Ph.D. studenti

MUDr. Hana Faltová, Ph.D.

Školitel: Prof. MUDr. Lischke Robert, Ph.D.

Téma: Role volných kyslíkových radikálů v ischemicko – reperfúzním poškození plic a možnosti  prevence radikálového poškození

Obhajoba disertační práce 20.02.2017

Abstrakt disertační práce:
Hlavním faktorem bránícím výraznějšímu nárůstu počtu transplantací plic je kritický nedostatek vhodných dárců, to vede ke snaze využívat pro účely transplantace např. plíce získané od dárců zemřelých na srdeční zástavu mimo nemocniční zařízení (non-heart-beating donors) nebo využívat orgány od marginálních dárců po předchozí stabilizaci ventilačních parametrů při mimotělní oxygenii plíce (ex-vivo reconditiong). Z hlediska funkčního poškození plic je klíčové období teplé ischémie a období znovuobnovení perfuze, kdy se často rozvíjí ischémicko-reperfuzní (IR) poškození. Cílem výzkumu byla interakce volných kyslíkových radikálů (ROS) a zvýšení produkce NO při IR poškození, možnosti protekce IR poškození a zkoumání vlivu pohlaví na radikálové poškození plic.


MUDr. Martina Fialová

Školitel: MUDr. Kubinyi Jozef, Ph.D., FEBNM

Školitel konsultant: Doc. MUDr. Petr Libánský, Ph.D.

Téma:  Analýza  cirkulujících epiteliálních buněk u maligních a benigních  onemocnění štítné žlázy

Anotace:
Cílem dizertační práce je detekovat přítomnost cirkulujících epiteliálních buněk
(CEC-circulating epithelial cells) u  pacientů  s nodulem šž,  zaměřit se na skupinu klasifikovanou  jako Bethesda III a porovnat nálezy s benigními a maligními onemocněními šž . Součástí procesu detekce CEC  je i molekulární analýza  CTC ( circulating tumor cells) zaměřená na geny asociované s tumorem, s cílem zpřesnění prognozy onemocnění. Molekulární charakter CEC bude dále korelován s klinickým a histologickým nálezem.
V případě detekce CEC s nádorovým charakterem, čili CTC, se předpokládá jejich využití  jako predikčního biomarkeru při indikaci chemoterapeutické a radioizotopové léčby.


Doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.

Školitel: Doc. MUDr. Alan Stolz, Ph.D.

Téma: Časné hodnocení efektivity neoadjuvantní chemoterapie u karcinomu jícnu a ezofagogastrické junkce pomocí FDG-PET/CT vyšetření 

Grant: Grant IGA MZČR NT 12331-5   EudraCT number: 2011-001856-12, řešeno ve spolupráci s Onkologickou klinikou VFN a PET centrem Nemocnice na Homolce

Obhajoba disertační práce: 18. 09. 2017

„Optimalizace předoperační a operační léčby karcinomu jícnu a ezofagogastrické  junkce:
využití PET/CT v diagnostice a hodnocení efektivity předoperační chemoterapie a  technika konstrukce anastomozy jako faktor pooperačních komplikací po ezofagektomii“

Abstrakt disertační práce:

Pomocí opakovaného  FDG-PET/CT vyšetření,  provedeného před, 14 dnů po začátku a 4 týdny po ukončení neoadjuvantní chemoterapie u adenokarcinomu jícnu nebo EGJ jsme zjišťovali korelaci poklesu metabolické aktivity tumoru vyjádřené  poklesem konzupce 18 FDG v nádorové tkáni (hodnoceno  podle PERCIST 1.0 kriterií)  včasně (14 dnů) po začátku neoadjuvantní léčby s mírou histopatologické regrese tumoru v definitivním histologickém resekčním preparátu po operaci, která bude následovat  po ukončení neoadjuvantní
léčby.


MUDr. Pavel Hladík

Školitel: Prof. MUDr. Vladimír Bobek, Ph.D.

