poradenství i diagnostiku a léčbu zdravotních obtíží u pacientů po návratu z tropů. K vyšetření se pacienti mohou objednat na tel.č. 22443 6930.
Lůžkové oddělení
Lůžkové oddělení kliniky disponuje celkem 23 lůžky. Oddělení je stavěno boxovým systémem s dvoulůžkovými pokoji a jedním jednolůžkovým pokojem. Každý pokoj je vybaven vlastním sociálním zařízením, TV a telefonem, kterým se nemocný spojuje se sestrou, ale kterým může hovořit i se svými příbuznými a známými, pokud tito zavolají na pracovnu sester (22443 6928/6929).
Pobyt v nemocnici
Při přijetí do nemocnice si prosím vezměte s sebou:
- Kartičku zdravotní pojišťovny a občanský průkaz
- Doporučení k hospitalizaci (máte-li jej), zprávy a výsledky z předchozích vyšetření
- Léky, které pravidelně užíváte (v originálním balení) či alespoň jejich seznam
- Základní toaletní potřeby, župan, pyžamo, přezůvky s protiskluzovou podrážkou
- Mobilní telefon a nabíječku
Jedná-li se o akutní přijetí, je vhodné donést potřebné věci pacientovi po dohodě se zdravotnickým personálem v co nejkratší možné době. Do nemocnice, prosíme, nenoste větší obnos peněz, cennosti (drahé šperky, hodinky…), zbraně. Cenné věcí, šperky, větší finanční částky a důležité doklady doporučujeme uložit do ústavního trezoru.
Součástí administrativních úkonů při přijetí k hospitalizaci je i podepsání souhlasu s hospitalizací a s následným diagnostickým i léčebným postupem. Nebojte se zeptat na vše, co vám bude nejasné a čeho se obáváte. Ošetřující lékaři rádi vše vysvětlí. Během hospitalizace informujte, prosím, ošetřujícího lékaře nebo zdravotní sestry o všech vašich potížích i o tom co vás trápí. Snažte se předat zdravotníkům všechny nutné informace, protože tím usnadníte a urychlíte léčbu a zkrátíte dobu hospitalizace v nemocnici.
V případě hospitalizace je nutné dodržovat vnitřní předpisy oddělení a nemocnice, se kterým Vás seznámí lékaři a sestry kliniky.
Pravidla pro návštěvy na lůžkovém oddělení
Návštěvy na lůžkovém oddělení jsou povolené denně od 14:00 do 17:00, avšak je nutné respektovat režim stanovený ošetřujícím personálem. Mimo uvedenou návštěvní dobu mohou být ve výjimečných případech návštěvy povoleny po domluvě s personálem kliniky. Doporučujeme, aby u jednoho pacienta byly v pokoji při návštěvě max. 2 osoby. Přístup na oddělení a pokoje pacientů není povolen dětem do 15 let a těhotným ženám. Ošetřující lékař je oprávněn z epidemiologických důvodů návštěvy na vybraných pokojích zakázat. Návštěvy musí respektovat pokyny zdravotnických pracovníků, včetně použití doporučených osobních ochranných pomůcek (pláště, ústenky, rukavice), mytí a dezinfekce rukou.
Pravidla pro sdělování informací o zdravotním stavu
Informace jsou sdělovány pouze osobám uvedeným ve zdravotnické dokumentaci, které znají heslo pro komunikaci. Informace sděluje ošetřující lékař v pracovní dny od 11:00 do 12:00 na tel. č. 22443 6928/6929. O víkendu lze o aktuální informace o zdravotním stavu požádat službu konajícího lékaře v době od 15:00 do 16:00. Výjimku z výše uvedeného pravidla představuje situace, kdy je pacient přijat k hospitalizaci ve službě (15:30-7:45), poté lze požádat o informace o aktuálním zdravotním stavu následující den v ranních hodinách.
Vedení a personál
Přednosta kliniky:
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.
tel.: 22443 6900/6901
Zástupce přednosty pro zdravotnickou činnost:
MUDr. Martin Tulach
tel.: 22443 6903
Zástupce přednosty pro výuku:
MUDr. Aneta Nyčová
Zástupce přednosty pro vědu a klinický výzkum:
MUDr. Vyacheslav Grebenyuk
Vedoucí lůžkového oddělení:
MUDr. Grigorij Mesežnikov
tel.: 22443 6948/6928/6929
Hlavní konziliární lékař:
MUDr. Marek Štefan, MBA
tel.: 22443 6911
Sekundární lékaři (akutní a odborné ambulance):
MUDr. Jan Kubík
MUDr. Vyacheslav Grebenyuk
MUDr. Veronika Jegorova
Sekundární lékaři (lůžkové oddělení):
MUDr. Lukáš Kohout
MUDr. Aneta Nyčová
MUDr. Barbora Píšová
MUDr. Tereza Ernestová
MUDr. Sarah Schwottová
MUDr. Kateřina Kupská
Vrchní sestra:
Mgr. Milena Chybová
tel.: 22443 6905
Staniční sestra:
Hana Černá
tel.: 22443 6907
Očkovací centrum:
Bc. Denisa Ličáková
tel.: 22443 2330
mobil: 775 939 710
Sekretariát:
Bc. Martin Mecerod
tel.: 22443 6900/6901
mobil: 720 932 246
Jarmila Marešová
tel.: 22443 6910
Aktuality pro pacienty
Právě očkujeme
Cestujeme bezpečně
MUDr. Veronika Jegorova
Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol
Ať už je Vaší vysněnou destinací Evropa, Středozemí nebo exotické tropické oblasti, nezapomeňte, kromě nákupu letenek a ubytování, i na přípravu co se týče zdraví. Každopádně se ale cestování nebojte, jak říkáme: „Nejsou nebezpečné země, jsou jen rizikoví cestovatelé.“
Zdravotní, a specificky infekční, rizika se velmi odlišují nejen podle toho, do jaké destinace míříme, ale i kdy a jak dlouho budeme v dané destinaci pobývat, jak budeme ubytováni či jak se budeme stravovat. Spolu s tím se odlišují i doporučení pro očkování cestovatelů. Na trhu je nepřeberné množství vakcín, a pokud pomineme povinná očkování (např. žlutá zimnice při cestě do oblastí subsaharské Afriky či Latinské Ameriky), měl by každý cestovatel mít minimálně platné očkování proti tetanu. Je víceméně jedno, jestli si jedete lehnout na pláž pětihvězdičkového hotelu nebo projet danou zemi stopem, poranit se může i sebeopatrnější člověk. Bez znalosti poslední aplikace “tetanovky” se Vám může dovolená nejen zkomplikovat, ale i prodražit. V případě, že od poslední aplikace uběhlo více jak 10 let, je vhodné se před cestou nechat přeočkovat, přičemž optimální je kombinovaná vakcína, která poskytuje ochranu i proti dávivému kašli a záškrtu.
Dalším očkováním, které se hodí každému cestovateli, je očkování proti žloutence typu A, která někdy bývá laicky označována jako nemoc špinavých rukou. Avšak infikovat se můžete i při velmi úzkostném dodržování pravidel osobní hygieny, protože v některých oblastech nejste schopni například ohlídat personál stravovacích zařízení, jejich hygienu a zdravotní stav. Toto očkování je využitelné i v našich podmínkách, lokální ohniska žloutenky typu A můžeme vidět v odloučenějších komunitách nebo například při povodních.
Při cestách do přírody nebo delších pobytech v rizikových oblastech je jistě ke zvážení i očkování proti vzteklině. I při aktivní snaze vyhýbat se zvířatům, nikdy nevíte, kdy si místní zvíře vyhlídne Vás. Například opice bývají v exotických destinacích značně agresivní a nebojí se, stačí chvilka nepozornosti. Vzteklina je vždy smrtelné onemocnění a po rizikovém kontaktu se zvířetem je u neočkovaného člověka nutné aplikovat 5 dávek vakcíny spolu se zvířecím/lidským sérem. To je nejen nákladné, ale především nemusí být ve všech destinacích k dispozici. Mezi další očkování, která se zvažují podle rizika v dané destinaci patří například očkování proti břišnímu tyfu, žloutence typu B, meningokokům, poliomyelitidě či japonské encefalitidě.
I po absolvování očkování je však nutné dávat si pozor na to, jak se budete v cílové destinaci chovat při stravování. Ne nadarmo se říká, že kdo během cesty neměl zažívací obtíže, jako by ani necestoval. Průjmová onemocnění patří mezi nejčastější zdravotní obtíže cestovatelů. Povětšinou jde o samoúzdravné stavy, které však mohou značně znepříjemnit dovolenou.
Základem prevence je konzumace originální balené vody, a to nejen k pití, ale též na čištění zubů či vyplachování úst. Ačkoli je to na dovolené lákavé, měli byste se snažit vyvarovat ledu v nápojích. Přestože stravování se na tržnicích a ulicích k poznávání místní kultury jistě patří, nelze jej považovat za bezpečné. Volte ovoce/zeleninu se slupkou, potraviny v originálním balení a vyhněte se nepasterizovaným mléčným výrobkům či nedostatečně tepelně opracovanému masu. Všeobecně mějte na paměti pravidlo: „Peel it, boil it or forget it“. A to nejdůležitější, dodržujte zvýšenou hygienu rukou před každým jídlem.
V případě, že se průjem rozvine, základ léčby představuje udržení hydratace (vhodné je zakoupit si před cestou v lékárně tzv. rehydratační roztoky, které dodají tělu i minerály). Další doporučené léky zahrnují adsorbencia (diosmektit, černé uhlí) nebo racecadotril. Velmi účinný je i loperamid, který zpomaluje peristaltiku, avšak neměl by se užívat u pacientů, kteří mají horečku, intenzivní bolesti břicha či stolici s příměsí krve či hlenu. Rutinní užívání antibiotik či střevních dezinficiens nedoporučujeme s ohledem na možné ovlivnění střevní mikroflóry a riziko dlouhodobějších trávicích obtíží. U pacientů, kteří užívají léky na diabetes či vysoký krevní tlak může být nutné při akutním průjmovém onemocnění s dehydratací tyto léky přechodně vysadit.
Kromě očkování a stravovacích návyků je dobré před cestou zhodnotit též riziko malárie, která se vyskytuje zejména v subsaharské Africe, i když riziko hrozí i v dalších tropických oblastech. Jde o závažné horečnaté onemocnění přenášené samičkami komárů rodu Anopheles. Tento hmyz je aktivní od soumraku až do svítání. V rámci prevence existuje účinná chemoprofylaxe pomocí antimalarik, která Vám dle rizika předepíše specialista v centru cestovní medicíny. Z antimalarik se nejčastěji užívá atovachon/proguanil, který je účinný a je cestovateli velmi dobře snášen. Malárie může u cestovatelů probíhat dramatičtěji než u místních obyvatel, přičemž k úmrtí může dojít i v řádu dnů. Cestování do malarické oblasti bez antimalarik není dobrodružství ani hrdinství, ale vyloženě zbytečný a neuvážený risk.
Vzhledem k tomu, že v mnohých destinacích není malárie jedinou nemocí přenášenou komáry, je dobré se chránit před poštípání hmyzem. Komáři totiž přenáší i jedny z nejčastějších tropických infekcí, jako jsou horečka dengue, chikungunya, Zika, západonilská horečka či japonská encefalitida. Dokonce i v oblasti Středozemí může být poštípání komáry rizikové, protože drobní komárci mohou přenášet horečku papatači (obdoba naší klíšťové meningoencefalitidy), západonilskou horečku či leishmaniózu. V době nejvyšší aktivity komárů omezte expozici kůže: noste dlouhé kalhoty a rukávy, upřednostněte volné střihy a světlé barvy oblečení, na kterých komáry lépe uvidíte. Na kůži používejte repelenty s dostatečnou účinností (50% DEET či 20% (p)icaridin). Repelent si vždy zakupte před odletem v lékárně či ve sportovních potřebách. Nekupujte je až v tropech, protože v zahraničí bývají mnohdy prodávány méně účinné preparáty. Přímo na oblečení lze aplikovat přípravky s permethrinem. Vzhledem k převaze noční aktivity komárů je na místě omezit otevírání oken při rozsvíceném světle, pokud v nich nejsou instalovány sítě proti hmyzu. Jako doplněk je možné dále volit elektrické insekticidy do zásuvky, mít zapnutý větrák/klimatizaci a nad lůžkem umístěnou moskytiéru.
Právě z důvodu rizika malárie a jiných tropických infekcí je vždy důležité, aby cestovatel, který onemocní horečkou během pobytu v tropech či krátce (až do 2 měsíců) po návratu ihned vyhledal lékařské ošetření a informoval o tom, že pobýval v tropech. Přestože většina případů horečky po návratu z tropů není vyvolána tropickými nákazami, pokud by se však o ně jednalo, vyžadují odlišné postupy v diagnostice a terapii. Pokud budete mít jakékoliv zdravotní obtíže po návratu z tropů, můžete využít služeb Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Základem před cestou je rovněž i dobrá příprava cestovní lékárničky. V té by neměly chybět léky na teplotu a bolest, léky k užívání při průjmech, bolesti v krku a kašli, dále léky na alergie, po poštípání hmyzem a základní potřeby pro první pomoc při poranění. Před vycestováním je též důležité zajistit si dostatečné množství chronicky užívaných léků, a to i pro případ, že by se Vám dovolená nečekaně prodloužila. Neopomínejte na kontrolu u sledujících specialistů stran chronických onemocnění a pokud nejsou dobře kompenzovaná, odložte cestu na dobu, kdy pro Vás bude cestování bezpečné. Pokud cestovat musíte, pak vždy vyžadujte v rámci cestovního pojištění i připojištění na Vaše chronická onemocnění.
Při dlouhých letech se připravte na možný vznik pásmové nemoci. Jet lag nejčastěji postihuje cestovatele při rychlém překonání 3 a více časových pásem. Mezi příznaky patří únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, koncentrace a podrážděnost. Příznaky většinou během pár dní při klidovějším režimu odezní. V rámci prevence byste měli cestovat odpočatí po fyzické i psychické stránce, na let si obléct pohodlné oblečení, dbát na dostatečný pitný režim a omezit konzumaci alkoholu na palubě či letišti. Při cestě na východ zkuste pár dní před odletem usínat o 1-2 hodiny dříve a preferujte noční let s možností se dospat v letadle. Při cestě na západ naopak usínejte o 1-2 hodiny později a upřednostněte let přes den s nastavením spánku dle cílové destinace.
V neposlední řadě stojí za zmínku i riziko pohlavně přenosných onemocnění, především kapavky. Celosvětově přibývá rezistentních kmenů Nesserií a léčba pak může být značně komplikovaná. Každý rád poznává kulturu jinak, k předejití nepříjemného suvenýru z cest si tak nezapomeňte přibalit kondomy a snažte se chovat zodpovědně.
Kulturní či náboženské zvyklosti nelze v tomto tématu obsáhnout, je ale na místě si před cestou zjistit základní pravidla daného státu a ty respektovat. Berte v potaz, že to Vy jste v dané zemi na návštěvě, a chovejte se s takovou úctou, jak byste chtěli, aby se turisté chovali u nás. Při cestování do méně rozvinutých zemí se připravte i na možný kulturní šok a i přes nepochopitelné skutečnosti zkuste vidět krásu v těchto odlišnostech, vždyť i to je jedním z důvodů, proč cestujete.
Jak se tedy v souhrnu na cestování co nejlépe připravit a na co si dát při pozor, aby dovolená proběhla podle Vašich představ? Vždy respektujte kulturu a zvyklosti dané země, nevystavujte se zbytečnému riziku ať už co se týče lidí, zvířat, jídla nebo hmyzu. Zařiďte si kvalitní cestovní připojištění (včetně připojištění na možná chronická onemocnění) a především navštivte před cestou odborníka v oblasti cestovní medicíny, se kterým své cestovní plány společně proberete. Nakonec se přihlaste do DROZDa od Ministerstva zahraničních věcí a plnými doušky si užijte zaslouženou dovolenou ve Vaší vysněné destinaci. V případě jakýchkoliv dotazů či potíží se nás nebojte kontaktovat, jsme tu pro Vás před cestou, během ní i po návratu.
- Cestovní lékárnička
- Prevence poštípání komáry
- Horečka během pobytu a po návratu z tropů
- Cestovatelský průjem
- Poranění zvířetem a rizika ve volné přírodě
- Pásmová nemoc
- Úpal a úžeh
- Vysokohorská nemoc
- Cestovní pojištění a systém DROZD
- Co dělat v případě zdravotních obtížích po návratu z cest?
Cestujeme bezpečně
MUDr. Veronika Jegorova
Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol
Ať už je Vaší vysněnou destinací Evropa, Středozemí nebo exotické tropické oblasti, nezapomeňte, kromě nákupu letenek a ubytování, i na přípravu co se týče zdraví. Každopádně se ale cestování nebojte, jak říkáme: „Nejsou nebezpečné země, jsou jen rizikoví cestovatelé.“
Zdravotní, a specificky infekční, rizika se velmi odlišují nejen podle toho, do jaké destinace míříme, ale i kdy a jak dlouho budeme v dané destinaci pobývat, jak budeme ubytováni či jak se budeme stravovat. Spolu s tím se odlišují i doporučení pro očkování cestovatelů. Na trhu je nepřeberné množství vakcín, a pokud pomineme povinná očkování (např. žlutá zimnice při cestě do oblastí subsaharské Afriky či Latinské Ameriky), měl by každý cestovatel mít minimálně platné očkování proti tetanu. Je víceméně jedno, jestli si jedete lehnout na pláž pětihvězdičkového hotelu nebo projet danou zemi stopem, poranit se může i sebeopatrnější člověk. Bez znalosti poslední aplikace “tetanovky” se Vám může dovolená nejen zkomplikovat, ale i prodražit. V případě, že od poslední aplikace uběhlo více jak 10 let, je vhodné se před cestou nechat přeočkovat, přičemž optimální je kombinovaná vakcína, která poskytuje ochranu i proti dávivému kašli a záškrtu.
Dalším očkováním, které se hodí každému cestovateli, je očkování proti žloutence typu A, která někdy bývá laicky označována jako nemoc špinavých rukou. Avšak infikovat se můžete i při velmi úzkostném dodržování pravidel osobní hygieny, protože v některých oblastech nejste schopni například ohlídat personál stravovacích zařízení, jejich hygienu a zdravotní stav. Toto očkování je využitelné i v našich podmínkách, lokální ohniska žloutenky typu A můžeme vidět v odloučenějších komunitách nebo například při povodních.
Při cestách do přírody nebo delších pobytech v rizikových oblastech je jistě ke zvážení i očkování proti vzteklině. I při aktivní snaze vyhýbat se zvířatům, nikdy nevíte, kdy si místní zvíře vyhlídne Vás. Například opice bývají v exotických destinacích značně agresivní a nebojí se, stačí chvilka nepozornosti. Vzteklina je vždy smrtelné onemocnění a po rizikovém kontaktu se zvířetem je u neočkovaného člověka nutné aplikovat 5 dávek vakcíny spolu se zvířecím/lidským sérem. To je nejen nákladné, ale především nemusí být ve všech destinacích k dispozici. Mezi další očkování, která se zvažují podle rizika v dané destinaci patří například očkování proti břišnímu tyfu, žloutence typu B, meningokokům, poliomyelitidě či japonské encefalitidě.