Téma: Biologická heterogenita primárních a diseminovaných nádorových buněk

Anotace:
Primárním cílem projektu je molekulární charakterizace diseminovaných (DTC) a rovněž cirkulujících nádorových buněk (CTC) u pacientů se solidními tumory. Nádorové buňky budou izolovány z krve (CTC) a ze vzdá

lených solidních metastáz (viscerálních i lymfatických). V závislosti na získaných vlastnostech takto vyšetřených buněk (genová exprese s tumorem asociovaných genů, genů chemorezistence, mutační analýza) bude zhodnocena biologická heterogenita mezi buňkami primárního tumoru a metastatickými ložisky a rovněž mezi metastatickými ložisky navzájem. Cílem je pomocí identifikace buněčné heterogenity rozdělit pacienty do prognostických a  léčebných skupin.


MUDr. Silvia Jaroščiaková

Školitel:  Doc. MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.
Konzultant:  Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., Prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.

Téma: Význam mikroRNA u karcinomu jícnu

Anotace:
Doktorandské studium je zaměřeno na skupinu pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem distálního jícnu a gastroesofageální junkce, kteří absolvovali neoadjuvantní chemoterapii. Cílem práce je zhodnotit význam miRNA jako prediktivního biomarkeru v odpovědi na neoadjuvantní léčbu pomocí analýzy profilů miRNA u tzv. respondéřů, pacientů s dobrou histopatologickou odpovědi, kteří profitují z neoadjuvantní léčby. Při časné identifikaci nonrespondérů by pacienti mohli být ušetřeni neefektivní neoadjuvantní léčby nebo na základě predikce response by bylo možné jejích léčbu individualizovat např. předčasným ukončením terapie nebo změnou léčebného režimu. Dalším cílem je identifikovat profily miRNA, které možné využít u karcninomu jícnu jako diagnostické a prognostické biomarkery.


MUDr. Barbora Jíšová

Školitel: MUDr. Barbora East, Ph.D.
Téma: Biologická podstata diastázy přímých břišních svalů a její klinické důsledky

Anotace:
Přímé břišní svaly jsou od sebe za normálních okolností vzdálené maximálně 1-2cm. Jako diastáza je definován stav, při kterém se v průběhu života jejich mediální okraje rozestoupí nad 20mm. Je to běžná patologie u mužů ve středním věku s abdominálním typem obezity a u mladých žen po porodu. Diastáza jako taková není pravou kýlou a není život ohrožujícím onemocněním, je ale významným rizikovým faktorem vzniku primární ventrální kýly a kýly v jizvě i po miniinvazivních výkonech a hlavním rizikovým faktorem pro recidivu po plastice jiných ventrálních kýl. Podle EBM by měla řešena společně s ostatními defekty přední břišní stěny.

Zatímco u pacientů s kýlou, není u pacientů s diastázou přímých břišních svalů jasné, zda se jedná pouze o prosté mechanické přetížení jinak kvalitní pojivové tkáně anebo zda ke vzniku diastázy vede snížený poměr kolagenu I
a III a pokud ano, zda je tento nepoměr lokalizován pouze na fascii nebo je geneticky podmíněným fenotypu konkrétního pacienta a budeme tak schopni ho detekovat i v ostatních pojivových tkáních (např. dermis).

Pokud by se totiž diastáza přímých břišních svalů ukázala jako geneticky podmíněná porucha pojiva, jednak bychom vysvětlili vysoký počet recidiv po prosté sutuře primárních ventrálních kýl v terénu diastázy a také bychom mohli na základě takového pozorování doporučit profylaktické použití sítě při uzávěru břišní stěny i po miniinvazivních výkonech. Korelace mezi nálezem v pojivové tkáni fascie a dermis by nám pak pomohla určit etiologii těchto biologických změn.

V praxi by průkaz biologické podstaty diastázy přímých břišních svalů znamenal odběr vzorku z tkáně linea alba a vzorku kůže v okolí rány k histologickému vyšetření, zejména k určení architektury kolagenního pojiva a poměru kolagenu I a III. V rámci experimentu bychom chtěli vyšetřit 25 pacientů mužů s diastázou přímých svalů, 25 mužů bez diastázy, 25 žen s diastázou a 25 žen bez ní. Formou multiregresní analýzy bychom rádi odhalili další faktory spojené s přítomností diastázy (věk, kouření, obezita, počet gravidit, diabetes).


MUDr. Jan Kolařík

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Téma: Transplantace plic, Ex vivo normotermická plicní perfuze, predikce rizikových faktorů primární dysfunkce štěpu a možnosti terapie štěpu ex vivo

Anotace:
Zásadním limitem většího počtu transplantací nejen plic je nedostatek vhodných dárcovských orgánů a s tím spojená vysoká mortalita na čekací listině. Proto byla v posledních letech vyvinuta metoda normotermické ex vivo plicní perfúze EVLP umožňující delší a podrobnější hodnocení plicních funkcí. Ex vivo perfúze je v ČR těsně před zavedením do klinické praxe. Během postgraduálního studia se zaměřujeme na podrobný výzkum metabolismu plicního štěpu a imunologických působků ve snaze o predikci funkce plic po transplantaci, odhalení rizikových faktorů primární plicní dysfunkce a možnosti terapie poškozených plic, např. aspirací, jak v klinické praxi, tak na zvířecím porciním modelu.


MUDr. Dagmar Krbcová, Ph.D.

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Konzultant: Prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.

Téma: Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic

 Obhajoba disertační práce 24.9. 2018

Abstrakt disertační práce:

Karcinom plic je celosvětově vedoucí příčinou úmrtí pro maligní onemocnění. Pochopení biologických procesů specifické protinádorové imunitní odpovědi zůstává prioritním zájmem a nezbytností pro navržení úspěšných imunoterapeutických strategií. V teoretické části této práce se zabýváme složkami imunitního systému, které se účastní protinádorové odpovědi, a jejich rolí v dosud známé a používané imunoterapii. V praktické části popisujeme dvě studie studující různé aspekty protinádorové imunitní odpovědi, obě realizované ve spolupráci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM se společností Sotio a.s. První ze dvou studií je zaměřena na humorální složku specifické protinádorové odpovědi a prospektivně analyzuje sérové frekvence protinádorových protilátek NY-ESO-1, Her2/neu and MAGE-A4 u 121 pacientů s NSCLC.V této studii poprvé prokazujeme, že kouření tabáku významně ovlivňuje specifickou humorální imunitní odpověď, frekvence NY-ESO-1 protilátek je signifikantně vyšší v séru kuřáků a ex-kuřáků. Druhá ze dvou studií je více zaměřena na T buněčnou složku specifické protinádorové odpovědi a testuje vakcínu připravenou z dendritických buněk prezentujících antigeny buněk karcinomu plic, usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem (DC-HHP vakcína). DC-HHP vakcína vykazuje zralý fenotyp dendritických buněk, produkuje prozánětlivé cytokiny, zvyšuje chemotaktickou migraci, indukuje nádorově specifické CD8+ a CD4+ T lymfocyty.

Vysoký hydrostatický tlak (HHP) indukuje v nádorových buňkách imunogenní smrt, která je stěžejní pro navození účinné protinádorové imunitní odpovědi.


MUDr. Vendula Martínková, Ph.D.

Školitel: Prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D.

Studijní program: Vnitřní lékařství, Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni

TémaNáhrada a podpora funkce životně důležitých orgánů v sepsi Patofyziologie a nové léčebné aspekty

Obhajoba disertační práce  05.10.2020

Abstrakt disertační práce:

Infekční nemoci jsou celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Sepse je hlavní příčinou úmrtí na infekční choroby. Jedná se o jeden z nejvážnějších a současně jeden z nejobtížněji léčitelných stavů současné medicíny. Sepse je nejčastější příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče. Dosud neexistuje kauzální léčba. Díky významnému prohloubení znalostí pato/fyziologických mechanismů sepse je možné modelovat nové preklinické experimenty k ověření účinnosti a bezpečnosti nových terapeutických postupů. Nezastupitelnou roli mají velké animální experimenty progresivní sepse využívající prase domácí. Dlouholeté zkušenosti s tímto modelem a podobnost s člověkem umožňují realizaci složitých experimentů s potenciálem relevantní translace výsledků do následných humánních klinických studií. Cílem této dizertační práce bylo vyhodnotit na klinicky relevantním modelu 1) účinnost a bezpečnost mimotělní membránové oxygenace v případě refrakterního vazoplegického septického šoku; 2) přínos dvou inovativních léčebných přístupů v léčbě sepse: a) intravenózní aplikace mesenchymálních buněk a b) aktivace neuroinflamatorního reflexu.


MUDr. René Novysedlák

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Konzultant: MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D.

Téma: Včasná predikce a terapie rejekce po transplantaci plic

Anotace: 

Transplantace plic patří k nejnáročnějším orgánovým transplantacím. Navzdory rychlému pokroku imunopatologické mechanismy, které vedou k orgánové rejekci, nejsou zdaleka objasněny. Na komplexních buněčných interakcích vedoucích k odmítnutí transplantovaného orgánu se podílí jak vrozená, tak adaptivní imunitní odpověď. Z tohoto důvodu se využívá specifická imunosupresivní terapie s cílem dosažení imunitní tolerance a dlouhodobého přežití transplantovaného orgánu. Doposud však chybí robustní screeningový algoritmus pro včasnou detekci rejekce u pacientů po transplantaci plic. Takový algoritmus by umožňoval včasnou terapeutickou intervenci s možnými úpravami imunosupresivní terapie.

V našem projektu analyzujeme klinické, patologické a imunologické parametry u pacientů podstupujících transplantaci plic. Část projektu probíhá ve spolupráci s Ústavem patologie
a molekulární medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol. Imunologická data jsou generována ve spolupráci s Ústavem imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a FN Motol. V rámci této spolupráce sbíráme vzorky od pacientů, kteří podstoupili transplantaci plic.
Tyto vzorky jsou následně analyzovány. Pomocí průtokové cytometrie

a Luminexu se zaměřujeme na markery, které by mohly sloužit jako potenciální terapeutické cíle. Luminex umožňuje funkční analýzy buněk za různých podmínek a terapeutických režimů. Všechna data budou vzájemně korelována
a statisticky vyhodnocena. Výsledky poskytnou základ pro pochopení událostí, které předcházejí rejekci štěpu.


MUDr. Andrej Ozaniak, Ph.D.

Školitel: MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D.
Konzultant: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Téma: Nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání a jeho prediktivní význam v moderní onkologické léčbě

Obhajoba disertační práce: 25. 05. 2023

Anotace: 

Sarkomy, nádory mezenchymálního původu jsou heterogenní skupinou onemocnění vyznačujících se ve většině případů chemorezistencí a radiorezistencí. Klíčovým prognostickým faktorem je grading nádoru. Radikální chirurgický zákrok je často jedinou možnou léčebnou modalitou nebo minimálně hraje hlavní roli v terapii.
U generalizovaného onemocnění jsou možnosti léčby značně omezené. Chemosenzitivita STSs je všeobecně velmi nízká, s výjimkou rhabdomyosarkomu a Ewingova sarkomu, a činí jenom 5-10%. Radioterapie je v mnoha případech standardní součástí léčebného protokolu, zejména v adjuvantním podání, ovšem její využití u generalizovaných pacientů je okrajové a nezlepšuje prognózu. Protinádorová imunoterapie je terapeutická modalita, která využívá fyziologických schopností buněk imunitního systému v boji proti rakovině. Není tedy založena na cílené eliminaci rychle proliferujících nádorových buněk, nýbrž na stimulaci imunitních buněk za účelem likvidace nádorových antigenů. V oblasti imunoterapie měkkotkáňových sarkomů bylo testováno nespočet různých strategií, avšak narozdíl od jiných solidních tumorů, jako například maligního melanomu či karcinomu ledviny, nevedly u sarkomů tyto přístupy k signifikantní regresi nádorové hmoty. Jedním z hlavních důvodů je obrovská histologická heterogenita těchto nádorů a různorodá infiltrace sarkomů imunitními buňkami. Tématem navrženého projektu bude detailní analýza imunitních buněk infiltrujících nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání. V rámci projektu budeme odebírat nativní tkáně od pacientů, kteří jsou operováni na III.chirurgické klinice pro diagnózu STSs a ve spolupráci s Ústavem imunologie a Ústavem patologie a molekulární medicíny 2.LF UK budeme hodnotit vybrané buněčné populace ve vztahu ke klinickopatologickým datům, jako jsou nádorový grade, stage, doba bez progrese a návrat onemocnění.