I po absolvování očkování je však nutné dávat si pozor na to, jak se budete v cílové destinaci chovat při stravování. Ne nadarmo se říká, že kdo během cesty neměl zažívací obtíže, jako by ani necestoval. Průjmová onemocnění patří mezi nejčastější zdravotní obtíže cestovatelů. Povětšinou jde o samoúzdravné stavy, které však mohou značně znepříjemnit dovolenou.
Základem prevence je konzumace originální balené vody, a to nejen k pití, ale též na čištění zubů či vyplachování úst. Ačkoli je to na dovolené lákavé, měli byste se snažit vyvarovat ledu v nápojích. Přestože stravování se na tržnicích a ulicích k poznávání místní kultury jistě patří, nelze jej považovat za bezpečné. Volte ovoce/zeleninu se slupkou, potraviny v originálním balení a vyhněte se nepasterizovaným mléčným výrobkům či nedostatečně tepelně opracovanému masu. Všeobecně mějte na paměti pravidlo: „Peel it, boil it or forget it“. A to nejdůležitější, dodržujte zvýšenou hygienu rukou před každým jídlem.
V případě, že se průjem rozvine, základ léčby představuje udržení hydratace (vhodné je zakoupit si před cestou v lékárně tzv. rehydratační roztoky, které dodají tělu i minerály). Další doporučené léky zahrnují adsorbencia (diosmektit, černé uhlí) nebo racecadotril. Velmi účinný je i loperamid, který zpomaluje peristaltiku, avšak neměl by se užívat u pacientů, kteří mají horečku, intenzivní bolesti břicha či stolici s příměsí krve či hlenu. Rutinní užívání antibiotik či střevních dezinficiens nedoporučujeme s ohledem na možné ovlivnění střevní mikroflóry a riziko dlouhodobějších trávicích obtíží. U pacientů, kteří užívají léky na diabetes či vysoký krevní tlak může být nutné při akutním průjmovém onemocnění s dehydratací tyto léky přechodně vysadit.
Kromě očkování a stravovacích návyků je dobré před cestou zhodnotit též riziko malárie, která se vyskytuje zejména v subsaharské Africe, i když riziko hrozí i v dalších tropických oblastech. Jde o závažné horečnaté onemocnění přenášené samičkami komárů rodu Anopheles. Tento hmyz je aktivní od soumraku až do svítání. V rámci prevence existuje účinná chemoprofylaxe pomocí antimalarik, která Vám dle rizika předepíše specialista v centru cestovní medicíny. Z antimalarik se nejčastěji užívá atovachon/proguanil, který je účinný a je cestovateli velmi dobře snášen. Malárie může u cestovatelů probíhat dramatičtěji než u místních obyvatel, přičemž k úmrtí může dojít i v řádu dnů. Cestování do malarické oblasti bez antimalarik není dobrodružství ani hrdinství, ale vyloženě zbytečný a neuvážený risk.
Vzhledem k tomu, že v mnohých destinacích není malárie jedinou nemocí přenášenou komáry, je dobré se chránit před poštípání hmyzem. Komáři totiž přenáší i jedny z nejčastějších tropických infekcí, jako jsou horečka dengue, chikungunya, Zika, západonilská horečka či japonská encefalitida. Dokonce i v oblasti Středozemí může být poštípání komáry rizikové, protože drobní komárci mohou přenášet horečku papatači (obdoba naší klíšťové meningoencefalitidy), západonilskou horečku či leishmaniózu. V době nejvyšší aktivity komárů omezte expozici kůže: noste dlouhé kalhoty a rukávy, upřednostněte volné střihy a světlé barvy oblečení, na kterých komáry lépe uvidíte. Na kůži používejte repelenty s dostatečnou účinností (50% DEET či 20% (p)icaridin). Repelent si vždy zakupte před odletem v lékárně či ve sportovních potřebách. Nekupujte je až v tropech, protože v zahraničí bývají mnohdy prodávány méně účinné preparáty. Přímo na oblečení lze aplikovat přípravky s permethrinem. Vzhledem k převaze noční aktivity komárů je na místě omezit otevírání oken při rozsvíceném světle, pokud v nich nejsou instalovány sítě proti hmyzu. Jako doplněk je možné dále volit elektrické insekticidy do zásuvky, mít zapnutý větrák/klimatizaci a nad lůžkem umístěnou moskytiéru.
Právě z důvodu rizika malárie a jiných tropických infekcí je vždy důležité, aby cestovatel, který onemocní horečkou během pobytu v tropech či krátce (až do 2 měsíců) po návratu ihned vyhledal lékařské ošetření a informoval o tom, že pobýval v tropech. Přestože většina případů horečky po návratu z tropů není vyvolána tropickými nákazami, pokud by se však o ně jednalo, vyžadují odlišné postupy v diagnostice a terapii. Pokud budete mít jakékoliv zdravotní obtíže po návratu z tropů, můžete využít služeb Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Základem před cestou je rovněž i dobrá příprava cestovní lékárničky. V té by neměly chybět léky na teplotu a bolest, léky k užívání při průjmech, bolesti v krku a kašli, dále léky na alergie, po poštípání hmyzem a základní potřeby pro první pomoc při poranění. Před vycestováním je též důležité zajistit si dostatečné množství chronicky užívaných léků, a to i pro případ, že by se Vám dovolená nečekaně prodloužila. Neopomínejte na kontrolu u sledujících specialistů stran chronických onemocnění a pokud nejsou dobře kompenzovaná, odložte cestu na dobu, kdy pro Vás bude cestování bezpečné. Pokud cestovat musíte, pak vždy vyžadujte v rámci cestovního pojištění i připojištění na Vaše chronická onemocnění.
Při dlouhých letech se připravte na možný vznik pásmové nemoci. Jet lag nejčastěji postihuje cestovatele při rychlém překonání 3 a více časových pásem. Mezi příznaky patří únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, koncentrace a podrážděnost. Příznaky většinou během pár dní při klidovějším režimu odezní. V rámci prevence byste měli cestovat odpočatí po fyzické i psychické stránce, na let si obléct pohodlné oblečení, dbát na dostatečný pitný režim a omezit konzumaci alkoholu na palubě či letišti. Při cestě na východ zkuste pár dní před odletem usínat o 1-2 hodiny dříve a preferujte noční let s možností se dospat v letadle. Při cestě na západ naopak usínejte o 1-2 hodiny později a upřednostněte let přes den s nastavením spánku dle cílové destinace.
V neposlední řadě stojí za zmínku i riziko pohlavně přenosných onemocnění, především kapavky. Celosvětově přibývá rezistentních kmenů Nesserií a léčba pak může být značně komplikovaná. Každý rád poznává kulturu jinak, k předejití nepříjemného suvenýru z cest si tak nezapomeňte přibalit kondomy a snažte se chovat zodpovědně.
Kulturní či náboženské zvyklosti nelze v tomto tématu obsáhnout, je ale na místě si před cestou zjistit základní pravidla daného státu a ty respektovat. Berte v potaz, že to Vy jste v dané zemi na návštěvě, a chovejte se s takovou úctou, jak byste chtěli, aby se turisté chovali u nás. Při cestování do méně rozvinutých zemí se připravte i na možný kulturní šok a i přes nepochopitelné skutečnosti zkuste vidět krásu v těchto odlišnostech, vždyť i to je jedním z důvodů, proč cestujete.
Jak se tedy v souhrnu na cestování co nejlépe připravit a na co si dát při pozor, aby dovolená proběhla podle Vašich představ? Vždy respektujte kulturu a zvyklosti dané země, nevystavujte se zbytečnému riziku ať už co se týče lidí, zvířat, jídla nebo hmyzu. Zařiďte si kvalitní cestovní připojištění (včetně připojištění na možná chronická onemocnění) a především navštivte před cestou odborníka v oblasti cestovní medicíny, se kterým své cestovní plány společně proberete. Nakonec se přihlaste do DROZDa od Ministerstva zahraničních věcí a plnými doušky si užijte zaslouženou dovolenou ve Vaší vysněné destinaci. V případě jakýchkoliv dotazů či potíží se nás nebojte kontaktovat, jsme tu pro Vás před cestou, během ní i po návratu.