MUDr. Jan Pastor

Školitel: Doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc., Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK

Téma: Historie Jedličkovy chirurgické školy

Anotace:
Zmapování vývoje pražských chirurgických klinik a škol se zaměřením na osobnost, žáky a pokračovatele prof. Rudolfa Jedličky (osa Jedlička – Diviš – Pafko) jako doplnění již dobře zpracované historie školy Jiráskovy. V první polovině 20. století otázka vztahů české a německé části university. Zaměření zvláště na vývoj hrudní chirurgie v daném období, operační techniky, význam českých škol pro rozvoj světové hrudní chirurgie.


MUDr. Jiří Pozniak

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Téma: Chirurgický přístup ke sledování lymfatické absorpce léčiv u potkana

Anotace:
Kanylace ductus mesentericus u potkana je zlatým standardem pro stanovení absorbce lipofilních látek do lymfatického systému. Lze užívat model, při kterém je zvíře po celou dobu pokusu udržováno v celkové anestesii. Anestesie však může mít vliv na zpomalené vyprazdňování žaludku, vstřebávání tuků ve střevě a vlastní tok lymfy v mízovodech. Také podání oleje, který je podáván před zahájením operace k lepšímu zobrazení mízovodů, může mít vliv na vstřebávání silně lipofilních látek do lymfy. Předmětem mé práce je vyvinutí chirurgické techniky, která umožní sběr lymfy a měření lymfatických koncentrací podaných látek u potkana a také porovnání výsledků u anestezovaného a neanestezovaného zvířete.


MUDr. Martin Šnajdauf, Ph.D.

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Konzultant: MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D.

Téma: Imunologické rysy karcinomu jícnu a jejich vliv na prognózu a terapii

Obhajoba disertační práce 19. 10. 2023

Anotace:

Karcinom jícnu patří mezi malignity gastrointestinálního traktu s nejhorší prognózou. Současné možnosti léčby, zahrnující chirurgickou resekci, chemoterapii, radioterapii nebo kombinaci těchto přístupů, mají nízkou účinnost a pětileté přežívání se u pacientů s rakovinou jícnu pohybuje pouze okolo 10 až 15%. Imunoterapie se jako samostatná terapeutická modalita dostala v poslední dekádě do popředí léčby řady solidních tumorů. Úspěch imunoterapeutických přístupů však závisí nejen na infiltraci nádorového mikroprostředí imunitními buňkami, ale též na fenotypu těchto infiltrujících buněk. Vícečetné studie prokázaly, že přítomnost tumor-infiltrujících lymfocytů (tumor-infiltrating lymphocytes – TILs) v prostředí nádoru má významný dopad na klinický průběh onemocnění a souvisí též s rizikovými faktory pro rozvoj onemocnění. Tumor infiltrující lymfocyty se tak staly nejen významným prognostickým markerem, ale našly uplatnění i v terapii, a to především jako zdroj buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii (adoptive cell immunotherapy – ACI, adoptive cell transfer – ACT). Selektivní expanze buněk s vysokou migrační a cytotoxickou kapacitou může přinést nový pohled na adoptivní buněčnou imunoterapii karcinomu jícnu. Tumor infiltrující lymfocyty v karcinomu jícnu a jejich úloha v léčbě a prognóze není zdaleka objasněna. Je nezbytné identifikovat a správně definovat nejvhodnější TIL populaci pro ACI. Cílem tohoto projektu je zhodnotit imunologické rysy tumor-infiltrujících lymfocytů získaných z nádorové tkáně pacientů během chirurgické resekce. Výsledky navrhovaného projektu mohou přispět k pochopení zásadní role imunitních buněk infiltrujících karcinom jícnu a také pomohou definovat optimální zdroj buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii karcinomu j.


MUDr. Monika Švorcová

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., MUDr. Jan Havlín, Ph.D.

Téma: Monitorace plazmatické hladiny Torque Teno Viru a její vztah k imunosupresi u pacientů po transplantaci plic

Anotace:
Cílem doktorského studia je prospektivní měření hladiny TTV v periferní krvi  u pacientů po  transplantaci plic ve FN Motol a následné vyhodnocení její dynamiky ve vztahu k rejekčním a infekčním komplikacím a jejich predikci v průběhu prvního roku po transplantaci. Do studie bude zařazeno celkem 60 nově transplantovaných pacientů, čehož lze vzhledem k současné transplantační aktivitě dosáhnout během dvou let. TTV virémie bude měřena kvantitativní real-time PCR reakcí jednorázově před transplantací a následně  v pravidelných intervalech po transplantaci. Během prvního roku lze očekávat cca 20 měření u jednoho pacienta. Současně s náloží TTV standardně monitorovány dávky a hladiny udržovací imunosuprese a v pravidelných intervalech stanoveny základní lymfocytární subpopulace. Pokud bychom potvrdili predikční potenciál TTV virémie na rozvoj rejekčních  či infekčních komplikací, bylo by možné na základě její dynamiky imunosupresivní léčbu individualizovat a jako nový biomarker implementova do běžné klinické praxe.


MUDr. Markéta Vaculová

Školitel: Doc. MUDr. Petr Libánský, Ph.D.

 Téma: Chirurgická řešení různých klinických forem primární hyperparathyreózy

Anotace:
Primární hyperparathyreóza je porucha fosfokalciového metabolismu, při které dochází ke zvýšené hladině vápníku vlivem parathormonu produkovaného příštítnými tělísky. Jedinou definitivní účinnou a bezpečnou léčbou je chirurgické odstranění nadprodukční parathyroideální tkáně. Jedná se o 3. nejčastější endokrinní onemocnění, postihuje převážně ženy ve věku 60 let. Klinický obraz je velmi pestrý, nicméně díky lepší laboratorní diagnostice přibývá forem asymptomatických, normokalcemických a normohormonálních.

Normokalcemická primární hyperparathyreóza je charakterizována opakovanou zvýšenou  hladinou parathormonu aniž by byla identifikována příčina těchto hodnot. Může být jako první stupeň primární hyperparathyreózy, která se posléze změní v hyperkalcemickou formu. Zdá se, že tyto formy jsou provázeny nižší hladinou parathormonu, což

může souviset s velikostí patologického příštítného tělíska. Pokud by se toto potvrdilo, znamenalo by to, že jsou hůře zobrazena na předoperačních lokalizačních vyšetřeních a také hůře nalezitelná při operaci. A naopak, chirurg při těchto asymptomatických, normohormonálních a normokalcemických formách nemusí být tak radikální jako při symptomatické formě. V praxi by byla předoperačně stanovena hladina intaktního parathormonu standartizovanou metodou na jednom pracovišti u vybraných pacientů, kteří mají výše uvedenou formu. Dále by se stanovovala hladina celkového a ionizovaného vápníku, která by byla porovnána s velikostí odstraněného patologického příštítného tělíska.


MUDr. Jiří Vachtenheim

Školitel: Prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

Obor: Experimentální chirurgie

Téma: Vztah proteinu SIVA a signálních drah Hedgehog/GLI a mTOR ke vzniku nádoru, progresi a frekvenci metastáz u nemalobuněčného karcinomu plic.