Cestovní lékárnička
Obecné informace:
- Léky, které užíváte dlouhodobě a které jsou pro Vás nezbytné, si vždy vezměte do kabinového (nikoliv odbaveného) zavazadla (nutno dodržovat pravidla týkající se tekutin a sprejů na palubě), požádejte lékaře o předpis množství, které bude postačovat i v případě neplánovaného prodloužení doby pobytu
- Nikdy nevystavujte léky přímému účinku slunečního světla či tepla
- Sledujte datum exspirace označené na obalech
- Před užitím léčiva se seznamte s příbalovým letákem léku
- Dodržujte zvýšené opatrnosti při užívání léků v těhotenství či při kojení, zkontrolujte, zda je léky možné užívat
- Léky uschovejte mimo dosah dětí
- Pokud užíváte opiáty či injekční léky, vyžádejte si potvrzení od předepisujícího lékaře v anglickém jazyce, zkontrolujte si platné předpisy o dovozu léků do dané destinace
Léky a vybavení cestovní lékárničky:
- Chronicky užívané léky: léky, které́ trvale/příležitostně užíváte, v dostatečném množství (i při nečekaném prodloužení pobytu)
- Léky, které by mohly být potřeba při zhoršení Vašeho chronického onemocnění
- Léky proti bolesti a teplotě: paracetamol (nepoužívat ibuprofen či kyselinu acetylsalicylovou, které mohou ovlivňovat funkci krevních destiček a srážení krve)
- Základní potřeby pro první pomoc při poranění nebo úrazu:
- Tlakový obvaz, sterilní čtverce, elastické obinadlo, náplast, leukoplast
- Steri-strips na drobné rány (náplasťové stehy)
- Nůžky, pinzeta, rukavice
- Antiseptikum, dezinfekce
- Léky proti průjmu a zažívacím obtížím:
- Orální rehydratační roztoky
- Diosmektit
- Léky s obsahem bismutu
- Racecadotril
- Loperamid (neužívejte při horečnatém průjmu, průjmu s výraznými bolestmi břicha či pokud ve stolici je příměs krve nebo hlenu)
- Léky proti zvracení (ondansetron…)
- Rutinní používání střevních dezinficiens či antibiotik nedoporučujeme
- Léky proti alergii či kožním reakcím
- Antihistaminika
- Lokální léčiva na kůži
- Antibiotická mast při hnisavé infekci kůže
- Antimykotika
- Lokální kortikoid či lokální antihistaminikum při poštípání hmyzem či kožních reakcích
- Spasmolytika (preferenčně v tabletové formě)
- Léky na respirační obtíže:
- Proti rýmě
- Proti kašli
- Proti bolesti v krku (vhodné jsou preparáty s obsahem lokálního anestetika)
- Oční kapky
- Léky na kinetózu (dimenhydrinát, moxastin)
- Opalovací krémy, krémy po slunění, sluneční brýle
- Repelenty: optimálně s účinnou látkou DEET (20-50 %) či (p)ikaridin 20 %
Pozor: repelent nanášejte pouze na kůži nekrytou oblečením, neaplikujte v okolí sliznic, při současném použití opalovacích krémů nejprve aplikovat krém, poté repelent; délka působení přípravku je závislá na koncentraci účinné látky - Antimalarika (jsou-li indikována)
- Teploměr
Antimalarika
- Nejčastěji doporučované antimalarikum je atovachon/proguanil (dostupný v balení po 12 tabletách)
- Podle rizika malárie v místě pobytu doporučujeme:
- Plná chemoprofylaxe – cestovatel užívá antimalarika pravidelně, v případě atovachin/proguanilu se profylaxe zahajuje 1 den před vstupem do rizikové oblasti, antimalarikum se užívá každý den během pobytu a 5 až 7 dnů po návratu. Důležité je, aby cestovatel tablety užíval pravidelně ve stejnou dobu. Vstřebávání účinné látky zvyšují tuky, proto je vhodné tablety užívat spolu s jídlem (např. po snídani).
- Stand-by chemoprofylaxe – cestovatel antimalarika užije v případě, že se u něj rozvine horečka. Podává se léčebná dávka, v případě atovachon/proguanilu pacient ihned užije 4 tbl., další 4 tbl. za 24 hod. a poslední 4 tbl. z balení znovu za 24 hod. Terapie se zahajuje vždy, v případě že se nejedná o malárii, ale jiné onemocnění nepředpokládá se, že by antimalarika, jakkoliv nepříznivě ovlivnily jeho průběh. Naopak, pokud by nebyla terapie případné malárie zahájena včas, hrozí nemocnému řada závažných komplikací. Vždy zároveň doporučujeme bezodkladně vyhledat lékařské ošetření v místě pobytu.
Užívání antibiotik během pobytu v rizikových oblastech/tropech je spojeno s rizikem následné kolonizace (osídlení) multirezistentními bakteriemi, u kterých pak následná terapie může být i v našich podmínkách značně komplikovaná. Proto nedoporučujeme neindikované užívání antibiotik bez porady s lékařem.
Prevence poštípání komáry
Komáři, kteří se vyskytují v tropických oblastech, představují pro cestovatele potenciální riziko, protože mohou přenášet celou řadu závažných infekčních onemocnění. Mezi nemoci, které jsou šířeny komáry, patří např. malárie, horečka dengue či chikungunya nebo japonská encefalitida. Komáři, kteří přenášejí malárii (rod Anopheles), jsou aktivní především ve večerních a nočních hodinách, zatímco komáři přenášející vybrané virové infekce (např. dengue či japonskou encefalitidu) jsou aktivní přes den (rody Aedes a Culex), proto například při prevenci těchto infekcí se užívají částečně odlišné postupy (spaní pod moskytiérou v prevenci přenosu malárie).
Zásady ochrany proti komárům:
- omezit expozici kůže v době největší aktivity hmyzu (v případě komárů přenášejících malárii od setmění do úsvitu)
- nosit volné střihy, dlouhé rukávy i nohavice
- upřednostnit světlé barvy oblečení
- neužívat parfémovaná mýdla či kosmetiku
- na odhalenou kůži aplikovat dostatečně účinné repelenty, doporučujeme např. 50% DEET či 20% (p)icaridin; délka účinnosti je závislá na koncentraci účinné látky (nutné opakované podání), repelenty neaplikujte do blízkého okolí sliznic či na oblečení
- repelent si pořiďte již doma (lékárny, sportovná potřeby), nekupujte je v tropech (mnohdy jsou nabízeny méně účinné přípravky)
- v případě potřeby lze na oblečení aplikovat přípravky s permethrinem
- v malarických oblastech spát pouze pod moskytiérou, preferovat místnosti s klimatizací, větrat pouze pokud jsou v oknech instalovány sítě proti hmyzu
Horečka během pobytu a po návratu z tropů
Horečnatá onemocnění představují relativně častou příčinu zdravotních obtíží cestovatelů. Uvádí se, že přibližně 1/3 případů horečky u cestovatelů je vyvolána tropickými infekcemi (např. malárie, horečka dengue nebo chikungunya), zatímco 2/3 všech případů horečky jsou vyvolány běžnými infekcemi, které se vyskytují i v našich tuzemských podmínkách (např. respirační infekce, infekce močových cest, průjmová onemocnění apod.). Přestože většina případů horečnatých infekcí probíhá nekomplikovaně, v některých případech však horečka může být prvním příznakem závažných až život ohrožujících stavů, proto vyžaduje časné vyšetření lékařem. Cestovatel by měl lékařské ošetření vyhledat ihned, když má horečku během pobytu v tropech či v době do 3 měsíců po návratu. Po návratu se můžete obrátit se zdravotními obtížemi na naši kliniku.
Léčba horečky
- klidový režim na lůžku s dostatkem tekutin
- střídavé užívání jednotlivých antipyretik v dostatečné dávce
- Paracetamol 500-1000 mg (dle hmotnosti) po 6-8 hod. (vhodnější než ibuprofen či kyselina acetylsalicylová, protože neovlivňuje funkci krevních destiček)
- Metamizol v dávce 500mg až 4x denně á 6 hodin
- Ibuprofen volte až při neúčinnosti předchozích antipyretik
- Užívání kyseliny acetylsalicylové se vyhněte
Vybrané tropické horečnaté infekce
Malárie
Malárie je parazitární onemocnění přenášené komáry (rod Anopheles) s noční aktivitou. Malárie se vyskytuje především v subsaharské Africe, Amazonii a vybraných oblastech jižní a jihovýchodní Asie. Inkubační doba tropické malárie je obvykle 8 až 15 dnů, avšak může být výrazně delší u jiných druhů malárie. Onemocnění se projevuje horečkou s doprovodnými epizodami třesavky a bolestmi hlavy. Malárie patří mezi nejzávažnější tropické infekce s celou řadou závažných a život ohrožujících komplikací. Vakcína pro cestovatele není dostupná, avšak infekci v rizikových oblastech lze zabránit užíváním antimalarik. Riziko infekce dále částečně snižuje užívání repelentů a moskytiér. V případě podezření na tuto infekci je nutné ihned vyhledat lékaře (během pobytu v tropech a až 3 měsíce po návratu). V případě, že lékařské ošetření není možné a cestovatel pobývá v malarické oblasti bez zajištění antimalariky, je vhodné v případě horečky ihned zahájit tzv. stand-by terapii antimalariky (např. atovachon/proguanil – pacient ihned užije 4 tbl., další 4 tbl. za 24 hod. a poslední 4 tbl. z balení znovu za 24 hod.). Více informací o antimalarické profylaxi naleznete v sekci „Cestovní lékárnička“.
Horečka dengue
Virová infekce, kterou přenáší komáři rodu Aedes (denní aktivita). Jedná se o relativně časté onemocnění, které se vyskytuje především v jižní a jihovýchodní Asii, Oceánii a Latinské Americe. Vyznačuje se krátkou inkubační dobou (4-10 dnů), po které se rozvíjí chřipkovité příznaky s dominující horečkou, bolestmi hlavy (typicky za očima), bolestmi svalů a kloubů či vyrážkou. Někteří pacienti dále udávají typické svědění plosek a dlaní nebo kovovou pachuť v ústech. Onemocnění může probíhat komplikovaně, proto je nutné při podezření na tuto infekci lékařské ošetření a pravidelné sledování parametrů krevního obrazu. Léčba je pouze symptomatická, u komplikovaných případů může být nutná hospitalizace a infúzní terapie.
Horečka chikungunya
Virové horečnaté onemocnění přenášené komáry rodu Aedes. Inkubační doba infekce bývá 4 až 8 dnů. Nákaza se projevuje horečkou s doprovodnou vyrážkou, bolestmi svalů a kloubů. Komplikací této infekce jsou dlouhotrvající bolesti a otoky kloubů, které mohou přetrvávat i řadu měsíců. Léčba je pouze symptomatická.