Obhajoba disertační práce 20.10.2021

Abstrakt disertační práce:

Nemalobuněčný karcinom plic patří v celosvětovém měřítku mezi nejčetnější zhoubná onemocnění vůbec. I přes veškerý pokrok v poznání o jeho etiopatogenezi či vývoji cílené protinádorové terapie, základní výzkum v oblasti tohoto onemocnění a jeho efektivnější léčba představuje nadále výzvu. Signální dráha Hedgehog se v případě své nepřiměřené aktivace podílí onkogenním vlivem na rozvoji nemalobuněčného karcinomu plic. P53 je známý tumor supresorový gen fungující jako bariéra proti vzniku nádorů. Tento jeho účinek je dán především transkripční aktivací

různých proapoptotických genů, z nichž jeden je gen kódující protein SIVA-1. Nedávno však bylo překvapivě zjištěno, že SIVA-1 má u nemalobuněčného karcinomu plic na myším modelu nádoru naopak proonkogenní funkci.

Cílem této práce bylo více objasnit význam signální dráhy Hedghog a proteinu SIVA-1 u lidského nemalobuněčného karcinomu plic a případně objasnit jejich možný vzájemný vztah při vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic u člověka. Na vybraných nádorových buněčných liniích lidského nemalobuněčného karcinomu plic byla ověřena exprese jednotlivých komponent signální dráhy Hedgehog. Ve vzorcích získaných od 39 pacientů operovaných pro nemalobuněčný karcinom plic a ve vybraných buněčných liniích tohoto nádoru byla potvrzena exprese proteinu
SIVA-1. Tyto nálezy potvrzují význam jak dráhy Hedgehog, tak proteinu SIVA-1 při vzniku nemalobuněčného karcinomu plic.

Za zásadní nález této práce lze považovat zcela nové a originální zjištění, že protein SIVA-1 aktivuje proonkogenní signální dráhu Hedgehog. Toto zjištění je v souladu s předchozími důkazy, že protein SIVA-1 má specificky u nemalobuněčného karcinomu plic onkogenní roli.


MUDr. Jakub Woleský

Školitel: MUDr. Barbora East, Ph.D.
Téma: Tekuté nanovlákenné nosiče v prevenci vzniku kýly v jizvě

Anotace:
Kýla v jizvě je nejčastějším důvodem reoperace po provedené Laparotomii. Profylaktické užití sítě je v některých případech dle platných guidelines doporučováno. Nicméně přítomnost permanentního cizorodého materiálu s sebou přináší celoživotní riziko. Biodegradabilní síťka se tak zdá být řešením. Efektivita však zatím nebyla prokázána.

Polycaprolakton je FDA schváleným nanomateriálem pro humánní užití, který byl v léčbě prevence kýly v jizvě již testován s nadějnými výsledky na zvířecích modelech. Úskalím jeho využití je jeho křehkost a náročnost manipulace ve formě nanovláken.

Cílem práce je otestovat hypotézu, zda nanovlákna v tekuté podobě zlepšují kvalitu jizvy po uzávěru laparotomie a vedou tak ke snížení rizika vzniku kýly v jizvě. Tzn. vyvinout a otestovat nanovlákna Polycaprolaktonu v podobě tekuté kýlní síťky, kterou by bylo možné jednoduše aplikovat na operačním sále. Hypotéza je stále stejná. Obrovský povrch nanovláken je nezávislý na jejich délce a tak ani krátká vlákna smíchaná s gelovým médiem v tekuté formě by neměla ztratit svou schopnost  podpořit migraci  a proliferaci fibroblastů do novotvořené tkáně.

Animální experiment na malém zvířeti (králík) proběhl a nyní jsme ve fázi shromažďování výsledků, které se dle již dostupných histologických vyšetření a biomechanického testování zdají být slibné.

Výzkumná část projektu je podpořena grantem AZV ČR.

Skip to content