Cestovatelský průjem
Průjmová onemocnění patří mezi nejčastější zdravotní obtíže cestovatelů. Přestože se jedná obvykle o samoúzdravné stavy, mohou značně zkomplikovat pobyt v zahraničí. Možnou prevenci představuje dodržování zásad bezpečného stravování, což je však značně obtížné. Důležité je proto zejména vědět, jak onemocnění léčit a kdy vyhledat lékařské ošetření. Obecně platí, že základ terapie představuje rehydratační a symptomatická léčba. U nekomplikovaných stavů není vhodné s ohledem na možná rizika (ovlivnění mikroflóry, osídlení multirezistentními bakteriemi, dlouhodobé trávicí obtíže…) užívat celková či lokální antibiotika. V případě probiotik nebyla v kvalitních klinických studiích prokázána přesvědčivá účinnost, jejich rutinní užití v prevenci či terapii cestovatelského průjmu proto nedoporučujeme. V případě, že dlouhodobě užíváte vybrané léky, může být nutné po konzultaci s lékařem jejich přechodné vysazení (např. vybraná léčiva užívaná v léčbě vysokého krevního tlaku či diabetu).
Co udělat, abyste nedostali průjem na cestách?
- Dbát na zvýšenou hygieny rukou, před každým jídlem si vždy umýt či vydezinfikovat ruce (dezinfekční gely)
- Pít pouze balenou vodu a nápoje (včetně čištění zubů či vyplachování úst), vyvarovat se ledu
- Jíst pouze balené potraviny či dostatečně tepelně upravené čerstvé potraviny, vyvarovat se rizikovým potravinám, které byly uchovávány při pokojové teplotě (bufetové stravování…), bezpečné jsou „suché“ potraviny (pečivo)
- Ovoce či zeleninu lze konzumovat, pouze pokud se dá oloupat (banány, citrusy), zcela se vyhnout salátům, krájenému či mixovanému ovoci/zelenině
- Nekonzumovat mléčné výrobky či nedostatečně tepelně upravené masné produkty
- Jednoduché pravidlo zní „Peel it, boil it or forget it“ (oloupejte, uvařte či na to zapomeňte)
Jak postupovat, pokud není balená voda k dispozici?
Ve výjimečných situacích je možné vodu z neznámého zdroje upravit na pitnou. K zajištění maximální ochrany lze užít některé z níže uvedených metod, přičemž jednotlivé metody je vhodné kombinovat. Kalnou vodu nejprve nechat usadit, přefiltrovat přes čistou látku/kávový filtr a až následně ošetřit. Upravenou vodu je nutné skladovat v čistých nádobách, aby nedošlo k rekontaminaci.
- Převaření: po dobu 1 min, ve vyšších nadmořských výškách déle
- Chemická dezinfekce: přípravky na bázi chloru (dávkování a čas působení dle výrobce), metoda nemusí být dostatečně účinná proti vybraným agens
- Vodní filtry: volit co nejmenší možnou velikost pórů filtrační membrány, metoda nemusí být dostatečně účinná proti vybraným agens
- UV světlo: pouze pro menší množství nekalné tekutiny
Jak léčit cestovatelský průjem?
- Dostatečný přísun tekutin
- Vhodné jsou zejména orální rehydratační roztok, v případě potřeby jej lze i připravit (1 l vody, 1 lžíce cukru, 1 lžička soli)
- Preferovat minerální vodu, vyvarovat se limonádám, džusům či mléčným nápojům
- V případě zvracení je vhodné tekutiny pít po malých doušcích
- Střevní adsorbens
- Základ symptomatické terapie
- Nevstřebávají se z gastrointestinálního traktu, váží na sebe škodlivé látky, bakterie, toxiny, plyny i různé chemické sloučeniny, které inaktivují (neužívat spolu s léčivy – nutné zajistit časový odstup)
- Bezpečné, neovlivňují střevní mikroflóru
- Loperamid
- Zpomaluje střevní peristaltiku a tím i četnost průjmů
- Užívat pouze v případě nutnosti (přelet/přejezd s nemožností použití toalety)
- Neužívat déle jak 48 hodin, nedoporučujeme užití v dětském věku
- Přípravek nelze užívat při horečnatém průjmu či průjmu s příměsí krve či hlenu (riziko komplikací)
- Racecadotril
- Snižuje vylučování vody do střevního lumen a tím zmenšuje objem stolice
- Bezpečný přípravek, neovlivňuje střevní mikroflóru
- Ondansetron
- Lék první volby proti zvracení
Kdy v případě průjmového onemocnění vyhledat lékařské ošetření?
- Když máte horečku či zimnice nebo třesavku
- Pokud máte výrazné či neustupující bolesti břicha
- Pokud opakovaně zvracíte a nemůžete přijímat dostatečné množství tekutin
- Pokud pozorujete příměs krve či většího množství hlenu ve stolici
- Pokud máte četné objemné vodnaté stolice (více jak 10/den) a hrozí-li riziko dehydratace
- Pokud příznaky přetrvávají více jak 14 dnů
- Pokud trpíte nějakým významným interním či jiným chronickým onemocněním
Poranění zvířetem a rizika ve volné přírodě
Zvířata mohou přenášet celou řadu závažných i život ohrožujících onemocnění. V rizikových oblastech se vyhněte blízkému kontaktu s domácími i divoce žijícími zvířaty.
Pokud v oblastech, kde se může vyskytovat vzteklina, dojde k pokousání, poškrábání či jinému rizikovému poranění od zvířete (pes, kočka, opice…) je vždy nutné ihned zahájit tzv. antirabickou profylaxi. Po samotném poranění ránu řádně vyčistěte a vydezinfikujte. Vzhledem k tomu, že v tropických či rozvojových oblastech není možné zajistit veterinární vyšetření zvířete a zároveň nelze předpokládat, že by zvířata byla řádně a pravidelně očkována proti vzteklině, je nutné okamžitě vyhledat lékařské ošetření, aby bylo aplikováno antirabické sérum a zahájeno očkování proti vzteklině. S ohledem na to, že vzteklina je nemoc, která není léčitelná a vždy končí úmrtím nakaženého, je nutné antirabickou profylaxi zahájit bez prodlení. Jelikož k poranění zvířaty dochází relativně často, doporučujeme cestovatelům, kteří vyjíždí do tropů opakovaně, aby byli proti vzteklině očkování již před cestou. Preventivní očkování výrazně snižuje riziko nákazy v případě poranění zvířetem, zároveň není nutné po poranění aplikovat antirabické sérum, postačují pouze dvě zajišťovací dávky vakcíny. Obdobně jako u jiných poranění je rovněž nutné zkontrolovat platnost očkování proti tetanu, případně aplikovat posilovací dávku vakcíny.
Během pobytu v tropech se vyhněte koupání v přírodních zdrojích sladké stojaté vody. Důvodem je možný výskyt vývojových stádií schistosom, které mohou proniknout i neporušenou kůží a vyvolat vyrážku (tzv. cerkáriovou dermatitidu) či dokonce systémové onemocnění schistosomózu. Infekce se vyskytuje především v subsaharské Africe a Asii, avšak k nákaze může dojít i v jiných tropických oblastech.
Při koupání v moři nechoďte na pláži bosky a neležte přímo na volné zemi či na písku. Při kontaktu kůže s pískem či zeminou kontaminovanou zvířecími výkaly může dojít k přenosu larev měchovců, které mohou vyvolat kožní onemocnění „larva migrans cutanea“, které se projevuje rozvojem „chodbiček“ na kůži a intenzivním svěděním. K přenosu larev může dojít i přes mokré prádlo (ručník, plavky).
Pásmová nemoc
Jet lag nejčastěji postihuje cestovatele při rychlém překonání 3 a více časových pásem. Mezi nejčastější příznaky patří zvýšená únava, bolesti hlavy, poruchy spánku (při letu na východ potíže s usnutím, při letu na západ časné probuzení), poruchy koncentrace či podrážděnost.
Prevence pásmové nemoci
- dostatečný fyzický i psychický odpočinek před odletem
- komfortní oblečení a obuv na cestu
- dostatečný pitný režim během cesty (neslazené nápoje, minerální vody)
- omezit konzumaci alkoholu
- na palubě používat ke klidnému spánku špunty do uší, masku přes oči či poslech bílého šumu
- cesta na východ
- několik dnů před odletem usínat o 1-2 hodiny dříve
- upřednostnit noční let a dospat se v letadle
- cesta na západ
- několik dnů před odletem usínat o 1-2 hodiny později
- upřednostnit denní let, spánek plánovat dle času v cílové destinaci
Samoléčba pásmové nemoci
- vyvarovat se psychickému stresu a zvýšené fyzické námaze
- kvalitní strava v menších porcích, předcházet vyššímu příjmu sacharidů
- dopřát si krátký odpočinek při únavě během dne (20-30 min)
- vyvarovat se delšímu spánku přes den
- nekonzumovat kofein v odpoledních a večerních hodinách
- užívání hypnotik pouze v krajních situacích
Úpal a úžeh
Při delším pobytu na slunci může hrozit úpal či úžeh. Snadno se tyto nemoci pletou - znějí podobně, vznikají přehřátím a projevují se podobnými příznaky. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl?
Úžeh je způsoben přímým působením slunečního záření na nekrytou pokožku hlavy a vede tak k jejímu přehřátí a podráždění mozkových blan. Projevuje se bolestmi hlavy, nevolností, zvracením, slabostí a zrychleným dýcháním. Člověk je schvácený, obličej je teplý a červený. Nemocný může pociťovat bolest a ztuhlost šíje.
Úpal je stav, který vede k selhání schopnosti regulace vnitřní teploty a dochází tak k přehřátí organismu. Nemusí se přitom nutně jednat o efekt slunečního záření, stačí například i delší pobyt v přetopeném, špatně větraném prostoru. V riziku jsou zejména malé děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi. Projevuje se podobně jako úžeh, ale s výraznějšími celkovými příznaky a vážnějším průběhem. Po počátečním nadměrném pocení dojde k zarudnutí kůže, vysušení pokožky a k selhání termoregulace. Teplota stoupá až na 40 °C, můžou se rozvinout křeče, někdy i porucha vědomí s orgánovým selháním.
První pomoc spočívá v přemístění postiženého do stínu či chladného, dobře větraného prostoru. Je nutné svléknout přiléhavé oblečení a přiložit studené obklady na celé tělo (při úžehu zejména na hlavu a šíji). Pokud je nemocný schopen polykat, je dobré podávat studené nápoje. Při podezření na úpal či úžeh je vždy vhodné kontaktovat lékaře.
Úžehu i úpalu lze snadno předejít: Při pobytu na slunci je nutné chránit hlavu pokrývkou, vyhýbat se polednímu slunci, dále nosit volné a vzdušné oblečení. Velmi důležitý je pitný režim a vyvarovat se náročnější fyzické aktivitě během horkého počasí.
Vysokohorská nemoc
Každý pobyt ve vysokohorském prostředí s sebou nese určitá rizika. Ve vyšších nadmořských výškách (zpravidla nad 2500 m) se snižuje množství kyslíku ve vzduchu a může dojít k tzv. akutní horské nemoci.
První projevy bývají velmi nespecifické – objevují se bolesti hlavy, závratě, nevolnost nebo zvracení, problémy se spánkem či slabost. I s lehkými projevy výškové nemoci se nedoporučuje pokračovat ve výstupu a vyčkat do odeznění příznaků, případně sestoupení do nižších poloh.
Z lehké formy se pak mohou vyvinout závažnější stavy – otok plic nebo otok mozku. Tyto stavy se většinou vyskytují v nadmořských výškách od 4000 m. Otok plic se projeví dušností, zrychleným dýcháním a kašlem; otok mozku pak bolestí hlavy, změnami chování a narušením koordinace chůze (typicky porucha chůze pata-špička).
Ideální první pomocí je sestoupit do nižších nadmořských výšek a co nejvíce omezit fyzickou aktivitu. Aby se předešlo výškové nemoci, je potřeba do hor stoupat postupně (ideálně 300-400 m/den), je nutný dodržovat pitný režim, vyvarovat se alkoholu a kouření. Při podezření na otok mozku lze v terénu užít dexamethazon 8mg nárazově (a pokračovat 4mg po 6 hodinách), vždy je ale nutné konzultovat zdravotní stav s lékařem.
Cestovní pojištění a systém DROZD
Cestovatelům vyjíždějícím do rizikových oblastí doporučujeme zajistit si kvalitní cestovní připojištění. Nezapomeňte se řádně seznámit s pojistnými podmínkami a výlukami z pojištění, případně si zajistit dodatečné připojištění rizikových aktivit a sportů či možného zhoršení zdravotního stavu z důvodu chronické nemoci.
Klientům dále doporučujeme registraci v systému DROZD (Dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí) Ministerstva zahraničních věcí ČR. Systém umožňuje poskytovat aktuální upozornění k cestám a pobytu v zahraničí a v případě mimořádných událostí efektivněji organizovat pomoc českým občanům. Více informací naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Co dělat v případě zdravotních obtížích po návratu z cest?
Máte-li akutní zdravotní obtíže po návratu z tropů, obraťte se na Kliniku infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
V případě neakutních stavů se můžete k vyšetření objednat:
tel. č.: 22443 6930 (pracovní dny v 8:00-15:00)
e-mail: infekce@fnmotol.cz
V případě akutních a urgentních stavů Vás kdykoliv ošetříme na akutní ambulanci naší ambulanci.
Naleznete nás v areálu FN Motol, budova č. 22 (východní konec areálu směrem k Nemocnici Na Homolce)
Kontakt:
Ambulance pro objednané a neakutní stavy: 22443 6930 (pracovní dny 8:00-15:00)
Akutní ambulance: 22443 6945 (pracovní dny 7:00-15:30, mimo pracovní dobu péči o urgentní/akutní stavy zajišťuje lékař konající službu na lůžkovém oddělení)
Kontaktní telefon pro urgentní stavy (horečka po návratu z tropů): 724 967 016 (kdykoliv)
e-mail: infekce@fnmotol.cz
Očkovací centrum a Centrum cestovní medicíny
Očkovací centrum FN Motol
Očkovací centrum FN Motol svým klientům nabízí kvalitní poradenství v oblasti komerčního očkování. Jsme schopni zajistit všechna dostupná očkování, která jsou vhodná v tuzemských podmínkách (např. očkování proti chřipce, klíšťové meningoencefalitidě, hepatitidě A/B, meningokokovým a pneumokokovým nákazám, planým neštovicím, spalničkám, zarděnkám, příušnicím, tetanu, záškrtu, dávivému kašli, pásovému oparu či infekcím vyvolaným lidskými papilomaviry…).
Naše centrum dále zajišťuje očkování proti covid-19 a očkování rizikových skupin pacientů, u kterých je očkování indikováno ze zdravotních důvodů (např. pacienti vyššího věku, nemocní s oslabenou imunitou, po odnětí sleziny…) a je případně i hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Centrum cestovní medicíny FN Motol
Centrum cestovní medicíny FN Motol poskytuje nejen komplexní a kvalitní předvýjezdové poradenství, očkování, ale zajišťuje rovněž diagnostiku a léčbu zdravotních obtíží u pacientů po návratu z tropů či rizikových oblastí. Předvýjezdové poradenství zahrnuje zhodnocení zdravotního stavu, posouzení možných zdravotních rizik, sestavení očkovacího plánu, zajištění antimalarické chemoprofylaxe, poskytnutí informací o nejčastějších potenciálních rizicích a možnostech jejich prevence či terapie. Poskytované služby v rámci předvýjezdového poradenství nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a řídí se aktuálně platným ceníkem, který je uveřejněn na stránkách kliniky.
V případě akutních zdravotních obtíží po návratu z tropů či jiné rizikové oblasti pacient může pacient vyhledat akutní a pohotovostní ambulanci naší kliniky (např. v případě horečnatých stavů), v případě dlouhodobějších obtíží se může objednat k vyšetření na níže uvedeném telefonním čísle. Ošetření v případě zdravotních obtíží po návratu z tropů je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Naše komerční služby poskytujeme za výhodné ceny, přičemž klienti u nás neplatí poplatek za samotnou konzultaci či aplikaci vakcíny. Všichni studenti mají v našem centru 10% slevu na poskytnuté služby. Aktuální cenovou nabídku naleznete v přiloženém ceníku. Platba je možná pouze platební kartou.
Proč využít služeb Očkovacího centra a Centra cestovní medicíny FN Motol?
- Nabízíme nejen samotné očkování, ale komplexní a kvalitní poradenské služby
- Objednat se můžete jednoduše prostřednictvím elektronického rezervačního systému
- Nabízíme krátké objednací lhůty
- Termíny pro objednání máme nejen v dopoledních hodinách, ale i odpoledne a podvečer
- Při cestovním poradenství vycházíme pouze z kvalitních a ověřených mezinárodních doporučení, využíváme zdrojů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a německého Centra pro cestovní medicínu (CRM)
- Při doporučení jednotlivých očkování pečlivě zvažujeme i nákladovou efektivitu pro klienta
- Máme výhodné ceny vakcín a nabízíme 10% slevu pro studenty a smluvní partnery
- V případě, že se necháte naočkovat u nás, neplatíte poplatek za konzultaci, ani za aplikaci vakcíny
- S našimi lékaři se domluvíte i v anglickém jazyce
- U rizikových skupin pacientů či osob vyššího věku můžeme doplnit i očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění
- Antimalarika, repelenty či další potřeby do cestovní lékárničky si můžete výhodně zakoupit přímo v areálu FN Motol
- O své klienty se postaráme kdykoliv i v případě zdravotních obtíží po návratu z tropů či rizikových oblastí
Kde nás najdete:
Očkovací centrum (včetně očkování proti onemocnění covid-19) a Centrum cestovní medicíny je od 1. února 2023 bude umístěno v budově G ve sníženém přízemí (spojovací chodba mezi dětskou a dospělou částí).
Elektronický rezervační systém: https://objednavky.fnmotol.cz
Elektronický rezervační systém covid-19: https://registrace.mzcr.cz/
Kontaktní telefon: 224 43 2336 (provozní doba: pracovní dny 8:00 – 16:00 hod)
Otevírací doba:
platnost od 4. 9. 2023Kde nás najdete:
Očkovací centrum a Centrum cestovní medicíny Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol je od 1. února umístěno v budově G ve sníženém přízemí (spojovací chodba mezi dětskou a dospělou částí nemocnice). Od zastávky metra linky A Nemocnice Motol projděte atriem do budovy ředitelství, na konec chodby a pak po schodech do sníženého přízemí. Případně výtahem o patro níž, a od výtahu doprava.
Kontaktní telefon: 224 43 2336
Rezervační systém: https://registrace.mzcr.cz
Brožuru MZČR s informacemi k očkování proti covid-19 naleznete zde: Očkujeme se pro život beze strachu.
Očkování covid-19
V našem očkovacím centru používáme vakcínu Comirnaty (výrobce Pfizer/Biontech). Očkujeme dospělé i děti od pěti let věku v základním schématu a také aplikujeme posilovací dávky.
Více informací o očkování proti covid-19 a možnost registrace (objednání) k očkování naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR: https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/.
Od 12. 6. 2023 bude Očkovací centrum poskytovat očkování proti covid-19 (děti od 5 let, dospělí a samoplátci) pouze pro objednané pacienty.
Ve všech uvedených věkových skupinách očkujeme i samoplátce. S sebou přinést: průkaz pojištěnce, očkovací průkaz (odstup od posledního očkování), případně průkaz totožnosti zákonného zástupce.
Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě
KDY?
Nyní je nejlepší čas pro aplikaci očkování?
Vhodné je preferovat období před započetím sezónní aktivity klíšťat, tedy spíše zimní měsíce, avšak očkovat proti klíšťové meningoencefalitidě lze celoročně.
Ochrana nastupuje 14 dní od aplikace druhé dávky vakcíny.
KDE?
Očkovací centrum FN v Motole, objednáme Vás na tel.: 224 432 336 nebo můžete vytvořit registraci online na odkazu: https://objednavky.fnmotol.cz/
PROČ?
Klíšťová meningoencefalitida:
- závažné virové onemocnění postihující centrální nervovou soustavu
- přenos na člověka přisátím infikovaného klíštěte = obtížná prevence, není běžně přenosné z člověka na člověka
- vzácně přenos nepasterizovanými mléčnými výrobky
- ČR je jednou ze zemí s nejvyšším počtem případů KME v celé EU (jsme endemickou oblastí)
- počet onemocnění v ČR tvoří až ¼ všech případů v EU
- poslední roky nárůst počtu onemocnění, díky změně klimatu šíření i do oblastí vyšších nadmořských výšek
- často postihuje aktivní a zdravé jedince
- všeobecně horší průběh u starších jedinců, může mít celoživotní následky (poruchy hybnosti, soustředění,...)
- sezónní charakter onemocnění, 95% případů od května do listopadu, nejvíce červenec (až cca 30% případů)
- neexistuje specifická terapie
Jedinou účinnou prevencí před onemocněním je očkování, efektivita očkování je až 99%
JAK ČASTO?
Základní schéma se všeobecně skládá za 3 dávek vakcíny, kdy 2. dávky je očkována za 1-3 měsíce, 3. dávka následuje za 5-12 měsíců. První přeočkování je za 3 roky, následně každých 5 let. Nad 60 let je přeočkování opět tříleté.
V případě, že je očkování zahájeno již v průběhu sezónní aktivity klíšťat a je žádoucí navození rychlé ochrany, je možné aplikovat 2. dávku po 14 dnech.
Schémata se mohou lišit dle výrobce vakcíny.
ZA KOLIK?
Jedna dávka vakcíny pro dospělého stojí 850,-Kč, od 50 let je očkování hrazeno zdravotní pojišťovnou, možno využít finančního příspěvku z preventivních programů zdravotních pojišťoven.
Očkování pacientů na imunosupresivní a biologické terapii
MUDr. Veronika Jegorova
Pacienti užívající imunosupresivní či biologickou terapii (tj. imunomodulační) léčbu mohou být ve zvýšeném riziku rozvoje či závažného průběhu celé řady infekcí. Důvodem je nejen samotná imunomodulační terapie, ale v některých případech i samotné onemocnění, pro které pacient léčbu užívá. Infekční komplikace mohou pacienty na imunomodulační terapii ohrozit i zhoršením samotného základního onemocnění. Vhodnou prevenci představuje očkování, které může onemocnění buď zcela zabránit nebo jeho průběh výrazně zmírnit.
Očkování pacientů užívajících imunomodulační léčbu, je v případě neživých vakcín zcela bezpečné, byť účinnost vakcín může být nižší než u zdravých osob. Očkování živými vakcínami (spalničky, zarděnky, příušnice, plané neštovice, žlutá zimnice…) je nutné konzultovat se specialistou.
Před zahájením imunomodulační terapie je vhodné se ujistit, že pacient prodělal či byl očkován proti planým neštovicím, dále že je chráněn proti virové hepatitidě B a má platné očkování proti tetanu (případně dávivému kašli a záškrtu). Pacienti užívající imunosupresivní či biologickou terapii by měli být pravidelně očkováni proti chřipce a covid-19. Kromě samotných pacientů by toto očkování měli podstoupit též jedinci žijící ve společné domácnosti. Z hlediska rizika i četnosti je dále jednoznačně doporučováno očkování proti pneumokokovým nákazám, které vyvolávají zápal plic, ale mohou způsobit i hnisavé záněty mozkových blan či otravu krve (sepsi). Ke zvážení u vybraných pacientů je také očkování proti pásovému oparu, neboť v důsledku snížení imunity je riziko rozvoje i závažnosti průběhu vyšší, včetně rizika tzv. postherpetické neuralgie (intenzivní obtěžující dlouhodobé bolesti v průběhu postiženého nervu). V určitých věkových skupinách je vhodné rovněž doplnění očkování proti lidským papilomavirům, které mohou vyvolat některá nádorová onemocnění (karcinom děložního čípku, konečníku apod.).
Ke konzultaci pro Vás vhodných očkování je možné se objednat do specializované poradny pro rizikové pacienty v rámci Očkovacího centra Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2.LF UK a FN Motol. Očkování je vhodné provádět v době stabilizace autoimunitního onemocnění a ideálně před zahájením imunosupresivní terapie.
Ceník
- Ceník Centra cestovní medicíny a Očkovacího centra FN Motol platný od 1. 7. 2023
Typy vakcín
Živé atenuované (= oslabené) vakcíny
Očkovací látka obsahuje oslabený virus či bakterii, které nejsou schopné vyvolat onemocnění, ale v organismu se mohou množit a tím vyvolat imunitní odpověď. Pro tyto vakcíny je typická vysoká účinnost a obvykle dlouhodobá ochrana. Obvykle postačuje aplikace jedné či dvou dávek vakcíny bez nutnosti podání posilovací dávky. Tyto vakcíny však nelze podat těhotným či osobám s oslabeným imunitním systémem.
Příklady: očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím, planým neštovicím, žluté zimnici
Inaktivované (= neživé) vakcíny, štěpené vakcíny, subjednotkové vakcíny, toxoidy
Tyto vakcíny obsahují celý usmrcený mikroorganismus, případně jeho části, které nemohou vyvolat onemocnění či jinak poškodit lidský organismus, avšak vyvolávají imunitní odpověď. Očkovací látky lze bezpečně použít i u těhotných či osob s oslabenou imunitou (přičemž imunitní odpověď může být oslabená). Vakcíny je obvykle nutné podávat ve vícedávkových schématech s nutným přeočkováním. Při opakované aplikaci se uplatňuje tzv. booster efekt (vyšší imunitní odpověď na stejnou dávku vakcíny než při první aplikaci).
Příklady: očkování proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, klíšťové meningoencefalitidě, virové hepatitidě A/B či chřipce
Polysacharidové vakcíny
Vakcína obsahuje polysacharid pouzdra vybrané bakterie, který vyvolává imunitní odpověď nezávislou na T buňkách. Tyto vakcíny nelze použít u dětí do 2 let věku, neboť jejich imunitní systém není schopen na tyto vakcíny reagovat. Vakcíny poskytují relativně krátkodobou ochranu, při přeočkování nedochází k booster efektu. Opakované podávání vakcíny může vést ke snížení její účinnosti. Vakcíny jsou bezpečné i u osob s oslabeným imunitním systémem, avšak imunitní odpověď u starších osob či pacientů s oslabenou imunitou může být horší než u ostatních vakcín (které využívají T lymfocyty). Tyto vakcíny jsou nahrazovány vhodnějšími polysacharidovými konjugovanými vakcínami.
Příklady: očkování proti břišnímu tyfu či pneumokokům (23valentní vakcína)
Polysacharidové konjugované vakcíny
Očkovací látky obsahují pouzderné polysacharidy bakterií, ke kterým jsou připojeny proteinové struktury (obvykle toxoidy). Přestože základní struktura, na kterou imunitní systém reaguje je polysacharid, vakcína vyvolává imunitní odpověď závislou na T-lymfocytech, tedy obdobnou jako např. inaktivované či štěpené vakcíny. Jedná se o vhodnější alternativu samotných polysacharidových vakcín, neboť je lze použít i u kojenců a batolat do 2 let věku, vyvolávají lepší imunitní odpověď, poskytují delší ochranu a při přeočkování u nich je pozorován tzv. booster efekt.
Příklady: očkování proti meningokokům ACWY či pneumokokům (13-, 15- a 20valentní vakcína)
Nemoci, proti kterým lze očkovat a jednotlivé vakcíny
- Tetanus, záškrt, dávivý kašel
- Spalničky, zarděnky, příušnice
- Plané neštovice
- Dětská přenosná obrna (poliomyelitida)
- Žloutenka (virová hepatitida) typu A
- Žloutenka (virová hepatitida) typu B
- Chřipka
- Klíšťová meningoencefalitida
- Infekce vyvolané lidskými papilomaviry (HPV)
- Meningokoková onemocnění
- Pneumokoková onemocnění
- Hemofilová onemocnění
- Pásový opar
- Břišní tyfus
- Vzteklina
- Žlutá zimnice
- Dengue
- Japonská encefalitida
- Cholera
- Opičí neštovice
Použité a další zdroje informací
- Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (USA) www.cdc.gov
- Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí ecdc.europa.eu
- Evropský vakcinační portál vaccination-info.eu/cs
- Světová zdravotnická organizace www.who.int
- Národní zdravotnický informační portál www.nzip.cz
- Česká vakcinologická společnost ČLS JEP www.vakcinace.eu
- Státní zdravotní ústav www.szu.cz
- Informační systém infekčních nemocí https://szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr/
- Vakcíny.net www.vakciny.net
- Avenier www.avenier.cz
Centrum pro léčbu virových hepatitid
Zabýváme se prevencí, diagnostikou a léčbou všech typů virových hepatitid, akutních i chronických. Patříme mezi garantovaná centra pro léčbu chronických virových hepatitid (Společnost infekčního lékařatví a Česká hepatologická společnost ČLS JEP). Pacientům zaručujeme interdisciplinární léčbu týmem zkušených lékařů podle aktuálních léčebných poznatků.
Centrum pro léčbu infekcí u intravenózních uživatelů drog
Léčíme infekční choroby v celém spektru (mimo infekce HIV), ambulantně vyšetřujeme či hospitalizujeme pacienty s febrilními stavy ke stanovení diagnózy, pacienty s infekční endokarditidou (zánět srdečních chlopní), spondylodiscitidou či sakroileitidou (záněty obratlů, meziobratlových plotének či skloubení pánevních kostí a páteře), záněty jater (hepatitidou) či infekcemi kůže a měkkých tkání. Ve spolupráci s dermatovenerology zajišťujeme péči i o nemocné s pohlavně přenosnými infekcemi. Ambulantně léčíme a sledujeme pacienty s chronickými virovými hepatitidami (záněty jater). U hospitalizovaných pacientů je možné zajištění i krátkodobé detoxikace. Neposkytujeme ambulantní substituční program či samotnou detoxikaci. Pacientům léčeným v naše centru poskytujeme zdarma očkování proti virové hepatitidě typu A i B. Spolupracujeme s nízkoprahovými zařízeními a řadou adiktologických i kontaktních center a komunitami.
Infekční nemoci a infekční lékařství
Infekční nemoci ovlivnily vývoj celé lidské civilizace, přičemž ještě koncem 19. století představovaly nejčastější příčinu úmrtí. V průběhu 20. století, zejména díky zlepšení hygienických podmínek, zavedení očkovacích programů a objevu nových léčebných možností, došlo k dramatickému poklesu výskytu i počtu úmrtí na infekční nemoci, čímž se podařilo významně snížit jejich celospolečenský dopad ve vyspělých zemích. Nicméně původně optimistické představy o vyřešeném problému s infekčními nemocemi se z dnešního pohledu jeví jako zcela nereálné. Díky značným demografickým, ekologickým a klimatickým změnám se lidstvo v posledních desetiletích stále častěji setkává s epidemickým výskytem zcela nových či nově se objevujících nákaz, jakými jsou např. covid-19, SARS, MERS, či hemoragické horečky (např. ebola), které v současném globalizovaném světě mohou představovat potenciální riziko pro lidskou populaci. Ve vyspělých zemích se znovu objevují epidemie nemocí, kterým lze předcházet očkováním, což mimo jiné souvisí s trendem odmítání doporučeného i povinného očkování. Významný problém dále představuje narůstající rezistence mikroorganismů na dostupná antiinfektiva, čímž se značně omezují naše léčebné možnosti.
Zásadní změnu pro obor infekčního lékařství však představuje narůstající délka dožití a zvyšující se zastoupení pacientů se závažným chronickým onemocněním či poruchou imunity, neboť právě infekce představují pro tyto pacienty významné a mnohdy i závažné komplikace. Proto se stále častěji v odborných kruzích hovoří o nutnosti zajištění dobře dostupné a kvalitní ambulantní a konziliární infektologické péče.
Infekční lékařství v současnosti představuje moderní a dynamicky se rozvíjející obor, který se věnuje racionální diagnostice, léčbě, prevenci a výzkumu infekčních onemocnění, přičemž na rozdíl od zažité představy již neplatí, že infektologická pracoviště slouží především k izolaci osob s přenosnými infekcemi. Naopak většina případů onemocnění, se kterými se infektolog setká a která řeší, mezilidsky přenosné nejsou. Mezi nejčastější diagnózy, kterým se infektologové věnují, patří horečnaté a zánětlivé stavy, infekce dýchacích a močových cest, průjmová onemocnění, infekce jater, neuroinfekce, infekce kůže a měkkých tkání, zoonózy (infekce přenosné od zvířat) nebo infekce spojené se zdravotní péčí.
Historie kliniky
30. léta
Budova současné kliniky byla postavena podle projektu architekta Rudolfa Kvěcha a otevřena byla v únoru 1937 jako Masarykův ústav k léčení lupusu Českého zemského spolku proti tuberkulóze. Budova byla připojena k motolské nemocnici dne 5. srpna 1948.
50. léta
Oddělení bylo založeno v roce 1951 v prostorách SANOPSZ (Sanatorium okresní pojišťovny soukromých zaměstnanců) v pozdější budově Státního sanatoria na Praze 5 (Na Cihlářce).
Stoupající počet případů infekčních hepatitid vedl v r. 1953 k přemístění oddělení do současné budovy v motolské nemocnici. Přednostou byl MUDr. Otakar Souček, zaměřením gastroenterolog, který původně pracoval na interní klinice motolské nemocnice pod vedením prof. MUDr. Miloše Netouška, DrSc.
70. léta
V roce 1971 převzal vedení oddělení MUDr. V. Hazuka - internista, gastroenterolog. Oddělení provádělo v oboru gastroenterologie endoskopická vyšetření a neinvazivní i invazivní vyšetření jater pro Prahu a Středočeský kraj.
90. léta
Od roku 1992 bylo oddělení vedeno MUDr. Janou Železnou, v té době byla zaváděna léčba chronických virových hepatitid interferonem. V roce 1998 byla dokončena rekonstrukce přízemí pavilónu a začal probíhat program péče o drogově závislé pacienty s hepatitidami. V roce 1999 odešla MUDr. Železná do důchodu.
2000
V roce 2000 převzala primariát oddělení MUDr. Jiřina Hobstová CSc., která původně působila ve FN Bulovka. Pod vedením dr. Hobstové oddělení pokračovalo v péči o drogově závislé pacienty, nicméně program byl rozšířen na všechna infekční onemocnění, která se u drogově závislých vyskytují. Oddělení se podílelo na výuce studentů 3. LF UK a 1. LF UK.
2013
V roce 2013 byl v rámci reorganizace změněn statut oddělení, a z Infekčního oddělení FN Motol se stala 6. stanice Interní kliniky 2. LFUK a FN Motol. Vedoucím stanice byl jmenován MUDr. Jan Dvořák. Náplň práce oddělení se nezměnila, rozšířila se směrem k péči o interně nemocné pacienty.
2016
Z pozice vedoucího oddělení odešel MUDr. Jan Dvořák a ve funkci ho nahradil MUDr. Martin Tulach.
2022
Dne 1.9.2022 byla zřízena nová Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Prvním přednostou kliniky byl jmenován MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., který původně působil na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka. Primářem kliniky je MUDr. Martin Tulach.
Výuka
Pracoviště zajišťuje výuku v bakalářském, magisterském i doktorském studiu na 2. lékařské fakultě UK. Klinika je rovněž školícím pracovištěm Katedry infekčního lékařství IPVZ.
Magisterské studium
Všeobecné lékařství
Pracoviště se podílí na výuce předmětu Infekční lékařství společně s partnerským pracovištěm ve FN Bulovka. Výuka na Klinice infekčního lékařství a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol probíhá ve třídenním bloku (úterý až čtvrtek) v prvním týdnu stáží. Klinika sídlí v areálu FN Motol v budově č. 22. Mezi hlavní vyučovaná témata patří horečnaté stavy (včetně horečky nejasného původu), zánětlivé ukazatele a jejich význam v diagnostice infekcí, infekce spojené s poskytováním zdravotní péče, infekce u imunodeficientních pacientů, virové hepatitidy, HIV (epidemiologie, pre- a postexpoziční profylaxe) a cestovní medicína. Podrobnější informace o výuce a výukové materiály naleznete v SIS.
Klinika se podílí na interdisciplinární výuce v příbuzných předmětech a organizuje volitelné předměty se zaměřením na odborný profil pracoviště. Pracoviště se dále podílí na zajištění stáží studentů v tropech.
Zaměstnanci kliniky vítají zájem studentů o individuální stáže v rámci předmětu K10 či případné extrakurikulární aktivity.
Bakalářské studium
Ošetřovatelství a Pediatrické ošetřovatelství
Pracoviště zajišťuje výuku předmětu Ošetřovatelská péče v infekčním lékařstvía Ošetřovatelská péče o děti v infekčním lékařství ve 3. ročníku studia.
Doktorské studium
Pracovníci kliniky jsou školiteli studentů ve studijním programu Preventivní medicína a epidemiologie (2. LF UK) a Mikrobiologie (LF v Plzni UK). Témata studia odpovídají odbornému zaměření kliniky a jedná se zejména o problematiku cestovní a tropické medicíny, epidemiologie infekčních nemocí či antibiotické terapie a preskripce.
Věda a klinický výzkum
Vědecko-výzkumná činnost kliniky je založena na spolupráci s příbuznými laboratorními a klinickými obory ve FN Motol. Hlavní výzkumná témata zahrnují antibiotickou terapii a preskripci, cestovní medicínu, infekce u rizikových skupin pacientů a epidemiologii infekčních onemocnění.
Kontakt
Sekretariát kliniky
22443 6900/6901
Ambulance
akutní ambulance (7:00-19:00): 22443 6945
odborné ambulance (pro objednané): 22443 6930
lékař ve službě (19:00-7:00): 22443 7777
Elektronický rezervační systém: objednavky.fnmotol.cz
Elektronický rezervační systém covid-19: https://registrace.mzcr.cz
Lůžkové oddělení
22443 6928/6929
Kontakt na lékaře (překlady, přijetí k hospitalizaci)
22443 7777